mlynar.cz
mlynar.cz
Poslat emailem15.8.2006

Protokol 5 - Mgr. Plíšek, JUDr.Mai, JUDr.Voclová, Nováková

Protokol o hlavním líčení

(pořízen autentický zvukový záznam)

pokračováno v přerušeném hlavním líčení





Městský soud v Praze dne 15. srpna 2006 v 09.00 hodin v č. dv. 49/I. patro



Trestní věc proti : obž. Mgr. Dušan C H M E L Í Č E K a spol.

pro trestný čin dle : § 255 odst. 1, 2a),odst.3 tr. zákona a další



Přítomni:



Předsedkyně senátu: JUDr. Silvie Slepičková



Přísedící: JUDr. Karel Dlabač

Zdeňka Peltanová

Ing. Jaroslav Kouba - náhradní soudce



Protokolující úřednice: Eva Holečková



Za MSZ: Mgr. Jan Karabec



Obžalovaní: Mgr. Dušan Chmelíček – osobně –

Ing. Vít Novotný – osobně –

Vladimír Mlynář – osobně –

Totožnost ověřena dle občanských průkazů.



Obhájci: Mgr. Michal Hanzlík – osobně za obž. Chmelíčka – ČAK

č. 9067

JUDr. Přemysl Hochman – osobně za obž. Novotného –

- ČAK č. 2259

JUDr. Naděžda Kratochvílová, i.s. JUDr. Tomáše Sokola –

- osobně za obž. Mlynáře

Totožnost ověřena dle osvědčení České advokátní komory.



Za poškozenou spol. TESTCOM: nikdo – doručení vykázáno – viz sdělení na čl. 1769





Podle § 219 odst. 3 trestního řádu předsedkyně senátu sdělila podstatný obsah dosavadního jednání.





Podle § 213 odst. 1 trestního řádu se ze svazku č. II trestního spisu č t o u :



- zřizovací listina příspěvkové organizace na č.l. 496 – 503

- návrh TESTCOM servis, s.r.o. podaný dne 19.3.2004 na č.l. 504 – 506

- čestné prohlášení likvidátora založené na č.l. 507

- usnesení MS v Praze ze dne 2.4.2004 založené na č.l. 508 – 509

- rozhodnutí č. 386 z roku 1992 založené na č.l. 510

- zřizovací listina založená na č.l. 511 – 518



Všichni obžalovaní dotázáni podle § 214 trestního řádu, bez dotazů a připomínek.





Podle § 213 odst. 1 trestního řádu se ze svazku č. III trestního spisu č t o u :



- materiály KB, a.s. týkající se účtu TESTCOM servis, s.r.o. a transakce na

tomto účtu – jde o účet č. 511532740207 vedený u KB, a.s.



K tomu obžalovaný Ing. Novotný uvádí:

Chtěl bych jen uvést, že to, jak zde byla čtena ta čísla z těch účtů, že tam byly povinné platby, pojištění, tak zde nebylo citováno, co to je za účty, a ono to vypadá potom, že odcházely pravidelné platby na jakési účty, které nebyly specifikovány.



Ostatní obžalovaní dotázáni podle § 214 trestního řádu, bez dotazů a připomínek.





V 09.50 hodin dochází ke střídání obhájkyně JUDr. Naděždy Kratochvílové za obhájce JUDr. Tomáše Sokola.





Přistoupeno k výslechu svědka Mgr. Martin P l í š e k , totožnost ověřena dle OP, gen. jako na č.l. 415, který po poučení podle § 97, 95/2, 100/1, 2 a 101 trestního řádu, a § 174 a 175 trestního zákona, k věci u v á d í :



Poučení jsem porozuměl a budu vypovídat.



K dotazu předsedkyně senátu, na jaké pozici byl zaměstnán na Ministerstvu informatiky, odkdy a zda tam pořád pracuje, jak dlouho je v této pozici zaměstnán, co je v jeho kompetenci nebo čím se on konkrétně či jeho oddělení, kde je zařazen, zaobírá, a zda se dále může vyjádřit k předmětné smlouvě mezi Ministerstvem informatiky a společností TESTCOM servis, s.r.o., svědek uvádí:



Takže na Ministerstvu informatiky pracuji od jeho vzniku, od 1.1.2003 na pozici ředitele legislativně právního odboru.

Pokud jde o kompetence mého odboru, tak ty se v průběhu doby měnily, tzn. nejdříve po vzniku Ministerstva to byla oblast legislativní a právní, tzn. vyjadřování se i k návrhu smluv, které uzavíraly věcné útvary a věcné sekce Ministerstva.

Následně od 1.11.2003 odbor legislativně právnímu zůstala výluční kompetence legislativní, stanoviska k připomínkovým řízením, vnější, vnitřní legislativa a vydávání některých specializovaných správních rozhodnutí, tzn. k poslednímu říjnu roku 2003 byly kompetence v oblasti smluvních vztahů, právních úkonů, zastupování Ministerstva navenek v právních vztazích před soudy, tak tato kompetence byla přesunuta do ekonomické sekce 3 Ministerstva.

Pokud se mám vyjadřovat k té předmětné smlouvě, ke které se vyjadřoval odbor legislativně právní dne 29.10.2003, ještě před přesunutím této kompetence příslušný kolega zpracoval klasické stanovisko k návrhu této smlouvy.

My jsme dali stanovisko poměrně stručné, byla s ním seznámena i policie v přípravném řízení, takže to bych jenom opakoval. Je to doloženo, tzn. označení smluvních stran, znovu opakuji, tak chybí důkaz o zápisu v Obchodním rejstříku, není důkaz tedy o právní existenci TESTCOM servis, s.r.o., a potom jsme měli některé formální připomínky k pojmosloví, místo slova výpověď slovo odstoupení a že účinky odstoupení nastávají poměrně pozdě po vyhlášení nebo dání této výpovědi.

Takže to bylo naše stanovisko k této smlouvě.



K dotazu předsedkyně senátu, zda dostali v rámci jiného referátníku obdobnou smlouvu, která by se jenom připomínkovala, dotvářela a vlastně výsledkem by byla tato smlouva, která potom byla obžalovaným Mlynářem podepsána, zda tomuto referátníku ohledně této smlouvy předcházel jiný referátník s touto smlouvou, svědek uvádí:



Tak s touto smlouvu, to se přiznám, si nevybavuji jiný referátník, který by se týkal této smlouvy anebo aspoň nevím, že bych nějaký takový podepisoval anebo se můj odbor tehdy k tomu vyjadřoval.



K dotazu předsedkyně senátu, zda má pro to nějaké vysvětlení, zda může uvést, proč dostali referátník se smlouvou v podstatě již hotovou a zda se nějakým způsobem podíleli na tvorbě, přípravě té smlouvy, nebo šlo o jiný postup v rámci Ministerstva, svědek uvádí:



Pokud jde o vlastní zpracování smluv, tak návrhy smluv, jako takových, pocházejí ze sekcí Ministerstva, v tomto případě ze sekce 3, tzn. my jsme netvořili samotné smlouvy, my jsme maximálně připomínkovali, ať už z formálně právního hlediska, označení stran, a samotné texty těch smluv, jsme sami netvořili, byly nám předkládány hotové.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může uvést, zda se legislativněprávní odbor zajímal o samotnou zákonnost té smlouvy, o samotnou podstatu té smlouvu, a pokud ano, zda se k tomu může vyjádřit a pokud ne, tak z jakých důvodů se o to odbor nezajímal, svědek uvádí:



My jsme skutečně neměli za úkol zkoumat souvislosti spojené se založením, konkrétně TESTCOM servisu, s.r.o..To nezajišťoval skutečně můj odbor, odbor legislativně právní.

Jak už jsem řekl, ty úkony s tím spojené zajišťovala sekce ekonomická, sekce 3, tudíž my jsme dostali ke stanovisku toliko návrh té smlouvy, žádné další úkony jsme neposuzovali ani jsme se k nim nevyjadřovali.



K dotazu předsedkyně senátu, kdo byl vedoucím, resp. náměstkem ekonomické sekce 3, svědek uvádí:



Náměstkem tehdy té sekce byl pan ing. Geuss, v době vydání této smlouvy.



K dotazu předsedkyně senátu, zda tato ekonomická sekce připravovala vůbec samotnou podstatu té smlouvy, svědek uvádí:



Z referátníku to vyplývá, skutečný referátník je zpracován a vypraven ze sekce ekonomické.



K opětovnému dotazu předsedkyně senátu, zda legislativněprávní odbor zkoumal to, zda je smlouva uzavřena v souladu se zákonem, tzn. zda vůbec mohlo Ministerstvo informatiky takovou smlouvu uzavřít se společností TESTCOM servis, s.r.o., a zda tato společnost vůbec mohla být založena, zda vůbec mohla být založena příspěvkovou organizací TESTCOM, svědek uvádí:



My jsme to nezkoumali, protože ani žádná výzva k tomu, abychom zkoumali nebo zpracovávali stanovisko k právním důvodům vzniku společnosti TESTCOM servis, s.r.o. nebyla, my jsme tím pověření nebyli a takový úkol jsme nedostali, abychom se k tomuto vyjadřovali.



K dotazu předsedkyně senátu, zda legislativněprávní odbor do té doby, v případě jiných smluv, ke kterým se do té doby vyjadřoval, například ke smlouvě uzavřené s Telecomem, měl někdy za úkol zkoumat vůbec tu samotnou právní podstatu smluv, svědek uvádí:



Tak jak už jsem řekl, tak k 1.11.2003, což už letos budou tři roky, tak od 1.11.2003 už vůbec stanoviska ke smlouvám nebyla v gesci nebo v kompetenci mého odboru, takže pokud jde o situaci předtím, tak samozřejmě jsme zkoumali právní existenci smluvních stran a vůbec možnost těch stran uzavřít ten právní úkon.

To samozřejmě na druhou stranu, pokud jde o věcné plnění ze smluv a pokud jde o samotné věcné zadání, tak k tomu byla vždycky určena osoba věcně odpovědná, která v těch smlouvách byla uvedena, takže k tomu jsme se mohli vyjádřit potud, pokud to tam chybělo nebo pokud to tam nebylo, nicméně pokud jde o samotný obsah toho plnění, tak k tomu jsme samozřejmě kompetenci neměli.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může uvést, z čeho vycházel při zaujetí jím uvedeného stanoviska k předmětné smlouvě, svědek uvádí:



Tak bych ještě pro pořádek řekl, že stanovisko vždycky zpracovává konkrétní zaměstnanec a ředitel ho pak buď schvaluje nebo neschvaluje, tzn. podepíše referátník.

Vycházel jsem z nějaké určité směrnice o sjednávání smluv, která platí nebo i platila v té době na Ministerstvu informatiky a ze samotného textu té smlouvy, která byla předložena ke stanovisku.



K dotazu předsedkyně senátu, na základě čeho vznikly jím zmíněné pochybnosti týkající se samotné existence druhé smluvní strany, svědek uvádí:



Tak vždycky se uvádí údaj o zápisu společnosti do Obchodního rejstříku, jako jedné ze smluvních stran, a tehdy ten text tuto skutečnost neobsahoval. Směrnice stanoví, jaké mají být náležitosti označení smluvních stran a zde kolega uvádí, že chybí údaje o zápisu v Obchodním rejstříku, IČO a další identifikační údaje této společnosti.



K dotazu předsedkyně senátu, zda má nějaké vysvětlení pro takovéto znění smlouvy, svědek uvádí:



Žádné vysvětlení nemám.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o dobu, která předcházela dni 1.11.2003, zda se setkal či nikoli s obdobnou smlouvu, ohledně které by měli obdobné námitky, která by byla v rozporu s uváděnou směrnicí o sjednávání smluv, svědek uvádí:



Tak samozřejmě stanovisko legislativně právního odboru se zpracovává proto, aby si zpracovatel, případně než ještě dojde k podpisu samotné smlouvy, opravil případně formální údaje nebo je doplnil, takže podobná stanoviska jako k této smlouvě jsme dávali i k jiným smlouvám, pokud tam něco chybělo nebo tam byl nějaký nedostatek, tak jsme tu připomínku dali, jako jeden z útvarů, který se k smlouvě vyjadřoval.



K dotazu předsedkyně senátu, jakým způsobem bylo pak naloženo s jejich formálními výtkami ohledně smluv, svědek uvádí:



Nějaké zpětné výstupy už k zpracovateli našeho stanoviska jaksi nechodí, takže je skutečně na věcném zpracovateli, jak naloží se stanovisky našeho odboru a od 1.11.2003 přešly smluvní vztahy do příslušné sekce, tedy na referát právního oddělení, sekce ekonomické.



K dotazu předsedkyně senátu, zda poté, co odbor legislativně právní písemně vyjádřil své stanovisko, zda musel toto stanovisko někomu vysvětlovat či zda někdo žádal o vysvětlení, pokud ano, kdo to byl, tak svědek uvádí:



Ne, nežádal, stanovisko bylo dáno písemně, takže tam není důvod opakovat to, co bylo písemně vloženo do referátníku, tam už nebylo nutné žádné ústní zdůvodnění.



K dotazu předsedkyně senátu, zda o zmíněných nedostatcích smlouvy, hovořil s panem Geussem či nikoli, který tehdy byl v čele sekce, svědek uvádí:



Jak už jsem řekl, všechna stanoviska nejenom mého odboru, ale i ostatních, jsou kladena do referátníku a je potom na zpracovateli sekce či útvaru, který nese odpovědnost za smlouvu, jak naloží s tímto stanoviskem.



K dotazu předsedkyně senátu, zda předtím, než došlo k podpisu smlouvy tehdejším ministrem Vladimírem Mlynářem, zda si ho tento pozval a žádal případné vysvětlení připomínky, či zda proběhla mezi nimi nějaká korespondence vnitřní e-mailová, ohledně této záležitosti, svědek uvádí:



Ministr podepisuje konečný výstup, takže předpokládám, že ty údaje mají být upraveny před podpisem tím, kdo ten referátník nebo tu smlouvu předkládá. Žádná taková diskuse dále ale neproběhla.



K dotazu předsedkyně senátu, zda má nějaké vysvětlení pro to, proč nebyl dán nějaký pokyn k tomu, aby připomínky legislativněprávního odboru byly do té smlouvy zapracovány a teprve pak byla ta smlouva předložena k podpisu, svědek uvádí:



Tak k tomu skutečně nemám co dodat, časově to probíhalo, jak je uvedeno na tom referátníku a skutečně k tomu nějaké vysvětlení já nemám a ani nemohu mít.



Předsedkyně senátu svědkovi předkládá tzv.referátník týkající se předmětné Smlouvy zaslaný Ministerstvem informatiky ČR k nahlédnutí.



K dotazu předsedkyně senátu, zda referátník obsahuje všechny podpisy, svědek uvádí:



Tak je vidět, že chybí podpis tehdejší náměstkyně ředitelky sekce 4, současné ministryně Bérové.

Nemám pro to vysvětlení, ale pokud se na referátníku uvede jméno např. nepříslušné sekce, což se někdy stane, tak se už potom nevyžaduje podpis toho dotyčného, protože zkrátka tato sekce se k tomu vyjadřovat nemusela a tedy neměla.

A paní nynější ministryně Bérová byla tehdy v čele sekce 4.



K dotazu předsedkyně senátu, zda tato sekce vykonávala či nikoli nějaké činnosti ve spojení s Portálem veřejné správy, svědek uvádí:



Tak v kompetenci této sekce byl samozřejmě Portál veřejné správy, je tam příslušné oddělení, které se portálem veřejné správy zabývá.



K dotazu předsedkyně senátu, zda podle jeho názoru, byla sekce 4 kompetentí k vyjádření a zda tam měl být podpis ministryně Bérové, která stála v čele sekce v té době či nikoli, svědek uvádí:



Tak samozřejmě je vždycky věcí toho příslušného šéfa sekce, pokud k němu přijde referátník, zda dospěje k závěru, že tu kompetenci má či nikoli, takže se k tomuto vyjadřovat nebudu.

A může být variant několik, protože zrovna ohledně této smlouvy nebyla daná kompetence z hlediska organizačního řádu ve vztahu k sekci 4, nebo může také být, že nebyl nikdo pověřen v tu chvíli zastupováním a nebyl přítomen v případě nepřítomnosti paní náměstkyně, ale skutečně nevím, asi bych musel o tom spekulovat.



K dotazu předsedkyně senátu, zda na Ministerstvu informatiky ČR, existoval podpisový řád, svědek uvádí:



Tak zcela určitě, i to je uvedeno v organizačním řádu Ministerstva, kdo se podepisuje, za kterou sekci či odbor.



K dotazu předsedkyně senátu, jaký byl běžný postup, pokud někdo z vedoucích sekcí, odborů nebo náměstek, byl nepřítomen, např.měl dovolenou, aby nedocházelo k městnání nepodepsaných referátníků, nevyjádřených se osob k referátníku, ke zpožďování, svědek uvádí:



Tak zpravidla je pověřen někdo jiný, pokud je ta osoba nepřítomna, ale skutečně nevím konkrétní případy, je to spekulativní vyjádření, čili není-li přítomen náměstek odpovědný za tu sekci nebo který se má podepisovat, tak dá zmocnění zpravidla řediteli odboru, který ho zastupuje, aby podepisoval ty referátníky.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zhruba od července roku 2003 do listopadu roku 2003 zúčastnil nějaké porady vedení Ministerstva a kde by se diskutovala záležitost a vůbec možnosti založení společnosti TESTCOM servis, s.r.o., svědek uvádí:



Nezúčastnil, protože nebyl jsem a nejsem členem porady vedení.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zúčastnil jiného typu porady na ministerstvu, než je porada vedení, kde by se probírala záležitost založení TESTCOM servisu, s.r.o, kde by se diskutovala tato možnost, svědek uvádí:



Tak žádné takové porady jsem se nezúčastnil.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se v době od července 2003 do září 2003, zúčastnil nějaké jiné porady vedení či jiného druhu porady, kde by se hovořilo o tom, že by měl být pověřen činnostmi Portálu veřejné správy TESTCOM, příspěvková organizace, svědek uvádí:



Ta agenda nepatřila a nepatří do agendy mého odboru, takže nezúčastnil.



K dotazu předsedkyně senátu, jelikož ve spise jsou založeny písemnosti s užitými argumenty, které si vyměňoval obžalovaný Mlynář s Ministerstvem financí, resp. s ministrem financí Mgr. Sobotkou, zda tyto písemnosti vypracovával legislativněprávní odbor či zda je připomínkovali či jinak se podíleli na přípravě těchto písemností, svědek uvádí:



Nikoliv, jak jsem řekl, od toho listopadu přešla tato agenda právní, smluvní na právní referát ekonomické sekce, takže tohoto druhu komunikace jsme se my nezúčastňovali a ani jsme nepřipravovali podklady.



K dotazu předsedkyně senátu, kdo byl vedoucím právního referátu ekonomické sekce, svědek uvádí:



Tak vedoucím toho referátu je i zpracovatelem připomínek k předmětné smlouvě byl, pan Mgr. Soběslavský, a je to už právní oddělení ekonomické sekce.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k přílohám k předmětné Smlouvě, které jsou uvedeny na druhé straně, a které jsou součástí tohoto referátníku, svědek uvádí:



Tak jsou zde uvedeny tři přílohy, čtyřikrát smlouva o zajištění činnosti portálu veřejné správy, dvě vyhotovení pověření převzetí a provozování portálu veřejné správy a jedno vyhotovení prohlášení pana ministra o převodu finančních prostředků.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k udělenému souhlasu s převodem finančních prostředků ve výši 7.500.000,- Kč, a zda se zaobíral podstatou toho souhlasu, svědek uvádí:



Nikoliv, my jsme se vyjadřovali pouze ke smlouvě o zajištění činnosti portálu veřejné správy.



K dotazu předsedkyně senátu, zda v době před připomínkováním této předmětné Smlouvy se vyjadřovali jako legislativně právní odbor k tomu, zda lze takto použít finanční prostředky příspěvkové organizace, jejímž zřizovatelem je ministerstvo informatiky, svědek uvádí:



Tak jak už jsem řekl, tak k těmto skutečnostem spojeným se samotným založením TESTCOM servis, s.r.o. se můj odbor nevyjadřoval.



Senát dále bez dotazů.



K dotazu MSZ, zda může upřesnit své vyjádření, že „někdo jiný se vyjadřoval“ přímo k samotné smlouvě a on to pouze „schvaloval“, svědek uvádí:



Tak stanovisko zní „zpracoval a schválil“, takže já jsem měl tu roli „schválil“, a podepisuji samozřejmě referátník jako ředitel odboru.



K dotazu MSZ, zda předtím, než došlo k výstupu na tom referátníku, zda vyjádření a tuto problematiku konzultoval s tím pracovníkem, či zda vyjádření viděl poprvé, svědek uvádí:



Tak ten dotyčný odborník je odborníkem na smluvní vztahy, tak zpravidla s ním nebylo nutné konzultovat jeho stanovisko, vždy s ním byla spokojenost, takže nikoliv.



K dotazu MSZ, zda zaznamenal v rámci svého pracovního zařazení na Ministerstvu, že by se někdo zmínil z osob, které byly zaměstnanci Ministerstva v inkriminovanou dobu, tzn. okolo toho dne 31.10.2003, případně předtím, že by ho informoval, že by měl nějaké pochyby ohledně založení společnosti TESTCOM servis, případně že by měl nějaké námitky či se mu něco jinak nezdálo, svědek uvádí:



Ne, to nikoliv.



K dotazu MSZ, zda někdy přede dnem 31.10.2003 hovořil s některým z obžalovaných ohledně idejí společnosti TESTCOM servis, s.r.o., případně se ten projekt mohl nazývat nějak jinak, eventuelně jestli byl v této záležitosti kontaktován a tázán na právní názor, svědek uvádí:



Ne, to nikoliv.



Státní zástupce dále bez dotazů.



K dotazu předsedkyně senátu, zda v obsahu činnosti legislativně právního odboru přede dnem 1.11.2003 byla problematika vnitřních směrnic ministerstva či nikoli, svědek uvádí:



Ano, tak to bylo, ale otázka vnitřních směrnic a norem přešla do právního referátu ekonomické sekce ode dne 1.11.2003.



K dotazu předsedkyně senátu, zda také problematika organizačního řádu spadala před dnem 1.11.2003 do jeho působnosti či nikoli, svědek uvádí:



Tak samozřejmě zpracovávání návrhů změn případného organizačního řádu na základě podnětů sekcí a rozhodnutí porady vedení. Stejný kolega, který zpracovával stanovisko k této smlouvě, měl na starosti i formálně právní tvorbu znění organizačního řádu.



K dotazu předsedkyně senátu, zda má nějaké vysvětlení pro to, z jakého důvodu zůstal organizační řád neúplný, svědek uvádí:



Tak k tomuto já nevím, co bych řekl.

Obsah organizační řádu souvisí s naplněním jeho znění a k tomuto já skutečně nemám žádné informace.



K dotazu předsedkyně senátu, zda měl nějaké možnosti pro to, aby když se dozvěděl o jmenování Mgr. Chmelíčka do funkce náměstka Ministerstva informatiky, sami uvedli v soulad organizační řád se skutečností, zda měli na starost kontrolovat soulad organizačního řádu se skutečností nebo zda byli vázáni jenom podněty, návrhy, rozhodnutími , svědek uvádí:



Tak sami jsme rozhodně nemohli o své vůli předkládat či dokonce měnit organizační řád, bylo nutné rozhodnutí porady vedení, která dala zadání na případnou změnu organizačního řádu.

Úkolem příslušného zaměstnance našeho odboru bylo pouze tuto změnu provést a realizovat do listinného dokumentu organizačního řádu.



K dotazu předsedkyně senátu, zda má nějaké vysvětlení pro to, proč porady vedení, jejichž zápisy jsou založeny ve spise již z přípravného řízení, neobsahují takové rozhodnutí týkající se změny organizačního řádu, svědek uvádí:



Tak pro to skutečně žádné vysvětlení nemám.

Já ani nejsem součástí porady vedení, takže pro mě ani nebylo pak nějakým způsobem řešit zápisy, protože úkoly samozřejmě sekcím na odborům předávají z porad vedení příslušní náměstkové.



Senát a státní zástupce dále bez dotazů.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, co bylo v gesci jeho odboru ve vztahu ke schvalování smluv, svědek uvádí:



Tak byla to formální stanoviska ve smyslu směrnice o sjednávání smluv, tzn. způsobilost smluvních stran, jejich označení, zda jsou tam osoby oprávněné z věcného plnění, zda jsou tam správně uvedeny osoby, které podepisují smlouvy, takže tyto formálně právní náležitosti.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, co se týče stanoviska odboru legislativně právního – smlouva o zajištění činnosti PVS, tak zda to je stanovisko k té smlouvě, ale i k obsahu smlouvy, zda komentuje hmotně právní ustanovení, svědek uvádí:



Tak samozřejmě je vzorová směrnice, která upravuje, jak mají smlouvy vypadat a my jsme skutečně tady v tomto stanovisku dali ty připomínky, které se týkají formulací či skutečností, které se týkaly jedné ze stran.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, jak probíhá taková kontrola té smlouvy, zda čte celou smlouvu či jen hlavičku, svědek uvádí:



Tak příslušný zaměstnanec přečte samozřejmě celou smlouvu, protože v jejím obsahu jsou ty nedostatky, o kterých jsem zde hovořil, a zdaleka nejsou jen v hlavičce smlouvy.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, kde se nachází náplň jejich odboru z hlediska posuzování smluv, kde by bylo uvedeno, co odbor měl v kompetenci, svědek uvádí:



V současné době už nic, do dne 31.10.2003 to byla stanoviska k návrhu smluv a také vedení smluvní databáze, tzn. na nějakém místě se musely vést a evidovat smlouvy, a od toho dne 1.11.2003 už ve vztahu ke smlouvám my žádnou kompetenci nemáme.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, v jakém dokumentu se ta kompetence nachází, svědek uvádí:



Kompetence jednotlivých útvarů jsou v organizačním řádu.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, zda věděl, kdo je společníkem TESTCOM servisu, svědek uvádí:



Tuto skutečnost jsem nevěděl, protože ty úkony související se zápisem s.r.o. do Obchodního rejstříku jsme neměli na starosti jako odbor legislativně právní.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, zda, když podepisoval ten referátník, znal jeho obsah, svědek uvádí:



Ano, pokud jde o jeden z těch zmiňovaných dokumentů, a to je smlouva o zajištění činnosti portálu veřejné správy.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, zda znal či nikoliv ostatní přílohy, svědek uvádí:



Ne.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, kdo má na Ministerstvu na starosti právní čistotu těch smluv, tzn. aby byly v souladu se zákonem, svědek uvádí:



Je to oddělení právní, ekonomické sekce a odpovědnost za to nese i ten odbor, který je odpovědný za předložení smlouvy ke schválení a k podpisu.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, pokud měli výhradu k tomu, že chybí údaj o zápisu v Obchodním rejstříku, zda zjišťovali, kdo je společníkem, svědek uvádí:



Tak toto skutečně už nebylo v kompetenci mého odboru.



Obhájce JUDr. Hochman bez dotazů.



K dotazu obhájce JUDr. Sokola, zda se někdy stalo, že by jejich odbor či úsek anebo on sám namítali nějaký rozpor obsahu smlouvy s hmotným právem, svědek uvádí:



Tak většinou nikoli, tam by muselo být něco zjevného, nevybavuji si, jestli se to někdy stalo, protože jde skutečně o agendu před rokem 2003 a zpětně, takže nevím.



K dotazu obhájce JUDr. Sokola, zda bylo účelem toho zkoumání, které prováděl on či jeho úsek, sledovat, zda ty smlouvy jsou či nikoli v souladu s hmotným právem, svědek uvádí:



Tak samozřejmě ke smlouvám jsou ještě nějaké další úkony, ta smlouva pouze jaksi realizuje daný úkon.



K dotazu obhájce JUDr. Sokola, jestliže v té smlouvě bude závazek vzdát se práva, které v budoucnu nastane, tak zda to je objektivní rozpor s hmotným právem, svědek uvádí:



Tak to určitě, tak potom samozřejmě byly by to takto zjevné rozpory s právem, tak to určitě, ale tady nebyl přítomen tento případ.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, pokud jsou ty rozpory zjevné, zda na ně upozorní a kdo dohlíží na to, pokud to jsou rozpory nikoli zjevné, svědek uvádí:



Jak už jsem řekl, my nemáme ať už supervizi nad tím, abychom kontrolovali finální texty těch smluv, to skutečně už záleží na zpracovateli a předkladateli té smlouvy, jak naloží s našimi případnými připomínkami či s připomínkami jiných odborů.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, když tu smlouvu dostali, tak už tam nějaká vada být mohla, tak proč ji nekomentovali, svědek uvádí:



Tak my jsme připomínkovali pouze to, co nám ukládá příslušná směrnice a myslím si, že z těch našich připomínek je zjevné, že jsme se k tomu vyjádřili docela jasně, hlavně u připomínky č. 1.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, co je podle něho zjevná vada smlouvy, svědek uvádí:



Tak my jsme komentovali to označení smluvních stran, ale to se někdy stávalo z toho důvodu, že probíhaly úkony vedoucích třeba k zápisu.

Takže tato připomínka byla někdy možná, protože probíhaly některé úkony, u té smlouvy nebylo dáno, do kdy se musí podepisovat, takže bylo to pouze pro předkladatele té smlouvy, jak naloží v daný okamžik se stanoviskem odboru, které jsme udělali do té doby.



K dotazu předsedkyně senátu, zda při prohlédnutí předmětné smlouvy, která byla uzavřena, zda může uvést u označení smluvní strany TESTCOM servis, s.r.o., zda je tam uvedeno nějaké IČO, svědek uvádí:



Není, vysvětlení ale pro to nemám, ale tuto připomínku jsme v podstatě vznesli.





Svědkovi se p ř e d k l á d á k nahlédnutí organizační řád ve smyslu novely č. 3 ze dne 24.10.2003, který je založen na č.l. 1417 – 1452.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může uvést, o kterém právním oddělení a v rámci které sekce zde hovoří, svědek uvádí:



Je to právní oddělení sekce 3 ekonomické.



Senát a státní zástupce dále bez dotazů.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, zda věděl, kdo byl vlastníkem TESTCOM servisu, svědek uvádí:



Nikoli, my jsme úkonům, které se týkaly ať už ustanovení společníka či samotného zakládání, kromě textů té smlouvy, tak o těchto skutečnostech jsme nevěděli.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, co to je na konci té preambule smlouvy, míněno tou poslední větou prvního odstavce, svědek uvádí:



Tak tady čtu „TESTCOM servis je plně ve vlastnictví státu“, tak ano, je to preambule smlouvy.



Povoleny krátké rozmluvy obhájců s obžalovanými.



Obžalovaní Mgr. Chmelíček a Ing. Novotný bez dotazů na svědka.



K dotazu obžalovaného Mlynáře, zda měl možnost ze svého postavení ředitele odboru legislativně právního a zda bylo běžnou praxí do svého stanoviska přímo napsat za doporučující postup pro nadřízeného, tzn. „nepodepisovat či doporučuji podepsat“, dále „doporučuji ty a ty změny před podpisem učinit“, či zda tak nebylo běžné, svědek uvádí:



Pokud by byl nějaký vážný problém, pokud jde o smlouvu a byl by v rozporu s vnitřní směrnicí Ministerstva, tak bylo čistě na nás, co do stanoviska uvedeme.



K dotazu předsedkyně senátu, jelikož existoval referát právní v sekci ekonomické, jejímž vedoucím byl pan Soběslavský, tak zda může vysvětlit, z jakého důvodu je pan Soběslavský zapsán jako zpracovatel předmětného stanoviska ke smlouvě a on byl zapsán v tom rozdělovníku, konkrétně za odbor legislativně právní, svědek uvádí:



Protože on byl do konce října zaměstnancem mého odboru legislativně právního a následně přešel osobně i s touto agendou do sekce 3 ekonomické jako vedoucí tehdy právního referátu, nyní právního oddělení ekonomické sekce.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o období do 31.10.2003, tak zda existoval referát právní sekce ekonomické, svědek uvádí:



Ne, ten byl zřízen právě ke dni 1.11.2003.



Státnímu zástupci, všem obhájcům a obžalovaným opětovně dána možnost položit svědkovi dotazy : Bez dotazů.



Všichni obžalovaní dotázáni podle § 214 trestního řádu: Bez připomínek k výpovědi svědka.



Svědek svědečné neúčtuje.





Hlavní líčení se p ř e r u š u j e v 10.35 hodin na 5 minut.



Hlavní líčení p o k r a č u j e v 10.45 hodin.





Přistoupeno k výslechu svědka JUDr. Peter M a i , totožnost ověřena dle OP, který po poučení podle § 97, 95/2, 100/1, 2 a 101 trestního řádu, a § 174 a 175 trestního zákona, k věci u v á d í :



Poučení jsem porozuměl a výslovně prohlašuji, že nevyužívám svého práva nevypovídat a vypovídat budu.



K dotazu soudu všichni tři obžalovaní výslovně uvádějí, že zprošťují svědka mlčenlivosti.



K dotazu předsedkyně senátu, kdy se zkontaktoval s některým z obžalovaných, a s kým, s kterým z nich se znal z dřívější doby, na základě jakých vztahů, zda se jednalo rovněž o poskytování právní služby, svědek uvádí:



Myslím, že v létě roku 2003 za mnou přišla právnička TESTCOMU a přišla v nějaké pracovně právní záležitosti.

Pokud si vybavuji, jednalo se o reorganizaci podniku, resp. reorganizaci TESTCOMU a tak jsem poskytl nějakou právní pomoc, a tím víceméně to skončilo.

Potom přišel, nevím, kdy to bylo, asi někdy na sklonku léta roku 2003, pan Mgr. Chmelíček a ptal se mě, zda bych se neujal úkolu založit servisní organizaci pro TESTCOM servis, a tehdy hovořil o tom, že tento úkol mu byl zadán jejich zřizovatelem, což je Ministerstvo informatiky, a šlo úkol, který Ministerstvo informací dostalo od vlády.

Jednalo se o zřízení Portálu veřejné správy a byla tam řeč i o Obchodním věstníku, že by ho tato servisní organizace měla také převzít a provozovat.

Takže dohodli jsme se, že ano, a přinesl potom listiny, které se toho týkaly, byla to zřizovací listina TESTCOMU a byly to potom takové nějaké myšlenky, které směřovaly k tomu Portálu veřejné správy. Já jsem vcelku nevěděl, co to je, ale protože se o tom i mluvilo, tak to souviselo zřejmě s činností ministerstva informatiky, proto také to ministerstvo zřejmě podle mě bylo zřízeno, ale nejenom kvůli tomu.

Tak jsme začali mít takovou sérii schůzek, kam pak přišel i pan Ing. Novotný a bylo nutné definovat předmět činnosti pro vytvoření té obchodní organizace servisního typu, která by tyto činnosti mohla realizovat.

Jednalo se o činnosti, které nebyly exaktně nebo výslovně uvedeny v živnostenském zákoně a z toho důvodu, když jsem získal takové ty okruhy, činnosti, které tato společnost má vykonávat, tak jsem navštívil Živnostenský úřad v Praze 4 a tam jsem konzultoval jednotlivá znění těch živností, protože to je velmi důležité vědět.

A to za prvé z toho důvodu, že se musí přesně získat ten živnostenský list podle toho, jak je to vytvořeno a to je vcelku taková obvyklá činnost, která se koná, pokud se nejedná o živnosti velmi obecně známé a popsané v živnostenském zákoně a v těch přílohách k němu.

Tyto činnosti musely být známy také předtím než došlo k sepisu notářského zápisu o založení společnosti, neboť zase na druhé straně kdyby tyto živnosti byly popsány nepřesně v rozporu se živnostenským zákonem, tak by to znamenalo, že by se vytvořila nějaká společnost, která by neměla přesně definované živnosti. Na základě tohoto notářského zápisu by živnostenský úřad potom nevydal živnostenské listy a muselo by se to celé předělávat a stálo by to zbytečně peníze.

To jsme nadefinovali, potom se přistoupilo k sepisu těch základních dokumentů, protože se jednalo o společnost, která vznikla na základě rozhodnutí státního orgánu, resp. ministerstva, tak bylo nutno, aby ta společnost byla co nejtransparentnější, bylo nutno zvolit trochu nadstandardní postup oproti normální běžné obchodní společnosti, což představovalo, že jsme se dohodli, že bude zřízena dozorčí rada, což je vcelku neobvyklý postup v českých zemích.

Dále jsme vytvořili stanovy společnosti, což se běžně také nedělá a to všechno bylo z toho důvodu, abychom vytvořili co nejvíce kontrolních mechanismů v této společnosti, aby ta společnost byla co nejprůhlednější, a pro jistotu jsme se dohodli se zakladatelem nebo jediným společníkem, což byl TESTCOM, na těchto postupech.

Ze strany vedení TESTCOMU bylo zdůrazňováno, že se jedná o nutnost tuto společnost založit rychle a protože to byl nějaký vládní úkol, tak bylo nutno tu společnost založit co nejrychleji.

Když jsme hledali potom formu pro tuto společnost, tak jsme, protože to není obvyklý typ nebo způsob založení společnosti za účasti státu, přistoupili k tomu, že jsme zvolili formu společnosti s ručením omezeným, a to zejména z toho důvodu, že taková společnost se za prvé zřizuje levněji, za druhé se zřizuje rychleji a také činnost této společnosti a případné změny v této společnosti probíhají opět levněji, rychleji, a je to navíc velmi přehledné, protože společnost s ručením omezeným je zcela transparentně uvedena v Obchodním rejstříku a každý si na ni může sáhnout, na rozdíl třeba od akciové společnosti, kde se o akcionářích např. z Obchodního rejstříku, nedozvíte nic.

Tak jsme přistoupili k vytvoření této společnosti s ručením omezeným, byl sepsán notářský zápis, byly vyžádány živnostenské listy a protože tehdy nebyli k dispozici všichni členové dozorčí rady, když bylo rozhodnuto, že členy dozorčí rady se stane vedení ministerstva informatiky, tzn. v čele s panem ministrem a jeho náměstky, tak činilo určitý problém obstarat patřičné listiny.

Ty listiny ležely ve dvou podobách, které bylo nutné vyžádat, a to výpis rejstříku trestů pro každého, stejně jako pro jednatele, to bylo nutné, ale to jsme měli, protože pánové Chmelíček a Novotný byli v podstatě k dispozici neustále, a bylo nutné také jaksi vytvořit a nechat podepsat ověřeným způsobem čestné prohlášení členů dozorčí rady.

Proto jsme požádali o založení společnosti zatím bez členů dozorčí rady s tím, že tuto otázku doplníme hned, jak získáme ty listiny, které byly potřebné doložit pro zápis členů dozorčí rady, což se stalo v rozmezí několika asi dnů, ani ne týdnů, a společnost ovšem byla založena a mohla spustit svoji činnost.

Zdůrazňuji, že společnost byla zřízena při založení notářským zápisem, takže tam vcelku nebyly nějaké problémy do budoucna a proto jsme to také takto v podstatě řešili.

Pak jsme podali žádost na zápis už změny, protože společnost byla založena, tak pak přišla výzva z Obchodního rejstříku, že máme doplnit, to my jsme věděli, že jsme nepředložili ty záležitosti, ale zahájili už jsme řízení o zápis dozorčí rady s tím, že jakmile v té požadované lhůtě doložíme ty požadované listiny, tak dojde neprodleně k zápisu dozorčí rady do Obchodního rejstříku.

Snad ještě když jsme zvažovali formu obchodní společnosti, tak v tom okamžiku se jednalo o takovou záležitost, která víceméně nebyla nějak řešená v praxi, takže jsem nastudoval několik komentářů, díval jsem se do zákonů a také jsem se seznámil s tím, že podobné společnosti ve formě s.r.o. již existují a že dokonce i Ministerstvo financí má takovouto servisní organizaci zřízenou.

I s kolegy jsem o tom diskutoval a nikdo neměl nějaké připomínky nebo nikdo neříkal „takto to možné není“.

Potom to už jsem říkal úvodem, přišla ta nutnost založit společnost rychle, a k tomu ještě bylo nutno zvolit společnost, která by byla nějakým způsobem průhledná, transparentní, kontrolovatelná veřejností i zevnitř, takže jsme volili nakonec tuto formu.





Do jednací síně se v 10.55 hodin dostavila obhájkyně JUDr. Naděžda Kratochvílová za účelem střídání s JUDr.Tomášem Sokolem.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit podrobněji ke své výpovědi, že nejdříve byl osloven právničkou TESTCOMU, svědek uvádí:



Přijela za mnou právnička TESTCOMU, myslím, že se jmenovala Hloušková.

Nevím, jakým způsobem se dostala na mě, protože za mnou chodí řada lidí, a ptala se mě, jestli může přijít na nějakou konzultaci a já jsem souhlasil.

Z podniků chodí podnikoví právníci, já jsem se kdysi více věnoval pracovnímu právu, což asi je trošku známo, tak možná o tom byla někdy řeč, ale pochybuji, že mě našli ve Zlatých stránkách.

Prostě přišla a zkonzultovala tyto záležitosti a týkalo se to reorganizace podle § 46 Zákoníku práce, šlo tam zřejmě o nějakou vnitřní reorganizaci v TESTCOMU.



K dotazu předsedkyně senátu, zda do té doby poskytoval nějakou právní pomoc TESTCOMU, případně Ministerstvu informatiky, svědek uvádí:



Ne, to nikoliv.



K dotazu předsedkyně senátu, zda před touto její návštěvou znal někoho z obžalovaných, svědek uvádí:



Možná jsem se někde potkal s panem Mgr. Chmelíčkem, protože on pak za mnou přišel do kanceláře, ale blíže nikoho neznám.



K dotazu předsedkyně senátu, zda někdy poskytoval právní pomoc Mgr. Chmelíčkovi, případně pro některého z jeho předchozích zaměstnavatelů, svědek uvádí:



Ne, to nikdy a jemu osobně také nikdy.



K dotazu předsedkyně senátu, jaká byla posloupnost, zda nejdříve znal Mgr. Chmelíčka a až pak přišla právnička Hloušková či to bylo opačně, svědek uvádí:



Tak to já si nevybavuji, nepřikládal jsem tomu žádnou důležitost, protože občas někdo takto přijde a řekne „byl jste mi doporučen“ anebo podobně, a když mám čas, tak se tomu věnuji a když nemám, tak té osobě řeknu, že čas nemám.



K dotazu předsedkyně senátu, zda měl jen jedno jednání s Mgr. Hlouškovou a pak koncem léta začala jednání s Mgr. Chmelíčkem či tomu bylo jinak, svědek uvádí:



Ano, předpokládám, že to bylo koncem léta, tak někdy v srpnu, ale v září už potom nikoli, protože pak navazovala ta činnost už se založením, dělali jsme ten zápis.



K dotazu předsedkyně senátu, kdy na schůzky přišel i obžalovaný Ing. Novotný, v jakém časovém rozmezí to bylo, svědek uvádí:



Já jsem s ním potřeboval hovořit v souvislosti se zakládáním, protože jsem věděl, že je to náměstek, který je pověřen řízením ekonomické stránky záležitosti a potřebovali jsme vědět, jaký bude základní kapitál společnosti, jakým způsobem má po ekonomické stránce fungovat ta společnost, protože to pro mě bylo důležité, ne proto, jakým způsobem oni budou podnikat, to mě nezajímalo.

Ale zajímalo mě, jak v té souvislosti nadefinovat znění těch živností, jaká to má být živnost, musí to potom schválit živnostenský úřad a to může říct zejména ekonom, jaké podnikání ta společnost měla mít.

Z toho důvodu jsem potřeboval, aby pan inženýr Novotný přišel a kdykoliv bylo potřeba, tak myslím, že chodili spolu.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se ještě někdo jiný s nimi dostavoval, svědek uvádí:



Z TESTCOMU nikoli.

Myslím, že jednou tam přišel daňový poradce, ale to já už jsem spíše kancelář poskytl jako místo ke schůzce, protože to už byly zase záležitosti, které se mě netýkaly.

Ale toho daňového poradce jsem tam měl, ale ten jen řekl, že je to v pořádku, protože přece jen tady byly ty vazby na státní rozpočet, prostě tyto záležitosti, takže to jsme chtěli mít, aby to bylo všechno v pořádku.



K dotazu předsedkyně senátu, zda tvořil stanovy společnosti TESTCOM servis,s.r.o., svědek uvádí:



Ano.



K dotazu předsedkyně senátu, kdo mu v tom pomáhal nebo kdo se mu vyjadřoval k obsahu zmíněných stanov, svědek uvádí:



Tak to jsem komunikoval s panem magistrem Chmelíčkem a když se to vytvořilo, protože to se nevytvořilo najednou na čistopis, takže se to vytvořilo a dal jsem mu to, aby si to přečetl, aby to eventuelně připomínkoval, ale jinak pak to konečné znění, tak to pak bylo na mě.



K dotazu předsedkyně senátu, zda někdo z osob z dozorčí rady proti obsahu stanov něco nenamítal, kupř. zda měl nějaké ústní informace od obžalovaného Mlynáře, případně od Ing. Bérové či od pana Frankla, svědek uvádí:



Ne, to nikoli.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud chtěl znát názor někoho ohledně těch stanov, tak o čí názor se zajímal nebo s kým hovořil, svědek uvádí:



Já nemohu říct, zda se s tím bývalý ministr Mlynář eventuelně vedení Ministerstva informací seznámili či nikoli, ale ke mě nedorazilo, že by nějakým způsobem ty stanovy nebyly dobré nebo správné.

O tom nikdy nebyla řeč, bylo jen to, protože pro mě byl pan Mgr. Chmelíček z té společnosti a bylo mi řečeno, že tyto věci byly na vedení Ministerstva informatiky projednány a v jaké hloubce resp. v jakém rozsahu, tak já pochybuji, že tam někdo četl takovéto materiály, proto si najali advokátní kancelář, aby jim garantovala, že to je v pořádku.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se Mgr. Hloušková z TESTCOMU na něho obrátila s prosbou ohledně sestavení nějaké smlouvy, svědek uvádí:



Nevybavuji si.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se na něho obrátila ohledně sestavení nějaké smlouvy, jež se měla týkat Portálu veřejné správy, svědek uvádí:



Ne, to nikoli.



K dotazu předsedkyně senátu, od čeho se výše základního kapitálu společnosti odvíjela, svědek uvádí:



To nedokážu říct, já jsem se zeptal, kolik bude základní kapitál, seznámil jsem je s tím, že to musí být minimálně 200 tisíc Kč, což bylo ze zákona, výše potom není omezená a oni řekli, že to bude 7 a půl miliónů Kč a já jsem nezkoumal, proč.

Já znám různé společnosti s ručením omezeným, které jsou třeba ještě za 100 tisíc, ale znám i takové, které mají třeba základní kapitál 50 miliónů, záleží na tom, jaké obchody společnosti chtěly v budoucnu dělat.

Např. když počítají s tím, že to bude činnost směřující třeba do zahraničí, tak lépe a opticky působí, když předvedou, že mají kapitál 10, 20, 30 miliónů Kč, ale to mě je jedno, pro mě bylo důležité, že to dosáhlo těch 200 tisíc a z jakého zdroje, resp. jaká to byla výše, to mě nezajímalo.

Já jsem jenom upozornil na to, že ten základní kapitál musí být složen do banky na zvláštní účet tak, jak se zřizuje organizace a že musí být stanoven správce vkladu atd.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zajímal o to či nikoli, proč to není 7 či 8 miliónů Kč, ale proč zrovna 7 a půl miliónů Kč, svědek uvádí:



Tak já dělám advokacii od roku 1992 a setkal jsem se i se zahraničními klienty atd., a vždycky je to na nich, a já musím jen hlídat, aby to bylo v nějaké té zákonné linii a víc mě to nezajímá.

Já jsem se setkal už se spoustou takovýchto záležitostí, takže mě to nepřekvapuje, jestli je tam 7 a půl miliónů Kč anebo 200 tisíc Kč, já znám dokonce společnosti, které se zakládaly a měly 120 tisíc Kč ještě po staru, k tomu měli ti společníci asi nějaký svůj důvod.



K dotazu předsedkyně senátu, co mu bylo řečeno pokud jde o to, odkud ty finanční prostředky měly pocházet, svědek uvádí:



Vzpomněl jsem si, že v jednom případě jsem se zúčastnil schůzky s daňovým poradcem a ten řekl „ano, to je v pořádku těch 7 a půl miliónů“, ale já jsem po tom dále nepátral, nebylo důvodu, proč bych se o to zajímal, vím, že to musely být peníze od zakladatele společnosti v každém případě, protože pochybuji, že by pánové to dali ze svého, což ani nemohli, protože nebyli zakladatelé.



K dotazu předsedkyně senátu, zda považoval za nutné vědět, zda byl poskytnut souhlas zřizovatele příspěvkové organizace s takovým poskytnutím finančních prostředků, svědek uvádí:



To mě bylo řečeno, že je to projednáno a že je to v pořádku.

Bylo mi to řečeno vedením TESTCOMU, pánové tam chodili a říkali „ano, to je projednané a je to v pořádku“, a chodili tam pánové Mgr. Chmelíček a Ing. Novotný, z vedení Ministerstva tam nebyl nikdo nikdy.

Řekli mi, že ano, že se použije tato částka z prostředků TESTCOMU, pokud si vybavuji, ale nemohu to potvrdit, takže ta částka se TESTCOMU má v budoucnu vrátit.



K dotazu předsedkyně senátu, zda mu bylo předloženo nějaké písemné vyjádření, písemný souhlas zřizovatele TESTCOMU, svědek uvádí:



To já jsem nepotřeboval a pokud si vybavuji, tak takový souhlas jsem nikdy neviděl.

Pro mě bylo důležité, že TESTCOM složil v bance na zvláštní účet základního kapitálu pro budoucí společnost tuto částku, která odpovídala základnímu kapitálu a tím to pro mě bylo vyřízené, já jsem neměl důvod pátrat po tom, odkud tyto peníze jsou a jakým způsobem byly uvolňovány anebo z čeho byly použity nebo tak.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může rozvést důvody, pro které si myslí, že založení společnosti s ručením omezeným je levnější než založení akciové společnosti, svědek uvádí:



Tak samozřejmě, nemusí se vytvářet akcie, tedy upisovat akcie, to jednak, za druhé je potřeba základní kapitál, tehdy ve výši 10 miliónů Kč, a od toho se odvíjí i náklady na zřízení té společnosti, ať už se týká třeba účtu notáře, i účtu mého.

A dále potom je ta společnost naprosto průhledná, takže nikdo se nemůže eventuelně nebo v budoucnu třeba schovávat za toho akcionáře nebo já nevím, jakým způsobem by se to mohlo, ale v každém případě založit společnost s ručením omezeným bylo v daném okamžiku jednodušší, rychlejší, protože čas tady hrál svoji roli, protože měl být splněn úkol a ten Portál veřejné správy se měl být do určitého termínu rozjet nebo měl se začít realizovat, takže tím jsme říkali, že je to tímto způsobem úplně nejrychlejší.

A abychom potom zajistili takovou tu průhlednost té společnosti, její kontrolovatelnost a tak, a v konečné fázi i lepší možnost eventuelně nějakých dalších úprav nebo podobně, jak by se to vyvinulo, tak jsme zvolili tu společnost s ručením omezeným.

Proto se také vytvářely takové instituce jako jsou stanovy a vytvářela se dozorčí rada a tam jsme se spontánně dohodli na tom, že bude úplně nejlepší, když v dozorčí radě bude tehdejší pan ministr a jeho náměstci.

Takže to jsme považovali za takové hlavní důvody, proč jsme tuto společnost založili touto formou.



K dotazu předsedkyně senátu, v čem mělo být založení společnosti s ručením omezeným rychlejší, svědek uvádí:



Protože v současné době, a to platilo i v roce 2003, tak když se podal návrh do Obchodního rejstříku na zápis té společnosti, tak to trvalo pár dní, kdežto u akciové společnosti to může trvat a většinou to trvá podstatně déle a jsou s tím spojeny nějaké ještě další věci.

Ale v každém případě, co se týče akciové společnosti, tak její založení podle zkušeností mých i ostatních mých kolegů, tak trvá o něco déle.

Nedokážu to odhadnout, záleží to také od toho, který referent to dělá a na Obchodním rejstříku, a jak má zrovna rozdělenou práci, protože pokud jsem nějak informován, tak tu práci na Obchodním rejstříku přiděluje počítač, což samozřejmě se nedá nijak ovlivnit a já sám jsem se nikdy nesnažil ovlivňovat tyto věci.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se vyskytly úvahy o tom, zda by se podařilo sehnat ještě další finanční prostředky, tzn. dalších 2 a půl miliónů k tomu, aby bylo 10 miliónů k založení akciové společnosti, zda byly ohledně této otázky nějaké diskuse, svědek uvádí:



Tak to si vůbec nevybavuji, že bychom o takovéto otázce hovořili, protože víceméně hned na začátku se domluvilo, že bude společnost s ručením omezeným, že bude mít základní kapitál 7 a půl miliónů a pak už jsme se nevraceli k té otázce založení akciové společnosti, kde by bylo zapotřebí těch 10 miliónů, tudíž já jsem nikdy nebyl účasten nějaké debaty, kde by eventuelně hypoteticky se obstaralo 10 miliónů.



K dotazu předsedkyně senátu, zda někdy vykonával právní pomoc, pomine-li se Mgr. Hloušková, pro nějakou jinou příspěvkovou organizaci, svědek uvádí:



Ano, šlo o IKEM v Praze 4 a dosud ji vykonávám a spočívá v zastupování různých žalob u soudu.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o hospodaření příspěvkových organizací, možnosti použití finančních prostředků, otázky toho, zda příspěvková organizace vlastní svůj majetek, případně je jí svěřen majetek někoho jiného, tak co je mu o tom známo, svědek uvádí:



Tak zaznělo, že příspěvková organizace TESTCOM hospodaří s prostředky státu ve výši asi 16 procent a zbývající část vytváří na základě vlastního rozpočtu a hospodaří tímto způsobem.

Tady se dostáváme do té pozice těch různých názorů o tom, zda může příspěvková organizace, protože ta je definovaná v zákoně 219/2000 Sb., jako organizační složka státu, hospodařit s prostředky, které získává vlastní hospodářskou činností a není plně podřízena do toho režimu těch rozpočtových pravidel podle toho zákona 218/2000 Sb., anebo zda je tam přísně účelově vázána pouze v rozsahu těch 16 procent účelových dotací ze státního rozpočtu.

A to chtělo nějakou diskusi, chtělo to nějaké konzultace a získat nějaké názory o této záležitosti, protože o tom se příslušné komentáře nezmiňují.

Zdálo se být poněkud absurdní, aby společnost, která vytváří vlastní prostředky mimo státní rozpočet, nemohla nakládat s prostředky, které má k dispozici, tak jsme říkali „ano, proč by to nemohla udělat“.

Zákon č. 219/2000 Sb. to nezakazuje, ten pouze u takovýchto případů přikazuje možnost zřízení akciové společnosti.

Takže my jsme dospěli k závěru, že může být založena obchodní organizace nebo obchodní společnost a že do toho může vložit prostředky, které má vlastní, které nepocházejí ze státního rozpočtu.

A to je asi tak všechno, pak se to realizovalo, Ministerstvo financí později zaujalo názor jiný a ten je patrně i obsažen v obžalobě, ale podle mě je to pořád názor a je to výklad, a Ministerstvo financí není oprávněno vykládat. Není vykládací orgán, jeho výklad není pramenem práva, takže já setrvávám dodnes na tom názoru, že tu společnost bylo možno takovouto formou založit.

A to tvrdilo i rozhodnutí Obchodního rejstříku, protože tam jsme přišli dvakrát k Obchodnímu rejstříku a nikdy nám nebylo řečeno „nejde to“, protože kdyby to podle nich nešlo, tak by nám tu společnost nezaložili.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může uvést, jakými právními předpisy se podle jeho právního názoru měla řídit příspěvková organizace TESTCOM, svědek uvádí:



Tak o této otázce se celkem diskutovalo, protože my jsme nechtěli, aby to dopadlo tak, že budeme mít nějaký problém.

Tak za prvé jsme v té době vycházeli ze zakládací listiny, ta byla z roku 1993.

Dále si myslíme, že TESTCOM se nemusel řídit zákonem č. 219/2000 Sb. při založení obchodní společnosti, protože ustanovení § 54 odst. 1 citovaného zákona se nemůže bezvýhradně vztahovat na TESTCOM.

A tady se vracím k té účasti státu, který hospodaří pouze se 16 procenty přísně určených příspěvkem státu, ale o zbývajících prostředcích získaných vlastní hospodářskou a obchodní činností, které organizace také řádně podle příslušných předpisů zdaňuje a může o nich rozhodovat sama, nepodléhá režimu § 28 odst. 1 toho zákona a mohla použít své prostředky, které nemají původ příspěvku ze státního rozpočtu na založení obchodní společnosti.

Navíc nám pomohlo argumentačně i to, že jsme v té době zjistili, že existuje řada podobných společností, byly sice založeny před účinností zákona č. 219/2000 Sb., ale protože existují dál, a vzhledem k tomu, že zákon č. 219/2000 Sb. je účinný a platný, a nikdo nenamítá, že by tyto organizace působily dnes v rozporu s platným právním řádem.

A ještě jsem se podíval na tu servisní organizaci Ministerstva financí, která ještě v roce 2005 provedla změnu v dozorčí radě této společnosti, v současné době také funguje v rozporu se zákonem, ale jiný výklad zákona č. 219/2000 Sb. neexistuje z hlediska založení těch společností.



K dotazu předsedkyně senátu, zda ještě jiný právní předpis považovali za použitelný, svědek uvádí:



Ještě byla zmíněna Federální vyhláška, ta dosud nebyla zrušená a byl to předpis z roku 1991 nebo z roku 1992 a ta taktéž umožňovala založit obchodní společnost a nehovořila o formě té společnosti, a z důvodů těch, které jsem uvedl, jsme nakonec zvolili tu formu s.r.o. a nikoliv té a.s.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o úmysl zákonodárce v souvislosti se zákonem č. 219/2000 Sb., zda pátral někdy po důvodové zprávě, svědek uvádí:



To nikoliv.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o novelizace § 28 zákona č. 219/2000 Sb., zda se zaobíral tím, zda toto ustanovení zákona od roku 2001, kdy tento zákon nabyl účinnosti, zda došlo k nějakým novelizacím v § 28, proč k nim došlo a jaké byly důvodové zprávy těchto novelizací, svědek uvádí:



Ne, to nikoliv.





Z jednací síně v 11.30 hodin odchází obhájce obžalovaného Vladimíra Mlynáře JUDr. Tomáš Sokol s tím, že obžalovaný Mlynář bude nadále obhajován JUDr. Naděždou Kratochvílovou, s čímž pan obžalovaný Mlynář souhlasí.



K dotazu předsedkyně senátu, jaké četl dostupné komentáře, svědek uvádí:



Tak byl to zejména Obchodní zákoník a pak ještě komentář, který vydal profesor Eliáš z Plzeňské univerzity, a pak je jich ještě celá řada, ale spíše méně známých autorů.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o publikace, které se svědkovi předkládají k nahlédnutí a které se jmenují Hospodaření s majetkem státu autora Stanislava Plívy a o publikaci Majetek státu autora docenta Petra Havlana, zda se k nim může vyjádřit, zda je studoval, svědek uvádí:



Tak hovoří se o jiném než státním podnikání, ale TESTCOM servis byla státní společnost, byla založena státní organizací a patřila organizační složce státu a v tom okamžiku to nebyla společnost, která by hospodařila sama za sebe, ale hospodařila pro stát.



K dotazu předsedkyně senátu, jestliže podle výkladu z uvedených komentářů kromě akciové společnosti nemůže stát a zásadně ani státní organizace žádnou jinou obchodní společnost, tj. společnost s ručením omezeným založit a ani se jejího založení účastnit, tak v čem spatřoval ten problém, zda může sdělit svůj výklad, svědek uvádí:



Tak já v tom žádný problém nespatřuji.



K dotazu předsedkyně senátu, zda v souvislosti se zaujetím svého právního názoru činil nějaké metodické dotazy na ministerstvo financí, které bylo předkladatelem jak zákona č. 218/2000 Sb., tak zákona č. 219/2000 Sbírky, svědek uvádí:



To jsem nečinil a oni nejsou oprávněni podávat výklad zákona.



K dotazu předsedkyně senátu, že ve spise je založena smlouva o poskytování právních služeb uzavřená mezi ním a TESTCOM servisem,s.r.o. a datovaná dnem 18.11.2003 s platností od 1.1.2004, na základě čeho před účinností této smlouvy,tj. přede dnem 1.1.2004, vykonával právní pomoc pro TESTCOM servis,s.r.o., svědek uvádí:



Na základě ústní smlouvy, dohody o založení společnosti, jinak jsem pro ně nedělal nic.

Zakládal jsem společnost, ta byla založena, uzavřela se tato smlouva, která se nikdy nenaplnila, protože vzápětí jsme se dohodli, že tuto smlouvu zrušíme a na základě této smlouvy nebyla poskytnuta žádná práce a nebyly poskytnuty žádné finanční prostředky ze strany TESTCOMU.



K dotazu předsedkyně senátu, zda kromě ústního ujednání bylo i nějaké písemné, svědek uvádí:



Já jsem nic nenašel, hledal jsem, ale nenašel jsem nic.



K dotazu předsedkyně senátu, zda mu byla vystavena plná moc, svědek uvádí:



Tak také žádnou nemám, ale určitě plná moc musela být.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o odměnu ve výši 192.000,-Kč, která mu byla zaplacena v souvislosti se založením společnosti s ručením omezeným, v souvislosti s vyřizováním na živnostenském úřadu, domlouvání znění živností atd., od čeho se tato výše odvíjela, jak byla vypočtena, svědek uvádí:



Tak za prvé v té faktuře je rozvedeno, jakým způsobem jsem účtoval, na základě čeho a ta faktura se skládá ze tří částí.

Především je to první část, která hovoří o práci, která vyústila podáním těch návrhů na Obchodní rejstřík, tzn. zde bylo na místě použít vyhlášku č. 484/2000 Sb., kdy se tato vyhláška používá pro řízení před soudy a vycházelo se z částky 7 a půl miliónů Kč.

A dále se jedná o řízení, která už bezprostředně nesouvisela s tím zápisem, a to byla činnost, která probíhala jak na živnostenském úřadu a tam jsem byl několikrát pro živnostenské listy, kde jeden úkon byl ve výši 24 tisíc Kč vycházejíce zase z částky 7 a půl miliónů Kč, a pak tam byly paušální náhrady hotových výdajů.

Já jsem si tehdy připravil takové účtování a když jsem zjistil, na kolik by ta odměna měla vystoupat, tak jsem to redukoval na minimální odměnu, kterou bylo možno požadovat, protože nechtěl jsem zatížit společnost, která začínala, nějakou velkou sumou.

Vzhledem k tomu, že zde byla celá řada věcí, které bylo neustále třeba konzultovat, bylo třeba se scházet, radit, tak jsem prováděl řadu porad s klienty, to bylo nejméně 10 hodin.

A dále pak jsem prováděl další úkony podle § 11 vyhlášky, tzn. převzetí zastoupení, to byla první záležitost, sepis návrhu zakládací listiny, a dospěl jsem k rozsahu asi 16-ti úkonů po 24 tisících Kč, a to když jsem si promítl, tak jsem si říkal, že je to částka, kterou samozřejmě nemohu této společnosti účtovat, proto jsem zvolil tu druhou možnost a postupoval jsem podle té paušální vyhlášky a tam to vycházelo na tu částku 144 tisíc Kč.

Pokud se pak týká té činnosti další, která v žádném případě není vyčerpána jenom tím, co jsem v té faktuře uvedl, tak tady bylo také podstatně více činností, které jsem vykonával a které by bylo možno účtovat podle úkonové vyhlášky, tzn. č. 177/ 1996 Sb., a proto jsem zvolil taktéž ten minimální rozsah, který jsem mohl učinit, tzn. jenom dva úkony, a to, že to takto vychází, je dáno tím, že tam je základ 7 a půl miliónů Kč, je to přesně podle vyhlášky a je to podstatně méně než bych byl oprávněn účtovat a to jsem samozřejmě nechtěl.

Tak z toho důvodu jsem vystavil tuto fakturu, a poté, kdy společnost byla zapsána do Obchodního rejstříku, byl jsem si vědom toho, že mě čeká ještě řada dalších úkonů, tzn. změna nebo-li zápis dozorčí rady a za to už jsem neúčtoval vůbec nic, to jsem bral, že je to všechno v rámci této záležitosti.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud došlo k sepsání notářského zápisu dne 30.9.2003 a pokud návrh na zápis společnosti podal k MS v Praze dne 4.11.2003, zda může uvést, v čem spočíval problém během celého měsíce října 2003 opatřit tyto podklady tak, aby mohl dne 4.11.2003 podat návrh kompletní,t.j. včetně dozorčí rady, svědek uvádí:



Problém byl zřejmě u členů dozorčí rady, protože vzal jsem si např. podpisový vzor s sebou tehdejšího ministra Mlynáře, ten sám nám podepsal dne 30.9.2003.

Ale nepodařilo se nám obstarat podpis pana náměstka Frankla, ten tady máme až 16.10., a pak k tomu bylo zapotřebí ještě vyžádat trestní rejstříky.

Protože založení společnosti spěchalo a pro to založení společnosti, pro tu počáteční činnost nebylo zapotřebí, aby byla zapsána ta dozorčí rada, protože navíc jsme ji už měli v notářském zápise, tak jsme říkali, že to chvilku ještě počká, že ji uděláme ve dvou krocích, a to byl ten důvod, proč jsme to takto udělali.

Takže aspoň takto jsem si to teď zrekonstruoval s odstupem času.



K dotazu předsedkyně senátu, jakým způsobem určil datum vzniku funkce člena dozorčí rady, svědek uvádí:



Dozorčí rada je zřízena okamžikem zápisu, nikoliv okamžikem, kdy je o tom sepsán ten dokument, tam je rozdíl oproti zápisu společnosti a jednatelů, u nichž vznikala jejich funkce okamžikem zápisu notářského, ale pokud se nemýlím, tak u dozorčí rady je to tak, že až zápisem v tom rejstříku.



K dotazu předsedkyně senátu, že zde je USN MS v Praze ze dne 9.12.2003 a bylo rozhodnuto usnesením o zápisu dozorčí rady pana Mlynáře, pana Frankla a Ing. Bérové s vyznačením datumu vzniku funkce dne 13.11.2003 a podání návrhu je dne 14.11.2003, zda se k tomu může vyjádřit, svědek uvádí:



Tak to bylo asi datum, kdy jsme to sepisovali, kdy se to podávalo, toho dne 13.11.2003, protože to museli samozřejmě ověřeně podepsat jednatelé, takže od toho okamžiku.



K dotazu předsedkyně senátu, zda kromě založení společnosti se podílel ještě na vypracování nějakých jiných dokumentů, smluv apod., svědek uvádí:



Tak to nikoliv.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se podle Smlouvy o poskytování právní pomoci za paušální částku ve výši 30 tisíc měsíčně, mělo postupovat až ode dne 1.1.2004, svědek uvádí:



Ano.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o platby 120.000,- Kč dne 24.3.2004 a další platba 40.000,- Kč dne 9.4.2004, zda může vysvětlit, za jaké úkony byly, svědek uvádí:



Ta platba 120.000,- Kč byla v souvislosti s likvidací společnosti, protože když se objevily záležitosti týkající se zpochybnění práva založit tu společnost, tak rozhodl zakladatel společnosti, tzn. ministerstvo informatiky, že za tohoto stavu vstoupí společnost do likvidace, zanikne tím dalším vývojem, protože pokud vím, než fungovat s tím, že neustále bude zpochybňována legitimita společnosti, tak bylo rozhodnuto, že společnost vstoupí do likvidace, a tím jsem byl pověřen přípravou a sepsáním těch listin atd., a to je ta faktura, kterou jsem vystavil.

A co se týče pak té platby 40.000,- Kč, tak to nevím, to nemám tušení.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o to, zda poskytoval právní poradenství týkající se sepisu smluv, tzn. sepisu smluv o spolupráci, jakýchkoliv smluv týkajících se TESTCOM servisu,s.r.o. , zda tvořil jakékoli jiné smlouvy či nikoli, svědek uvádí:



Ne, to nikoliv, tzn. šlo pouze o založení a likvidaci.



K dotazu předsedkyně senátu, zda zná ze své praxe notářku JUDr. Voclovou, svědek uvádí:



Léta s ní spolupracuji, já chodím za JUDr. Voclovou se všemi věcmi všech svých klientů.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud byly MS v Praze zjištěny určité nedostatky podaného návrhu, vyskytly se diskuse na toto téma nebo byly v tomto směru vůči němu ze strany obžalovaných vzneseny nějaké požadavky, svědek uvádí:



Podle mě se to tehdy vykompenzovalo tím, že se tam zaváděla ještě další činnost, takže tam nebylo důvodu něco snižovat, resp. potom znovu posílat nějaký účet nebo podobně, takže to se tímto způsobem uzavřelo.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se při zakládání společnosti nějak zaobírali možností omezitelnosti převodu obchodního podílu společnosti, případně zastavení obchodního podílu, svědek uvádí:



Já vím, že byla řeč o tom, že pokud ten TESTCOM servis rozvine svoji činnost, tak ten základní kapitál se vrátí zpátky do TESTCOMU, jinak o tom nebyla řeč, protože se předpokládalo, že TESTCOM servis rozvine svoji činnost podnikatelskou a to všechno půjde samozřejmě do státního rozpočtu, právě prostřednictvím toho zakladatele.

Ale jinak jsem se tím blíže nezabýval, protože nevybavuji si, že bychom o tom vůbec hovořili.



Senát bez dotazů.



K dotazu MSZ, zda si vzpomene, v jakém období se konala ta série těch prvních informativních schůzek, které zmínil, s Mgr. Chmelíčkem, případně s Ing. Novotným, svědek uvádí:



Já jsem kalendář z roku 2003 bohužel vyhodil a ty předchozí také, takže podle mého názoru to muselo být někdy koncem léta, víc to nedokážu upřesnit.

A muselo to být rozhodně v průběhu měsíce září a určitě i srpna, protože připravit takovouto záležitost není otázkou jedné či dvou schůzek, tam byla celá řada těch věcí, které se musely objasnit.



K dotazu MSZ, zda byl u těchto schůzek ještě někdo další přítomen, svědek uvádí:



Chodili tam pánové Novotný a Chmelíček, a v jednom případě u toho byl přítomen daňový poradce.



K dotazu MSZ, zda řešili v souvislosti s personálním obsazením dozorčí rady společnosti TESTCOM servis případně nějaká jiná jména, a pokud ano, kdo je nadnesl, svědek uvádí:



Když se připravovala vůbec ta koncepce nebo takový ten plán, jak bude ta společnost založena, bylo rozhodnuto, že dozorčí rada bude určitě, a pak byla diskuse o tom, kdo by v té dozorčí radě byl, ale to jsme velice rychle uzavřeli s tím, že tehdy pan Mgr. Chmelíček říkal „já se samozřejmě zeptám vedení ministerstva, zda je možné je navrhnout do dozorčí rady“, a což oni samozřejmě okamžitě přijali.

A nevybavuji si, že by byla řeč o někom jiném než o vedení, právě z toho důvodu, že jsme chtěli, aby tam ta kontrolní úloha státu byla co nejlepší nebo co nejvyšší.



K dotazu MSZ, na základě čeho jednal s obžalovanými Mgr. Chmelíčkem a Ing. Novotným jako zástupci TESTCOMU, a zda měli předložené nějaké písemnosti, nějaké smlouvy pracovní nebo manažerské, svědek uvádí:



Tak pan Mgr. Chmelíček říkal „já jsem ředitel TESTCOMU“, dal mi svou vizitku a už předtím, když jsem jednal s paní kolegyní Hlouškovou, tak jsem věděl, že Mgr. Dušan Chmelíček je ředitelem a pak přivedl svého náměstka, protože ten byl nezbytný pro další jednání.

Samozřejmě měl jsem v ruce jejich občanské průkazy, protože ty jsem potřeboval pro získání těch údajů pro notářský zápis a pro ty další listiny, které se chystaly, ale že by mi předložili třeba svůj jmenovací dekret, tak to ne.



K dotazu MSZ, při těch prvních úvodních jednáních, jak vnímal TESTCOM, zda jako státní organizaci nebo jako soukromou organizaci, svědek uvádí:



Já jsem měl v té době už od začátku zřizovací listinu k dispozici, takže jsem si tam přečetl, to bylo tehdy z toho roku 1993 a mám pocit, že nějaké výrazné změny si neuvědomuji, že by od té doby v postavení TESTCOM nastaly.

A TESTCOM jsem vnímal jako organizační složku státu, protože tak to bylo samozřejmě v té zřizovací listině uvedeno za prvé a za druhé tím napojením na státní rozpočet, tak to byla jako příspěvková organizace.



K dotazu MSZ, co se týče samotného založení TESTCOM servis, zda se mu stalo někdy v předchozí praxi, že by zakládal takovou společnost a případně jakou, v tomto režimu, který vyvstal u společnosti TESTCOM servis, svědek uvádí:



Odpověď:

Tak to nikoliv.



K dotazu MSZ, zda používal před tím, v rámci své právní praxe, zákony již zde zmiňované, tzn. zákon č. 218/2000 Sb. a zákon č. 219/2000 Sb., svědek uvádí:



Ne, ale ten zákon č. 219/2000 Sb. jsem v souvislosti s tímto četl.



K dotazu MSZ, zda může uvést konkrétní jména advokátů, kteří měli podobný právní názor, svědek uvádí:



Když nastává nějaký problém, který víceméně není příliš prochozený, tak oslovujete své okolí a lidi, o kterých si myslíte, že by dokázali na to reagovat, a já jsem se díval do některých komentářů.

Tak mohu uvést JUDr. Evžena Bokoteje, s tím jednám dost často, kdysi jsme spolu společně soudili, mám o něm vysoké odborné mínění.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, jaká byla jeho praxe jako právníka, svědek uvádí:



Já jsem byl 20 let soudcem a od 1.1.1992 jsem advokátem.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, zda může uvést rok vydání té bílé knihy, ze které citoval, svědek uvádí:



Je to rok 2004.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, kdy si vytvářel právní názor na založení společnosti, svědek uvádí:



Tak to bylo v roce 2003, a tu knihu, tak tu jsem neznal.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, jaký byl charakter porady s Mgr.Hlouškovou, jaké byly dotazy, svědek uvádí:



Podle mě šlo o nekomplikovanou záležitost pracovně právní, šlo o to, že v rámci reorganizace, tuším, že to byla vnitřní reorganizace, je to v § 46 první odstavec, teď nevím, zda je to a) nebo c) zákoníku práce, tak v rámci toho šlo o to, jak postupovat při snižování stavu pracovníků a jakým způsobem dát výpověď, a kolem toho je řada příruček.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, jak si vysvětluje, že s touto právní otázkou za ním přišla Mgr. Hloušková, svědek uvádí:



Chtěla se ubezpečit nebo byla svým zaměstnavatelem vyslána na nějakou konzultaci nebo něco takového, pravdou je, že jsou podnikoví právníci, kteří jaksi nejsou tak úplně si jisti nebo zběhlí v některých záležitostech, domnívám se ale, že toto by vědět měla.

Znovu opakuji, že na to je na trhu značné množství příruček anebo knih, ze kterých by se čerpat dalo, nehledě na to, že každý máme v počítači nějaké programy, které nám také umožňují odpovědět.

Já také čerpám z takových věcí, protože ty předpisy se neustále mění a je třeba si někde něco nastudovat.



K dotazu obhájce JUDr. Hochmana, proč konzultoval problematiku JUDr. Bokotejem, svědek uvádí:



Konzultoval jsem to s ním proto, že ho znám řadu let, je to bývalý soudce Nejvyššího soudu ČR, pohybuje se ve stejné oblasti jako já, kdysi jsme spolu dokonce spolupracovali a teď i spolupracujeme intenzivně, protože je třeba se s někým radit.

Pokud jsem byl soudcem, tak jsem měl celou řadu kolegů a když jsem pak byl jako advokát, tak byla cítit potřeba někde něco prokonzultovat a on samozřejmě dělal v podstatě stejnou činnost jako já.

Já se v podstatě ve své praxi zabývám vším,kromě daní a trestního práva, takže když nastal tento problém, bylo potřeba vyložit nebo utvrdit se v tom, zda společnost lze založit, tak jsem oslovil i jeho a hovořili jsme o tom a ani on neměl pochybnosti stejně jako řada ještě jiných.



Obhájkyně obž.Mlynáře JUDr.Kratochvílová bez dotazů.



Všem obžalovaným dána možnost položit svědkovi dotazy: Bez dotazů.



Všichni obžalovaní dotázáni podle § 214 trestního řádu: Obžalovaní Chmelíček a Novotný bez připomínek.



Připomínka obžalovaného Mlynáře:

Chtěl bych jen pro přesnost uvést, že svědek na začátku své výpovědi několikrát uvedl místo Ministerstva informatiky, tak uvedl Ministerstvo informací.





Svědek pan JUDr. Peter Mai v průběhu svého výslechu založil do spisu jednak podpisový vzor člena dozorčí rady s datem 16.10.2003 s podpisem Michal Frankl a ověřovací doložkou notářky, a dále založil slovní vyjádření výše účtované odměny ve výši 192.225,- Kč s tím, že nepotřebuje tyto písemnosti vrátit zpět a mohou být založeny do spisového materiálu.



Svědek svědečné neúčtuje.





Hlavní líčení se p ř e r u š u j e ve 12.35 hodin na 5 minut.



Hlavní líčení p o k r a č u j e ve 12.40 hodin.





Přistoupeno k výslechu svědkyně JUDr. Jaroslava V o c l o v á , totožnost ověřena dle OP, gen. jako na č.l. 396, která po poučení podle § 97, 95/2, 100/1, 2 a 101 trestního řádu, a § 174 a 175 trestního zákona, k věci u v á d í :



Poučení jsem porozuměla a budu vypovídat.



Všichni tři obžalovaní výslovně uvádějí, že zprošťují svědkyni mlčenlivosti.



K dotazu předsedkyně senátu, na základě doporučení jaké osoby se u ní sepisoval notářský zápis ohledně TESTCOM servisu, s.r.o., svědkyně uvádí:



Doporučení nevím, určitě si to někdo objednával, pravděpodobně tím, kdo žádal, byl asi pan Mgr. Chmelíček, musím se přiznat, že nemám ve spise záznam, že by to byl někdo jiný.

Jestli to bylo na doporučení některého advokáta, se kterým déle spolupracuji, nevím, je pravda, že pan doktor Chmelíček byl v tomto případě mým klientem poprvé.

Takže pravděpodobně to byl on, kdo žádal o sepsání toho notářského zápisu o založení té společnosti a v druhém případě o zrušení.



K dotazu předsedkyně senátu, v jaké návaznosti se právě u ní objednal a zda je možná souvislost s výslechem JUDr. Maie před ní, svědkyně uvádí:



Je, nemohu ji vyloučit ani potvrdit, nevím to.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o samotný úkon, notářský zápis ohledně založení společnosti, kdo k tomuto úkonu se dostavil, svědkyně uvádí:



Tak určitě pan Mgr. Chmelíček, který měl plnou moc nebo prostě zmocnění k podepisování toho notářského zápisu, a kdo další, nevím, ale domnívám se, že nikdo, že tam byl sám, a pokud tam byl ještě někdo, to si nevzpomínám.

Pokud jde o obžalovaného Ing. Novotného, tak mám pocit, že tam nebyl, že jsem ho tam neviděla při tom.

A co se týče pana obžalovaného Mlynáře, tak toho jsem nikdy neviděla osobně, až dnes.



K dotazu předsedkyně senátu, zda při samotném notářském úkonu nějak zkoumala, na základě čeho byla zvolena výše základního kapitálu společnosti ve výši 7,5 mil.Kč, z čeho při určení výše vycházela, svědkyně uvádí:



Z návrhu klienta, já neurčuji výši základního kapitálu při zakládání společností, pouze upozorňuji klienty, jaká je minimální výše, ale samozřejmě s tou výší přicházejí oni.



K dotazu předsedkyně senátu, zda nějak řešili, proč to zrovna bylo 7,5 mil.Kč a ne třeba 8 nebo 8,5 mil. Kč, svědkyně uvádí:



Tak to nikoli, nevím, neznám důvod.



K dotazu předsedkyně senátu, proč se mělo jednat o založení společnosti s ručením omezeným, zda řešili otázku, proč zrovna je vůlí založit společnost s ručením omezeným, svědkyně uvádí:



Tak to vůbec ne, klient za mnou jen přišel s tímto požadavkem sepsat notářský zápis o založení společnosti s ručením omezeným, nemám důvod o tom jakkoliv polemizovat, jeho žádosti jsem vyhověla.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o povinnosti, které pro ni vyplývají z notářského řádu, tzn. o povinnost odmítnout provedení úkonu, který by byl v rozporu se zákonem, zda se zaobírala nějak naplněním této své zákonné povinnosti, svědkyně uvádí:



Tak samozřejmě při každém sepisování nebo při každé žádosti o notářský zápis zkoumám, jestli je tady nějaký rozpor se zákonem, v tomto případě nenašla jsem takový důvod, proto jsem neměla důvod takový požadavek odmítnout.



K dotazu předsedkyně senátu, z čeho vycházela, svědkyně uvádí:



Alespoň z předpisů, které jsou mi známy, takže skutečně jsem neměla důvod, proč jaksi blíže studovat, jestli tady je správný požadavek na sepsání notářského zápisu, kde zakladatelem byla ta právnická osoba, která byla.

Takže neměla jsem důvod pochybovat o tom, že by to nebylo v souladu se zákonem.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakých předpisů vycházela, svědkyně uvádí:



Obchodní zákoník samozřejmě a s tím související předpisy, já neznám právní předpis, který by jaksi toto nepovoloval, proto jsem neměla důvod, proč studovat jaksi nějaké speciální právní předpisy.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o to, zda ve své notářské praxi již sepisovala obdobné notářské zápisy či jiné notářské rozhodnutí týkající se příspěvkových organizací, zda měla s tím již v minulosti nějakou praxi, zkušenost, svědkyně uvádí:



Musím říct, že jako příspěvkovou organizaci, která by byla zakladatelem, tak takový zápis jsem nesepisovala, ale příkladně s Nadacemi, s obecně prospěšnými společnostmi, to ano.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o to, zda při zkoumání zákonnosti postupu se zaobírala také zákony č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb., svědkyně uvádí:



Tak to nikoli.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého důvodu to bylo, svědkyně uvádí:



Musím se přiznat, že mě vůbec nenapadlo, že by tato příspěvková společnost nebyla oprávněná založit společnost s ručením omezeným.



K dotazu předsedkyně senátu, za co nebo za obdobu čeho považovala příspěvkovou organizaci, svědkyně uvádí:



Za obdobu nadací nebo obecně prospěšných společností i mých společností, které jsou svým způsobem nějakým způsobem dotovány a přesto mohou zakládat společnosti s ručením omezeným.

Neměla jsem pochybnosti o tom, že by tato společnost to učinit nemohla.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zaobírala tím, zda je či není třeba nějaký souhlas, ať s naložením částky 7,5 mil.Kč nebo jakýkoliv jiný souhlas zřizovatele příspěvkové organizace, tzn. ministerstva informatiky, svědkyně uvádí:



Je to připojeno u toho notářského zápisu, tam je výslovně připojeno pověření nebo rozhodnutí ministerstva o zřízení té příspěvkové společnosti a potom samozřejmě i pověření pana Mgr. Chmelíčka k založení té společnosti nebo on tam figuroval myslím jako ředitel té příspěvkové společnosti.

Takže neměla jsem důvod, proč pochybovat, že by to nebylo možné a jaksi neznala jsem důvody, proč by tady bylo potřeba nějaké zvláštní rozhodnutí nebo zvláštní pověření.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o otázku obchodního podílu, omezení či stanovení nějakých podmínek jeho zastavení nebo jeho převoditelnosti, zda se řešila tato otázka, a pokud ano, tak jak, svědkyně uvádí:



To se samozřejmě vůbec neřešilo, protože pokud je jediný zakladatel, tak v podstatě ty podmínky jsou stanoveny zákonem, takže tam vždycky převod obchodního podílu v souladu s Obchodním zákoníkem je se souhlasem valné hromady, tzn. na základě rozhodnutí toho zakladatele, a to samé platí i pro zastavení obchodního podílu, přímo to vyplývá z Obchodního zákoníku a nebyla potřeba upravovat cokoliv jinak.



Senát dále bez dotazů.



K dotazu MSZ, zda se ve své praxi setkala někdy s tím, že by pořizovala notářský zápis v obdobném režimu, jakým byl TESTCOM servis, s.r.o. u jiné společnosti, tzn. že by společnost zakládala příspěvková organizace, svědkyně uvádí:



Ne, to nikoliv.



K dotazu MSZ, jakou další právní úpravu studovala při zhotovení předmětného notářského zápisu, svědkyně uvádí:



V podstatě pouze Obchodní zákoník, zda takové možnosti jsou a samozřejmě výklady k tomu.

A tam jsem zjistila, že není to přímo zakázáno, čili není důvod, proč bych takovou společnost nemohla založit.



Státní zástupce dále bez dotazů.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může ještě zopakovat, které doklady měla k dispozici, svědkyně uvádí:



Tak jsou připojeny u toho notářského zápisu, jsou přílohou toho zápisu a jiné podklady jsem neměla.

Měla jsem k dispozici jen ty dvě přílohy č. 1 a č. 2 u toho připojené, nic jiného, maximálně to byly doklady nebo podklady, které souvisely se sepsáním toho zápisu jako je název zakládané společnosti, předměty podnikání, ale jiné k tomu nebyly.



K dotazu předsedkyně senátu, zda viděla nějaké svolení či souhlas zřizovatele, tzn. ministerstva informatiky, svědkyně uvádí:



Ne, neviděla, tak já jsem předpokládala, že pokud někdo se prokáže těmito doklady, tak je jaksi pověřen založením té společnosti a je k tomu oprávněn.

Neměla jsem důvody pochybovat o tom, že by to tak nebylo, že by si někdo o své vlastní iniciativě, konkrétně pan Mgr. Chmelíček, coby ředitel té společnosti, rozhodl založit společnost.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o oprávněnost toho, zda může být částka 7,5 mil. Kč použita z prostředků příspěvkové organizace a zda k tomu je či není třeba souhlas zřizovatele, tzn. ministerstva informatiky, zda se tímto zaobírala či nikoliv, svědkyně uvádí:



Vůbec ne, toto já nejsem oprávněna řešit.

Pokud skutečně klient přijde s požadavkem, že chce, aby základní kapitál byl v takovéto výši, já nemám důvod se ptát proč, nebo zkoumat, proč má být takový.

Zákon neupravuje, že by to bylo možné nebo nebylo možné, Zákon říká nějakou minimální hranici a dál nic neřeší, takže já nemám důvod zkoumat, proč je navrhována zrovna takováto výše základního kapitálu.

Neměla jsem důvod pochybovat, že ředitel té společnosti, který zakládá společnost s ručením omezeným, by nebyl oprávněn rozhodnout o založení s.r.o. s takto vysokým základním kapitálem.



K dotazu MSZ, jak dlouho vykonává notářskou praxi, svědkyně uvádí:



Je to od roku 2000.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, v případě, že by se ukázalo, že ten úkon by měla odmítnout, protože byl v rozporu se zákonem, kdo by odpovídal za případnou škodu, která by tím úkonem vznikla, svědkyně uvádí:



Pokud tím úkonem vznikne škoda, tak odpovídá notář, kvůli tomu jsme pojištěni, abychom mohli vůbec vykonávat svoji praxi.



Ostatním obhájcům a všem obžalovaným dána možnost položit svědkyni otázky : Bez dotazů.



Všichni obžalovaní dotázáni podle § 214 trestního řádu :Bez připomínek.



Svědkyně svědečné neúčtuje.





Přistoupeno k výslechu svědkyně Táňa N o v á k o v á , totožnost ověřena dle OP, gen. jako na č.l. 399, která po poučení podle § 97, 95/2, 100/1, 2 a 101 trestního řádu, a § 174 a 175 trestního zákona, k věci u v á d í :



Poučení jsem porozuměla a budu vypovídat.



Svědkyně p ř e d k l á d á sdělení JUDr. Moniky Vackové, místopředsedkyně Městského soudu v Praze ze dne 9.8.2006, týkající se zproštění svědkyně Novákové povinnosti mlčenlivosti související s výkonem její práce ohledně založení společnosti TESTCOM servis, s.r.o.



K dotazu předsedkyně senátu, na jakém úseku a od jaké doby je zaměstnána, svědkyně uvádí:



Jsem zaměstnána na Obchodním rejstříku MS v Praze od roku 1994 po mateřské, to byl ještě tehdy Obvodní soud pro Prahu 1.

Ano, v roce 1994 jsem vstoupila do justice.

Předtím jsem pracovala také na soudě, ale na Obvodním soudu pro Prahu 1 na exekučním oddělení a na civilu, a to bylo ještě před mateřskou, možná tak od roku 1984.



K dotazu předsedkyně senátu, zda některého z obžalovaných znala ze svého zaměstnání, svědkyně uvádí:



Ze zaměstnání určitě ne, to jsem si stoprocentně jistá, jenom z médií.



K dotazu předsedkyně senátu, jakou agendu má na starosti podle rozvrhu práce, svědkyně uvádí:



Agendu zapisování společností a změn, a tenkrát ten prvozápis mě náležel z rozvrhu práce, protože to bylo podle písmen a dělalo se písmeno T, mimo jiné, já už si nepamatuji, ale T to bylo určitě.



K dotazu předsedkyně senátu, zda v době, kdy prováděla zápis, tzn. listopad roku 2003, měla zkušenost s touto agendou, se společnostmi s ručeními omezenými, se zápisy, a jak dlouho, svědkyně uvádí:



Tak úplně běžnou zkušenost.

A na otázku, jak dlouho, bylo to devět let, nejprve v pozici tenkrát tajemnice a pak vyšší soudní úřednice.



K dotazu předsedkyně senátu, zda měla na starosti pouze zápisy anebo i změny, svědkyně uvádí:



Byly to i změny, a nejenom společností s ručením omezeným, i družstev, státních podniků a veřejně obchodních společností, ale nikoli tenkrát ještě akciových společností.



K dotazu předsedkyně senátu, zda měla zkušenost se zápisem změn či založení státních organizací, tzn. příspěvkových organizací nebo rozpočtových, svědkyně uvádí:



Určitě, já jsem je i dokonce zapisovala, přímo příspěvkové organizace, tenkrát mi to padlo, protože jsem měla i písmeno Z a byly to vesměs základní školy, takže hodně jsem je dělala.

I přímo příspěvkové organizace jsem zapisovala do Obchodního rejstříku, ono to pramenilo ze zákona, že se příspěvkové organizace zapisují do Obchodního rejstříku, ale nebyla to povinnost, protože to je deklaratorní zápis, takže my jsme to zapisovali, když si o to požádali, a když si nepožádali, tak oni právní subjektivitu mají, protože jsou zřízeny ke dni, který je ve zřizovací listině, nezávisí to na rejstříku.



K dotazu předsedkyně senátu, zda někdy zapisovala v minulosti společnost s ručením omezeným, kde by jediným společníkem byla příspěvková organizace, svědkyně uvádí:



To si vůbec nepamatuji, ale je to docela možné, nevylučuji to, ale nevím konkrétně.



K dotazu předsedkyně senátu, zda tak mohla činit přede dnem 1.1.2001, případně zda tak mohla činit po tomto datu a zda se tak stalo, svědkyně uvádí:



Tak to vůbec nevím, to si nejsem schopna vybavit.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud dostala k vyřízení zápis Testcom servisu,s.r.o., čím se při zápisu zaobírala, se zřetelem na tehdejší ustanovení občanského soudního řádu, které bylo v jiném znění než je nyní, svědkyně uvádí:



Nejdříve návrhem a tím, jestli mám společenskou smlouvu ve formě notářského zápisu, to je takový základ.

A potom na základě toho se podívám, jestli je návrh v pořádku a když je, tak se zabývám zakladatelskou listinou v tomto případě, jestli obsahuje všechny náležitosti, které společenská smlouva má mít a pak listinami, které se dokládají, protože předměty podnikání jsou živnostenské listy ohledně kapitálu a takové běžné věci.

Já jsem se na to pak dodatečně dívala a vůbec by mě nenapadlo zkoumat, jestli příspěvková organizace může nebo nemůže založit společnost, protože za jedno, to bylo notářem a brala jsem to jako fakt, že to, že to může založit, tak že ten notář zohlednil, protože když mám třeba fyzickou osobu, tak také nezkoumám, jestli jí nebyla zbavená právní způsobilost k tomu, aby založila společnost, a tento fakt si myslím, že mě vůbec nenapadl v tu dobu, a nenapadl by mě ani dnes, kdyby nebyl tento proces.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o to, zda považovala za potřebné vyhledat v této souvislosti někoho ze soudců, svědkyně uvádí:



Nejenom ze soudců. Určitě to není běžné, že by příspěvková organizace zakládala společnost s ručením omezeným, vím určitě, že jsem se na to ptala, ale nikdo se nad tím nepozastavil, asi i právě proto, že to bylo založené tím notářem.

Obchodník zákoník jasně říká, že společnost s ručením omezeným může založit fyzická a právnická, a v zákoně o příspěvkových společnostech není, prostě ani řádek o tom, že by nesměla podnikat.

Je to snad nějaký zákon o územně samosprávních celcích nebo tak nějak, takže tam je jenom, co všechno musí příspěvková organizace mít, když chce sama být zapsána, je tam dokonce napsáno, že může vytvářet zisk, takže z toho lze dovodit, že určité podnikání může provozovat, takže nebylo nikoho, kdo by se nad tím pozastavil v té době.



K dotazu předsedkyně senátu, , zda znala zákony č. 218/2000 Sb. a 219/2000 Sb. a zda je používala, svědkyně uvádí:



Určitě ne, protože pokud se nepletu, tak je to ten zákon o tom majetku ČR.

Já jsem se na to dívala dodatečně a žádný odkaz na tento zákon nikde nenajdu, a i kdyby, já jsem se na to dívala, a tam je napsáno, že ČR nemůže založit jinou než akciovou společnost, ale ani v té době bych nepředpokládala, že příspěvková organizace je jako český stát, právě proto, že má právní subjektivitu, má IČO, vím, že podniká a že může podnikat, takže by mě to nenapadlo dávat do souvislostí.



K dotazu předsedkyně senátu, co rozumí pod pojmem státní organizace, svědkyně uvádí:



Tak státní podnik, státní odbory, příspěvková organizace, neumím to jinak přesně vyjádřit.



K dotazu předsedkyně senátu, zda zná nějaké další státní organizace, svědkyně uvádí:



Tak teď si nemohu vzpomenout.



K dotazu předsedkyně senátu, zda absolvovala nějaké školení v souvislosti s těmito zákony, svědkyně uvádí:



Určitě, ale tady s tím zákonem jsem se opravdu nikdy nesetkala, s tím zákonem o majetku.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o důvodové zprávy, které obsahovaly ideu tohoto zákona, zda se jí někdy dostaly do ruky v té době, svědkyně uvádí:



To nikoli a to si myslím, že nikomu.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zaobírala tím, jestli nepotřebuje mít nějaké výslovné souhlasy zřizovatele té příspěvkové organizace, což bylo ministerstvo informatiky, svědkyně uvádí:



Většinou to vyplývá z nějakého zákona, ale tady já jsem prostě neměla k dispozici nic, kde bych se toho chytla.

Když se třeba zakládají různá úvěrová družstva, tak tam z těch zákonů je možné se dočíst, že potřebují třeba souhlas Ministerstva financí nebo něco, ale tady prostě nebylo čeho se chytit.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zaobírala tím, odkud jsou finanční prostředky složené na základní kapitál, svědkyně uvádí:



To určitě ne, tam mám doklad z banky a to nedělám nikdy, nikdo to nedělá, to není naše povinnost.

Hned po zápisu si zakladatel ty prostředky z banky vyzvedne na základě usnesení, takže z našeho hlediska je to spíše formalita, ale musí to být, je to zákon, doklad vyžadujeme.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může nějak ve stručnosti popsat změny občanského soudního řádu, ke kterým došlo v souvislosti se zápisy do obchodního rejstříku, svědkyně uvádí:



Tak především návrhy se podávají na formulářích, účastníci řízení se změnili, zapisuje se od loňska do deseti dnů, letos do pěti dnů, doručování je určitě jiné, doručuje se jednatelům u změn společností nebo zástupcům.



K dotazu předsedkyně senátu, zda došlo k nějakým změnám ohledně rozsahu soudního přezkumu podaných návrhů, svědkyně uvádí:



Ohledně návrhů si myslím, že až tak ne, podpisy se zkoumají, jestli oprávněná osoba podala návrh, tak to si myslím, že zůstalo zhruba stejné.



K dotazu předsedkyně senátu, zda usnesení o samotném zápisu, které bylo doručováno jednatelům společnosti, bylo doručováno i společníkovi, svědkyně uvádí:



V té době se asi doručovalo i společníkovi, nejsem si stoprocentně jistá, ale myslím si, že ano.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud to usnesení bylo vydáno dne 10.11.2003 a doložka právní moci je z téhož dne, byť proti usnesení je přípustný opravný prostředek, zda může uvést, jakým způsobem mohlo dojít k nabytí právní moci, jaký akt musel být učiněn, svědkyně uvádí:



To si myslím, že si musely přebírat osobně osoby v té době oprávněné a vzdát se na místě práva na odvolání.

Jestli tam byl právní zástupce, tak to nevím, ale myslím si, že nikoli, že jsem se dívala do spisu.



K dotazu předsedkyně senátu, kdo k možnostem podání odvolání se musel vyjádřit, svědkyně uvádí:



Jednatel určitě, teď nevím, zda tam byl jeden či dva, a nejsem si jistá právě s tím společníkem, ale je docela možné, že ten také.

Tzn. někdo, kdo může za tu příspěvkovou organizaci, ale nejsem si moc jistá, musela bych se podívat do spisu.



Senát bez dotazů.



K dotazu MSZ, jaká školení absolvovala před tím říjnem roku 2003 v souvislosti s její agendou, tzn. zápisy do Obchodního rejstříku, a jak byla případně ta školení tematicky zaměřená, v jakých periodách, svědkyně uvádí:



Všechna školení musela být tak jednou za rok, ale určitě jsem absolvovala v Kroměříži tu školu pro vyšší soudní úředníky, a to bylo myslím v roce 2001, ale jestli mezitím jsem měla nějaké školení, tak to teď nevím.

Ale určitě jestli byly nějaké změny, tak vždycky máme školení v rámci soudu, takové delší porady.



K dotazu MSZ, čím konkrétně se tam zabývali, svědkyně uvádí:



Tak většinou změnami, které v daný okamžik jsou na pořadu dne, pokud je nějaká novela zákona, nebo se stane i to, že se třeba během nějakého zpracování agendy, tak že se vyskytne problém, který prostě řeší deset lidí prostě osmi různými způsoby, tak se svolá porada, aby se k tomu nějak centrálně někdo vyjádřil a abychom měli nějakou cestu, jak se tím máme řídit a jak máme postupovat, a to bývá docela běžné.



K dotazu MSZ, zda v případě TESTCOM servis, s.r.o. byla také svolána porada následně po tom, kdy se začala řešit ta situace, svědkyně uvádí:



Já si nejsem jistá, ale já jsem k ní nikdy nebyla pozvaná, takže nevím.



K dotazu MSZ, jak v tom roce 2003 v průměru dlouho trval zápis obchodní společnosti do obchodního rejstříku, svědkyně uvádí:



Tak určitě různě, ale záleželo to na tom, kolik bylo věcí, ale vždycky jsme byli tlačeni, a v tom roce 2003 si myslím, že jsme to museli vyřizovat do 15 dnů a možná i dříve, ale to bylo neformální.

A co se týče praxe, tak si myslím, že si nikdo nedovolil těch 15 dnů nebo 3 týdny porušit u prvozápisů, změny určitě trvaly déle.



K dotazu MSZ, co se týče samotného přezkoumávání předložených listin společností TESTCOM servis, s.r.o., zda konzultovala ten samotný zápis ještě s někým, třeba s kolegyní, svědkyně uvádí:



Tak určitě, na to si úplně pamatuji, protože to nebylo běžné, a i ta jména, protože byla mediálně známá, tak jsem se šla ptát, nikoli tím, že bych jim nevěřila nebo jsem tomu nevěřila, ale tak jako z principu.



K dotazu MSZ, zda může uvést konkrétní jméno, svědkyně uvádí:



Tak byly to kolegyně Kubištová a Tesková, obě jsou to zaměstnankyně MS v Praze a vyšší soudní úřednice ze stejného úseku jako já.



K dotazu MSZ, zda konzultovala tento problém s absolventem právnické fakulty, tzn. se soudcem, svědkyně uvádí:



Ano, také.

Vím, že jsem se ptala JUDr. Hona, který pak následně dával společnost do likvidace a pak už si to nepamatuji.



K dotazu předsedkyně senátu, jakým způsobem splnila povinnost soudu zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy, svědkyně uvádí:



Bezesporu tím, že tam mám všechny listiny, které tam mají být, tzn. kromě návrhu a společenské smlouvy, a to doklad z banky, prohlášení správce vkladu, výpis Katastru, souhlas vlastníka, tenkrát myslím, že byla ještě nájemní smlouva, živnostenské listy. A samozřejmě zkoumali jsme a zkoumáme, jestli ta společenská smlouva má všechna ustanovení, která má mít podle obchodního zákoníku společenská smlouva, tzn. jestli je tam první jednatel, sídlo, firma, správce vkladu, rezervní fond a takové věci, a shodnost firmy.



K dotazu předsedkyně senátu, zda z hmotné stránky zkoumala jenom obchodní zákoník, svědkyně uvádí:



Obchodník zákoník a zákon, kde jsou uvedeny příspěvkové organizace, myslím, že to je u územně samosprávních celků.

Tam jsem si našla jenom všeobecně ustanovení o příspěvkových organizacích, co smí a nesmí.

Když vezmu třeba zákon o obecně prospěšných společnostech, tak tam je přímo uvedeno, že obecně prospěšná společnost nesmí zakládat žádnou obchodní společnost, takže z toho jsem dovodila, že když se podívám do zákona nyní, kde jsou uvedeny příspěvkové organizace, že tam buď bude, že mohou nebo nemohou podnikat anebo aspoň nějaký odkaz na ustanovení, kam bych se mohla podívat dál.

Tam je naopak uvedeno, že mohou vytvářet zisk příspěvkové organizace, tak mě nenapadlo to dál zkoumat.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o již dotazovanou rychlost prvozápisů do obchodního rejstříku, zda je nějaký rozdíl mezi rychlostí zápisů u společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, svědkyně uvádí:



Určitě.

Já si myslím totiž, že to je i strašně individuelní a akciové společnosti tenkrát dělali výhradně soudci, a ti měli těžké věci, fúze a tak, takže nevím, s jakou rychlostí oni to dělali.

My, když máme zápis fyzické osoby nebo družstva, tak to jde docela rychle.



Senát a státní zástupce dále bez dotazů.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, v případě, že by měla za to, že ten zápis je v rozporu se zákonem, co by s tím návrhem udělala, svědkyně uvádí:



Určitě bych to zamítla.



Ostatním obhájcům a všem obžalovaným dána možnost položit svědkyni dotazy : Obhájci a obžalovaní Chmelíček a Novotný bez dotazů.



K dotazu obžalovaného Mlynáře, zda podle jejího názoru je nějaký právní rozdíl mezi zápisem, který činí soudce obchodního soudu a vyšší soudní úředník, svědkyně uvádí:



Určitě ne.



Všichni obžalovaní dotázáni podle § 214 trestního řádu : Bez připomínek.





Svědkyně svědečné neúčtuje.



Povoleny krátké rozmluvy obhájců s obžalovanými.





Přistoupeno k výslechu svědka MUDr. Pavel B a r á n e k , který po poučení podle § 97, 95/2, 100/1, 2 a 101 trestního řádu, a § 174 a 175 trestního zákona, k věci u v á d í :



Poučení jsem porozuměl a budu vypovídat.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může uvést, co měl společného se společností TESTCOM servis, s.r.o. a následně se společností TESTCOM, o jakou činnost se jednalo, kým byl v té souvislosti osloven, na základě čeho, o jaké služby šlo, o jaké finanční ohodnocení šlo, svědek uvádí:



Já jsem zaslal soudu informaci na CD disku, kompletní výpis informací o tom, co jsme za činnosti prováděli, a já jsem vytiskl tu důležitou část, která se týká našich činností, a v souvislosti s činností pro firmu TESTCOM servis se jednalo o takové čtyři základní aktivity, okruhy činností.

Jedna věc se týkala technického zajištění předání portálu, druhá aktivita byla zajištění smluvního zázemí a jeho analýza, další věc byla tvorba životních situací a další věcí je jednání s dodavateli, a pokud se jedná o tyto aktivity, tak ty končily podle smlouvy v únoru roku 2004.

Když to více rozvedu, tak společnost Český Telecom měla uzavřenou smlouvu a v rámci této smlouvy prováděla určité činnosti, které vedly k vybudování portálu a naše činnost v tomto směru byla zrevidovat, do jaké míry ty práce byly udělány jak kvalitně, jestli tam probíhaly nějaké změny oproti smlouvě apod., a je to podobná činnost jako když se staví dům, a v rámci té výstavby je kontrolován jakýmsi stavebním dozorem ten dodavatel, a toto bylo podobné.

Kromě toho šlo o to, jak jsme pochopili, že ministerstvo informatiky mělo zájem převzít některé aktivity té původní smlouvy s Telecomem tak, aby byly pod lepší kontrolou, protože tam byl ten vztah dodavatelský a cílem bylo překontrolovat všechny tyto činnosti tak, aby byly v pořádku, aby v případě toho přebírání tam nebylo potom nic v rozporu s původní smlouvou, aby tam nedošlo k nějaké škodě.

Nad rámec toho, ale to asi není úplně podstatné, jsme ještě potom poskytovali jisté další činnosti, které už nebyly úplně součástí smlouvy, ani nebyly zaplaceny, nicméně prostě to tak nějak zapadalo do rámce té aktivity, kterou jsme dělali, že jsme to prostě přihodili k tomu jako činnosti, o kterých jsme se domnívali, že by tam měly být.

Hlavní aktivita mimo rámec toho předávání byla v souvislosti s provozem toho portálu, protože bylo potřeba zabezpečit, aby ten portál spolehlivě fungoval, a tím, že se budoval a byl poměrně čerstvě hotový, tak tam byly určité věci ještě nevyladěné a bylo potřeba je dotáhnout do takové dokonalosti, aby prostě se nestávalo to, že bude na několik hodin ten systém mimo provoz apod.



K dotazu předsedkyně senátu, kým a kdy byl kontaktován, svědek uvádí:



Já si nepamatuji, jestli jsem byl kontaktován já nebo někdo z mých kolegů, ale každopádně dostali jsem poptávku, na kterou jsme připravili nabídku a následně jsme byli vybráni a přizváni potom k jednání o tom, jakou formou by se mělo postupovat.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se před tímto počátkem znal s někým z obžalovaných, zda spolupracoval s někým z nich již dříve, svědek uvádí:



Osobní spolupráce nikoliv, ale znal jsem se s panem Novotným, s tím jsme kdysi v České televizi dávno připravovali smlouvu, která zajišťovala vysílání České televize na Internetu, to bylo asi tak tři, čtyři roky zpátky, možná déle.

A znám samozřejmě všechny pány, protože vím, že pan Chmelíček byl generálním ředitelem České televize a pana ministra znám, ale znám je tak jako spoustu jiných lidí, které mám v databázi, zhruba kolem 2000 lidí znám, takže podobným stylem, rozhodně to nebyly přátelské vztahy.



K dotazu předsedkyně senátu, proč spolupráce byla navázána zrovna se společností Capitol, svědek uvádí:



My jsme předložili nabídku a na základě té nabídky jsme byli vybráni, ta nabídka obsahovala poměrně podrobné informace o tom, jaké činnosti bychom byli schopni poskytovat a pokud se jedná o společnost Capitol, která tuto činnost vykonávala, tak moje společnost vznikla v roce 1995 v době, kdy v ČR o internetu takřka nikdo nic nevěděl a byli jsme vedle Seznamu, který dnes zná každý, jedním z mála portálů.

Takže moje firma v roce 1996 až do roku 1999 dělala vlastní portál capitol.cz , dneska už tam jsou jenom firemní prezentace a máme velké zkušenosti v oblasti vývoje aplikací pro klienty, my jsme potom tu činnost portálovou opustili pro sebe, protože jsme pochopili, že to chce kvalitní zdroje informací, které prostě nebyli schopni opatřovat a bylo pro nás zajímavější nabídnout naše služby velkým korporacím, dělali jsme pro Český Telecom, což bylo podobné jako jsme dělali i pro TESTCOM servis.

Ta práce pro Český Telecom probíhala zhruba asi téměř 8 let a dělali jsme i hlavní server na Internetu Telecom CZ, ten náš tým je týmem profesionálů, kteří umí tu práci dělat dobře a myslím si, že tam hraje i roli asi cena.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud zmiňoval svou práci pro Český Telecom, zda v souvislosti s touto činností vešel nějak v kontakt, v úřední jednání s obžalovaným Mlynářem, svědek uvádí:



Osobně v té věci určitě ne.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může rozvést informace o společnosti Capitol, tzn. kolik zhruba osob je zaměstnáno, jaká struktura tam je, svědek uvádí:



Naše společnost vznikla v tom roce 1995, ten tým zaměstnanců je poměrně hodně stálý, nám se tam vyměnilo velmi málo lidí.

Co se týče týmu, tak ten počet kolísá také podle potřeby, protože máme i takové externí dodavatele, takže kolísá asi od nějakých dvanácti do dvaceti osob s tím, že tam je ředitel společnosti a zároveň člověk, který se věnuje grafice, který má výborné manažerské schopnosti.

Pak je tam osoba, která je v té oblasti analytické asi nejvyspělejší a to je pan Ing. Procházka, který je špičkovým odborníkem v oblasti informačních technologií, má za sebou poměrně velkou i publikační minulost a kromě toho je to výborný programátor, takže ten je i trošku koordinátorem toho týmu programátorů.

Pak tam je zhruba asi pět až šest programátorů, kteří jsou každý oborově specificky zaměřeni na určité problematiky, což je možná také jeden z důvodů, proč jsme byli zajímaví pro tu aplikaci v portálu státní správy, jelikož tam se jedná o hybridní systém, kdy je tam technologie od firmy IBM a technologie od Microsoftu, které jsou v konkurenčním vztahu a přesto to vytváří jaksi ucelený systém, tak v tom mém týmu jsou lidé, kteří tyto technologie zvládají a umí je profesionálně používat, takže to byl další důvod.

Dále co se týče toho týmu, pak je tam několik zaměstnanců, kteří se věnují tzv. designu a výrobě HTLM stran, což je pro internetové aplikace nezbytné, chci ještě zdůraznit, že naše firma se původně od začátku věnovala pouze Internetu, takže žádné další programátorské aktivity tam nebyly a pokud ano, tak pouze velmi okrajově.

Ti HTLM operátoři jsou lidé, kteří dělají vývoj stránek a ladí už hotové systémy, tzn. pokud ty stránky v té grafické struktuře jsou na Internetu, tak je potřeba ještě vysledovat, jestli při jejich změnách nedochází k výpadkům informací, jestli stránky neodkazují na mrtvá místa apod.

A pak je tam tým redaktorek, které máme a čím se možná také trošku lišíme, které právě jsou a byly určeny k tomu, aby nějaké formy těch bazálních informací vytvářely, takže toto co se týče týmu lidí.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k tomu, jaká byla procedura přebírání Portálu veřejné správy od ministerstva informatiky jejich společností a v jakém byl stavu, svědek uvádí:



Pokud se jedná o předávání z Ministerstva informatiky, tak já jsem se těch jednání neúčastnil, protože tam nejsem výkonnou osobou, takže na to byl asi povolanější pan Ing. Procházka.

A pokud se jedná o to předávání, akorát vím o tom to, že tam byla maximální snaha, aby ten portál jako jedna z hlavních aktivit ministerstva informatiky fungovala špičkově a bezchybně, takže jsme i byli vedeni k tomu, abychom jednak v termínu a jednak i kvalitativně tu věc odevzdávali tak, jak prostě si ministerstvo nebo v tomto případě prostřednictvím firmy TESTCOM představovalo.

Mohu říct, žejako všude problémy nastávaly, pan Ing. Procházka plus kolegové se zúčastňovali těch výkonných výborů portálů a tam jsou jasné informace o tom, že bylo potřeba odhalit spoustu věcí ve smyslu pochopit, jak jsou připraveny, jak jsou udělány, v rámci toho smluvního vztahu následně jak jsou naplňovány, a domnívám se, že díky tomu došlo i ke spoustě urychlení.

Protože velké společnosti, a to je možná jenom můj názor, mají obvykle problém s tím dělat věci jednoduše, takže když se vytváří portál, tak se vytváří portál s velkým počtem lidí a já jsem byl schopen to udělat se čtvrtinovým nebo i s menším počtem.

Pokud se jednalo o spolupráci, tak úředníci Ministerstva, co si pamatuji, byli vždy naprosto profesionálně připraveni a ochotni, samozřejmě, že ta jejich práce končila na té úrovni spíše administrativní a ta odborná stránka byla na mých kolezích, ale každopádně se dá říct, že tam spolupráce fungovala a že to rozhodně nebylo kontraproduktivní.

Samozřejmě ten předávací protokol existuje, byl také přiložený v těch poskytnutých materiálech, je to i na tom CD.

Ten předávací protokol byl administrativně zpracováván zaměstnanci ministerstva, tuším, že ho připravovala paní doktorka Zelenková, nicméně veškeré podklady, které jsou v tom protokolu, pocházejí z rukou zaměstnanců firmy Capitol, jsou tam veškeré informace týkající se prostudování dokumentace, kterých bylo tisíce stran v angličtině, jedná se tam o prostudování těch záležitostí kolem smlouvy apod., takže to byla poměrně rozsáhlá práce.

Neexistuje na to přímo předávací protokol, protože tím, že tam spolupráce byla tak intenzivní z naší strany vůči ministerstvu, že existují desítky svědků a ani to v té smlouvě nebylo původně napsáno, tam ta naše aktivita nebo to předání bylo fakticky každý den, proto také na tom CD jsou maily, jež jsou důkazem komunikace mezi Capitolem a TESTCOMEM.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k tomu, že předložený předávací protokol není podepsán, svědek uvádí:



To byl tisk dokumentu z počítače a proto chybí podpis, my jsme měli kolegu na dovolené, bylo to tištěné z počítače, takže to jsou věci, které byly uložené jako ve word dokumentu, proto chybí podpis, ale zdůrazňuji, že se jedná o protokol mezi TESTCOMEM a Ministerstvem a nikoli mezi námi a TESTCOM servisem.

Naše společnost poskytovala veškeré zdroje informační pro to, aby paní doktorka Zelenková si tento předávací protokol mohla vytvořit, a to je ten patnáctistránkový a tam jsme se podepisovat neměli, protože to nebyla naše aktivita.



K dotazu předsedkyně senátu, zda předložený předávací protokolu bez podpisu, který měl být podepsán mezi ministerstvem informatiky a TESTCOM servisem, s.r.o., zda ho má s podpisy stran, svědek uvádí:



To asi nikoliv, naše práce končila odevzdáním těch podkladů a vyhotovením toho protokolu, což dělala paní doktorka Zelenková, a dál si myslím, že nám ani nepříslušelo se tomu dále věnovat.

Nevím o tom, že bychom ho měli, ale zeptám se kolegů.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o činnosti, za které byla provedena úhrada s TESTCOM servisem, s.r.o. jejich společnosti, tak zda ty činnosti zajišťovala jenom společnost Capitol anebo zda smluvně spolupracovali ještě s jinými společnostmi, a obdržené platby by se těmto společnostem přefakturovávaly, tak svědek uvádí:



Tak to ne, myslím si, že ty činnosti, které jsou zde uvedeny, jsme kompletně dělali našimi silami, pokud tam došlo k nějakým programátorským aktivitám, ani nevím, myslím si, že ne, tak to mohlo být děláno maximálně jedním externistou, programátorem, kterého občas na živnostenský list využijeme, pokud ho potřebujeme, ale nemáme ho ve stavu, protože by pro nás byl nerentabilní, ale nevím jeho jméno.

To není člověk, který by u nás seděl, to je člověk, se kterým spolupracovali kolegové, pokud zjistím jméno, mohu ho dodatečně poskytnout.

Obecně mohu ale říct, že to dělali mí lidé, tedy firma Capitol.



K dotazu předsedkyně senátu, zda spolupracovali s nějakou jinou společností s ručením omezeným, které by nějak přefakturovávali platby nebo zda to může vyloučit, svědek uvádí:



V rámci této aktivity počet lidí byl dostatečný.

My jsme ještě pro realizaci životních situací a naplňování obsahu té aplikace přijímali pak ještě dvě osoby, měli jsme méně lidí a tak jsme pak ještě doplňovali stav, takže jsme se snažili dělat to spíše všechno v rámci společnosti než abychom to někomu zadávali.



K dotazu předsedkyně senátu, jaký plán měli ohledně nezbytného počtu pracovníků, vybavení, prostorů apod., kteří by měli zajišťovat smluvní činnost pro TESTCOM servis,s.r.o. a jaká potom byla skutečnost, svědek uvádí:



Ta skutečnost se překročila, akorát jsme ji nefakturovali, to byla ta práce navíc.

My jsme si udělali plán, který odpovídal tomuto počtu hodin a zároveň to byl i počet hodin, které jsme byli schopni alokovat, protože jsme ještě dělali jiné projekty.

A tam na konci té třístránkové informace jsou i ty počty hodin, a ty počty hodin byly víceméně objemově pevně zakotveny v té naší nabídce a i na základě toho my jsme už ji nemohli překročit, byť by jsme byli velmi rádi, ale už nám to nebylo umožněno.

Ta práce objektivně byla odvedená, ale to si myslím, že není podstatné, my jsme to akceptovali, takže prostě jsme tu zakázku splnili a udělali jsme si i věci, které byly prostě pro ni nezbytné.



K dotazu předsedkyně senátu, jaká probíhala jednání s jednateli TESTCOM servisu ohledně stanovení ceny za služby, svědek uvádí:



My jsme předložili původní nabídku vyšší, protože ty ceny jako za projektové manažery a za další osoby máme vyšší, podobně jako většina společností, i když musím říct, že ještě výrazně jsme pod jejich cenami, a potom jsme postupně v rámci asi dvou nebo tří jednání tu cenu byli nuceni stlačit tak, aby odpovídala těmto hodnotám, které jsou tu uvedeny.

Nebylo to tak, že bychom tu cenu jaksi měli odsouhlasenou okamžitě, ta cena byla zhruba pro projektového manažera 2.200,-Kč za hodinu, a ty ceny byly ne všechny, ale adekvátně sníženy tomu a to není cena přemrštěná.

Myslím, co se týče těch jednání, tak že proběhla dvě nebo tři, kdy jsme se snažili si tu nabídku uhájit a víceméně se nám povedla uhájit tato cena, není to cena nejnižší, samozřejmě bychom našli někoho, kdo to udělá levněji, ale není to cena ani rozhodně nějak dramaticky vysoká.

Když jsme dělali analytické práce pro někoho jiného, tak opakuji účtovali jsme kolem 2.000,-Kč až 2.200,-Kč pro toho pana Ing. Procházku a ty ostatní práce adekvátně více.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o to, zda jejich nabídka byla jak ohledně obsahu, tak ohledně ceny, ještě porovnávána s jinými nabídkami, zda o tom něco ví, svědek uvádí:



Ne, to nikoli.

Možná k tomu došlo, že jsme byli vyzváni, že jsme předložili nabídku, a pokud se účastníme, a to děláme poměrně často u různých výběrových řízení, a tak se nedozvídáme o jejich průběhu.



K dotazu předsedkyně senátu, jak to bylo s výpovědí uzavřené smlouvy s TESTCOM servisem,s.r.o., svědek uvádí:



Tak to si nepamatuji, ale jsem schopen to dohledat, ale určitě musela ta smlouva být nějakou formou ukončena.



K dotazu předsedkyně senátu, zda účtovali nějaké vícepráce, svědek uvádí:



Tak chtěli jsme, ale nebylo nám to umožněno, protože to nebylo součástí toho kontraktu.

Tam nikde není napsáno, že bychom měli právo vyfakturovat něco nad rámec této částky, takže jsme ty práce prostě nevyfakturovali.



K dotazu předsedkyně senátu, zda měli upraveny vícepráce či nikoli, svědek uvádí:



Neuplatňovali jsme je, protože jsme se ptali, jestli je můžeme vyfakturovat a bylo nám řečeno, že to nebylo odsouhlaseno, takže ne.

Pravdou je, že zase ten objem víceprací nebyl v takovém rozsahu, aby nás to nějak vyčerpalo finančně.



K dotazu předsedkyně senátu, kromě ministerstva informatiky, zda spolupracoval ohledně Portálu veřejné správy ještě s nějakou jinou státní organizací, svědek uvádí:



Tak to nikoli.



K dotazu předsedkyně senátu, v rámci TESTCOM servisu, s.r.o., tak s kým spolupracoval, svědek uvádí:



Tak firma Capitol spolupracovala s ministerstvem informatiky, s osobami, které byly určeny vlastně pro činnosti, upamatoval jsem si jméno paní doktorky Zelenkové.



K opětovnému dotazu předsedkyně senátu, s jakými osobami z TESTCOM servisu,s.r.o. ohledně Portálu veřejné správy spolupracovali, svědek uvádí:



Tak opět pamatuji si pana Vraštiaka, se kterým se spolupracovalo, dále si pamatuji slečnu, myslím jménem Barbora Koudelová.

Samozřejmě, že se komunikovalo, ale to víceméně kolegové, s panem Ing. Novotným a pokud byl nějaký problém provozní, tak se to řešilo, pokud bylo něco závažnějšího, a my jsme tam občas trošku kritizovali spolupráci s ministerstvy, protože to, co jsme my zvládli udělat za několik minut nebo hodin, tak potom schvalovací procesy na jednotlivých ministerstvech trvaly dny nebo týdny.

Takže tam jsme občas víceméně žádali o nějaké urychlení té práce ministerstvech pana Chmelíčka, jinak jsme s nikým nespolupracovali.

Já osobně jsem se toho příliš neúčastnil, nezříkám se toho, ale říkám to spíše z toho hlediska, že tu věc jsem měl jenom na monitorech a v případě, že tam byl nějaký problém, tak jsem se účastnil jednání.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud zmiňoval jména osob Koudelová a Vrašťiak, tak zda je mu známo, kdo byl jejich zaměstnavatelem, svědek uvádí:



Tak já si to nevybavuji, v té době jsem to možná věděl, ale zase pro nás tato informace nebyla zásadní, takže nejsem schopen to říci.

Nevím, jestli to byl TESTCOM servis nebo TESTCOM, ale ministerstvo to asi nebylo.



Senát bez dotazů.



K dotazu MSZ, zda si vzpomene, že by v inkriminovanou dobu, kdy byla ta fakturace vystavena, fakturovali i jinému subjektu v takovém rozsahu, svědek uvádí:



Samozřejmě, uváděl jsem např. jako jednu ze společností Český Telecom, pro kterou jsme dělali dlouhodobě.

Fakturace probíhá např. vůči British Airways, my jsme od roku 1996 pro ně dělali úplně první stránky a dělali jsme dokonce pro ně objednávkový servis letenek, pak si ještě vzpomínám na Whirlpool.

A dále mezi ty standardní klienty v té době patřila a patří např. Sazka.



Všem obhájcům a obžalovaným dána možnost položit svědkovi otázky : Bez dotazů.



Všichni obžalovaní dotázáni podle § 214 trestního řádu: Bez připomínek.



Svědek svědečné neúčtuje.





Vyhlášeno u s n e s e n í :



Hlavní líčení se p ř e r u š u j e do zítřejšího dne 16.8.2006 do 09.00 hodin opět do č.dv. 49/I. patro, což všichni přítomní berou na vědomí.



Skončeno ve 14.15 hodin.









JUDr. Silvie S l e p i č k o v á

předsedkyně senátu











PÚ:

Holečková



Protokol o HL byl vyhotoven dne 21.9.2006 na základě zvukového záznamu uloženého v trestní kanceláři v č.dv. 93/II. patro.

CD č. 361/06.