Tomáš Procházka Tomáš Procházka: Keyboard + Guitar = Keytar1. 6. 2011

O tomto krásném, nicméně nepříliš známém a rozšířeném nástroji bych se nerozepsal, nestát se před několika dny jeho hrdým majitelem. Jedná se o nástroj východoněmecké provenience, kerý se vyráběl pod názvem Basset (Weltmeister Basset) nebo také Combo Bass v továrně VEB Klingenthaler Harmonikawerke.

Jedná se o nástroj elektromechanický. Zdrojem zvuku jsou u Bassetu kovové jazýčky, rozeznívané plastovými drnkátky. Nástroj tudíž nedisponuje dynamikou úhozu, ovládání hlasitosti zajišťuje přítlačný regulátor umístěný na krku nástroje, který reguluje sílu výstupu za jednoduchým předzesilovačem napájeným 4,5 V baterií. Zvuk je snímán elektromagneticky. Nástroj má 32 kláves ( f-c) a původně sloužil jako náhrada basové kytary v tanečních orchestrech bývalého východního Německa. Skříň nástroje je překližková, s vnější úpravou umělou perletí v kombinaci modré a bílé. Nádhera!

Otcem či matkou Bassetu je s velkou pravděpodobností Claviset, plnohodnotný nástroj s 61 klávesami, vyráběný ve stejné továrně. Také v tomto nástroji drnkaly trsátka o jazýčky, podobně jako u Clavifonu - nástroje české výroby.

Nástroj se vyráběl v rozmezí let 1963 až 1969 a velmi pravděpodobně se jich příliš nedochovalo, z těchto důvodů se mi bohužel nepodařilo dohledat žádné video, kde by bylo možné vidět Weltmeister Basset v akci a kus, který vlastním vyžaduje bohužel jistý servis.

Proto mi toto budiž úvodem k dalšímu pozastavení nad samotným pojmem keytar. Samotný výraz vznikl skutečně jak napovídá název článku složením slov keyboard a guitar.

V podstatě se tedy jedná o klávesy uzpůsobené k pověšení na krk podle vzoru kytary a většinou také podle tohoto vzoru vybavené i jakýmsi krkem, na kterém se levou rukou ovládá pitchbend a modulace. Mnoho menších klávesových nástrojů je možné zavěsit na krk, keytar z nich nicméně vytváří právě onen pseudokytarový krk. Klávesisté konečně mohli běhat sem a tam po jevišti jako jejich kolegové s kytarou.

V úvodu zmíněný Basset je jaksi ponecháván stranou a jako první seriozní modely jsou zmiňovány Syntar vyrobený na konci sedmdesátých let v malé sérii firmou Performance Music System a slavnější Moog Liberation, který již svým názvem přinášel klávesistům osvobození.

Zde ho obsluhuje přeslavný klávesový hráč Jean Michel Jarre:

 

 A pro porovnání také impozantní syntar:

V osmdesátých letech se potom s keytary doslova roztrhl pytel. Používal je kde kdo, Jean Michel Jarre byl zmíněn na prvním místě, hned je třeba přidat jména jako Rick Wakeman, Jan Hammer nebo Herbie Hancock. A samozřejmě každého našince napadne nejslavnější český uživatel tohoto nástroje Vladimír Štancl všem známý jako Michal David. Pro něj se dokonce klávesy visící nakrku staly jakýmsi trademarkem. David používal různé modely, například Roland AX-1 nebo Yamaha KX-5. A přestože Michal David hrával původně jazz, kdysi doprovázel Janu Kratochvílovou a loni byl hostém turné známého baskytaristy Pavla Jakuba Ryby, přece jen si ho umíme představit nejlépe v oflitrovaných lacláčích a pod točící se discokoulí. Něco divného ovšem zřejmě bude i na samotném nástroji. Klávesisté se do  osmdesátých let spíše schovávali za svými nástroji a jejich potřeba exhibice se často realizovala spíše stavěním impozantních klávesový hradeb, keytar přinesl novou možnost těm z nich, kteří záviděli kolegům kytaristům jejich sóla plná feelingu a animální energie. Kytarové sólo je samo o sobě mírně řečeno podivuhodná aktivita,  ale v podání keytaristy se dostáváme často a rychle rovnou za hranici dobrého vkusu.

Zde několik strašidelných videoukázek, včetně Michala Davida. nejprve démonický Rick Wakeman:

 

Neméně démonický Michal David v dobách kdy se sbírala céčka, pila se kola a chtělo se žít nonstop.


Ovšem na tuto dámu jsou všichni krátcí! Nothing can beat Belinda Belekovic.

Situaci může zachránit snad jen Zladko Vladčik. He is the bestest!

 

A u následující ukázky je VHS videopatina  dokonce pravá. Forrest Terry jr. v ní předvádí v akci svůj vlastnoručně zhotovený keytar, tedy v jeho podání “Keyytar” nebo také “Tri-speed Moog Synthesizer Guitar”.

 

Bohužel obě pojmenování jsou značně matoucí, jelikož se v jeho případě nejedná o kytaru, ale o basu a klávesový manuál neovládal syntezátor značky Moog, nýbrž Arp Odyssey. Nicméně je pan Terry hrdým držitelem patentu na tento nástroj zhotovený v roce 1974 a podle svých slov tak značně předešel nástup nástup prvních keytarů okolo roku 1980.

NIkoli však německé soudruhy z továrny VEB Klingenthaler Harmonikawerke, kteří si už v roce 1963 vesele brnkali na svůj Basset Weltmeister!

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Fotogalerie

Slyš zdarma: Daniele Ciullini - Identità Sonora