Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
 
středa 20. 3. 2019
ISSN 1212-9380
 

 
pátek 25. 1.
HeToo

 
 
středa 20. 3.
Lesk a bída

úterý 19. 3.
Hits sunt leones

pondělí 18. 3.
Ohlédnutí
Divný pocit
Mladí vpřed!

neděle 17. 3.

sobota 16. 3.

pátek 15. 3.
Právo na střelbu

čtvrtek 14. 3.
Dvě hlouposti

středa 13. 3.
Širokoúhlý pohled

 
 


 
Citát týdne
Móda nosit kalhoty tak, aby byla vidět anální rýha, pochází z amerických věznic. Vězeň tím dával najevo, že je k mání.
M. Čenský, fotograf

Lesk a bída (Seriály), 20. 3.

Začal televizní seriál o Dejvickém divadle a dopadlo to podle očekávání. Stará divadelní pravda říká, že když se baví herci, nudí se divák. Ačkoli mám Dejvické rád, neklidně jsem sledoval jejich samožernou předvysílací propagaci s kvalitou okresní divize, a při první dílu jsem usnul. Norský režisér je trapný nesmysl. Černé vdovy jsem strávil taky v necelém prvním dílu, dověděv se o dalším vývoji, vzdal jsem to. I tento seriál má nezvykle masivní PR.
    Uvědomil jsem si, kolik seriálů v současné době běží, ať nových, nebo opakování. Jenom těch kriminálních kolik je.     Nezaujal mě žádný kromě Rapla, Poldy, Vztekliny, Pustiny, Inspektora Maxe a Kapitána Exnera (měl na víc, promarněná šance). Tam jsem chtěl vidět každý díl. O většině dalších seriálů z posledního desetiletí moc nevím, několik znám podle jména, některé jsem zahlédl: Clona, Pět mrtvých psů, Mordparta, Vraždy v kruhu, VIP vraždy, Spravedlnost, Dáma a král, Četníci z Luhačovic, Policie Modrava, Rédl, Případ 1. oddělení, Labyrint, Kriminálka Anděl, Cirkus Bukowsky, Mamon, Profesor T, Policajti z centra. Sedmnáct jsem našel, možná jich bude dvacet. Takže skoro tři desítky.
    U Policajtů z centra se zastavím: jsou impulsem k tomuto textu. Viděl jsem je náhodou, když bylo venku hnusně a uvnitř mě ještě hůř. Díl mi připomněl mi zápletkou epizodu z Poldy, kdy se kriminalista nesmí zabývat případem smrti kolegy podezřelého z braní úplatků. Začne proto vyšetřovat jiný případ, který má styčné body s tím prvním. Prakticky stejná situace. Polda je mladší, takže pokud někdo opisoval, byl to patrně on.
Hits sunt leones (Glosa), 19. 3.

Případ se lvy na Zlínsku ukazuje náramně názorně nebezpečí ukrývající se v rychlých a neověřených zprávách. Jsou oblíbené ve všech zpravodajských webech, v tisku, televizi a rozhlase. Sice všichni čerpají z jednoho, posléze několika zdrojů a opisují jeden od druhého pod naivní domněnkou „aktuálnosti“ a především zlatého telete čtenosti, ale je to cesta nebezpečná. Lze pomocí ní krátkodobě, a v důsledku opakování tohoto přístupu i středně- a dlouhodobě, manipulovat s veřejným míněním. O to se lze snadno přesvědčit na sociálních sítích a řadě diskusních fór.
  • Lev zabil chovatele.
  • Lvi byli dva.
  • Policisté lvy zastřelili, aby se dostali k oběti.
  • Lvy nešlo uspat kvůli stísněným prostorám.
Nikdo už nesmaže ty výtky na adresu policie, která postupovala bezohledně vůči zvířatům, neudělal pokus je ochránit. Nikdo se nezeptá, proč bylo nutné vnikat do výběhu, když byl chovatel mrtvý. Nebo nebyl? Otázkou je spíše, jestli to policie zkusila zjistit, třeba adorovaným dronem? Na místě byli pracovníci zoo s narkotizačními puškami, ale ředitel odmítl lidi nasadit pro nepřehledný terén a hrozící riziko. Opět se nikdo nezeptal na jiné možnosti, například onen dron. Nebezpečí prodlení podle všeho nehrozilo. A to přesto, že výběh nebyl zkolaudovaný (ale žádné zvíře předtím neuniklo), a to z absurdních důvodů – majitel tam komisi odmítl vpustit.
    Uvědomuje si vůbec někdo absurdnost celé situace, ať už média, diskutující či státní orgány? Jedna otázka za druhou a odpovědi nikde. A příště se bude situace opakovat, „aktuálností“ informování počínaje a řešením a nápravě konče.
Ohlédnutí (A týden uplynul), 18. 3.

* Boeing si nasral do bot, když po druhé nehodě typu 737 MAX 8 nestopl do vyšetření lety – udělali to jiní a firma to velice těžce odskáče. * A ti, co zakázali z hodiny na hodinu letadlům ve vzduchu vstup do prostoru Evropy, nasrali do bot těm posádkám a cestujícím. * Mladý, svobodný a bohatý. Typický Pražan s hypotékou bere 53 tisíc, splácí ji 26 let * Organizátorka pražské části mezinárodní stávky středoškoláků za lepší klima už ve svých 12 letech poznala, že nosí nekvalitně ušité prádlo – to ji přivedlo k zájmu o svou uhlíkovou stopu. *
Divný pocit (Editorial), 18. 3.

První týden práce ve výpovědi – zvláštní pocit. Editoři si stěžují tak, že týden po podpisu smlouvy dostanu kopačky, leč skoro měsíc ještě budu nekvalitní práci honorovaně odvádět. S takovým rozpoložením jsem ještě nepracoval. Je to divné – pracujete blbě, takže vás vyhodí, ale ještě vás tři týdny nechají pracovat blbě... Mám indicie, kdo byl ti „editoři“, podle všeho jeden, max. dva. Takový ambiciózní akurátní typ, byrokrat. A zaznamenal jsem malé příjemné potěšení. V článku jednoho významného sociologa se pojednávalo o zpětné vazbě ve společenských jevech a autor tvrdil, že jde o zápornou. Editor se ošíval, ale nakonec se s ním spojil a hle – byl tam překlep, měla být kladná.
    Začal jsem pokračovat v (pokračoval jsem v započatém) kácení akátů na zahradě, jsou vesměs dendrologicky odepsané. Už mě čeká jen jedna výzva v duchu 2xPavla. Jedna větev mi propíchla gumový balónek, kterým se cucá směs do karburátoru. Bez něj pila nejede. Dal jsem za něj 200 s tím, že si to opravím sám. Jinak bych vyplázl hodně přes tisíc, protože se pila musí v duchu dnešní ekonomiky skoro celá rozebrat. Píst z válce jsem sice nevyndával, ale skoro; stejně jsem musel vyvinout velké úsilí, abych cucbalónek nasadil na dvě minimalisticky dlouhé, nepřístupné hadičky.
    Po dvou hodinách jsem byl skoro hotov, akorát jedna páčka, pojistka proti chodu pily bez držení rukojeti, nefunguje. Během operace se jaksi vysmeklo pérko ji topořící. Abych rozdělal rukojeť, k tomu nemám sil. Cítil jsem v břiše narůstající teplo, které končím tím, že vyskočím, zařvu několik sprostých slov, udělám v nich chybu, to mě vytočí ještě víc, a mám tendenci s předmětem bacit, byť šlo o korunovační klenoty. Protože pila stejně nebrzdila, měla své za sebou, nechal jsem ji na náhradbí díly a šel na web koupit jinou.
    Pes od DD se naučil otvírat vchodové dveře. Trvalo mu to skoro rok, než na to přišel. Ke všemu zbytečně, protože je to ideální pes ve smyslu pobytu venku. Doma být před den nemusí dokonce ani v zimě či dešti. Takže moc nepelichá a netukuje. Akorát s tím otvíráním otravuje, protože si otevře, nechá se vidět v pelechu, a běží ven. A vnitřek se zbytečně ochlazuje. Pořídím kouli místo kliky, ale zatím využívám geniální tip: kliku pootočit o 90 stupňů tak, aby směřovala vzhůru. A pes má po žížalkách.
    Po delší době jsem viděl pohodový film, sice s předvídatelnou zápletkou, ale přesto. Lepší teď než nikdy (2014) s M. Douglasem a D. Keatonovou potěšil už prostředím jazzových klubů, v nichž Diana zpívala. Zaujala mě stará herečka, tak 90 let, neustále s cigaretou v ruce (Frances Sternhagen, 1930). V dnešní hyperkorektní době je to něco unikátního. Snad jediný člověk s cigaretou v celém filmu. Američané často využívají pro epizodní role bývalé herecké hvězdy coby koření.To se mi líbí.
    V sobotu jsme i s SS jeli s milockými kamarády do Bratislavy, navštívit tradičně Slovenský salon vín. Vše proběhlo, jak mělo, vína o něco horší, resp. špičkových méně než loni. Pak oběd a po něm prospatá cesta zpět. Večer kultura, kvartet O. Štveráčka v kyjovské Pražírně. Hraje s nimi proslulý bubeník Gene Jackson (doprovázel dlouho H. Hancocka), ale ještě víc mě nadchl klavírista.
    V neděli jsem sám, DD je nemusí, navštívil koncert vokálního 4tetu. Nějak moc je nesleduju, ale zachtělo se mi je vidět – vizuální stránka dominuje, aspoň pro mne. Akorát jsem musel do Uh. Brodu, což je kapánek z ruky, ale že vystupují v Hodoníně, mi uniklo. Kvůli nim jedu do Prahy až dnes ráno, musím brzo vstávat, v úterý tak, neb jdu k zubaři. Osud je tvrdý. Koncert znamenitý, až na pár nectností v podobě „spoluúčasti“ publika. Vokály precizní, aranže nádherné.
    Fotky: Bratislava – pěkné přivítání, stopy po vánočním požáru na trhu; Milotice – osamělá lednička na parkovišti, kvartet O. Štveráčka, jaro u zámku; herečka Frances Sternhagen.
Mladí vpřed! (Meditorial), 18. 3.

Výročí vstupu ČR do NATO oslavila ČT jak? Opět vynalézavě – celodenní ódou pod tlakem dvaceti atmosfér. Co čekat od vymytých mozků zajatých bludy o tom, jak se nejlépe dělá program, aby zaujal – koho?
    Organizátorka pátečních ekologických protestů (viz Ohlédnutí) je vskutku zasvěcené děvče: „Já sama jsem se v médiích o klimatické změně nedozvěděla a neznám nikoho, kdo by se o ní dozvěděl z televize nebo z novin.“ Předčasný vstup do politiky je horší než předčasný sex.
    Slovutná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání upozornila ČT, že v rozporu se zákonem vysílala po deváté hodině večer díl seriálu Most!, který obsahoval vulgarity. Představte si to. S odkazem na předešlé by měla stíhat především politické pořady.
    A uzemněná letadla uzemnila nejen mě. Zvláštní je, že když si někdo vzpomněl na logické „odstavená“, bylo rázem po uzemnění.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání