Z.K. Slabý Jaap Blonk: August Ananke16. 3. 2015

Jaap Blonk: August Ananke

Kontrans (www.jaapblonk.com; www.toondist.nl)

 

Právě vydaný Kontrans má pořadové číslo 561 a ovládl ho opět Jaap Blonk, tentokrát ne však jako hlasový divous (viz starší recenze na tomto serveru), tentokrát ne však při potýkání či pokoušení s hudebními druhy nejrůznější provenience, nýbrž jako počítačový solitér, který tu vyšil osm meditací, založených výhradně na elektroinstrumentálním intonování; a dokonce si k tomu ani nepípl. A tak jsme svědky rozšírávaného prozurčování a náladisticky probludivého prozvučování a naladivého náladovění, (p)okušitelsky zamatového (Ataraxia). A tak vnímáme, jak Blonk hauzíruje s pableskujícím prozvoňováním a úklidněním, jež může vést k uklidňování (Agape). A tak nás zaskočí vyvstávavá, odklapávavá a doklapávavá hrací strojkovost, nevzrušeně pokládavá, ba takřka odkapávaná a překlenovávaná (Aspera). A tak se na nás vrhá zavirovávané smýčení, protočivé probírkování, třepetání, probrnkávání, prostupňované prodlužovanou a houstnící vírností, přecházející (neboť je na to dost času, tato meditace trvá přes 16 minut a několikrát nabírá nový dech!) v propasírovávané zatlučkování a otálivé vyzvoňování, což přešaltovává ve vibrafonující rámusenkování a spěje od vystužování k prohoukávání (Adwaita). A tak se dostaneme k roztočivému mihotání, záludnivému rozmítání a proudnivě probíjivému zahršlení (Avesta). A tak nám naskočí posouvavé klekánicovění, vyčkávavé odklepávání, záhlučně prohlušované málotirážní opojivostí, vyčkávavě roztrušované, probíravě rdesnové (či svlačcové?) a líčivostně zurkavé (Angistiae). A tak nás čeká i propasírovaná mlatnost, zabíravě hravostní (nikoli hravá, ba ani hračičkářská), plašivě klokotnící a prokutálená (nikoli vykutálená). A tak se nakonec dostáváme k zádernému vyvlékávání, rozbíhavému vytušování, vytěsnivě těkavému, pobloudilému, až závrativému, rolničkově poklepávanému, hybatelsky perlivému a ždímavě profičovanému, na což (neboť odpočítáváme ne méně než 17 minut!) volnoběžně naváže protříbené vytepovávání, míčková nadnášivost, rozplašná zrnivost i budíčková odbíjivost, což předjímá vyhouplivou rozříjivost, hlásičovou stopkovost, rozcvrčenost, rozvrčenost, ba rozkotavě bubnivou zábludnost a zámučivost, spějící až… k nudnivostní doupnivosti (Anabasis). Tak tak – anabáze.

Asi jste si všimli, že nejenom titul alba August Ananke, nýbrž i všechny meditační vpády začínají písmenem A, což ve mně vyvolává alergii, že může jít o pouhý první díl tohoto ambientně nostalgického, nevzrušeného meditování a že je autor může prodloužit na celou abecedu. Jak jsem mohl použít slovo nevzrušené, když jsem v posloupnosti osmi hudebních artefaktů našel tolik proměn? Přes rozličné a různorodé přístupy totiž Blonk (a v tom spočívá jejich na první poslech se nenabízející vyrovnanost) setrvává v podstatě v jedné rovině, ať gejšlí, jakkoli gejšlí, v rovině nostalgického meditování, nevzrušeného, ale také nevyrušujícíhio, nejsme-li právě naladěni na stejné vlně. Utrušované, byť probíjivé zvukové ligotání má svoji vnitřní hodnotu, a nemíním o tom pochybovat, tento protřelý zvukový mág ví, jakým způsobem má co vyjádřit, ale v porovnání s dřívějšími jeho výboji celek na mne působí poněkud matně. Nebo zmatečně. Proměna vlka v beránka tu byla dokonána. Nemyslím si však, že by Jaap Blonk měl v tomto beránčím převleku dlouho vegetovat.

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Fotogalerie

Slyš zdarma: Daniele Ciullini - Identità Sonora