mlynar.cz
mlynar.cz
Poslat emailem14.8.2006

Protokol 4 - Jonášová, Hochman

Protokol o hlavním líčení

(pořízen autentický zvukový záznam)

pokračováno v přerušeném hlavním líčení


Městský soud v Praze dne 14. srpna 2006 v 9.00 hod. v č. dv. 49/I. patro



Trestní věc proti obž. Mgr. Dušan Chmelíček a spol.

pro trestný čin dle § 255 odst. 1,2a),odst.3 tr. zák. a další


Přítomni:

Předseda senátu: JUDr. Silvie Slepičková



Přísedící: JUDr. Karel Dlabač

Zdeňka Peltanová

Ing. Jaroslav Kouba – náhradní soudce

Protokolující úřednice: Zuzana Kohlová



Za MSZ: Mgr. Jan Karabec



Obžalovaní: Mgr. Dušan Chmelíček – osobně

Ing. Vít Novotný – osobně

Vladimír Mlynář – osobně

Totožnost ověřena dle občanských průkazů.



Obhájci: JUDr. Tomáš Sokol – osobně - za obž. Mlynáře

JUDr. Přemysl Hochman – osobně - za obž. Novotného

Mgr. Michal Hanzlík – osobně - za obž. Chmelíčka

Totožnost ověřena dle osvědčení České advokátní komory.



Podle § 219/3 tr. řádu předsedkyně senátu sdělila podstatný obsah dosavadního jednání.



Konstatuje se, že se nedostavili svědci Novák, Moravec – doručení není vykázáno.



Podle § 213/1 tr.řádu se čte obsah spisu ze svazku č.1 tr.spisu



- protokol o vydání věci na č.l. 170

- mandátní smlouva na č.l. 172-175



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:



Bez dotazu a připomínek.



Podle § 213/1 tr.řádu se čte obsah spisu ze svazku č.2 tr.spisu



- tabulka dotací a jejich využití na č.l. 276

- trestní oznámení na č.l. 314-315

- opisy z RT obžalovaných na č.l. 326-328

- výpověď z pracovního poměru ze dne 31.10.2003 na č.l. 370

- náčrtek na č.l. 371

- výpis používání služebního vozidla na č.l. 376

- odvolání z funkce vedoucího úseku provozně-technického na č.l. 377

- poděkování na č.l. 378

- výpověď z pracovního poměru na č.l. 379

- dopis Mgr. Dušana Chmelíčka adresovaný Miloši Vrzalovi 12.11.2003 na č.l. 380

- obsah předávacího protokolu na č.l. 381



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:



Bez dotazu a připomínek.



Podle § 213/1 tr.řádu se čte



- fakturace společnosti Testcom servis, s.r.o.

- nabídka na konsultační a redakční služby týkající se informační a technické správy portálu veřejné správy na č.l. 445-447

- reference na č.l. 448-449

- rámcová smlouva o spolupráci při zajišťování činnosti portálu veřejné správy ze dne 14.11.2003 na č.l. 658-669



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:



Bez dotazu a připomínek.



Podle § 213/1 tr.řádu se čte



- úplný výpis z OR na č.l. 463-464

- notářský zápis na č.l. 465-468

- stanovy společnosti Testcom servis, s.r.o. na č.l. 469-475



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:



Bez dotazu a připomínek.



Přistoupeno k výslechu svědkyně Ing. Dana Jonášová, , gen na č.l. 389, totožnost ověřena dle OP, která po zákonném poučení podle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr.řádu a §§ 174 a 175 tr.zákona k věci uvádí:



Poučení jsem porozuměla, nevyužívám svého práva odmítnout vypovídat a vypovídat budu.



V příspěvkové organizaci Testcom jsem byla od roku 1993 v oddělení rozpočtu, tam jsem byla do roku 2000 a pak jsem byla jmenována vedoucí účtárny. Zodpovídala jsem za správnost účtování včetně zákona o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 Sb., a zákona o majetku ČR č. 219/2000 Sb., autorizovala jsem platby do banky.



K dotazu předsedkyně senátu:

Mohla byste uvést okolnosti týkající se změny ve vedení v příspěvkové organizaci Testcom?



Odpověď:

Testcom byl pod Ministerstvem dopravy. Od 1.1.2003 Testcom přešel pod Ministerstvo informatiky, kde byl panem ministrem pan Mlynář. Pan Hochman jezdil na ministerstvo, kde probíhaly nějaké schůzky, jednání a v červnu 2003 došlo ke změně, kdy ředitelem byl jmenován pan Chmelíček a pan Hochman byl odvolán a byl ustanoven náměstkem s tím, že jeho vědecké kvality se uznávají a že nadále bude řídit vědeckou činnost ústavu, ale zakázky bude shánět pan Chmelíček.



K dotazu:

Může uvést nějaké souvislosti týkající se proplacení faktury notářce JUDr.Voclové a další okolnosti?



Odpověď:

V polovině října 2003 se ke mně dostala faktura na autorizaci platby do banky a tato faktura byla za založení Testcom servis, s.r.o. Protože jsem věděla, že podle zákona o účetnictví a i rozpočtových pravidel nemůžeme financovat náklady vzniklé v souvislosti s činností, která nesouvisí s Testcomem, tak jsme se šla ptát svého nadřízeného, kterým byl v té době pan Novotný, co má tato faktura znamenat. Ten mě odvedl k panu Chmelíčkovi a tam mi bylo řečeno, že tuto fakturu oni schválili a že mi nepřísluší toto kontrolovat, že oni odpovídají za věcnou správnost a že já mám nechat fakturu proplatit. Když jsem se ohradila, že mám v popisu práce sledování rozpočtových pravidel a zákona o účetnictví, tak řekli, že v popisu práce mám také, že mám uposlechnout pokyny nadřízeného a že tuto platbu mám nechat proplatit. Udělala jsem tak, ale na košilku jsem si dopsala upozornění „trvám na uhrazení“ a toto jsem dala zpět podepsat panu Novotnému. Odpovědí na tohle byl dopis pana Novotného, že jsem to zpochybnila a upozornění na to, „že vám nenáleží posuzovat obsahovou náplň fakturovaného příkazu a váš postup považuji za vybočení plnění vám svěřených pracovních úkonů“. Já jsem na tento dopis odpověděla dalším dopisem a už se vědělo, že do Testcom servisu, s.r.o. bude vloženo 7,5 mil jako vklad z rezervního fondu, což zákon 218, 219 z roku 2000 Sb. nedovoluje. Současně ten vytýkají dopis a tuto mou odpověď jsem poslala jako metodický dotaz na Ministerstvo financí na vedoucí odboru 22 paní Vilhelmovou. Na konci listopadu 2003 jsem byla odvolána z funkce s tím, že mé místo je zrušeno a začátkem prosince 2003 přišel dopis z Ministerstva financí, že mi dávají za pravdu, a že tato společnost byla založena nezákonně. Zároveň pan ministr Sobotka posílal dopis panu ministru Mlynářovi. Mezi tím s bývalým ředitelem a jeho náměstky jsme napsali dopis na NKÚ, kde toto všechno bylo shrnuto a protože jsem byla i v odborové organizaci, tak jsme se obrátili na odboráře z Ministerstva informatiky, protože jsme věděli, že tam již nějaké trestní podání bylo, že už s tím mají zkušenosti, tak jsme se obrátili na ně, jestli by nám v tom nepomohli.



K dotazu:

Mohla byste uvést okolnosti převodu částky 7,5 mil z rezervního fondu, pokud jde o mechanismus převodu této částky?



Odpověď:

Byl vystaven papírový platební příkaz, který autorizoval pan Chmelíček s panem Novotným, to už šlo mimo mě, to se objevilo až na výpisu účtu z banky. Nevěděla jsem, jak to zaúčtovat, protože účtová osnova ani rozvaha takový účet pro příspěvkové organizace nemají, tak jsem psala dopis vedoucí ekonomického úseku paní Zajacové, aby mi napsala, jak tuto částku zaúčtovat.



K dotazu:

Měla organizace Testcom s portálem veřejné správy něco společného již v dřívější době?



Odpověď:

Neměla nebo o tom nevím.



K dotazu:

Z jakých prostředků byl naplněn rezervní fond Testcomu?



Odpověď:

To bylo podle pravidel, podíly ze zisku. Zákon přesně určuje na co je možno tento rezervní fond čerpat.



K dotazu:

Z jakých finančních prostředků byl pokrýván provoz nebo režie Testcomu?



Odpověď:

Část byla ze státního rozpočtu, to bylo na státní vědecké úkoly a část byla z peněz za zkoušky, expertízy. Na poměr si nepamatuji. Každý rok to mohlo být jinak, podle toho jaké byly zakázky státu.



K dotazu:

Máte přehled o tom v jaké výši byl tehdy rezervní fond?



Odpověď:

Bylo tam kolem 10,5 mil s tím, že minulý rok byla ztráta, takže asi 2,5 – 2,7 mil šlo na ztrátu, takže tam zbývalo asi 7,8 a z toho těch 7,5 mil bylo odčerpáno.



Svědkyně dále vypovídá shodně jako na č.l. 390-392



K dotazu předsedkyně senátu:

Při nástupu na místo ředitele obž. Chmelíčka, vedli jste nějaké rozhovory ohledně jeho seznámení s činností Testcomu, ohledně vnitřních předpisů upravujících podepisování různých nákladů, výdajů apod. podle jakých právních předpisů se činnost Testcomu řídí atd.?





Odpověď:

Já osobně ne. Pravidelně probíhalo vedení Testcomu, tak jestli tam probíhaly takovéto rozhovory, tak nás vždy vedoucí informoval, co bylo na vedení, ale ohledně toho žádné informace nebyly poskytovány.



K dotazu:

V době nástupu obž. Chmelíčka do funkce ředitele, kdo byl nejvyšší osobou v Testcomu ohledně ekonomických otázek?



Odpověď:

Ing. Prouza, to byl ekonomický náměstek, pan Vrzal byl provozní a pan ředitel Hochman.



K dotazu:

Pokud jde o vaše zařazení, tak vy jste podléhala panu Prouzovi?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Můžete uvést jaká atmosféra v Testcomu v době nástupu obž. Chmelíčka panovala?



Odpověď:

Bylo to překvapení, protože do té doby pan Hochman neměl žádné problémy nebo nebylo nic avizováno. Já jsem byla řadový pracovník, tak nevím, jak to probíhalo na vedení. Bylo to překvapení pro všechny a nikdo to nečekal.



K dotazu:

Jakým způsobem došlo a kým k uvedení pana obž. Chmelíčka do funkce ředitele Testcomu?



Odpověď:

Přišel pan ministr Mlynář s panem Chmelíčkem.



K dotazu:

Vyskytly se v minulosti nějaké úvahy, možnosti o tom, že by mohl být tehdejší pověřený ředitel pan Hochman jmenován náměstkem Ministerstva informatiky či nikoli?



Odpověď:

Ne, to mi známo není.



K dotazu:

Pokud jde o předmětnou částku týkající se faktury vystavené notářkou Dr. Voclovou na 37.000,- Kč, tak uveďte přesněji mechanismus, jak se k vám dostala faktura, kdy a jak jste přesně jakého z obžalovaných oslovila s vysvětlením této faktury apod.?



Odpověď:

Běžný postup je, že faktura přijde do podniku, je zapsaná v podatelně, dostane číslo jednací, přijde do účtárny, tam se opatří průvodkou nebo-li košilkou, účetní jí zapíše a dává jí kolovat aby jí podepsali za věcnou správnost, že ta činnost vykazovaná na faktuře byla odvedena a že to souhlasí s objednávkou nebo se smlouvou. Dotyční fakturu podepíší a vrací se nazpět do účtárny, kde se zaúčtuje a dává se na platby do banky, v té době už probíhal elektronický styk, tak se platby autorizovaly a odesílaly do Komerční banky.

Ke mně se dostala v té fázi, kdy jsem měla tuto platbu autorizovat a nechat proplatit bance.



K dotazu:

Kdo tuto autorizaci v Testcomu,p.o. dělal, kdo všechno musel podepisovat košilky k tomu, aby ta platba mohla být realizována?



Odpověď:

Byli dva nadřízení a podřízený z útvaru, kam ta faktura spadala. To bylo zárukou, že ta platba je oprávněná a že Testcom má platbu provést s tím, že účtárna si kontrolovala své věci, jestli vůbec souvisí s činností Testcomu, odpovídá zákonu o účetnictví a souhlasí se zákony č. 218/2000 Sb. a 219/2000 Sb.



K dotazu:

A tato konkrétní faktura měla být kým autorizována?



Odpověď:

Mnou. V té době pan Prouza byl ve výpovědi a nebyl tam, pan Vrzal ani neautorizoval platby.



K dotazu:

V okamžiku, kdy jste obdržela předmětnou fakturu, co jste zkoumala? Co Vás zajímalo abyste mohla provést autorizaci?



Odpověď:

Za co ta faktura je. Když jsem si přečetla, že Testcom financuje založení s.r.o. a platí notářské poplatky, tak to s činností Testcomu, příspěvkové organizace, nesouviselo a když jsem věděla, že nemůžeme zakládat žádné s.r.o., tak to Testcom neměl platit.



K dotazu:

Podle čeho jste věděla, že to Testcom nemůže platit?



Odpověď:

Jako účetní jsem musela znát alespoň základní zákony, chodili jsme na školení, kde nám bylo řečeno „dávejte si pozor, vedoucí vás občas budou nutit do čeho by neměli, nebo za co vy nesete zodpovědnost a je to v rozporu se zákonem a když vás budou nutit, ať to máte písemně“.



K dotazu:

Měla jste nějaké podrobné školení týkající se zákonů č. 218, 219/2000 Sb.?



Odpověď:

Nevím, jestli podrobně, ale chodili jsme tak jednou, dvakrát do roka na daňové i na účetní zákony na školení. Přednášeli nám pan Podhorský, Novák, paní Svobodová.



K dotazu:

Můžete uvést, co následovalo poté, co jste obdržela tuto fakturu, zda jste s některým z obžalovaných o ní hovořila?





Odpověď:

Vzala jsem tu fakturu a šla jsem k panu Novotnému, kde byl zrovna i pan Chmelíček. Ptala jsem se, co to je a řekli mi, že se zakládá s.r.o. a já jsem říkala, že nemůžeme. Oni mi řekli, že mi do toho nic není, že s.r.o. je založené a že tato faktura se má proplatit. Ještě proběhla nějaká výměna názorů a odešla jsem s tím, že musím poslechnout svého nadřízené a tu fakturu proplatit.



K dotazu:

Po tomto jednání s obžalovanými Novotným a Chmelíčkem dopisovala jste něco na tzv.průvodku ?



Odpověď:

Platbu jsem nechala proplatit, ale na košilku jsem si dopsala poznámku a tu jsem dala nazpět panu Novotnému do pošty na vědomí.



K dotazu:

Nejdříve došlo k proplacení nebo k napsání a podepsání věty obžalovaným Novotným?



Odpověď:

Dalo by se říct, že proplacení a napsání té věty bylo současné, ale na vědomí tam byl časový skluz.



K dotazu:

Pokud jde o částku 7,5 mil. Kč, tuto jste vy také měla autorizovat nebo nějak se k použití této částky vyjadřovat a případně pokud ne, tak kdo tak měl činit za Testcom,p.o.?



Odpověď:

Tohle šlo už mimo účtárnu a podepsal ho sám pan Novotný s panem Chmelíčkem a k nám se to dostalo až zpětně na výpisu z banky, že odešlo 7,5 mil. Kč.



K dotazu:

Kdy jste se vy konkrétně dozvěděla o tom, že dojde k použití této částky a v jaké souvislosti?



Odpověď:

To už možná bylo na té faktuře od paní Voclové. S sebou ji nemám, ale myslím, že v textu bylo uvedeno „s vkladem 7,5 mil“.



K dotazu:

Kromě této faktury ještě z nějakého jiného dokladu jste se o této částce dozvěděla?



Odpověď:

Potom až následně z výpisu z banky.



K dotazu:

Bylo běžné, aby se výpis z banky dostal k vašim rukám?



Odpověď:

Ano, je to běžné.





K dotazu:

Reagovala jste nějak na tento výpis?



Odpověď:

To už spíš pokračoval ten začatý proces na základě té faktury a pak ještě jednou jsem byla pozvaná k panu Chmelíčkovi na základě dopisování s panem Novotným. Říkal mi, že si myslel, že jsme to ukončili a já jsem mu řekla, že neukončili, že to není v souladu se zákonem a že jsem to chtěla mít písemně, že mi to bylo nařízeno, že jsem s tím nesouhlasila.



K dotazu:

V souvislosti s těmito výměnami názorů byl vám nějak vysvětlován důvod založení společnosti s ručením omezeným?



Odpověď:

Bylo mi to prezentováno, že to bude souviset s činností portálu, že je to nejlepší způsob. To si nemyslím, protože stačilo založit hospodářskou činnost v rámci Testcomu, ta činnost by byla také oddělená, tak by nad tímto byla státní kontrola, bylo by to napojeno na státní rozpočet přes příslušnou kapitolu.



K dotazu:

Jaký si myslíte, že je rozdíl mezi tím, co jste nyní popsala a mezi tím, že byla založena společnost s ručením omezeným?



Odpověď:

Společnost s ručením omezeným vede své účetnictví samostatně a je napojena přes zisk a daní ze zisku. Jednotlivé osoby nemohou zajistit napojení na státní rozpočet nebo státní kontrolu, ale pouze když výsledky nebo výnosy i náklady jsou součástí státního rozpočtu přes jednotlivé rozpočtové kapitoly a sledují se, tak to je podle mě pod státní kontrolou, když je to součástí celkových výkazů státního rozpočtu. Když v dozorčí radě budou jednotlivé osoby, pak když odejdou z ministerstva, tak to by ta dozorčí rada přešla na toho dalšího ministra? Nevím, jak by byla zajištěna ta kontinuita státní kontroly a účasti, když ty osoby v dozorčí radě by už na ministerstvu nebyly.



K dotazu:

Mohla byste uvést něco ke skutečnostem příchodu Ing. Zajacové? Z jakého důvodu tam nastoupila?



Odpověď:

Nastoupila jako vedoucí ekonomického úseku po odejitém panu Prouzovi. Nevím, jestli bylo děláno výběrové řízení, prostě přišla a nastoupila.



K dotazu:

Můžete uvést z jakého důvodu jste se se svým metodickým dotazem obrátila právě na ministerstvo financí?



Odpověď:

Protože zákony 218, 219/2000 Sb. vydává Ministerstvo financí a jedině ten, kdo zákony vydává, má právo je vykládat a posuzovat, jestli tyto případy jsou v souladu se zákonem nebo nikoliv.





K dotazu:

Hovořila jste o paní Vilhelmové z Ministerstva financí. Z jakého důvodu jste se obrátila zrovna na ní nebo na tento odbor?



Odpověď:

Tento odbor má na starosti majetek.



K dotazu:

Z nějakých dřívější školení nebo byli jste v nějakém kontaktu, znali jste se dřív?



Odpověď:

Neznali, poradil mi to pan Podhorský, kterého jsem znala ze školení o účetnictví.



K dotazu:

Když jste měli zmiňované výměny názorů se spoluobžalovaným Chmelíčkem a Novotným, navrhovala jste jim možnost učinění podobného dotazu jako jste potom učinila až později?



Odpověď:

Já si myslím, že ano.



K dotazu:

Jaký byl výsledek?



Odpověď:

Že mi do toho nic není.



K dotazu:

Z jakého důvodu došlo k ukončení vašeho pracovního poměru u organizace Testcom?



Odpověď:

Z důvodu zrušení mého místa s tím, že bude účtárnu řídit metodik, že bude vytvořeno nějaké jiné místo.



K dotazu:

Kdo vykonával vaši činnost po vašem odchodu ?



Odpověď:

Asi paní Zajacová zastupovala a pak někdo nastoupil, ale to už nevím.



K dotazu:

Zajímala jste se o to, jestli s použitím prostředků na úhradu faktury notářce dr.Voclové je vysloven nějaký souhlas zřizovatele Ministerstva informatiky či nikoli?



Odpověď:

Ano, to jsem se ptala a byla mi ukázána zakládající listina s.r.o., kdy mi pan Chmelíček ukazoval podpis pana Mlynáře, paní Bérové a Frankla a bylo řečeno, že všechno je s jejich souhlasem a že to bude založeno, že přišel do Testcomu s nějakým účelem a ten si nenechají zrušit.



K dotazu:

Kromě toho, bylo vám předloženo nějaké rozhodnutí ministra případně jím pověřené osoby o tom, že smí být tato částka takovýmto způsobem vynaložena, takové nějaké rozhodnutí jste viděla, či nikoli?



Odpověď:

Ne. Viděla jsem jenom první stránku, kde byla jména dozorčí rady, že je všechno se souhlasem ministra a ministerstva.



K dotazu:

V té době jste viděla nějaké rozhodnutí ministra informatiky o tom, že částka 7,5 mil.Kč může být použita, či nikoli?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Ani v souvislosti s tím, že by toto rozhodnutí bylo například součástí účetních dokladů nebo aby vám bylo jen ukázáno?



Odpověď:

Ne.



Senát dále bez dotazu.



K dotazu státního zástupce:

Jaké máte vzdělání zejména v oblasti účetnictví?



Odpověď:

Vysokou školu ekonomickou.



K dotazu:

A poté jste absolvovala nějaké kursy?



Odpověď:

Kurs pro účetní asi v roce 1990 od Svazu účetních a mám certifikát.



K dotazu:

Zaznamenala jste v průběhu vašeho profesního života, že byste byla označena jako osoba nekvalifikovaná, zejména v oblasti účetnictví a pokud ano, tak kdy a kým?



Odpověď:

Takto jsem nebyla označena nikdy. Účetní závěrky byly ověřovány auditorem a vždy bez výhrad. První můj konflikt byl až s panem Novotným a Chmelíčkem.



K dotazu:

Ohledně vašeho vztahu vůči obžalovaným v době, kdy jste byla zaměstnankyní Testcomu, měla jste nějaký nepřátelský vztah vůči obžalovaným?



Odpověď:

Nebyl důvod. Byl to normální vztah vedoucí- podřízený jedné organizace.



K dotazu:

Pokud jste s obžalovanými jednala ohledně založení Testcom servis, s.r.o., jak na vás působili, záleželo jim na tom projektu nebo to brali jako okrajovou záležitost?



Odpověď:

Řekla bych, že záleželo.



K dotazu:

Kdo z nich naléhal nejvíce, o věci více hovořil,případně hovořil o správnosti postupu?



Odpověď:

Vždy debaty, které jsem měla, jsem končila s panem Chmelíčkem.



K dotazu:

Vnímala jste jako pracovnice příspěvkové organizace Testcom, že by byla zmínka o nějakých určitých výnosech, které se eventuálně očekávaly ze správy Portálu veřejné správy?



Odpověď:

Nějaké takové zprávy proběhly.



K dotazu:

Za jakých okolností, kdy to bylo a od koho?



Odpověď:

To bylo už spíš následně potom z tisku, když se tento případ rozběhl. Předtím žádné informace nebyly podávány nebo aspoň mně ne.



K dotazu:

Víte o tom s jakým výsledkem končila příspěvková organizace Testcom před založením Testcom servis, s.r.o. a zda se nějaká finanční částka přerozdělila např. do rezervního fondu?



Odpověď:

Právě v roce 2002 bylo hospodaření ztrátové, tak z hospodářského výsledku 2003 část šla na úhradu této ztráty.



K dotazu:

Měla jste jako účetní přístup k listinným podkladům ohledně hospodaření příspěvkové organizace Testcom a pokud ano, zaznamenala jste v těchto listinných podkladech, zejména v hospodaření Testcomu, nějaké výrazné výkyvy, deficit, eventuálně nevhodnou vnitřní organizaci, kterou by bylo nutné operativně řešit např. založením dalšího samostatného subjektu jako byl Testcom servis, s.r.o.?



Odpověď:

Určitě ne.





K dotazu:

Je dle vašeho názoru pro výkon vedoucí funkce na Ministerstvu informatiky ČR důležitá znalost již zde zmiňovaných zákonů zejména zákon 219/2000 Sb. o majetku ČR a vystupování v právních vztazích a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, nebo to nejsou zákony pro režim ministerstva důležité? Z účetního hlediska?



Odpověď:

Z účetního hlediska jsou.



K dotazu:

Snažila jste se o problému se založením Testcom servis, s.r.o. informovat obžalovaného Mlynáře či nikoli?



Odpověď:

S panem Mlynářem komunikace nebyla, protože když mi byla ukazována zřizovací listina, kde je jeho podpis a že všechno se děje s jeho souhlasem a za plného vědomí, tak mi přišlo zbytečné ještě ho znova o tomto informovat. Až potom, když se ohradil v tisku a proběhlo, že „šlo o soukromý dopis nějaké pracovnice neoprávněně vystupující jménem Testcomu“, tak jsem mu posílala e-mail, že se mýlí, že to nebyl soukromý dopis a to mi odpověděl, že jsem se měla obrátit nejdřív na něj a ne to nahlásit na Ministerstvo financí.



K dotazu:

Víte o nějaké jiné situaci nebo osobách, které by obžalované upozorňovaly, rovněž jako vy, na nesprávnost založení Testcom servis, s.r.o.?



Odpověď:

To nevím.



Státní zástupce dále bez dotazů.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka:

Pokud jste uváděla, že jste se společně s ředitelem a jeho náměstky obrátila na odboráře ministerstva. Koho jste tím myslela tím ředitelem a náměstky?



Odpověď:

Pan Hochmana, pana Prouzu, pana Vrzala.



K dotazu:

A kdo z nich byl ředitel?



Odpověď:

Pan Hochman.



K dotazu:

To byl ředitel?



Odpověď:

Ano, bývalý.



K dotazu:

Jak často jste rozesílala metodické dotazy a kam?



Odpověď:

Nepotřebovala jsem je rozesílat často.



K dotazu:

Takže to byl první metodický dotaz?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Jak jste si zjistila, kam přesně ten dotaz máte zaslat?



Odpověď:

Na stránkách internetových Ministerstvo financí, odbor majetku a vedoucího.



K dotazu:

Jak rozsáhlé školení jste měla k zákonům 218, 219/2000 Sb.?



Odpověď:

To byla běžná školení, co pořádají různé agentury.



K dotazu:

Jak je tedy možné, že jste nevěděla, jak zaúčtovat vklad příspěvkové organizace do základního kapitálu?



Odpověď:

To jsem nikde nenašla.



K dotazu:

Ale vždyť jste měla školení?



Odpověď:

Tyto věci jsou asi tak specifické, že na běžných školeních se to nevykládá.



K dotazu:

Můžete mi sdělit, co jste uvedla na tu „košilku“ té předmětné faktury, přesně?



Svědkyni se předkládá k nahlédnutí č.l. 551



Svědkyně uvádí:

Cituji: „I po upozornění Ing. Jonášové, že faktura notářky JUDr. Voclové nesouvisí s činností Testcom a nelze ji z prostředků Testcom proplatit, trvám na jejím uhrazení“, datum, podpis.



K dotazu:

Vy jste tam uvedla, že trváte na jejím uhrazení?



Odpověď:

Ne, tuto poznámku jsem napsala já aby bylo jasné, kdo tu poznámku psal a tady pak mám datum a podpis na vědomí.



K dotazu:

Z toho textu vyplývá, že trváte na uhrazení ?



Odpověď:

To je jenom autor té poznámky, možná jsem tam mohla napsat jméno dopředu.



K dotazu:

Pokud jste hovořila o zisku z portálu, že proběhly nějaké informace. Vy jste byla přítomna nějakých jednání na úrovni vedení, kde se o tom zisku hovořilo?



Odpověď:

Ne, nebyla jsem přítomna, vím to až následně z tisku.



Obhájce Mgr.Hanzlík dále bez dotazů.



K dotazu obhájce JUDr. Hochmana:

Vy jste říkala, že jste se řídila platnými právními předpisy při své práci, je to tak?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Řídila jste se i zákoníkem práce?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

A mohla byste soudu vysvětlit, jak jste se řídila ustanovení § 73/1 a), že zaměstnanci jsou povinni zejména plnit pokyny nadřízených?



Odpověď:

Ano, to jsem také uvedla, že jsem tu fakturu nechala proplatit, takže ten pokyn jsem splnila, že ta faktura byla zaplacena.



K dotazu:

Jak jste se řídila pokynem, který vám byl vydán dne 2.7.2003 na operativní poradě prostřednictvím pana Prouzy, vašeho nadřízeného, že k 1.7.2003 budou veškeré písemné materiály související s provozem sekce 18 předkládány k parafě provozně ekonomickému náměstkovi?



Odpověď:

Jestli teď myslíte metodický dotaz na Ministerstvo financí, tak ten by patrně neodešel.



K dotazu:

Otázky, zde kladu já, tak odpovězte na mou otázku, jestli jste předkládala všechny písemné materiály vašemu nadřízenému.



Odpověď:

Co se týkalo Testcomu, ano.



K dotazu:

Já se ptám, všechny?



Odpověď:

Jeden jsem nepředložila.



K dotazu:

Věděla jste o tom, že náklady spojené se založením Testcom servisu se budou přeúčtovávat na Testcom servis?



Odpověď:

Potom snad náměstek Novotný psal nějaký dopis, že se mají připravit podklady, ale to už jsem byla ve výpovědi, tak nevím, jak to dopadlo.



K dotazu:

Použila jste stejný postup, že jste se dotázala na Ministerstvo financí na další postup, použila jste stejný postup v roce 2002, když jste dostala pokyn k proplacení odměn ve výši 2 mil a organizace Testcom se tím dostala do ztráty?



Odpověď:

Ty odměny byly jako podíly na hospodářském výsledku z minulého roku nebo jaké to byly odměny?

Tak to šlo z hospodaření z minulého roku a to bylo schváleno zřizovatelem a snad i Ministerstvem financí, ale to nevím, takže to s hospodařením aktuálního roku nesouvisí když jsou to podíly za minulý rok, ale to už si nepamatuji.



K dotazu:

Kdy jste skončila pracovní poměr v Testcomu?



Odpověď:

V prosinci 2003.



K dotazu:

A jak to, že ještě nyní máte k dispozici písemné materiály Testcomu?



Odpověď:

To jsou kopie, kde byly moje podpisy.



K dotazu:

Pořídila jste si je se souhlasem nadřízeného?



Odpověď:

Nežádala jsem o souhlas.



JUDr. Sokol bez dotazu.



Všem obžalovaným dána možnost položit svědkyni dotazy :Všichni obžalovaní bez dotazů.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu: Bez připomínek.



K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:

Můžete upřesnit svoji výpověď o tom, že v době, kdy už jste měla skončit pracovní poměr v Testcomu,jste měla nějaké doklady ohledně přeúčtování nákladů na založení Testcomu?



Odpověď:

Pan Novotný psal dopis, že se mají připravit podklady na přeúčtování nákladů, které vznikly se založením Testcom, s.r.o., ale jak to byl provedeno nevím, to už jsem byla odvolána z funkce.



K dotazu:

A to měly být jaké náklady?



Odpověď:

Patrně faktury založení a kolky, co se platily na úřadech a poplatek za živnostenský list s.r.o..



K dotazu:

Pan obžalovaný dal nějaký pokyn k tomuto?



Odpověď:

Dopis. Interní dopis, sdělení.



K dotazu:

Faktickou realizaci vy jste už nedělala?



Odpověď:

Ne.



Státnímu zástupci, všem obhájcům a obžalovaným opětovně dána možnost položit svědkyni otázky: všichni bez dotazů.



Obžalovaní opětovně dotázáni podle § 214 tr.ř.:Bez připomínek.



Svědkyně svědečné nežádá.





V 11.40 hodin dochází ke střídání obhájce JUDr. Sokola JUDr. Kratochvílovou,s čímž obž. Mlynář vyslovuje souhlas.



Čte se omluva svědka Prouzy z 8.8.2006



V 11.45 hodin se hlavní líčení přerušuje do 12.15 hodin.





Ve 12.20 hodin pokračováno v přerušeném hlavním líčení.



Podle § 213/1 tr.řádu se čte obsah spisu



- souhlas s umístěním sídla obchodní společnosti, včetně výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 476

- návrh na povolení zápisu společnosti s ručením omezeným založené jediným společníkem do obchodního rejstříku na č.l. 479-480

- čestné prohlášení správce vkladu na č.l. 481

- výpis z účtu vedené u KB na č.l. 482

- usnesení MS v Praze na č.l. 483-484

- návrh na zápis změn společnosti Testcom servis, s.r.o., na č.l. 485

- zápis z valné hromady společnosti Testcom servis, s.r.o., na č.l. 486

- usnesení MS v Praze na č.l. 487-488

- návrh na zápis změn spol. Testcom servis s.r.o. na č.l. 489

- usnesení MS v Praze na č.l. 490

- přípis Ing. Novotného na č.l. 491

- poukaz k účtárně na č.l. 492

- notářský zápis na č.l. 493-494

- rozhodnutí Ministerstva hospodářství ČR na č.l. 495



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:



Bez připomínek.





Přistoupeno k výslechu svědka Ing. Radko Hochmann, CSc., gen na č.l. 352, totožnost ověřena dle OP, který po zákonném poučení podle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr.řádu a §§ 174 a 175 tr.zákona k věci uvádí:



Poučení jsem porozuměl, nevyužívám svého práva odmítnout vypovídat a vypovídat budu.



Zaměstnán v Testcomu v Technickém a zkušebním ústavu telekomunikací a pošt jsem byl od 1.1.1993, nicméně tento ústav vznikl jako následnická organizace Výzkumného ústavu spojů a v tom jsem pracoval od 1.1.1966 nepřetržitě, takže až do skončení mé pracovní kariéry jsem byl zaměstnán v tomto ústavu.

Postupně jsem postupoval z pozice řadového pracovníka technického přes vedoucího skupiny přenosu dat Výzkumného ústavu spojů na pozici vedoucího úseku telekomunikační sítě a služeb a když vznikl Testcom k 1.1.1993, tak jsem pokračoval nadále ve funkci vedoucího úseku telekomunikačních sítí a služeb a současně jsem byl jmenován náměstkem ředitele. Po náhlém úmrtí ředitele na začátku roku 1994 jsem jako jeho náměstek nejprve jeden nebo dva měsíce vedl ústav z této pozice a posléze jsem byl pověřen řízením tehdejším ministrem hospodářství, to bylo k 1.6.1994. V této funkci jsem pracoval až do 10.6.2003, kdy jsem byl den předtím odvolán panem ministrem Mlynářem. Po nastoupení pana Chmelíčka do funkce 11.6. jsem byl panem Chmelíčkem ustanoven do funkce náměstka pro vědu a výzkum, to byla nově zřízená funkce, kterou jsme do té doby v ústavu neměli a současně náměstkem ředitele jako statutárním zástupcem ředitele, to vydrželo do konce měsíce června 2003. K 1.7.2003 jsem byl z této funkce náměstka ředitele odvolán a dále jsem vykonával funkci náměstka pro vědu a výzkum a to až do skončení pracovního poměru k 31.12.2003, když jsem výpověď dostal v řádné výpovědní lhůtě předtím.



K dotazu předsedkyně senátu:

Mohl byste rozvést důvody těchto personálních opatření?



Odpověď:

V roce 2003 jsem byl odvolán z funkce člověka pověřeného řízením ústavu v podstatě bez udání důvodu ze dne na den. Zaznělo při tom odvolávání z úst pana Mlynáře nejprve konstatování, že jsem neplnil uložené úkoly, když jsem se proti tomu víceméně ohradil a požadoval jsem informaci o tom, jaké úkoly to měly konkrétně být, tak jsem nedostal konkrétní odpověď, naopak vzápětí pan Mlynář tehdy zhodnotil mojí osobu, že proti mně jako odborníkovi nemá vůbec žádné výhrady ba naopak, že si cení mé činnosti v ústavu, ale že Testcom jsou stojaté vody a že je třeba trošku rozvířit a že se rozhodl tam vnést nového ducha. V zápětí poté mi předložil odvolací listinu a současně mi oznámil, že již ustanovil do funkce ředitele ústavu nového člověka a že mám na další den připravit jeho přijetí v ústavu, kam ho přivede pan ministr Mlynář představit. A sdělil mi tedy, že to je Mgr. Chmelíček bývalý generální ředitel televize s tím, že ho ohodnotil jako člověka, který má bohaté zkušenosti s vedením a že tudíž od něj očekává, že přinese ten nový život do Testcomu. Současně mi oznámil, že vzhledem právě k tomu, že vysoce hodnotí mé odborné kvality a kvalifikaci, tak že hodlá panu Chmelíčkovi, doporučit, aby mě ustanovil svým odborným náměstkem, což se tedy potom stalo. V této funkci jsem pracoval až do 29.9.2003, když jsem náhle bez předchozího varování obdržel dokument, kterým jsem odvoláván z funkce náměstka pro vědu a výzkum a současně výpověď se zdůvodněním, že v mém pracovním zařazení, tj. výzkumně vědecký pracovník II. stupně, v ústavu pro mě není dále práce a že jiná práce mě být nabídnuta nemůže a tím pádem, že dostávám výpověď s tří měsíční výpovědní lhůtou s tím, že nejsem povinován, kromě doby potřebné k předání funkce a všech náležitostí s tím spojených, docházet již dále na pracoviště. Ústně mě bylo při tomto předávání odvolání a výpovědi sděleno, že pan Chmelíček dospěl k přesvědčení, že se spolu nedokážeme shodnout a že se rozhodl řešit to tímto způsobem, když jsem poněkud oponoval v tom výroku, že se nedokážeme shodnout a konstatoval jsem, že chyba v komunikaci asi není jenom na jedné straně, tj. na mojí, tak pan Chmelíček připustil, že na tom něco může být, nicméně, že tím se na věci nic nemění. Tím pádem jsem skončil v ústavu pracovní poměr.



K dotazu:

Do doby vašeho odchodu, měl Testcom něco společného s portálem veřejné správy, vykonával, byť drobné, činnosti v této souvislosti pro Ministerstvo informatiky?



Odpověď:

Testcom, jako takový, až do doby, co já jsem tedy věděl do konce září 2003, neměl oficiálně s portálem veřejné správy nic společného, pokud mně bylo známo, protože od června 2003 řada věcí šla už mimo mě, já už jsem se k řadě věcí nedostával, protože jsem řešil úkoly, které souvisely s výzkumnou a jinou odbornou činností ústavu. O portálu veřejné správy jsem samozřejmě věděl, že má vzniknout z médií a jiných pramenů, ale Testcom jako takový neměl s portálem veřejné správy v té době absolutně nic společného.



K dotazu:

Jaký je váš názor na tuto možnost, zda by případně Testcom byl schopen činnosti spojené s provozem portálu veřejné správy obsáhnout?



Odpověď:

Můj pohled v tuto chvíli bude trošku ovlivněn tím, co jsem se postupně dozvěděl o tom, co to portál veřejné správy je a jakým způsobem je zajišťován jeho provoz. Můžu říct, že pokud by Testcomu v tehdejší době, tj. v I.polovině roku 2003, byl zájem ze strany Ministerstva informatiky zadat nějaké práce kolem portálu veřejné správy, tak samozřejmě by bylo potřeba posuzovat, zda to, co by se po ústavu chtělo v té době, je ústav schopen odborně zvládnout. Samozřejmě, že když se na to dívám teď ze zpětného pohledu, tak jsme např. jistě byli potencionálně připraveni řešit problém, že by se požadovaly práce, které v té době ústav schopen zajišťovat nebyl, svými odbornými kapacitami, tak v případě potřeby je opatřit nebo posílit ty stávající, ale jak jsem říkal, v té době o tom s námi nikdo nekomunikoval, přestože já osobně jsem se zkraje roku 2003, na Ministerstvu informatiky, snažil zjistit jednáním s některými náměstky, co dalšího, kromě prací pro odbor komunikací a pro odbor pošty, by ještě ministerstvo přivítalo, kdyby pro ně Testcom dělal. To bylo ze zištných důvodů, protože to byly další úkoly, ze kterých se daly získávat prostředky finanční.



K dotazu:

Můžete se vyjádřit k tomu, zda jste s někým z obžalovaných a případně s někým dalším, hovořil na téma možných zisků, nákladů, výdajů za účelem provozu portálu veřejné správy?



Odpověď:

Jak už jsem vypověděl v přípravném řízení, tak poprvé jsem se o portálu veřejné správy v souvislosti s Testcomem, doslechl od tehdejšího pana náměstka Testcomu Novotného, který, jestli si dobře vzpomínám, přesně si to nevybavím, kterého data to bylo, někdy na přelomu července, srpna 2003, tak se mě bez přítomnosti dalších osob, začal poptávat jaký je můj názor na možnosti Testcomu, zapojit se do provozování problematiky související s portálem veřejné správy. Mně v tu chvíli nebylo jasné, o co by se mělo jednat. Z následné diskuse vyplynulo, že pan Novotný má takový názor, že se ví, že kolem portálu veřejné správy potečou obrovské peníze, řádově desítky milionů Kč, ročně. Pokud zůstane portál veřejné správy plně v odpovědnosti a v péči Ministerstva informatiky, takže jakékoli případné zisky z provozu portálu veřejné správy by samozřejmě odpluly prostřednictvím Ministerstva informatiky přímo do státního rozpočtu a to, že by byla škoda, a že by bylo vhodné najít nějaký způsob a místo, ve kterém by se tyto finanční toky nějakým způsobem větvily tak, aby část mohla zůstat k užitku Ministerstva informatiky a část by v případě zapojení Testcomu do hry, zůstala k užitku Testcomu. Protože já jsem v té době věděl, že technické zajištění infrastruktury komunikační pro informační systémy veřejné správy má smluvně zajišťovat Telecom, tak mi nebylo jasné jakým způsobem, jaké peníze se kolem toho můžou točit, protože jsem současně věděl, že to všechno má v kompetenci a v odpovědnosti Ministerstvo informatiky, a že všechny tyto systémy by měly sloužit orgánům státní správy a obecní samosprávy atd. Nebylo mi jasné, odkud by se měly brát ty peníze, které by se daly užívat jinak. Pan Novotný mi vysvětlil, že portál veřejné správy bude zřejmě poskytovat služby i v soukromém sektoru a za tyto služby bude soukromý sektor platit a to jsou právě ty peníze, které by odtekly přes Ministerstvo informatiky rovnou do státního rozpočtu, zatímco kdyby se našla jiná cesta, tak by se mohly někde vhodným způsobem směrovat někam jinam. Potom, co jsem se dozvěděl tuto informaci, tak jsem zkonstatoval, že podle mého mínění Testcom, jako státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem informatiky, má ze zákona a příslušných předpisů, možnost pouze se, v případě potřeby, podílet na zajišťování provozu portálu veřejné správy, a to na základě zadání Ministerstva informatiky a peněz zprostředkovaných Ministerstvem informatiky, respektive úplatou za uložené úkoly provedené práce a jinou možnost, že nevidím a že tyto práce, pokud budou v odborných možnostech ústavu a kapacitních, tak že by mohly být náležitým způsobem odměňovány standardní cestou a že to není v rozporu se stávajícím statutem Testcom tak, jak byl schválen při jeho zřízení. Na to pan Novotný tehdy zareagoval výrokem, že to není to správné řešení, a že se nad jinými vhodnými možnostmi bude muset ještě podumat. Prakticky od té chvíle jsem o portálu veřejné správy na půdě Testcomu neslyšel pak delší dobu, až v II.polovině září se na mě obrátila tehdejší vedoucí právního a zaměstnaneckého oddělení s prosbou, jestli bych jí nepomohl řešit úkol zadaný panem ředitelem Chmelíčkem, týkající se portálu veřejné správy. Ten úkol měl spočívat v návrhu jakési smlouvy mezi Testcomem a někým, nebylo jasné kým a ta smlouva měla údajně zahrnovat nějakou součinnost Testcomu na provozu portálu veřejné správy. Protože paní Mgr. Hloušková vůbec nevěděla, co to portál veřejné správy je a jak problém pojmout, pan Chmelíček jí tehdy, protože mu to samozřejmě sdělila, že tento úkol není schopná splnit, když neví, co to je a co má udělat, tak jí instruoval, že se má podívat na internet, že tam je všechno, takže jsme společně tehdy s paní magistrou pátrali na internetu po informacích, kterém se vesměs týkaly smluvních vztahů mezi Českým Telecomem a Ministerstvem informatiky kolem zajišťování provozu infrastruktury státního informačního systému, tam se objevily jisté informace kolem portálu veřejné správy, takže jsme do toho začali nějakým způsobem společně pronikat, ale pořád nebylo jasné, co má být obsahem a náplní smlouvy, co má být předmětem činnosti Testcomu. Tehdy, ale to upozorňuji a uvádím, že to vím z druhé ruky od paní Mgr. Hlouškové, že jí pan ředitel Chmelíček dokonce znázornil graficky to samé schéma, které mi prezentoval pan náměstek Novotný v té naší červencové debatě. Tahle hra skončila tím, že jsme společně konstatovali, že paní Mgr. Hloušková nemůže do té smlouvy, která nemůže na jedné straně jako smluvní subjekt mít Testcom, dát stejně nic jiného, než to, co jsem již já říkal, tj. uložení úkolů Ministerstvem informatiky nějakých prací, které s tím by mohly souviset a tento návrh údajně paní magistra předložila panu Chmelíčkovi a tím celá hra pro nás skončila, protože já jsem potom už byl odstaven, protože jsem byl ve výpovědní lhůtě.



K dotazu:

Pokud jde o charakter rozpočtové organizace Testcom v době, kdy vy jste byl jejím pověřeným ředitelem, mohl byste uvést jakými zákony se tato příspěvková organizace řídila, zda vy jako ředitel jste měl aspoň o některých stěžejních povědomí?



Odpověď:

Kromě řady různých prováděcích předpisů, tak jsem měl já osobně jako ředitel vědomí o zákonech o majetku ČR a o rozpočtových pravidlech, protože kolem toho jsme se pořád točili při řešení problémů hospodaření a vztahů ke zřizovatelskému ministerstvu. Jako příspěvková organizace jsme byli povinni řídit se zákonem o majetku ČR a zákonem o rozpočtových pravidlech.



K dotazu:

Vyskytly se ve této souvislosti nějaké pochybnosti, nějaké jiné názory, či nikoli?



Odpověď:

Musím předem uvést, že já jsem se tyto informace dovídal už zprostředkovaně, protože v té době už jsem přímý styk s hospodařením ústavu neměl. V průběhu října 2003 vyšlo najevo, že účtárna ústavu dostává k proplacení nebo příkazy k proplacení různých částek, které souvisejí se zřizování společnosti s ručením omezeným Testcom servis. Doklady o tom, že něco takového se děje, jsem viděl pouze v kopiích, protože o tom se mnou, jako s bývalým ředitelem a nadřízeným, byla konsultovat tehdejší vedoucí oddělení ekonomiky Ing. Jonášová a finále těchto transakcí a dokladů, které jsem měl možnost shlédnout, spočívalo v převedení 7,5 mil Kč z rezervního fondu ústavu na společnost Testcom servis, s.r.o. jako její základní jmění. Protože Ing. Jonášová se bránila provádět odsouhlasení těchto operací, protože byla to její povinnost se těmi operacemi zabývat, protože to bylo ve vnitřním předpisu Testcomu, který definoval oběh účetních dokladů. Pokud já vím z jejího podání, dostala se do střetu s jejím přímým nadřízeným panem Novotným, když začala vysvětlovat, že podle jejího názoru se jedná o úkony nezákonné, v rozporu s těmi dvěmi zákony, o kterých byla před chvílí řeč. Vysvětlovala, že Testcom, jako příspěvková organizace zřízená státem, nemá podle těchto dvou platných zákonů možnost jak zřizovat organizace takového typu tj. společnost s ručením omezeným, tak využívat pro tyto účely své finanční prostředky. Protože byla odkázána do patřičných mezí a tyto operace byly v podstatě mimo ní a přes její nesouhlas schváleny pány Chmelíčkem a Novotným, tak po poradě se mnou a s dalšími kolegy už bývalými v té době, tak zpracovala metodický dotaz na Ministerstvo financí a odeslala jej. Dostala odpověď někdy začátkem prosince a pak bylo známo i z médií, že Ministerstvo financí souhlasilo s tím názorem, že se konalo protizákonně a se všemi z toho vyplývajícími důsledky.



K dotazu:

Za doby, kdy vy jste byl ve vedoucím postavení v Testcomu, vyskytly se či nevyskytly nějaké problémy s tím, zda se Testcom řídí podle zákonů 218/2000 Sb. a 219/2000 Sb. a zda nějaké nesrovnalosti byly řešeny s nějakým jiným ministerstvem?



Odpověď:

Ne. Za celou dobu, kdy jsem já Testcom řídil, tak ani mě osobně, ani ústavu jako takovému nebyly nikdy vytčeny žádné prohřešky v tomto směru. My jsme přesně podle regulí nadřízenému orgánu tj. zřizovatelskému ministerstvu, každý rok dvakrát v pololetí a na konci roku předkládali zprávy o činnosti a hospodaření Testcomu, ve kterých byly provedeny všechny potřebné a povinné, podrobné analýzy. V podstatě veškeré finanční toky, veškeré prostředky finanční i nefinanční veškerý majetek, tak byly bez problémů a průhledně zdokumentovány a nikdy nám nebyla vytčena žádná chyba nebo nedostatek.



K dotazu:

Vyskytly se v tomto směru a v souvislosti s tím, že by Testcom byl případně ve své podstatě nějakou specifickou organizací, která by se neřídila těmito předpisy, nějaké problémy?



Odpověď:

Ne. Jedině, byť příspěvková organizace, tak jsme od roku 1995 nedostávali takový ten běžný obvyklý příspěvek pro organizaci tohoto typu a veškeré práce jako organizace zřízená příslušným ministerstvem jsme odváděli pro toto ministerstvo nebo pro jiné orgány státní správy nebo od roku 2001 práce na výzkumných projektech a podobné úkoly, tak byly financovány z jasně určených zdrojů a to účelově, takže jinak řečeno, my jsme si od roku 1995 na sebe museli vydělávat, ale řídit jsme se museli pravidly pro hospodaření příspěvkové organizace. Jediné, co z toho vyplynulo v roce 1995, bylo to, že jsme přestali dostávat příspěvek, ve kterém by bývala byla určená a přidělená zřizovatelským ministerstvem částka mzdových prostředků, to pro nás už byla položka nezávazná v tom novém postavení, tak nám to umožnilo řídit se při odměňování zákonem č. 1 o mzdě atd. od roku 1992. V tomto směru se dá říct, že jsme byli trošku výjimečná příspěvková organizace, nicméně pořád příspěvková organizace se všemi z toho vyplývajícími důsledky a s žádnými výjimkami v hospodaření.



K dotazu:

Pokud jde o odvody, Testcom odváděl nějaké částky svému zřizovateli?



Odpověď:

V podstatě neodváděl, protože zřizovatel nikdy o tom nerozhodl. My jsme jako příspěvková organizace byli povinováni sestavovat rozpočet vyrovnaný, pakliže došlo ke zlepšenému hospodářskému výsledku, k čemuž došlo po všechny ty roky až na ten poslední rok 2002 a byly to částky řádově stovek tisíc až milion, pět milionů, tak jsem v té závěrečné zprávě o hospodaření a podkladech pro vyrovnání se státním rozpočtem, který jsme předkládali zřizovatelskému ministerstvu, tak jsme byli povinováni navrhnout rozdělení nebo způsob využití těchto prostředků. Pakliže ten návrh spočíval v tom, že bylo našim přáním si ty prostředky z toho hospodářského výsledku ponechat, tak jsme navrhovali zřizovatelskému ministerstvu rozdělení do povinných fondů, tj. do fondů obnovy, do fondů odměn, do fondu rezervního a do FKSP. Protože, jak jsem říkal, se nejednalo o částky, které by byly nějak výrazně vysoké, jednalo se o procenta našeho ročního rozpočtu, tak zřizovatelské ministerstvo nám prakticky vždy ten zlepšený hospodářský výsledek ponechalo a odsouhlasilo někdy i po diskusi, jestli takto nebo jinak, odsouhlasilo rozdělení do těch určených fondů.



K dotazu:

Mohl byste uvést kým byla školení a přednášky, kde jste se vy mohl seznamovat mimo jiné i s právní úpravou hospodaření s rozpočtovými prostředky a s majetkem státu, organizována?



Odpověď:

To si opravdu nepamatuji. Vím, že jsme se účastnil asi jednoho nebo dvou školení, které se odehrávaly v tzv. Bílém domě v Libni, ale už si nevybavuji, co to bylo za společnost. Ty znalosti potřebné o těchto předpisech jsem získal především prostřednictvím svých podřízených, kteří mě informovali o tom, čím jsme povinováni se řídit a jakým způsobem se co praktikuje a protože jsme si nechávali, i když to nebyla povinnost naší organizace nechávat, dělat finanční audit každý rok po celou dobu, co si vzpomínám, když jsem organizaci řídil, tak jsem byl v kontaktu i s tím auditorem když zpracovával auditorskou zprávu a informace o těchto záležitostech jsem čerpal takovýmito různými cestami. V případě vlastního zájmu, když byl nějaký problém ze sbírky papírové nebo z internetu.



K dotazu:

Jakými znalostmi ohledně těchto zmiňovaných oblastí disponovala právnička Mgr. Hloušková?



Odpověď:

Mgr. Hloušková byla podle mého osobního mínění velice fundovaná podniková právnička a měla trvalý a enormní zájem na tom, aby všechny vnitřní záležitosti ústavu byly v souladu se zákonnými předpisy, takže ta byla jedna z těch, která se různých těch školení a jiných akcí kolem právních předpisů a záležitostí zúčastňovala spolu s pracovníky ekonomických útvarů a provozních útvarů a na ní bylo spolehnutí, že pokud bylo v jejích silách zjistit potřebné informace, tak jsme byli „pevní v kramflecích“ při řešení nějakých problémů, které se týkaly jak ekonomických vztahů, tak zaměstnaneckoprávních vztahů. Nikdy jsme také neměli žádné problémy s kontrolou z Úřadu práce, Úřadu sociálního zabezpečení atd.



K dotazu:

Mohl byste nějaké zásadní základní vnitřní předpisy Testcomu popsat?



Odpověď:

O tom se bez potřebných dokladů a dokumentů dá těžko podrobně hovořit. Já si vybavím pouze to, že vnitroústavní předpisy, které vycházely, pokud to bylo nezbytné a potřebné, ze všech relevantních zákonných předpisů a dalších prováděcích předpisů, tak obnášely několik desítek položek, protože bylo ošetřeno prakticky všechno, co bylo záhodno ošetřit. Základním předpisem byl organizační řád, který respektoval zřizovací listinu a statut, potom pracovní řád, předpis který se týkal pravidel odměňování zaměstnanců, předpis pro oběh finančních dokladů. Kdybyste se podívali do seznamu předpisů, tak byl poměrně obsáhlý a jak jsem se snažil vylíčit, tak pokrýval všechno, co s činností provozem ústavu souviselo. Když jsme narazili na problém, tak jsem to inovoval v příslušném smyslu stávající předpis nebo se zpracoval předpis nový, protože musím přiznat, že soustava předpisů, to nebyl žádný nový výmysl za doby mého vedení, protože to existovalo již v tehdejším Výzkumném ústavu spojů historicky a my jsme to jenom táhli dál a aktualizovali, přizpůsobovali aktuálním potřebám atd.



K dotazu:

Při rozhovorech s obžalovaným Novotným o možnosti zajišťování činnosti Portálu veřejné správy Testcomem, hovořili jste také o statutu a jeho novele, změně,nutnosti změny případně o tom, že to nutné není?



Odpověď:

Já jsem to možná neřekl, ale samozřejmě v té diskusi já jsem upozornil, že práce určitého charakteru, které odpovídají tomu, co je napsáno ve statutu aspoň svých charakterem i když ne přímo, tak by nebylo problém zajišťovat beze změny, kdyby se ukázalo, že by nějaké činnosti byl schopen zajišťovat a bylo by to v tu chvíli v rozporu se zřizovací listinou a se statutem, tak by se muselo posoudit, jestli by byla možná úprava, změna těchto dokumentů bez problémů, aby se ten problém vyřešil.



K dotazu:

Jaký musel následovat postup pro změnu statutu a činností Testcomu?



Odpověď:

Ta změna by se musela předložit zřizovatelskému ministerstvu v jehož kompetenci podle mého mínění byla, pokud by usoudilo, že to není v rozporu s ničím podstatným, tak jí provést, protože zřizovací listinu a statut Testcomu v době, kdy vnikly tyto dokumenty, tak podepisoval představitel tehdejšího zřizovatelského ministerstva tj. ministr hospodářství ČR.



K dotazu:

Nějaké komerční aktivity Testcom,p.o. prováděl ?



Odpověď:

My jsme vykonávali, jako ústav, práce v několika kategoriích. Jednak to byly práce pro zřizovatelské ministerstvo, pak to byly práce pro jiné orgány státní správy konkrétně např. pro Český telekomunikační úřad a pak to byly v posledních letech práce na projektech výzkumu a vývoje a tohle všechno byly činnosti z výjimkou toho, co se v posledních letech dělalo pro Český telekomunikační úřad, když již byl samostatným orgánem státní správy, tak pro ministerstvo a v rámci projektu výzkumu a vývoje apod. prací, tak to byly práce hrazené cestou státního rozpočtu, respektive ze zdrojů státního rozpočtu, které se k nám dostaly příslušnou úřadní cestou. Pro Český telekomunikační úřad, když už byl samostatný státní orgán, tak jsme vykonávali práce ve smluvním vztahu tak, jak to byly úkoly nasmlouvané, nadefinované a Český telekomunikační úřad musel být schopen je hradit ze svých prostředků, které dostával jako prostředky zvláštní kapitoly státní rozpočtu. Pak jsme také podle statutu a podle zřizovací listiny měli v náplni práce pro Telekomunikační provozovatele a pro provozovatele poštovních služeb a to byly práce vyloženě smluvního charakteru, stejně tak jako práce charakteru měřících a zkušebních činností, které se vykonávaly pro soukromé firmy nebo i státní firmy, nicméně na základě obchodních vztahů. V podstatě tyto činnosti, které byly kryty tím, co bylo vyjmenováno ve zřizovací listině a ve statutu, tak pro nás měly charakter činnosti komerční, protože to byly peníze, které byly z jiných zdrojů než z prostředků státního rozpočtu. Dá se říct, že jiné aktivity než ty, které souvisely s naší odbornou činností a v podstatě zaměřením odborných jednotlivých útvarů ústavu, tak se u nás za úplatu nevykonávaly.



K dotazu:

Mohl byste uvést jaká jednání s panem tehdejším ministrem Mlynářem, předcházela jmenování Mgr.Chmelíčka do funkce ředitele Testcomu,p.o. ?



Odpověď:

Můžu říct, že žádná, protože já jsem se dozvěděl v jednom okamžiku všechno „potřebné“, tj. že jsem odvoláván a že mě nahradí Mgr. Chmelíček, protože já jsem byl odvolán 9.6.2003 s účinností k 10.6. a Mgr. Chmelíček byl ustanoven k 11.6. respektive 10.6.2003 byl představen v ústavu, ale 11.6.2003 začal činnost. Do té chvíle jsem jméno pana Mgr. Chmelíčka neznal. Následně jsem si vybavil dobu asi dva roky předtím, kdy byl generálním ředitelem České televize.



K dotazu:

Jaké vztahy jste měl do té doby, než došlo k vašemu odvolání s panem obž. Mlynářem?



Odpověď:

Vztahy téměř žádné, protože jsem byl předvolán na ministerstvo poprvé a panem ministrem pak už jenom jednou, tak poprvé kolem poloviny února roku 2003. Tehdy jsem absolvoval takovou jakousi informační schůzku s panem ministrem a některými jeho náměstky, už si nevybavuji, kdo u toho tenkrát ještě byl.



Předsedkyně senátu upozorňuje obž. Mlynáře, aby se nebavil při výslechu svědka se svou obhájkyní a nerušil výslech, nebo budou obžalovaní posazeni podle vnitřního kancelářského řádu pro soudy, to znamená před obhájce.



Svědek dále uvádí:

Tato schůzka začala v podstatě dost tvrdou a nečekanou výtkou od pana Mlynáře, jako že jsem si dovolil čekat až na pozvání, na předvolání ministerstva a jakožto člověk řídící Testcom,p.o., jsem se nepřihlásil daleko dřív. Pak jsem byl dotazován na informace o tom, co vlastně Testcom je, co je v náplni jeho činnosti, co a jak se tam dělá apod. Když jsem začal o těchto věcech hovořit, tak jsem po chvíli měl pocit, že už dlouho zdržuji, tak to celé skončilo tím, že jsem byl informován, že mě bude uložena řada úkolů a že dále ve věci se mnou bude jednat příslušný pověřený náměstek, to byl náměstek Šiška, který tehdy vedl úsek telekomunikací pošty a elektronického podpisu a tím celá debata skončila. Podruhé jsem se s panem ministrem setkal až toho 9.6.2003, když mě odvolával.



K dotazu:

Obdržel jste nějaké ,ať písemně nebo ústně, výtky k vašemu působení?



Odpověď:

Neobdržel, protože já jsem od té doby jistým způsobem spolupracoval, jestli se to dá tak označit, protože to byla komunikace až dvě schůzky, na dálku s panem náměstkem Šiškou. Ještě jsem se zapomněl zmínit o jedné důležité věci při schůzce s panem ministrem, tak mně bylo vytknuto, že ústav nemá žádný materiál, který se zabývá nějakých dlouhodobějším výhledem, tj. nějaký koncepční záměr. V té věci jsem oponoval, protože takovýto materiál jsem na základě úkolu, který mi zadal tehdejší ředitel odboru telekomunikací ještě na předchozí Ministerstvu dopravy a spojů, tak jsem jemu předložil začátkem ledna 2003, takže jsem akorát v té souvislosti vyslovil podiv, že tento materiál již na ministerstvu je, jak to, že o něm nikdo neví a že se mi vytýká, že takový materiál neexistuje. Tak o tomto materiálu jsme potom diskutovali s panem náměstkem Šiškou, ten mi uložil jeho určité doplnění, což se stalo a pak jsme už jenom řešili, spíše na dálku e-mailem a po telefonu, nějaké záležitosti odborné a pak to najednou skončilo, protože jestli si dobře pamatuji, tak pan náměstek Šiška po krátké době z ministerstva odešel. Pak už jenom jsem se já a moji podřízení především z ekonomických útvarů kontaktovali z kraje roku s pracovníky ekonomického odboru ministerstva, protože jsme se potřebovali rychle se domluvit o financování, o převedení prostředků státního rozpočtu, které pro nás Ministerstvo informatiky dostalo. Pak jsem si ještě vyžádal jeden kontakt a sice s odborem, který tehdy řídila paní náměstkyně Bérová, protože jsem se snažil najít někde na ministerstvu ještě jiné útvary, které by chtěly a měly možnost zadat Testcomu nějaké placené práce.



K dotazu:

Dostal jste nějakou písemnou výtku k vašemu způsobu vedení Testcomu?



Odpověď:

Písemnou v žádném případě a ústní nevzpomínám si, myslím, že také ne.



K dotazu:

Pokud jde o možnost či nabídku, aby vy jako pověřený ředitel Testcomu, abyste byl současně náměstkem Ministerstva informatiky, byla vám taková nabídka někdy učiněna či diskutoval jste o ní s někým, o vhodnosti této kombinace?



Odpověď:

Mně v žádném případě nic takového nabídnuto nebylo ministerstvem, během těch pěti měsíců a kousek, kdy jsem v tomto vztahu mezi Testcomem a ministerstvem byl. Já jsem dokonce nebyl pozván ani na žádnou poradu vedení ministerstva, to však nebylo zvykem ani u tehdejších ministerstev, nicméně ty pracovní kontakty by byly bohatší a trvalejší.



K dotazu:

Pokud jde o předchozí ministerstvo, pod které Testcom,p.o., spadal, v tomto směru byly nějaké nabídky a možnosti, že byste se zároveň stal náměstkem toho předchozího ministerstva abyste mohl docházet na nějaké porady apod.?



Odpověď:

Nebyly. Na porady vedení Ministerstva dopravy a spojů jsem nedocházel, protože jsem nikdy nebyl pozván, nebyl jsem členem vedení ministerstva ani zvaným účastníkem z jednoho prostého důvodu, protože k tomu nikdo nepociťoval potřebu, protože my jsme, jakožto ústav toho příslušného odborného zaměření telekomunikace a pošta, byli přímo metodicky vedeni příslušným náměstkem ministra dopravy a spojů a odborem telekomunikací a odborem pošty. S těmi jsme byli v trvalém styku a jiný kontakt s ministerstvem nebyl potřeba. Nabídkou o které mluvíte jsem v životě neslyšel a nevím, jestli něco takového by bylo možné.



K dotazu:

Dostal jste někdy nabídku účastnit se nějaké porady vedení či porady nějakého odborného odboru sekce na Ministerstvu informatiky?



Odpověď:

Ne. Kromě té jediné schůzky u pana ministra. Jestli to byla porada vedení ministerstva, to nevím.





K dotazu:

Jak se vyjádříte ke vhodnosti toho, že by ředitel Testcomu měl zároveň být náměstkem Ministerstva informatiky?



Odpověď:

Jak už jsem řekl, na první pohled mi to připadá zvláštní až nepřijatelné. Nejsem si jist, jestli to může či nemůže být v rozporu s nějakými právními předpisy. V každém případě si myslím, že to není asi zrovna etické. Pokud by to nebyla situace, když se o tom dá teoreticky uvažovat, že náměstek ministra z nějakých důvodů by byl pověřen řízením ústavu, který nemá žádného ředitele, to bych si dokázal představit, ale opačně nevím.



K dotazu:

Vy jste byl jenom nějakým pověřeným ředitelem Testcomu?



Odpověď:

Já jsem byl pověřen řízením panem ministrem Dybou řídit ústav do té doby, než se problém oficiálně úřadně vyřeší. My jsme v dalších letech několikrát narazili na trošku formální problémy, že nelze psát ředitel ústavu, když je to osoba pouze pověřená řízením. Jiný právní výklad údajně byl, že se nedá najít úředně žádný rozdíl v postavení toho, kdo vede ústav mezi tím, kdo je ředitelem jmenovaným a tím kdo je ředitelem z pověření a přiznám se, že jsme si s tím natolik nelámali hlavu, protože to ničemu nevadilo, že tento problém jsme neřešili a pokud si můžu dovolit říct svůj názor, tak to byl problém, který byl v kompetenci zřizovatelského ministerstva a protože to se celá léta nerozhodlo v tomto směru dělat nějakou nutnou změnu a nikdo jí nepotřeboval, tak k tomu nedošlo. Já jsem i z pohledu zřizovatelského ministerstva až do konce ministerstva dopravy a spojů, tak jsem byl považován za ředitele ústavu.



K dotazu:

Pokud jde o nějaké změny v tomto směru od ledna 2003 do 10. června 2003. Byly nějaké návrhy ať z vaší strany či ze strany Ministerstva informatiky?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Z jakého důvodu?



Odpověď:

Na to nedokážu odpovědět. Z mé strany to bylo z toho důvodu, že byly tehdy prvního půl roku tíživější problémy, které bylo potřeba řešit, než otázka do jmenování a kdo povede ústav. Kromě toho já jsem měl pocit, že s námi, jako s ústavem, Ministerstvo informatiky se nechce moc kontaktovat, protože ty vztahy, kromě těch bývalých vztahů historických s odborem telekomunikací a odborem pošty, byly takové nijaké a pak se přiznám, že po začátku června 2003, už to ztratilo smysl. Ze strany ministerstva jsem nikdy nezaregistroval, že by někdy ministerstvo cítilo potřebu tento problém řešit.









K dotazu:

Hovořil jste o tom, že se na vás obrátila Mgr. Hloušková s pomocí při sepisu určité smlouvy. Mohl byste uvést, zda měla v tomto směru či nikoliv nějaké instrukce od Ministerstva informatiky?



Odpověď:

Jestli měla, tak mě se s nimi nesvěřila.



K dotazu:

Věděl jste, zda probíhala mezi ní a Ministerstvem informatiky nějaká korespondence ohledně znění této smlouvy či nikoli?



Odpověď:

Nevím o ničem. Pokud ano, tak jsem se k tomu nedostal, ale myslím, že by to přede mnou netajila, protože když se začala problematikou Portálu veřejné správy v souvislosti s tím uloženým úkolem ředitelem Chmelíčkem zabývat, tak opravdu na první pohled bylo vidět, že o tom neví vůbec nic. Myslím o Portálu veřejné správy, že se s celým problémem seznamovala.



K dotazu:

Mohl byste uvést z jakého důvodu se Mgr. Hloušková obrátila na vás a nikoli na Ministerstvo informatiky, když ta smlouva měla být uzavřena mezi Ministerstvem informatiky a Testcomem?



Odpověď:

Co já vím, tak ten její úkol byl navrhnout smlouvu mezi Testcomem a někým, ten druhý subjekt nebyl definován při tom uložení úkolu, aspoň co já vím. Mě informovala, že dostala takovýto úkol a obrátila se na mě proto, že věděla, že by nejspíš u mě našla nějakou pomoc, protože si myslela, že já to dokážu a byl jsem v tu chvíli nejblíže.



K dotazu:

Můžete se vyjádřit k tomu, jaké byly vztahy mezi Testcomem a Ministerstvem informatiky v té době, kdy vy jste byl pověřený řízením Testcomu v souvislosti s používáním finančních prostředků a předchozí souhlasy zřizovatele?



Odpověď:

Nevím, jestli odpovím správně na věcnou podstatu vaší otázky, protože nevím, co všechno si mám pod tím představit, ale náš vztah ke zřizovatelskému ministerstvu byl především finanční vztah, který se řešil mezi ústavem a příslušnými odbornými útvary ministerstva tj. ekonomického úseku, to řešili moji podřízení, protože se jednalo o cestu standardní, úřední cestu, jak převést příslušné prostředky ze státního rozpočtu na účet ústavu tzv. limitkou nebo limitkami, což byl standardní postup, který jsme dojednávali se zřizovatelským ministerstvem vždy, to se dělo jednou za čtvrtletí, někdy jednou za měsíc, když byly zvláštní opatření. To, že na tyto prostředky má ústav nárok a kolik to má být, tak to bylo dané předchozími jednáními a příslušnými dokumenty, to byly prostředky tzv. účelového příspěvku, které se skládaly z příspěvku na práce pro ministerstvo, z příspěvku na řešení projektu výzkumu a vývoje a z prostředku na řešení tzv. výzkumného záměru ústavu. Další vztahy byly už pracovního rázu, při kterých se také řešily otázky finanční ovšem ne přímo mezi odbornými útvary ministerstva, pro které jsme vykonávali ty definované uložené práce tj. s odborem telekomunikací a s oborem pošty, kde bylo potřeba domluvit náplň úkolů jednotlivých a za jakou finanční částku to bude představovat v té příslušné části příspěvku. Tyto finanční vztahy byly jediné, které jsme byli povinováni projednávat, domlouvat se zřizovatelským ministerstvem. Samozřejmě pokud nemluvím o tom, co se dělalo každý rok zhruba v polovině roku tj. příprava rozpočtu na příští rok. Ani v rozpočtu, který jsme až do konce roku 2002 dostávali schválený od zřizovatelského ministerstva, tak nebyly žádné závazné povinné částky kromě té části příspěvku a části investic, kde u toho příspěvku byla příslušná projednaná, domluvená, odsouhlasená částka a u investic byla nula, protože jsme od začátku existence na investice příspěvky nedostávali. U všech ostatních rozpočtových částech, tak to byly položky z hlediska ministerstva nezávazné, to bylo vnitřní věcí ústavu, protože my jsme hospodařili bez příspěvku na mzdové příspěvky a byli jsme povinováni vyjít v hospodaření včetně mezd a byli jsme povinování respektovat případná další regulační opatření, pokud se týká mzdových prostředků, které spočívaly např. v omezení nárůstu průměrné mzdy, v požadavku, aby nárůst průměrné mzdy nepředběhl ekonomické možnosti atd.



K dotazu:

Je vám něco známo o tom, že Testcom měl být zařazen do seznamu veřejných vědeckovýzkumných institucí ?



Odpověď:

O tom je mi známo podrobně to, co souvisí s celou přípravnou etapou, než tento zákon vznikl, protože my jsme od samého začátku jako ústav byli zařazeni tehdejším Ministerstvem dopravy a spojů na seznam institucí, u kterých se předpokládá transformace podle toho nového zákona. Od samého začátku jsem já osobně byl úkolován zpracováním připomínek k věcnému záměru, návrhu prvního, druhého, třetího znění, po celou dobu, kdy se na tomto zákonu pracovalo, protože ono se to táhlo. Termín předpokládaný, že ten zákon původně vstoupí v platnost, se posouval, jestli si dobře pamatuji postupně o dva nebo o tři roky a v době, kdy já jsem končil svojí aktivní činnost v ústavu, tak jsem se už jenom dozvěděl, že ten zákon konečně snad bude platit a že by se podle něj mělo začít postupovat, to už si nevybavuji.



Na žádost obž. Mlynáře se přerušuje výslech svědka za účelem dojití na toaletu s tím, že ostatní zůstávají sedět na svých místech v jednací síni do vrácení se obžalovaného zpět.



Obž. Novotný vyzván, aby nehovořil se svým obhájcem tak, jak byl předtím napomínán obž. Mlynář. V té souvislosti všichni obžalovaní byli vyzváni, aby se posadili na lavici před své obhájce v souladu s vnitřním kancelářským řádem pro soudy.





Pokračováno ve výslechu svědka Ing. Radko Hochmana.



Jednou nebo dvakrát jsem se zúčastnil nějakých přípravných jednání na Úřadu vlády, které s úpravou toho zákona souvisely.



K dotazu předsedkyně senátu:

Bylo možné vyjmout Testcom z tohoto připravovaného zákona či nikoli?



Odpověď:

Já ani moji podřízení spolupracovníci, tj. kompletní vedení Testcomu, jsme o takovéto možnosti nikdy neuvažovali a to už z toho důvodu, že jsme naopak čekali, jak na spasení, než se tato situace vyřeší, protože to byla pro ústav podle našeho mínění, jediná cesta, jak absolvovat nějakou transformaci a nenechat se zlikvidovat. Musím uvést, že jak už jsem řekl, ústav sice byl v takovémto postavení a s tímto charakterem zřízen jako příspěvková organizace k 1.1.1993 Ministerstvem hospodářství ČR, od samého začátku byly jisté problémy, protože někteří představitelé Ministerstva hospodářství nepovažovali existenci ústavu tohoto typu za potřebnou a nezbytnou, tak už na konci roku 1993, a to jsme se dozvěděli až s jistým časovým odstupem, pan ministr hospodářství tehdejší rozhodl, že ústav půjde do privatizace. Oficiálně byl ústav zařazen na seznam organizacích určených k privatizaci v polovině roku 1994 a my jsme tehdy připravili i jako ústav sami na sebe privatizační projekt a pak řadu let jsme bojovali proti tomu, aby se neuskutečnila jiná privatizace, než ta kterou jsme předpokládali my, protože tu bylo několik privatizačních projektů, které jednoznačně by bývaly vedly k likvidaci ústavu jako takového a k privatizaci pouze majetku a tohle jsme absolvovali v několika kolech po řadu let. Povedlo se nám zachovat existenci a když potom přišel záměr transformace organizací tohoto typu na tzv. veřejné výzkumné instituce, tak jsme byli rádi a zasazovali jsme se o to, aby nás Ministerstvo dopravy na ten seznam dalo.



K dotazu:

Jaký byl rozdíl mezi tím co bylo a mezi tím kdybyste byli touto institucí?



Odpověď:

Protože jsme byli od začátku informováni o tom, že organizace typu našeho, tj. příspěvková organizace, po vstupu do Evropské unie, nebudou smět existovat, že se budou všechny různými cestami buď transformovat nebo likvidovat. Začal vznikat tento zákon a jak už jsem uvedl, pro nás to byly jediné dvě možnosti buď likvidace nebo transformace na organizaci tohoto typu.



K dotazu člena senátu Peltanové:

Jak byste hodnotil odbornost svědkyně Ing.Jonášové?



Odpověď:

Jedním slovem „vysoce“, protože paní Ing. Jonášová šla tvrdě a důsledně za plněním svých povinností. Jakékoliv problémy, s kterými si případně nevěděla rady, tak konsultovala nebo nechávala konsultovat buď se smluvním poradcem, který nám dělal práce a nebo s příslušným ministerstvem, pokud šlo o výklad nějakého zákona. Snažila se vždy dodržovat veškeré vnitroústavní předpisy, které souvisely s činností do nejmenších důsledků, když byl problém v těchto předpisech, tak samozřejmě operativně dávala návrh na řešení příslušných úprav apod. Pod jejím vedením ústav prošel veškerými finančními kontrolami, kontrolami z Úřadu sociálního zabezpečení, pokud se týká odvodů a zacházení s těmito prostředky atd. K její práci jsem nikdy neměl sebemenší výhrady a naopak jsem věděl, že se na tento útvar můžu téměř 100% spolehnout.



K dotazu člena senátu Ing. Kouby:

Mohl byste to nějak upřesnit vaše představy o privatizaci Testcomu a rozdíly s představami obžalovaných?



Odpověď:

Abych uvedl na správnou míru, já jsem neporovnával představu o privatizaci obžalovaných, já jsem mluvil o privatizačních projektech, které v té době, kdy ještě dotyční neměli s ústavem cokoli společného, tak které vznikly. Tam byly problémy, protože my jsme, jako ústav, se chtěli zachovat při životě se všemi činnostmi, o kterých jsme předpokládali, že budou i nadále potřeba a z toho vycházel námi zpracovaný privatizační projekt a předložený. Ten byl v absolutním rozporu s několika privatizačními projekty jinými, které předpokládaly koupi majetku ústavu do privátních rukou, tam absolutně nebyla záruka, že by ústav jako takový byl zachován. Proti těmto privatizačním projektům jsme bojovali. Podařilo se to vždy zahnat od realizace a v době, kdy ústav přešel pod jiné ministerstva, pod jiné vedení, tak už několik let se o privatizaci nemluvilo, protože nikdo na to nenaléhal a už byla ve hře transformace na vědecko výzkumnou veřejnou instituci.



Senát dále bez dotazů.



K dotazu státního zástupce:

V rámci své výpovědi jste okrajově zmínil hospodaření společnosti Testcom. Můžete konkrétně sdělit hospodářskou bilanci za posledních 5 let předtím, než došlo k založení Testcom servisu, s.r.o.?



Odpověď:

Konkrétní čísla vám těžko řeknu, to bych se musel podívat do příslušných dokumentů, ale můžu si vybavit, že až do roku 2001, ústav končil s kladným hospodářským výsledkem v rozmezí od několika set tisíc do asi dvou, tří milionů. V roce 2002 skončil ústav se záporným hospodářským výsledkem asi 2,75 mil, který byl plně kryt bez problémů rezervním fondem. Jinými slovy ústav za celou tu dobu nikdy nenárokoval v nouzi žádné dodatečné prostředky ze státního rozpočtu, aby se udržel hospodářsky při životě.



K dotazu:

Vzpomenete si na okolnosti předání funkce ředitele do rukou obž. Mgr. Chmelíčka, eventuálně, zda jste mu sděloval podle jakého právního rámce by se jako ředitel měl řídit, eventuálně zda jste mu poskytl další informace potřebné k výkonu funkce?



Odpověď:

Nevybavuji si, co všechno jsem panu Chmelíčkovi sděloval. Můžu k tomu říct, že jsem předpokládal, že pan ředitel Chmelíček ví, co to je příspěvková organizace a jakými pravidly se má řídit. Byl jsem připraven a také jsem to činil, mu předkládat veškeré informace o tom, co se v ústavu jak a podle čeho děje, pokud by nevěděl a pokud by se ptal. Dokonce můžu prohlásit s čistým svědomím, že jsem vždycky dával najevo a několikrát jsem mu to výslovně říkal, že je mým zájmem, aby ústav, i když už ho nevedu, fungoval i nadále, aby fungoval dobře a že pokud bude potřeba, tak k tomu hodlám přiložit příslušným způsobem svoje síly, schopnosti, možnosti.



K dotazu:

Při první seznamovací schůzce s obžalovaným Mlynářem, kdy jste mu mj.popisoval činnost a funkci Testcomu, zmínil jste mu také právní rámec, podle kterého se řídí Testcom,p.o., eventuálně další podrobnosti, či nikoli?



Odpověď:

To si nevzpomínám, že bych zmiňoval, protože jsem to nepokládal za nutné. Otázka na mě zněla, čím se Testcom zabývá, co je náplní jeho činnosti, jaké práce provádí a pokud bych byl na toto dotazován, tak bych asi odpovídal. Předpokládal jsem, že když Ministerstvo informatiky dostalo do své kompetence příspěvkovou organizaci, tak že ví, co to obnáší a také musím říct, že když jsme jednali o otázkách financování s ekonomickými útvary Ministerstva informatiky, tak jsme měli pocit, že tam vědí o čem mluví a že vědí jakým způsobem se s příspěvkovou organizaci má zacházet.



K dotazu:

Zaznamenal jste za dobu svého působení ve funkci ředitele Testcomu k vám předložených písemnostech nějaký deficit výrazný hospodářský nebo nějaké nevhodné organizační schéma v rámci vaší organizace, které by odůvodňovalo založení další organizace v podobě Testcom servis, s.r.o. ?



Odpověď:

Nezaznamenal a řekl bych, že jsem ani nemohl, protože jsem ředitelem přestal být ze dne na den. Od okamžiku, kdy jsem přestal být ředitelem, tak jsem byl pouze zbytek měsíce, tj. od 11.6.2003 náměstkem ředitele, což bylo pouze formální, protože v té době se se mnou žádné důležité záležitosti neřešily a od 1.7.2003 nastoupil do ústavu pan Novotný a já jsem byl odvolán z funkce náměstka ředitele a zůstal jsem náměstkem pro vědu a výzkum, tak jsem k těmto záležitostem, už od této chvíle, nebyl absolutně povoláván, přizváván a nebyly se mnou konsultovány. Jestli něco takového do ústavu došlo, tak já už jsem neměl možnost se to dozvědět.



K dotazu:

A pokud jde o dobu, kdy jste vykonával funkci ředitele příspěvkové organizace Testcom, zda došlo k nějakému velkému organizačnímu problému, který by odůvodňoval založení dalšího subjektu, který by paralelně musel vykonávat činnost?



Odpověď:

Nikdy nedošlo.



K dotazu:

Zaznamenal jste za doby svého působení v příspěvkové organizaci jakési neadekvátní vystupování ze stran podřízených vůči zde přítomným obžalovaným, nějaký nepřátelský postoj?



Odpověď:

Ne, protože pokud je mi známo, tak moji podřízení se s nikým z jmenovaných ani s nikým jiným z Ministerstva informatiky nikdy nesešli, kromě existence těch kontaktů, o kterých jsem se zmiňoval, to znamená mezi pracovníky odboru telekomunikací a odboru pošty a našimi odbornými pracovníky při běžném pracovním pořádku. Tam nikdy k žádným problémům nedošlo.



K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:

Můžete uvést jaké panovaly v Testcomu poměry a vztahy po vašem odvolání z vedení Testcomu a jaké vztahy panovaly ve vztahu k obž. Chmelíčkovi jakožto řediteli a k obž. Novotnému jakožto jeho náměstkovi?



Odpověď:

Mohu mluvit pouze za sebe. Já jsem od začátku dával najevo, byť jsem byl vnitřně poškozen tímto přístupem a tím k čemu došlo, tak jsem dával najevo, že hodlám, že pokud budu v ústavu pro něj pracovat i nadále, tak aby obě strany byly co nejvíce spokojeny. O tom, jestli moji bývalí podřízení anebo jiní zaměstnanci ústavu, měli nějaké spory a rozpory s panem ředitelem nebo s kýmkoliv jiným z nového vedení, moc nevím, a nehodlám se k tomu vyjadřovat. Je pravda, že v ústavu od samého začátku zavládlo dost nezdravé ovzduší, kdy se začali někteří lidé vzájemně hlídat, vznikaly obavy z další existence, objevovaly se projevy různé nevraživosti i mezi stávajícími a bývalými zaměstnanci ústavu, zavládlo tam ovzduší diametrálně odlišné od toho, které tam bylo předtím, na což řada lidí poukazovala. Já jsem do toho už potom nezasahoval a snažil jsem se chovat tak, aby to, co dělám bylo ku prospěchu věci a nikomu to neškodilo.



K dotazu:

Jaké byly důvody této změny poměrů mezi pracovníky?



Odpověď:

Protože počínaje aktem mého odvolání a potom, když následoval akt odvolání bývalého vedoucího provoznětechnického úseku a následně pak moje a výpověď jeho a následně pak výpověď vedoucímu ekonomického úseku a tentýž den moje výpověď, tak zřejmě řadu lidí v ústavu vyplašili natolik, že přestali si být jistí svou existencí a začali se navzájem hlídat. Jestliže vezmeme v úvahu, že výpověď moje osobně, tak výpověď Ing. Prouzy, tak výpověď pana Vrzala byla neodůvodněná. Zatímco předtím jsme se snažili veškeré problémy se zaměstnanci, pokud k nim došlo, řešit striktně podle pracovního práva, aby nedošlo k nějakým problémům, tak tady se začalo ukazovat, že lze zcela bez problémů dávat výpovědi zaměstnancům, aniž by to očekávali a aniž by k tomu byl nějaký jiný důvod než snaha se konkrétního člověka zbavit.



K dotazu:

V této souvislosti vy nebo někdo jiný ze zmiňovaných zaměstnanců, řešili jste tuto situaci soudní cestou, to znamená, že byste podávali žaloby na neplatnost výpovědi apod.?



Odpověď:

V ústavu nevím o tom, že by byla podána žaloba. Vím, že bývalá moje podřízená, vedoucí sekretariátu ředitele konsultovala problém zacházení se svojí osobou s právníkem, ale nevzpomínám si, že by došlo k soudní při.



K dotazu:

Pokud jde o nastalou situaci, snažili jste se na to upozorňovat Ministerstvo informatiky?



Odpověď:

Koho bychom měli chtít na něco upozorňovat, když jsme věděli, že nový pan ředitel byl dosazen panem ministrem a že pravděpodobně na Ministerstvu informatiky, proti tomuto aktu a dalším s tím souvisejících aktů u nás v ústavu, nikdo nic mít nebude, že to nemá naději na úspěch. Nikdo z lidí z ústavu a především těch postižených, tak jsme žádné obranné prostředky v tomto směru nezačali využívat.



Senát dále bez dotazů.

Státní zástupce dále bez dotazů.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka:

Můžete trochu rozvést a uvést, co bylo důvodem, že jste nedostávali standardní příspěvek jako příspěvková organizace?



Odpověď:

Důvodem bylo to, že to jistým způsobem souviselo s tím problémem privatizace, o kterém jsem se zmiňoval, protože v letech 1993 a 1994, tak nás tehdejší zřizovatel upozornil, a to já jsem nebyl ředitelem ústavu, takže řada věcí šla mimo mě, dostali jsme běžným způsobem do rozpočtu příspěvek zřizovatele, proto jsme také byli povinováni odměňovat podle příslušných předpisů pro státní organizace, nikoliv podle zákona o mzdě. Tento příspěvek byl nějakým způsobem pokryt určitým balíkem prací pro ministerstvo. V roce 1994 bylo rozhodnuto o privatizaci oficiálně a já a vedení ústavu, tak jsme na konci roku zjistili, že nebyl ústav nebo respektive zástupce ústavu tak, jako se to mělo dít obvykle, pozván k jednání o rozpočtu na zřizovatelské ministerstvo. Věděli jsme, že toto jednání se má konat k určitému datu a když jsme začali zjišťovat co se děje, že nejsme pozváni, aby nám byl přidělen rozpočet, tak se zjistilo, že na Ministerstvu hospodářství tehdy úředníci zapomněli, že Testcom ještě není zprivatizován a tudíž s ním ministerstvo pro rozpočet roku 1995 nepočítalo. Když se celá situace vyjasnila a vyřešila, tak se zkonstatovalo, že ústav fyzicky existuje, tak je potřeba ho vzít na vědomí. Vyřešilo se to tím způsobem, že jsme zůstali příspěvkovou organizací, ale bez příspěvku a práce pro ministerstvo se nasmlouvaly jako kdyby to byly práce na základě obchodních smluv. Řešení privatizace se táhlo řadu následujících let a byli jsme považováni za příspěvkovou organizaci, ale s příspěvkem už s námi ministerstvo nepočítalo a byli jsme povinováni se starat sami o sebe, to znamená si na sebe vydělat.



K dotazu:

Jak jste byl informován o Projektu portálu veřejné správy, co jste o tom věděl a kdy jste to zjistil?



Odpověď:

Opakuji to, co už jsem říkal. O portálu veřejné správy jsem se já osobně začal dovídat víc a víc mě to začalo zajímat právě v souvislosti s pomocí paní Mgr. Hlouškové při řešení zadaného úkolu. Do té doby jsem se o Portálu veřejné správy dozvěděl něco v debatě s panem Novotným v létě roku 2003, pak jsem se o to přestal zajímat, protože v té době se připravoval další návrh zákona o telekomunikacích a já jsem měl s tímto určité starosti, tak Portál veřejné správy nebyl mým zájmem a ústav se o něj oficiálně vůbec nezajímal. O Portálu veřejné správy jsem také věděl ze sdělovacích prostředků. Poprvé, ale to jsem tomu nepřikládal velký význam, jsem o Portálu veřejné správy, o tom, že se má zřizovat a co to bude za krásu, tak jsem se dozvěděl nebo jsem slyšel z úst pana Mlynáře na Invexu v roce 2002.



K dotazu:

Pokud jste tady mluvil o Mgr. Hlouškové o tom, že s vámi konsultovala tu předmětnou smlouvu, uváděl jste, že nevěděla mezi kým ta smlouva má být uzavřená, to jste slyšel od ní nebo odkud máte tuto informaci?



Odpověď:

On ní, samozřejmě, od koho jiného.



K dotazu:

Dne 18.7. jste vypověděl, že měla připravit smlouvu mezi Telecomem a Ministerstvem informatiky, jak vysvětlíte tento rozpor?



Odpověď:

Jestli to takto bylo, tak si to nepamatuji přesně.



Podle § 211/3 písm. a) tr.řádu se čte výpověď svědka na č.l. 355



K tomu svědek uvádí:

To se omlouvám, to jsem si vybavil špatně. Mohlo to tak být, ale v každém případě jsem informace měl od Mgr. Hlouškové. Jestli tenkrát řekla, že opravdu to má být s Ministerstvem informatiky, tak to může být pravda. Přesně si to nevybavuji.

Možné je, že to má být s Ministerstvem informatiky, jestli jsem tak vypověděl v době, kdy jsem to měl ještě lépe v paměti, tak to možná spíš bude takto.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka:

Uváděl jste, že atmosféra v Testcomu vycházela i z toho, že vy jste postupovali při ukončování pracovních poměrů podle zákoníku práce a to nové vedení zřejmě ne. Mám tomu tak rozumět?



Odpověď:

Já bych to upřesnil. My když jsme byli nuceni řešit problém odchodu zaměstnance, to znamená rozvázání pracovního poměru, tak jsme se vždycky snažili přesně podle regulí, aby ten zaměstnanec věděl, proč se s ním chceme rozloučit. Mohlo to být z důvodu pracovní nekázně významné nebo z důvodu nadbytečnosti, to znamená na základě provedení organizačních změn. Vždycky jsme neopomněli provést to, co aspoň já jsem se domníval, že naše právní zaměstnanecké oddělení má pravdu a jedná přesně v regulích a duchu zákona, že pokud existuje v podniku odborová organizace, tak že takováto výpověď má být předem projednána a odsouhlasena s odborovou organizací. V tomto smyslu se u nás vždycky postupovalo a domnívali jsme se a předpokládám, že oprávněně, že jednáme přesně podle příslušných předpisů. V případech odvolání a výpovědi pokud se týká mě a dalších dvou mých bývalých podřízených, tak takto do důsledku postupováno nebylo. Ještě jsem zapomněl říct, že pokud na příkaz vznikla potřeba v ústavu snížit počet zaměstnanců v určitém útvaru z důvodu toho, že v tom útvaru se stal ten člověk nadbytečným, tak jsme v první řadě se snažili, pokud to bylo možné, řešit možnost převedení na jiné pracoviště případně na jinou práci. Pokud se týká konkrétně mé osoby, mně když bylo sděleno, že dostávám výpověď, protože pro mě není v ústavu jiné vhodné uplatnění, tak v té době existovala poptávka a to písemná poptávka jednoho odborného útvaru z ústavu na obsazení místa odborného zaměstnance, které mi mohlo být nabídnuto a nebylo. Další možná uplatnění byla v dalším jiném útvaru, který sice v té době nepoptával lidi, nicméně tam byl věkový průměr takový, že tam bylo možné případně hledat další uplatnění. Navíc moje výpověď s odborovou organizací samozřejmě projednaná předem nebyla. V tomto smyslu vznikly obavy, že pokud se týká rozvázání pracovního poměru v ústavu je možné prakticky cokoliv.



K dotazu:

Pokud máte za to, že to rozvázání u vás bylo protiprávní, proč jste se proti tomu nebránil žalobou u soudu?



Odpověď:

Protože jsem nechtěl. Protože jsem věděl, že je to záležitost na delší dobu a upřímně řečeno v té době jsem si říkal, i kdybych to vyhrál, tak tady v tom ústavu, už za těchto okolností, bych dále sloužit nemohl a několikrát jsem se snažil tady zopakovat a zdůraznit, že jsem vzal na vědomí, že jsem byl odvolán z funkce ředitele a že jsem se s tím svým způsobem smířil a že jsem chtěl v době trvání mého pracovního poměru v ústavu pro ústav pracovat pokud možno užitečně i nadále proto, aby ten ústav nějakým způsobem dál fungoval.



K dotazu:

Vy na jednu stranu říkáte, že byste tam chtěl zůstat a na druhou stranu, že jste tam nechtěl zůstat, jak tomu lze rozumět?





Odpověď:

Když jsem nakonec touto formou dostal výpověď, tak mi bylo jasné, že v ústavu už moje místo dále není a že nemá smysl se bránit této výpovědi cestou soudu, případně to i vyhrát a v ústavu zůstat.



K dotazu:

Dokud jste nedostal výpověď, tak jste chtěl v ústavu zůstat a nevadilo vám tam nic?



Odpověď:

To jsem opakoval už několikrát. Do té doby jsem se snažil dělat, co se po mně chtělo a co bylo užitečné.



K dotazu obhájce JUDr. Hochmana:

Kolikrát jste pracovně hovořil s panem Ing. Novotným po dobu vašeho společného působení v Testcomu?



Odpověď:

Pracovně, dá se říct, že vůbec.



K dotazu:

Jak si tedy vysvětlujete, že jediný rozhovor, jak jste tady vypověděl dnes i v přípravném řízení, se mezi vámi odehrál ohledně Portálu veřejné správy, ačkoli o problematice jste vůbec nic nevěděl?



Odpověď:

Musím říct, že to pro mě bylo velkým překvapením a nedokázal jsem si sám pro sebe zdůvodnit, proč k tomu došlo.



K dotazu:

Je pravda to, co jste vypověděl, tzn. že vás Mgr. Chmelíček ve výpovědi požádal, abyste k 31.10.2003, přestal docházet na pracoviště. Je to pravda?



Odpověď:

Zopakuju to přesně tak, jak to bylo formulováno. Já jsem dostal výpověď k 31.12.2003 s tříměsíční výpovědní lhůtou. Obdržel jsem jí 29.9.2003, a bylo mi řečeno, že není mojí povinností po dobu trvání výpovědní lhůty docházet na pracoviště, že moje nepřítomnost na pracovišti bude posuzována jako překážka v práci ze strany zaměstnavatele a že jsem pouze v té době povinován setrvat na pracovišti po tu dobu, kterou budu potřebovat, abych zvládnul veškeré akce potřebné s předáním funkce a předáním majetku. To se dělo v době října a teď už si to nevybavím přesně, v jistém okamžiku mi bylo sděleno, že už bych měl kancelář opustit k určitému datu, protože kancelář je potřeba fyzicky pro nějakého nově nastupujícího zaměstnance. Už si nevybavím, jestli to bylo ke konci listopadu nebo ke konci září 2003. V každém případě v prosinci 2003 už jsem neměl v ústavu pracovní místo.



Podle § 211/3 písm. a) tr.řádu se čte výpověď svědka na č.l. 354



K tomu svědek uvádí:

Tak to jste mi akorát připomněli, že to bylo k 31.10.2003. Takže v průběhu října jsem na pracoviště docházel a likvidoval jsem ho a k 31.10.2003 mi bylo uloženo kancelář definitivně opustit.





K dotazu:

Vykonával jste ještě nějakou činnost po 31.10.2003 pro Testcom,p.o.?



Odpověď:

Nevykonával.



K dotazu:

Jak je možné, že jste 30.12.2003 ještě podepsal pracovně právní hodnocení Ing. Prouzy?



Odpověď:

To je možné z toho důvodu, že nebyl nikdo jiný, kdo by Ing. Prouzovi, který se zajímal o nové místo, takovéto hodnocení podepsal.



K dotazu:

Mohl byste blíže vysvětlit jaké „takovéto hodnocení“, myslíte, „tak dobré“?



Odpověď:

Ano, tak dobré.



K dotazu:

Jak vysvětlíte, že přesto, že jste věděl, že po 31.10.2003, nemáte být na pracovišti, tak o dva měsíce později jste podepsal pracovněprávní hodnocení?



Odpověď:

Pokud je to přestupek proti čemukoliv, tak já s nejlepším svědomím jsem takovéto hodnocení podepsal, jakožto jeho bývalý nadřízený přímý, a v tom okamžiku jsem sledoval pouze užitek pro Ing. Prouzu, který potřeboval pracovní hodnocení, protože se ucházel o nové místo.



K dotazu:

Jak je možné, že 10.6.2003, když jste již byl odvolán z funkce, se sešla porada vedení, která rozhodla o vyplacení mimořádných odměn?



Odpověď:

To je omyl. Já jsem byl odvolán k 10.6.2003, to znamená, že 10.6.2003 jsem byl ještě ředitelem ústavu.



K dotazu:

Takže jste poslední den rozhodl o vyplacení odměn?



Odpověď:

Já jsem se nerozhodl. Vyplacení mimořádných odměn před ukončením I.pololetí tak, jak se to dělo téměř každý rok, bylo rozhodnuto kolektivně poradou vedení. Vzhledem k tomu, že se o tom mluvilo již na několika předchozích poradách a odsouvalo se rozhodnutí až do okamžiku, kdy budou k dispozici informace o tom, jestli se hospodaření vyvíjí, tak příznivě, že je možné si dovolit takovéto odměny zaměstnancům v I.pololetí vyplatit. Protože se tehdy ukazovalo, že to vypadá celkem příznivě, tak tehdejší porada vedení dospěla k tomu, že budou vyplaceny odměny ve výši 30% základního platu každého zaměstnance.



K dotazu:

Takže je pouze shodou náhod, že se tak stalo ten poslední den?



Odpověď:

Dá se říct, že to bylo shodou náhod a mohu ještě uvést to, že to, že jsem byl odvolán z funkce pověřeného řízením technického ústavu telekomunikací a pošt, se příslušníci porady vedení dozvěděli až po závěru této porady vedení, když jsem jim oznámil, že během hodiny přijede pan ministr s novým panem ředitelem, protože já jsem byl odvolán.



K dotazu obhájkyně JUDr. Kratochvílové:

Proč jste skutečnosti ohledně vašeho odvolání z funkce a způsob odvolání, podrobně nepopsal před rokem, když jste vypovídal v přípravném řízení a vzpomněl jste si na ně více než po roce při hlavním líčení?



Odpověď:

Asi jsem na to nebyl v přípravném řízení tázán. Kdybych byl tázán na podrobnosti, tak bych to řekl.



Všem obžalovaným dána možnost položit dotazy svědkovi Hochmanovi : Všichni obžalovaní bez dotazů.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu: Obžalovaní Chmelíček a Novotný bez připomínek.



Obž. Mlynář uvádí:



Svědek Hochman nemluví pravdu, popisuje-li, že jsem neuvedl důvody jeho odvolání z funkce pověřeného ředitele Testcom, výzkumného ústavu. Já jsem se s panem Hochmanem sešel dvakrát. Poprvé jsem ho požádal, aby předložil plán práce a modernizace ústavu a cestu, kterou bude vyveden ze ztráty, do které mířil. Toto svědek Hochman neučinil a to jsem mu také uvedl jako hlavní důvod, proč je odvoláván z funkce. Uvedl jsem to ústně, neboť jsem chtěl panu Hochmanovi vyjít vstříc v tom, že nebudou tyto věci publikovány na papíře a případně v budoucnu proti němu zneužity. Lituji toho, děkuji.



Na to svědek Hochman uvádí:



Můžu akorát replikovat, že pan Mlynář neříká pravdu, protože takový úkol v této formulaci nikdy nezazněl. Pakliže by zazněl, tak by musel býval zaznít na té naší první schůzce, kde jsem byl předvolán na ministerstvo v únoru 2003. Opakuji znovu, tam, pokud mi bylo vytýkáno, že ústav nemá žádný perspektivní plán, záměr apod., tak jsem upozornil, že takovýto dokument jsem na požadavek ředitele odboru telekomunikací ještě ke konci 2002 zpracoval a předal jsem tomuto řediteli telekomunikací na začátku ledna 2003. Protože v té době odbor telekomunikací byl součástí Ministerstva informatiky, tak jsem se domníval, že nic nebránilo tomu, aby na půdě ministerstva se o tomto dokumentu vědělo a pokud ho pan ministr chtěl, tak mu mohl být od odboru telekomunikací dodán. Když se potom s tímto dokumentem následně seznámil pan náměstek Šiška, se kterým jsem byl povinován vstupovat do kontaktu a projednávat věci další, tak mně uložil doplnění tohoto materiálu a to se stalo. Mně už nikdy v následujících měsících nebylo vytknuto ani panem ministrem, ani panem náměstkem Šiškou, ani kýmkoliv jiným, že jsme nesplnil nějaký úkol.





Na to obž. Mlynář uvádí:



Ten rozhovor se odehrál mezi čtyřma očima, takže to je tvrzení proti tvrzení. Pan svědek uvedl sám, že se potom scházel s panem náměstkem Šiškou. Já jsem ten výsledek, který doložil, nepovažoval za to zadání, které jsem mu zadával. Pro úplnost jen uvádím, že ten plán práce Testcom byl předán ještě na Ministerstvo dopravy, protože Testcom přešel pod Ministerstvo informatiky až od 1.1.2003. Já jsem v tom rozhovoru jasně řekl, že mé představy o fungování Testcom jsou dramaticky jiné, než byly na ministerstvu dopravy.





K doplňujícímu dotazu člena senátu Peltanové:

Jak v Testcomu pracovaly odbory?



Odpověď:

K tomu nemůžu nic říct, protože jsem členem odboru nebyl, ale pokud šlo o vzájemný kontakt mezi vedením ústavu a odborů, tak ten byl v normálním pracovním pořádku, relativně bezproblémový. Odbory nebyly nikterak aktivní, ale to, co se týkalo případné péče a starosti o zaměstnance, tak to plnily celkem bez problémů. S vedením ústavu při řešení problémů jako takových, tak spolupracovaly bez závažných problémů. Mám na mysli např., že když se vědělo, že bude potřeba provést nějakou redukci zaměstnanců z důvodu nevytíženosti některých útvarů, tak jsem se s dostatečným předstihem i s odboráři o tom bavili a řešili ten problém a stanovisko odboru.



Státnímu zástupci, všem obhájcům a obžalovaným opětovně dána možnost položení dotazů svědku Hochmanovi. Všichni bez dotazů.



Všichni obžalovaní opětovně dotázáni podle § 214 tr.řádu: Bez připomínek.



Svědek svědečné nežádá.





Hlavní líčení se přerušuje do 15.00 hodin.





V 15.05 pokračováno v hlavním líčení.





Přistoupeno k výslechu svědka Mgr. Robert Vraštiak, gen na č.l. 358, totožnost ověřena dle průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu evropských společenství č. CA 054 686, který po zákonném poučení podle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr.řádu a §§ 174 a 175 tr.zákona k věci uvádí:



Poučení jsem porozuměl, nevyužívám svého práva odmítnout vypovídat a vypovídat budu.



Do Testcomu jsem nastupoval v listopadu 2003 s tím, že to byla pozice rádoby projektového managera nebo vedoucího Portálu veřejné správy, což zahrnovalo poznání toho projektu jako takového a získání, co nejvíce informací tak, aby bylo možné se do toho projektu zapojit. Testcom ve spolupráci s Ministerstvem informatiky, protože ten projekt již běžel. Portál veřejné správy v tom čase již běžel, to znamená my jako zaměstnanci Testcomu jsme se zapojili do toho projektu a bylo nutné poznat veškerou dokumentaci, a to jak ten projekt funguje, tak aby bylo možné podat nějakou pomocnou ruku.

Byl jsem osloven panem Mgr. Chmelíčkem, a to z toho důvodu, že jsme se znali již dříve a já jsem hledal zaměstnání. V čase když mě oslovil jsem zaměstnání měl, ale dostal jsem nabídku, abych spolupracoval s ním, tak jsem jí zvažoval a nakonec jsem souhlasil, to byl důvod proč jsem nastoupil do Testcomu.



K dotazu předsedkyně senátu:

Do jaké organizace či společnosti jste měl vy nastoupit?



Odpověď:

V těch prvotních jednáních se mluvilo o společnosti Testcom servis, ale nastupoval jsem do společnosti Testcom.



K dotazu:

Jaký byl důvod?



Odpověď:

Bylo mi řečeno, že se zakládá společnost, respektive, že už byla v tom čase založená, ale než se rozeběhnou obchodní aktivity, než poznáme, jak ten projekt portálu funguje, že budu zaměstnancem Testcomu, což nebývá neobvyklé a souhlasil jsem.



K dotazu:

Byla s vámi uzavřena nějaká pracovní smlouva nebo dohoda o činnosti?



Odpověď:

Ta smlouva byla na HPP, tím že Testcom je příspěvková organizace státu, tak tam jsou jasně definované ty pozice, takže jsem byl projektový specialista Portálu veřejné správy.



K dotazu:

Na jak dlouho byla ta pracovní smlouva s vámi uzavřena?



Odpověď:

Na dobu neurčitou.



K dotazu:

Měl jste stanovenou nějakou zkušební dobu?



Odpověď:

3 měsíce.



K dotazu:

Uvedl jste, že „tam“ běžely nějaké činnosti ohledně portálu veřejné správy. Mohl byste uvést, kdo byl pověřen portálem veřejné správy?



Odpověď:

Pokud vím, tak ten projekt běžel pod správou Ministerstva informatiky.



K dotazu:

Kdo dostal pověření pro činnosti spojené s Portálem veřejné správy?



Odpověď:

V tom čase když jsem projekt studoval, tak Testcom servis.



K dotazu:

Z jakého důvodu jste byl zaměstnán u Testcomu?



Odpověď:

To se zeptejte Mgr. Chmelíčka, který mě zaměstnal. Ten důvod, který mi byl uveden, mně byl dostatečný a já jsem se po tom nepídil, proč je to tak nebo tak.



K dotazu:

Jaký byl důvod proto, abyste byl zaměstnán u organizace, která pro správu Portálu veřejné správy neměla žádné pověření?



Odpověď:

V tom čase, kdy jsem nastupoval ho možná neměl, pak ho získal. Já jsem tuto část neřešil, já jsem byl zaměstnán na praktickou operativní činnost jako projektový specialista a neměl jsem dostatek času, abych se zaobíral legislativními věcmi.



K dotazu:

Máte nějaké povědomí o tom, jaký byl časový odstup mezi vaším nástupem do zaměstnání U Testcomu,p.o. a mezi tím, než Testcom,p.o., získal pověření v souvislosti s Portálem veřejné správy?



Odpověď:

Formalizované to bylo někdy na konci roku 2003, ale samozřejmě než proběhne ta formalizace, tak předpokládám, že probíhají jednání a protože Mgr. Chmelíček byl náměstkem ministra, tak předpokládám, že ta jednání byla interní na ministerstvu. Takže asi v listopadu, prosinci 2003 dostal Testcom servis pověření.



K dotazu:

Jaký byl časový odstup mezi nástupem vás do zaměstnání u organizace Testcom,p.o. a mezi tím, než Testcom,p.o., získal pověření?



Odpověď:

Počítám, že Testcom servis byl zrušen koncem března, ale v obchodním rejstříku byl ještě zaveden. Tak asi 5 měsíců, než z Ministerstva financí přišla připomínka a pak došlo k uzavření Testcom servisu. Ale jestli je něco zapsáno v obchodním rejstříku, tak ta doba byla asi delší, ale to nedokážu spočítat.



K dotazu:

Za tu dobu byly nějaké snahy z vaší strany, případně ze strany vašeho zaměstnavatele, o určitou změnu v tom, pro koho pracujete?



Odpověď:

Neměl jsem důvod nedůvěřovat Mgr. Chmelíčkovi v tom, jak jsme se dohodli, to znamená, že ke změně mělo dojít někdy v první polovině roku 2004, ale protože došlo ke zrušení Testcom servisu,s.r.o., tak jsem zůstal zaměstnanec Testcomu,p.o.. Netlačil jsem na to, abych se stal zaměstnancem Testcom servisu,s.r.o., protože ten projekt byl již rozběhlý a jenom prostudování veškerých materiálů včetně metodických pokynů, které přišly ze zahraničí, trvalo 3,5 měsíce.



K dotazu:

V jaké kanceláři a na jakých pracovních pomůckách jste vykonával svoji činnost?



Odpověď:

Postupem času jsem se z projektového specialisty stal vedoucím oddělení portálu a pak vedoucím úseku, ale už od začátku jsem měl samostatnou kancelář a měl jsem kompletní počítačové vybavení, to co k práci potřebuji.



K dotazu:

Pokud jde o náplň vaší činnosti, tak ta spočívala pouze s Portálem veřejné správy nebo ještě jste vykonával jiné činnosti pro Testcom?



Odpověď:

Jinou činností je možná míněno to, že když máte podřízené lidi, tak se interně věnujete chodu oddělení případně úseku, takže interní řízení lidí, ale vesměs, co se týkalo aktivit směřovaných k Portálu veřejné správy.



K dotazu:

Pokud jde o vyúčtování telefonních hovorů, o to, čí vlastnictví byly vámi používané pracovní pomůcky, zajímal jste se o to?



Odpověď:

Nebylo nutno, protože jsem byl zaměstnancem Testcomu,p.o. a tam již byly zavedeny procesy, jak se tyto věci řídí respektive, jak pak dochází k vyúčtování. Fungovalo tam ekonomické oddělení a ani nebyl důvod zajímat se o to, jestli je to vyúčtováno Testcom servisem nebo Testcomem,p.o..



K dotazu:

Kromě vás ještě někdo jiný byl obdobným způsobem zainteresován do činnosti ohledně Portálu veřejné správy?



Odpověď:

Začínali jsme v rámci Testcomu dva, já a kolegyně Bronislava Koudelová a postupem času, jak docházelo k interním změnám ve společnosti Testcom tím, že vzniklo oddělení Portálu veřejné správy a pak následně úsek, tak se počet lidí zvětšilo.



K dotazu:

Do doby než byl likvidován Testcom servis, s.r.o. z jakých finančních prostředků byla poskytována vaše mzda?



Odpověď:

Jakožto zaměstnanec Testcomu jsem dostával plat ze společnosti Testcom.



K dotazu:

Pokud jde o nějaký návrh pracovní smlouvy v souvislosti s vaším přesunem do Testcom servisu,s.r.o. ,vyskytlo se něco takového?





Odpověď:

Původní dohoda byla, že se stanu zaměstnancem Testcom servisu,s.r.o. někdy v I.polovině roku 2004, ale těch činností bylo hodně a později došlo ke zrušení Testcom servisu,s.r.o., takže ne.



K dotazu:

V době od vašeho nástupu do zaměstnání do okamžiku likvidace Testcom servisu, s.r.o., učinil jste vy nějaké kroky k tomu, abyste se stal zaměstnancem Testcom servisu,s.r.o., který také měl pověření k zajištění činnosti Portálu po tu celou dobu?



Odpověď:

Nebyl důvod, z časového vytížení, to ani nešlo. Navíc neměl jsem důvod nedůvěřovat tomu, co bylo řečeno. To, že se situace vyvinula, tak jak se vyvinula, je samozřejmě druhá věc.



K dotazu:

Jakým způsobem jste spolupracoval s Ministerstvem informatiky ČR?



Odpověď:

Na starosti to měla sekce 4 na Ministerstvu informatiky a tím, že nastudujete materiály, tak je nutné se i vidět s lidmi, kteří to už dělají, takže jsem se zúčastňoval aktivně jednotlivých projektových týmů. Včetně řízení a včetně následných aktivit, které k tomu byly přiřazeny. Minimálně jednou do týdne jsem byl na Ministerstvu informatiky na redakčním týmu. Bylo tam několik úrovní těch činností, protože to je veliký projekt a hodně specifický a není možné úplně říct přesný počet jednání na ministerstvu, ale minimálně jednou do týdne probíhal nějaký tým s tím, že se nejednalo o tým, kde seděli zaměstnanci ministerstva nebo zaměstnanci Testcomu, ale tam byli dodavatelé, kteří zaštiťovali hardwarovou a softwarovou stránku, byli tam partneři projektu.



K dotazu:

Mohl byste uvést jaká je současná situace, to znamená kolik osob se podílí na činnosti kolem Portálu veřejné správy v Testcomu,p.o.?



Odpověď:

Já už nejsem zaměstnancem Testcomu od března 2006.



K dotazu:

Takže kdybyste to uvedl vzhledem k době, kdy jste tam byl ještě zaměstnán?



Odpověď:

Čistě zaměstnanci Testcomu, když jsem odcházel, dva nastoupili, byli tam čtyři plus já, cca osm lidí.



K dotazu:

A tyto osoby se většinu pracovní doby zaobírali problematikou Portálu veřejné správy?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Mohl byste uvést na jakých pozicích tyto osoby byly zařazeny ?



Odpověď:

Specialista portálu veřejné správy.



K dotazu:

Je vám známa společnost Capital Internet Publisher, s.r.o. či nikoli?



Odpověď:

Ano. Zúčastnil jsem se na počátku vstupu do společnosti Testcom jednání, počítalo se, že od začátku bude naším partnerem v rozklíčování některých technických specifikací portálu tak, aby bylo možné se do projektu zapojit, protože tím, že tam byli partneři zvenčí a platily se jim nějaké peníze, bylo nutné poznat, jestli ty peníze a část odvedené práce je adekvátní, takže ano se společností Capital Internet Publisher jsem se setkal.



K dotazu:

Tuto společnost jste znal ještě před svým nástupem do Testcomu,p.o.?



Odpověď:

Fakticky ne. Slyšel jsem, že něco takového existuje, ale neměl jsem možnost se setkal s lidmi, kteří zastupují tuto společnost.



K dotazu:

Spolupracoval jste už s touto společností případně u nějakého jiného zaměstnavatele?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Můžete srovnat objem činností, které tato společnost prováděla pro Testcom servis,s.r.o. při vašem nástupu do Testcomu,p.o. a kdybyste srovnal objem činností této společnosti při vašem odchodu z Testcomu,p.o., lze to nějak vyjádřit?



Odpověď:

To je těžká otázka z toho důvodu, že tato společnost nesídlila ve společnosti Testcom, má své vlastní řízení a poznáte jen některé lidi a neznáte interní proces, tak je těžké odpovědět na váš dotaz. Ze začátku jsem se setkával s lidmi, kteří koncepčně řešili tu spolupráci včetně praktického využití konkrétních lidí s Capital Internet Publisher. Nejdříve se musíte v rámci projektového řízení sejít, domluvit se, co kdo bude zaštiťovat nebo jaké ty procesy budou a pak se rozdělí úkoly, takže na začátku jsme dva měsíce měli poměrně časté jednání se zaměstnanci z Capital Internet Publisher, následně pak byli delegovány osoby, které pak konkrétně s námi spolupracovaly.



K dotazu:

Můžete tedy srovnat ten objem činností na začátku a na konci vašeho zaměstnání u Testcomu,p.o?



Odpověď:

Na začátku je té práce vždycky nejvíc a ke konci opticky toho může být míň, ale jenom opticky, protože ten projekt tím, že pokračuje, tak se ty činnosti nabalují a nabalují. Bylo těch činností, myslím, o něco méně, ale to je můj subjektivní dojem, protože pánové z Capitalu tím, že měli na starosti technické zajištění, tak chodili na týmy, na které jsem nechodil já respektive byli účastni implementací hardwaru a softwaru přímo u dodavatele služeb. Tím, že jsem na všechny týmy nechodil, ale delegoval jsem, kdo kam má jít, tak těžko říct, jestli ten objem práce je menší než ten náš. My jsme měli jiné úkoly a činnosti a oni měli jiné úkoly a činnosti.



K dotazu:

Objem činností, kterou na začátku a na konci vašeho zaměstnání vykonával Capital Internet Publisher,s,r.o. byl v nějaké úměře s počtem vás zaměstnanců určených pro Portál veřejné správy, když na začátku jste byli dva teď vás bylo asi 6-8, lze se k tomu vyjádřit?



Odpověď:

Specifické je to v tom, že zaměstnanci Testcomu řešili obsahovou část portálu včetně zajištění budoucích aplikací portálu a to technické řešení měli na starosti partneři IBM, Microsoft atd. Za naší stranu, aby tam byl protipól, byl Capitol Internet Publisher, s.r.o., to znamená nejde specifikovat, jestli práce 8 lidí je více náročná i časově, než práce techniků když máte výpadek portálu, což znamená, že nejde internet včetně veškerého obsahu, tak pak ta redakce stojí a ti technici musí pracovat. Je to velice těžké říct to přesně.



K dotazu:

Tak lze hovořit o nějaké úměře či nikoli?



Odpověď:

Úměra se vždycky najde. Když řeknu, že na začátku těch činností k portálu za Capitol bylo 100% a když jsem já odcházel, tak 80%. Ale to byl můj subjektivní pohled i z toho důvodu, že činnosti už byly zaběhlé, my jsme věděli, jak ti partneři dodávají, věděli jsme okamžitě, kam máme jít řešit ten problém. To jsme předtím nevěděli a učili se to.



K dotazu:

Kromě vás a svědkyně Koudelové, s kolika ještě dalšími zaměstnanci a od kdy, se počítalo pro Testcom servis,s.r.o.?



Odpověď:

S kolika by záviselo od toho, jaké budou na nás požadavky. Prakticky z hlediska businessu obchodně, to závisí od toho, jaký vygenerujete zisk tak, aby se dokázal vrátit interně do těch struktur. Je jedno, jestli jste zaměstnancem Testcom servis nebo Testcomu, když řešíte projektové řízení a čekáte, že objem práce se bude zvyšovat. V podstatě jsme počítali, že nárůst tam bude 6-7 lidí. Je to v závislosti na tom, jaký ten stav nastane a jaké budou i finanční možnosti.



K dotazu:

Padla už nějaké konkrétní jména, kdo by tam ještě případně nastoupil?



Odpověď:

To určitě ne. Když jsme dělali výběrová řízení, tak jsme do Testcomu šli přes personální oddělení nebo svépomocně jsme hledali na internetu.



K dotazu:

Vykonávala společnost Capitol Internet Publisher, nějaké činnosti i pro samotný Testcom? Na základě čeho tato společnost byla vybraná?





Odpověď:

Úplně na začátku, když jsem vstupoval do procesu, tak ty kontakty už tam byly. Jestli došlo k nějakému výběru, tak už jsem se nezajímal, prostě tam ten partner byl a byla práce. Myslím, že smlouva s Capital Internet Publisher byla uzavřena formálně. Zrušením Testcom servisu,s.r.o. došlo k přepisu smlouvy k těm činnostem k portálu na Testcom.



K dotazu:

Byla uzavřena nějaká smlouva i s Testcomem?



Odpověď:

Ne. Když jsem do procesu vstupoval, jednání s Capitolem už probíhala, jestli bylo formální výběrové řízení, to nevím. Ten vztah s Capitolem byl formalizován, to znamená smlouva byla na Testcom servis a poté na Testcom. Pak jsme neměnili partnera, protože pak bylo výběrové řízení a tam Capitol vyhrál. Měli i výhodu v tom, že spolupracovali s námi již dříve, ale ta nabídka byla opravdu nejlepší.



K dotazu:

Takže Capitol měl smlouvu nejdříve jenom s Testcom servisem,s,r.o. a poté, když došlo ke zrušení, s Testcomem?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Jaké bylo srovnání s těmi dalšími subjekty, které přicházely v úvahu, ve výběrovém řízení u Testcomu?



Odpověď:

Protože jsem byl ve výběrové komisi, tak máte několik parametrů výběrů. Důležitá je cena a pak implementace toho, co potřebujete respektive jaké jsou idey pro rozvoj. V tomto byl Capitol nejlepší.



K dotazu:

Uváděl jste, že jste nastoupil v listopadu 2003 do Testcomu a zmiňoval jste, že už tam nějaká spolupráce s Capitolem běžela. Můžete k tomu něco bližšího uvést?



Odpověď:

Spolupráce zřejmě běžela na bázi prvotních jednání pana Mgr. Chmelíčka, Ing. Novotného, tak jsem se poznal i já s těmi lidmi. Úplně přesně vám neodpovím, jak přesně ta spolupráce probíhala.



K dotazu:

Pokud jde o uzavírání smlouvy a jejich dodatků s Capitolem, obrátil se na vás někdo z Testcomu,p.o., případně Testcom servisu,s.r.o. se žádostí abyste, pokud jde o technický obsah, technické vymezení té smlouvy, toto na základě svých zkušeností posoudil?



Odpověď:

Tím, že jsem spolupracoval s člověkem z Capitolu na technické bázi a poznával jsem ten projekt, bylo nutné, abych své připomínky k té smlouvě uvedl.



K dotazu:

Vy jste připomínkoval znění technických parametrů té smlouvy?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Jakým způsobem jste to připomínkoval?



Odpověď:

Vždycky existuje draft smlouvy, který připomínkujete, když si to odsouhlasí obě strany, tak to jde draftem přes společnost na podpisy.



K dotazu:

Předtím než jste nastoupil do Testcomu,p.o., kde jste byl zaměstnán, jaká je vaše profese?



Odpověď:

Byl jsem zaměstnán ve společnosti American Expres spol.s.r.o. jako manager pro obchod a marketing.



K dotazu:

A pokud jde o oblast výpočetní techniky?



Odpověď:

Nemám vzdělání technického charakteru, ale studoval jsem matematiku a techniku, takže jsem vystudovaný IT manager nebo IT specialista.



K dotazu:

Vy jste vystudoval Vysokou školu matematicko-fyzikální?



Odpověď:

Vystudoval jsem na universitě Matěje Bela v Banské Bystrici obor nejdříve matematika-technika a poté jsem přestoupil na psychologii.



K dotazu:

Bylo ve vašich silách posoudit technické parametry uzavíraných smluv s Capitolem?



Odpověď:

Obecně z hlediska řídících ano, z hlediska skutečně hloubkových praktických ne, na to tam ta spolupráce s Capitolem byla. Než jsem já dal připomínky svému vedení, tak jsem některé technické věci musel konsultovat s mým partnerem. Ale, jestli se ptáte, jestli jsem byl schopen posoudit do detailu ne, ale z hlediska řízení toho projektu, směrování, ano.







K dotazu:

Pokud jde o řešení finanční úhrady, výše financí, za poskytované služby Capitalem, tázal se vás někdo na tyto skutečnosti či nikoli?



Odpověď:

Ne. Když ten proces poznáte, poznáte i partnery, vidíte jak to chodí v IT, kolik se platí za některé věci, tak samozřejmě některé věci nejdou úplně 100% probírat, ale něco se konsultuje. Kompletní výše za jednotlivé služby nebo za celý balík služeb, ten nebyl konsultován se mnou.



K dotazu:

Můžete se vyjádřit jaká atmosféra, jaké osobní vztahy panovaly v Testcom,p.o. při vašem nástupu do zaměstnání?



Odpověď:

Jestli to mohu posoudit z hlediska náročnosti toho procesu poznávání těch materiálů, tak dobrá. Ono se těžce začíná někde, kde ty vztahy jsou špatné, takže můžu říct, že jsem nepociťoval nějaké špatné vztahy na pracovišti. Spíš vstřícnost.



K dotazu:

A pokud jde o vztahy mezi zaměstnanci samotnými?



Odpověď:

Nedokážu odpovědět za jednotlivé úseky, protože tam je 5 úseků. Já jsem se orientoval skutečně na práci s lidmi, kteří tam byli u mě, nejdříve Broňa Koudelová, pak partneři z Capitolu a partneři na ministerstvu, s kterými jsme dělali projekt.



K dotazu:

Při realizaci vaší činnosti, stěžoval si někdo z obžalovaných případně vaši kolegové na to, že tam vázne komunikace, že spolu vzájemně nemluví, že tam jsou tohoto rázu nějaké problémy?



Odpověď:

Jestli si někdo stěžoval, tak si stěžovali zaměstnanci Ministerstva informatiky. My jsme neměli čas řešit věci, které nefungují, protože jsem byl placen od toho, aby ty věci fungovaly, aby se to rozeběhlo.



Senát bez dotazu.



K dotazu státního zástupce:

Pokud se vrátíme k vašemu setkání s obž. Chmelíčkem, dokážete nám podrobně specifikovat, jak vám popsal vaše budoucí pracovní zařazení, skutečně konkrétně, zejména v návaznosti na Portál veřejné správy?



Odpověď:

Činnosti mi popsal stejně, jaké pak běžely, hrubě, protože já jsem byl ten, který poznával skutečně do hlouby, jak to je. Co se týká směřování, skutečně mi bylo řečeno, že vzniká společnosti Testcom servis a že potřebuje schopného managera, který by byl pak v té společnosti zaměstnán. Dohoda pak, ale u dalších setkání byla taková, že nejdříve budu zaměstnancem Testcomu a poté až se ten business rozeběhne, tak formálně přejdu pod křídla Testcom servisu, s.r.o.



K dotazu:

Jaké bylo konkrétní vymezení budoucí pracovní činnosti?



Odpověď:

Bylo mi řečeno, že bych se stal buď obchodním ředitelem nebo ředitelem Testcom servisu. A konkrétní vymezení činnosti, projektové řízení ze strany Testcom nebo Testcom servisu ve vztahu k Portálu veřejné správy. Ty konkrétní činnosti zahrnují obecně výpomoc úseku 4 Ministerstva informatiky ve správě portálu, jak po obsahové správě, tak po technické. To znamená vyprojektování portálu nebo-li internetového webu, doplnění obsahové struktury toho webu a následná aktualizace, přijímání nových aplikací – rozvoj, řešení technických problémů, které na portálu jsou, protože tam byly tři velcí dodavatelé, kde ne vždy panuje úplně shoda v tom, jak se ty věci mají řešit atd. Bylo nutné z pohledu ministerstva a říct „my to chceme takhle a to technické řešení se nám nelíbí, bude moc drahé, šlo by to i jinak udělat…“. Komerční subjekty se snaží vydělávat, ty aplikace dělají v pořádku, ale snaží se aby to bylo podle jejich představ, což samozřejmě nebylo možné. Ministerstvo informatiky směřovalo celou záležitost nějakým směrem a ne ten dodavatel.



Státní zástupce dále bez dotazů.



K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:

Po vašem nástupu do zaměstnání začátkem listopadu 2003 byly nějaké úvahy či nikoli v tom směru, že byste vykonávali sami všechny činnosti, které na základě smlouvy vykonával Capitol?



Odpověď:

Jestli si pamatuji, tak úvaha byla i taková, že některé činnosti, možná i všechny bychom dokázali interně implementovat do Testcomu. Ano, taková úvaha byla.



K dotazu:

Ta úvaha byla čí nebo mezi kým?



Odpověď:

Já jsem se setkával s panem Mgr. Chmelíčkem a s panem Ing. Novotným a jako formálně běží procesy, tak byly i porady vedení, kam jsem chodil a tyto věci se tam rozebíraly. V rámci jednotlivých úseků obecně a když probíráte něco komplexně, tak pak to bylo v řešení tří lidí.



K dotazu:

Z jakého důvodu došlo ke změně této prvotní úvahy?



Odpověď:

Nemyslím, že došlo ke změně, mám pocit, že nebyla naplněna, to je jiný úhel pohledu. Berte to tak, že ten portál je živý organismus a že v podstatě je tam mnoho subjektů. Tím, že se vyvíjí, tak se musíte přizpůsobovat, tam není možné nikdy říct „takhle to bude napevno“, to takhle nefunguje.





To byla dlouhodobá idea. Není možné poznávat projekt a za půl roku nejste odborník na takový projekt a vypustit ten technický back up, který Testcom jako příspěvková organizace státu neměla nebo má, ale v jiných oblastech činnosti. Tam byl nutný technický partner a vypustit ho po půl roce, když vám ten back up dělá, je riziko, to si nemůžete dovolit když máte uzavřené smlouvy, respektive máte pověření ministerstva, tak i partneři z ministerstva očekávají, že budete odvádět svůj díl práce. Tyto věci se připravují dlouhodobě a byla to idea dlouhodobá. Navíc je nutné přijmout do zaměstnání technicky zdatné lidi, aby převzali postupně tu agendu a musíte je zaplatit. Příspěvková organizace státu nemá tolik peněz na rozhazování aby zaplatila technicky zdatné lidi. To chce opravdu pomalu a vybírat mladé lidi a naučit si je.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka:

Kdo vám dával pokyny z ministerstva ve věci portálu? Dostával jste nějaké pokyny na ministerstvu?



Odpověď:

Oni tam mají vnitřní strukturu, takže záleží na tom s kým jsem se setkal a kdo byl ta odpovědná osoba. Někdy to byla současná paní ministryně Bérová, někdy to byl její podřízený. Záleží v jaké úrovni projektu to bylo a co se právě řešilo.



Ostatní obhájci bez dotazu.



Všem obžalovaným dána možnost položit svědkovi Vraštiakovi dotazy : Bez dotazů.



Obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.ř. : Obžalovaní Mlynář a Novotný bez připomínek.



Obž. Chmelíček uvádí:



S panem svědkem jsme se potkali v době, kdy jsem ještě nebyl pověřený ředitel realizačního týmu.



Na to svědek Vraštiak uvádí:



Když zazněla tato poznámka, tak bych ještě doplnil, že když hledáte práci, tak využíváte všechny zdroje, které máte. Já jsem jako první kontaktoval pana Mgr. Chmelíčka, jestli náhodou by mě nedokázal někam doporučit, ale poté jsem byl zaměstnán a on mi zavolal a tak došlo k setkání.





Svědek svědečné nežádá.









Přistoupeno k výslechu svědkyně Bronislava Koudelová, gen na č.l. 363, totožnost ověřena dle OP, která po zákonném poučení podle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr.řádu a §§ 174 a 175 tr.zákona k věci uvádí:



Poučení jsem porozuměla, nevyužívám svého práva odmítnout vypovídat a vypovídat budu.



Do Testcomu jsem nastoupila 23.11.2003. Zaslala jsem životopis do společnosti Testcom, pan Novotný a Chmelíček mě pozvali na pohovor a pak se rozhodli, že mě vezmou. Z dřívější doby jsem nikoho z nich neznala.



K dotazu předsedkyně senátu:

Znala jste se z dřívější doby se svědkem Vraštiakem?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Na jakou pozici jste měla nastoupit?



Odpověď:

Jako projektový specialista. Měla jsem na starosti Portál veřejné správy. Jednotlivé aplikace, jejich aktualizace, doplňování, rozvoj atd.



K dotazu:

Kdo ještě s vámi na těchto činnostech pracoval v Testcomu?



Odpověď:

Nejdříve jsme tam byli s panem Vraštiakem sami a postupně tam přibývali noví kolegové tak, jak se ten portál rozrůstal a bylo potřeba více lidí, kteří to budou doplňovat, aktualizovat atd.



K dotazu:

Jste ještě v současné době zaměstnána v Testcomu?



Odpověď:

Ano, jsem.



K dotazu:

Kolik osob z Testcomu,p.o. nyní na těchto činnostech pracuje?



Odpověď:

Šest.



K dotazu:

Pro koho jste měla být zaměstnána?



Odpověď:

Pro portál veřejné správy. Smlouvu jsem podepsala s firmou Testcom.



K dotazu:

Měla jste být zaměstnána ještě pro nějakou jinou společnost?



Odpověď:

Měla jsem pracovat pro Portál veřejné správy.



K dotazu:

Kromě Testcomu,p.o., měl ještě někdo jiný být vaším zaměstnavatelem?



Odpověď:

Jestli se ptáte na Testcom servis, tak se o něm mluvilo, ale pak to nějak nedopadlo.



K dotazu:

Jak se o tom mluvilo?



Odpověď:

Mluvilo se o tom, že vznikne firma Testcom servis, s.r.o. a tam možná budeme, ale nebylo to nic oficiálního.



K dotazu:

Společnost Testcom servis,s.r.o. byla zapsána jako právnická osoba do obchodního rejstříku 10.11.2003 a vy jste nastoupila 26.11.2003. Proč jste nebyla hned zaměstnána u Testcom servisu?



Odpověď:

Nevím.



K dotazu:

Byly pro to nějaké důvody?



Odpověď:

Asi ne, asi to nebylo ještě rozeběhnuté, ta firma Testcom servis, s.r.o.



K dotazu:

Zajímalo vás, jestli Testcom,p.o. může vůbec nějaké činnosti v souvislosti s portálem veřejné správy v době, kdy vy jste nastoupila do zaměstnání, vyvíjet?



Odpověď:

Tuším, že jsme měli pověření od Ministerstva informatiky.



K dotazu:

Větou “že jsme měli pověření“, tím myslíte koho?



Odpověď:

Asi zřejmě Testcom.



K dotazu:

A viděla jste takové pověření?



Odpověď:

Asi ano.



K dotazu:

Kdo vám ho ukazoval?



Odpověď:

Pan Vraštiak.



K dotazu:

Pan Vraštiak vám ukazoval pověření ohledně Portálu veřejné správy pro Testcom,p.o. od Ministerstva informatiky?



Odpověď:

Já nevím, jestli to bylo pro Testcom nebo pro Testcom servis.



K dotazu:

A zajímala jste se nějak o to, jestli vůbec samotný Testcom,p.o., má vůbec mít co do činění s Portálem veřejné správy?



Odpověď:

Když mě přijali, tak jsem předpokládala, že takovéto pověření, oprávnění má Testcom nebo Testcom servis. Já v tom nevidím rozdíl.



K dotazu:

Můžete uvést, zda lze časově vymezit, odkdy jste případně měla vykonávat, poté, co by se to rozeběhlo, nějaké činnosti pro Testcom servis,s.r.o.?



Odpověď:

V nejbližší době. Nikdo to nějak nespecifikoval.



K dotazu:

To znamená co, „v nejbližší době“?



Odpověď:

Nevím, v prosinci, v lednu.



K dotazu:

Někdy od prosince, od ledna 2003 jste tedy měla být přesunuta pod Testcom servis,s.r.o?



Odpověď:

Ano, jenomže mezitím šel Testcom servis do likvidace.



K dotazu:

Jaké máte vysvětlení proto, že k likvidaci Testcom servisu,s.r.o. došlo až v březnu 2004?



Odpověď:

Nemám proto žádné vysvětlení.



K dotazu:

Z jakého důvodu jste do té doby nebyla přesunuta do Testcom servisu,s.r.o.?



Odpověď:

Já to nevím.



K dotazu:

Domáhala jste se tohoto aktu či nikoli, měla jste o to nějaký zájem?



Odpověď:

Neměla.



K dotazu:

Hovořila jste s někým na téma, proč, když bylo hovořeno o tom, že „až se to rozeběhne“, že půjdete do Testcom servisu,s.r.o., tak proč se to tak neděje?





Odpověď:

Já jsem měla pracovní smlouvu a ta byla pro mě důležitá. A jedno ze které společnosti.



K dotazu:

Činnost, kterou jste vykonávala po svém nástupu pro Testcom, kromě Portálu veřejné správy spočívala ještě v něčem jiném?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Můžete uvést, jestli je vám něco známo o tom, z čí mzdových prostředků byla vaše práce hrazena?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Můžete se vyjádřit k uvažovanému počty budoucích vašich kolegů na začátku vašeho zaměstnání,tzn. v době konec roku 2003 a začátek roku 2004? Kolik jich kromě vás a svědka Vraštiaka mělo být?



Odpověď:

Ono to vyplývalo z toho, jak se ty aplikace rozvíjely, takže tím pádem potom přicházeli noví kolegové, ale nějaké počty mi nikdo neříkal.



K dotazu:

Můžete přibližně časově vymezit, kdy k vám a svědku Vraštiakovi další osoby přibyly?



Odpověď:

V roce 2004 tuším dva kolegové a v roce 2005 další dva.



K dotazu:

Můžete uvést jaké máte odborné vzdělání k zastávání činnosti projektový specialista?







Odpověď:

Mám střední školu, což bylo podmínkou pro přijetí, pracovala jsem v různých oborech, takže jsem mohla čerpat z toho, co by občané potřebovali vědět. Portál veřejné správy je zjednodušení styku s úřady. Tam nebyla vyžadovaná specializovaná kvalifikace.



K dotazu:

Spolupracovala jste v rámci svého zařazení s Ministerstvem informatiky ČR?



Odpověď:

Ano. Zúčastňovala jsem se já nějakých projektových týmů. Buď se scházely projektové týmy k celému projektu vcelku, aby se všechny části nějakým způsobem informovaly a nebo ke každé aplikaci zvlášť, podle toho, v jaké fázi vývoje to bylo, jestli to bylo rozpracováno nebo už se to dokončovalo, testovalo, akceptovalo atd.



K dotazu:

Můžete srovnat charakter činnosti vaší a Ministerstva informatiky ČR?



Odpověď:

Vždy jakoby gestor za námi stálo Ministerstvo informatiky. Pokud jsem potřebovala komunikovat s nějakými úředníky nějakého jiného ministerstva a dohoda s nimi nebyla možná, protože zrovna neměli čas, tak potom kolega z Ministerstva informatiky např. napsal dopis, že bychom potřebovali lepší nebo rychlejší součinnost, spolupráci atd.



K dotazu:

Je vám známo, že by se připravovaly k rozběhu jakési sponzorské odkazy?



Odpověď:

Sponzorské odkazy jsou umístěny na portálu veřejné správy.



K dotazu:

Můžete uvést od kdy?



Odpověď:

V souvislosti s tím, když jsme začali uveřejňovat obchodní věstník na Portálu veřejné správy, to znamená tam se hodně spěchalo, protože to mělo být od 1.1.2004.



K dotazu:

Můžete časově nějak zařadit tento počátek tzv. sponzorských odkazů, a v čem tato záležitost spočívala?



Odpověď:

1.1.2004 a spočívalo to v tom, že nějakým způsobem jsme umístili na portál odkazy, tématicky vymezené dle smlouvy, to znamená máme tam zprávy o Evropské unii a Hospodářské noviny mají speciální stránky ihned.eu.cz, takže tam jsme dali tento odkaz a jakoby to bylo tématicky k tomu, co portál uváděl.



K dotazu:

Jaký byl zájem o tyto odkazy?



Odpověď:

To nedokážu říct.



K dotazu:

Kolik těch odkazů bylo?



Odpověď:

Deset.



K dotazu:

S deseti subjekty se uzavřela nějaká smlouva, jejichž odkazy se zveřejňují?



Odpověď:

Subjekt to byl jeden Ekonomia, protože oni mají specializované stránky, ale nebylo těch odkazů deset, ale tuším jenom sedm, protože nedokázali pokrýt všechny naše jednotlivé oborové stránky. Např. mají stránky Právní rádce, takže jsme z oblasti veřejné správy odkazovali s oblastí práva na jejich stránky Právní rádce, ale nemají pokrytou stránku informatika, takže se odkazovalo na obecné stránky ihned.cz tak, jako je tomu doposud.



K dotazu:

Vy jste zmiňovala datum v souvislosti se zveřejňováním obchodního rejstříku v elektronické podobě leden 2004. Tomuto datu předcházely nějaké přípravy?



Odpověď:

Musela se vytvořit ta aplikace, aby se dalo nějakým způsobem vyhledávat v záznamech obchodního věstníku. Vytvořil se „proklikávací skript“ a umístil se na portál.



K dotazu:

Co je vám známo o společnosti Capitol Internet Publisher?



Odpověď:

S těmi jsme spolupracovali a spolupracujeme na přípravě životních situací.



K dotazu:

Můžete se vyjádřit k tomu, zda lze posoudit objem činnosti, které tato společnost Capitol poskytovala pro Testcom v době vašeho nástupu do zaměstnání a v současné době?



Odpověď:

Ten objem je pořád velký, ale jak to rozlišit, nevím.



K dotazu:

Má to nějakou souvislost se zvýšením počtů zaměstnanců, vašich kolegů, nebo jde úplně o jiné činnosti?



Odpověď:

Stále stejné činnosti, alespoň z mého pohledu, protože já jsem měla na starosti životní situace, takže jsem potřebovala, aby dodávali takový objem prací, protože úředníci na ministerstvech nebo gestoři nějakým způsobem nechtěli spolupracovat. Portál je připraven pro administraci, to znamená, když se někomu rozdá heslo a požádá se o spolupráci např. tiskový odbor Ministerstva vnitra, tak by měl možnost přistoupit k portálu, přihlásit se vlastním heslem a zpracovat ten návod, jak vyřídit občanský průkaz pro veřejnost sám bez asistence redakce. Bohužel přístup, a to jsem dala jenom jako příklad. Ministerstvo školství pracovalo nejlépe, ale oni, když už s námi nějaký gestor chtěl hovořit, nebo byl ochotný na tom spolupracovat, tak spíš to poslali ve wordu a stejně do té aplikace životních situací, která byla provázána s aplikací zákony nebo adresář veřejné správy atd., aby to bylo interaktivní, aby to těm občanům pomohlo, tak to se jim moc nelíbilo, takže to musela dělat redakce životních situací a to je ten Capitol, jak jste se ptala. Taky tam ještě byl člověk, který nám pomáhal s těmi informačními technologiemi, protože takové ty technické záležitosti, těm jsme nerozuměli.



K dotazu:

Kde jste myslela, že byl člověk?



Odpověď:

V Capitolu. To byli lidé, se kterými jsme komunikovali, ale pak tam byli další, se kterými jsme nekomunikovali, takže nedokážu úplně přesně posoudit ten objem prací.



K dotazu:

V době vašeho nástupu do zaměstnání, jak byste popsala atmosféru v Testcomu,p.o.? Jednak vztahy mezi zaměstnanci a jednak vztahy mezi zaměstnanci a vedením?



Odpověď:

Nevím, já jsem spíš komunikovala jenom s mým nadřízeným panem Vraštiakem. Když bylo po poradě, tak jsem komunikovala s panem Chmelíčkem nebo panem Novotným o tom, co bychom mohli pro portál dál připravit nebo udělat, co by bylo zajímavého a užitečného.



K dotazu:

Vy sama pozorovala jste tam nějakou nevraživost, nějaké potíže tohoto rázu?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Bylo vám třeba řečeno někým z vašich nadřízených, že určitá záležitost nemůže být zpracována, protože někteří zaměstnanci ji sabotují apod.?



Odpověď:

Ale na portálu už nikdo jiný v tu dobu nepracoval, takže tam neměl kdo sabotovat.



Senát bez dotazu.



Státnímu zástupci, všem obhájcům a obžalovaným dána možnost položit svědkyni Koudelové dotazy : Bez dotazů.



Všichni obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.ř. : Obžalovaní Chmelíček a Novotný bez připomínek.



Obž. Mlynář uvádí:



Chtěl bych doplnit, že došlo k naprostému nedorozumění o tom, co jsou sponzorské odkazy. Paní svědkyně odpovídala odborně správně na téma sponzorské odkazy, které jsou součástí smlouvy vydávání obchodního věstníku zatímco paní předsedkyně, mohu-li soudit, se ptala na sponzorské odkazy, které měly v budoucnu vynášet nějaké příjmy pro Testcom servis.



K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:

Můžete nějak vysvětlit tuto záležitost? Byla nějaká jednání ohledně toho, že by existovaly na portálu veřejné správy nějaké sponzorské odkazy, to znamená, odkazy nějakých komerčních subjektů, které by byly umístěny na webových stránkách?





Svědkyně uvádí:

Z logiky věci by to tak mělo správně být, ale v tu dobu se o tom uvažovalo, že by to bylo v budoucnu, ale to ještě nenastalo. Kam by ty výnosy šly, to nevím. Spíš by bylo zajímavé tam připojit nějaké sponzorské odkazy další.



K dotazu:

Čí to byly nápady, s kým jste o tom hovořila, zda to lze nějak časově zařadit, z jakého důvodu to nedospělo do nějakých dalších fází?



Odpověď:

Z jakého důvodu to nedospělo, nevím, protože to byly opravdu úvahy a uvažovali jsme tak asi všichni dohromady. Byla porada a tam myslím pan Chmelíček nám řekl, že by to takto mohlo být.



K dotazu:

A jaká byla vaše stanoviska?



Odpověď:

Souhlasná. Já bych s tím souhlasila.



K dotazu:

Jak to nakonec skončilo?



Odpověď:

Nevím, na čem to skončilo.



K dotazu:

Lze to nějak časově zařadit?



Odpověď:

První polovina roku 2004.



Státní zástupce dále bez dotazů.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka:

Pokud se v první polovině roku 2004 o tom hovořilo, hovořilo se za Testcom nebo za Testcom servis?



Odpověď:

Nedokážu říct. Já nevidím ten rozdíl mezi společnostmi.



Ostatním obhájcům a všem obžalovaným opětovně dána možnost položit dotazy svědkyni : Bez dotazů.



Obžalovaní opětovně dotázáni podle § 214 tr.řádu: Bez připomínek.



Svědkyně svědečné nežádá.



Vyhlášeno usnesení :



Hlavní líčení se p ř e r u š u j e do 15.8.2006 do 9.00 hodin, č.dv. 49/I. patro.



Skončeno v 16.15 hodin.









JUDr. Silvie Slepičková

předsedkyně senátu









Protokolující úřednice:

Zuzana Kohlová









Tento protokol byl sepsán podle § 55b odst. 2 tr.řádu dne 11. září 2006.

Zvukový nosič je uložen v trezoru u Městského soudu v Praze č.dv. 93/II.patro.

č.CD 372/06.