mlynar.cz
mlynar.cz
Poslat emailem24.10.2006

Protokol 8 - Zelenková, Bérová, Smělý

Protokol o hlavním líčení

(pořízen autentický zvukový záznam)

pokračováno v přerušeném hlavním líčení



Městský soud v Praze dne 24. října 2006 v 9.00 hod.v jednací síni č. dv. 214/III.



Trestní věc proti obžalovaným

Mgr. Dušan Chmelíček, ing. Vít Novotný a Vladimír Mlynář

pro trestné činy dle §§ 255/1,2a,3 – 9/2 tr. zák. a další





Přítomni:



Předsedkyně senátu: JUDr. Silvie Slepičková



Přísedící: JUDr. Karel Dlabač

Zdeňka Peltanová

Ing. Jaroslav Kouba – náhradní soudce



Protokolující úřednice: Zuzana Kohlová



Za MSZ: Mgr. Jan Karabec



Za poškozenou spol. TESTCOM: nikdo – doručení vykázáno



Obžalovaní: Mgr. Dušan Chmelíček – osobně, OP

Ing. Vít Novotný – osobně, OP

Vladimír Mlynář – osobně, OP

Totožnost ověřena dle občanských průkazů.



Obhájci: Mgr. Michal Hanzlík - osobně, ev. č. ČAK 9067

- za obž. Mgr. Chmelíčka

JUDr. Přemysl Hochman - osobně, ev. č. ČAK 2259

- za obž. ing. Novotného

JUDr. Tomáš Sokol - osobně, ev. č. ČAK 0789

- za obž. Mlynáře

Totožnost ověřena dle osvědčení České advokátní komory.



Podrobně zopakován průběh předchozího hlavního líčení ve smyslu ust. § 219 odst.3 tr.ř.



















Přistoupeno k výslechu svědkyně PhDr. Iva Zelenková, totožnost ověřena dle OP, která po poučení dle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr.řádu a §§ 174 a 175 tr.zákona k věci uvádí:





Poučení jsem porozuměla a vypovídat budu.



V současné době pracuji v reklamní agentuře Ogilvy. Na Ministerstvu informatiky jsem rozvázala pracovní poměr dohodou k 22.srpnu 2006. Na Úřad pro veřejné informační systémy jsem nastoupila 1.10.2001, od 1.1.2003 byl Úřad pro veřejné informační systémy změněn na Ministerstvo informatiky a myslím, že od února 2003 bylo zřízeno oddělení portálu veřejné správy kde jsem pracovala jako vedoucí oddělení portálu veřejné správy.



K dotazům předsedkyně senátu:

Kolik zaměstnanců na portálu veřejné správy pracovalo?



Odpověď:

V únoru 2003 tam pracovali kromě mě dva zaměstnanci. Ing. Ziková, ta pracovala jako redaktorka, protože jsme měli na starosti správu obsahu portálu a Jiří Průša. Když jsem odcházela, tak tam byli tři zaměstnanci. Jiří Průša, František Mastný a do oddělení portálu veřejné správy spadal i Ondřej Menoušek.



K dotazu:

Jaká byla činnost tohoto oddělení?



Odpověď:

Oddělení portálu veřejné správy zodpovídalo za obsah portálu. Jednali jsme se zástupci rezortu, kteří chtěli uvádět informace na portálu veřejné správy např. povinně zveřejňované informace na základě příslušných zákonů, tiskové zprávy, informace z rezortů a zajišťovali jsme redakční správu obsahu.



K dotazu:

Rozveďte co spočívalo v obsahu činnosti redakční správy?



Odpověď:

Portál veřejné správy tvořily čtyři navzájem propojené databáze – adresáře, životních situací, zákonů a transakční část, kde byla podání. Kromě toho byl portál zaměřen na tři cílové skupiny – občan, podnikatel a cizinec. Zajišťovali jsme správu adresáře, tam nebyly jen úřady veřejné správy, ale i notářské komory apod. Na začátku spuštění portálu databáze tvořila asi 50 životních situací, teď už jich je asi přes 400, kdy každý resort zpracovává popis postupů, co občan má vykonat při styku s úřady veřejné správy, při konkrétní agendě. Sekci zákony jsme měli zajištěnu dodavatelsky, byly tam zveřejněny všechny aktuálně platné znění zákonů ke dni kdy se uživatel na portál podíval. Na úvodní stránce byly uváděny tiskové zprávy kdy z jednotlivých resortů nám chodily na e-mailovou adresu tiskové zprávy z resortů, redakčně jsme je dále neupravovali, ale nezveřejňovali jsme všechny, když tam bylo třeba pozvání na tiskovou konferenci, tak to jsme nezveřejňovali, redakčně jsme to vybírali. Povinně zveřejňované informace chodily jednak ze státní správy a jednak ze všech úřadů veřejné správy a vztahovaly se k životnímu prostředí kdy se zveřejňoval plán péče o chráněné území apod., tak tyto informace byly zveřejňovány v rubrice povinně zveřejňované informace. Na stejnou adresu redakce portálu chodily informace, které jednotlivé resorty chtěly zveřejňovat v příslušných rubrikách, protože tam bylo 15 tématických kategorií, tak třeba v podrubrice školství jsme dostávali informace z Ministerstva školství se žádostí o zveřejnění s anotací, s textem.



K dotazu:

V jaké kvalitě jste tato zpracování od jiných resortů dostávali a jaký podíl potom byl ještě vaší redakční činnosti?



Odpověď:

Životní situace se zpracovávaly na základě osnovy dané standardem 012 o zveřejňování informací umožňujícím dálkový přístup, což byla 30ti bodová osnova, kde byla přesně popsaná jednotlivá položka, co by měla obsahovat. Resorty vyplňovaly tuto 30ti bodovou tabulku podle nápovědy jak by měly postupovat, ale aby i ten styl jazyka byl jednotný, tak jsme některé formulace opatřovali komentářem a posílali jsme to zpět ke zvážení případně k opravě. Až po odsouhlasení garantem jsme životní situace zveřejňovali.



K dotazu:

V dalším spočívala vaše práce na obsahu portálu veřejné správy případně redakční činnost?



Odpověď:

Tvořili jsme nebo měnili strukturu jednotlivých rubrik když se v některé tématické skupině objevily rejstříky, které by byly využitelné pro občana, tak se změnila struktura sekce a vedle článků, odkazů na zákony a odkazů na životní situace se přidala podrubrika rejstříky, aby to bylo uživatelsky co nejpřívětivější, aby občan informaci co nejsnáze vyhledal.



K dotazu:

Ještě v něčem spočívala redakční činnost?



Odpověď:

Jednali jsme s resorty, protože to nebyl portál Ministerstva informatiky, byl to portál veřejné správy a zobrazovaly se tam informace z celé veřejné správy, takže zajistit správu obsahu byla činnost poměrně časově náročná.



K dotazu:

Byla uvedená kapacita spolupracovníků dostatečná? Bylo třeba přibírat zaměstnance?



Odpověď:

Musela být zajištěna činnost redakce, což se v roce 2003 po odchodu paní Zikové nepodařilo, protože místo paní Zikové nastoupil pan Žežula, který zajišťoval mapové služby. Portál měl být rozšířen o mapové služby a místo redaktora nastoupil člověk technicky zaměřený, který zajišťoval mapové služby na portálu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí především. Redakce portálu z časově náročných důvodů nebyla až tak úplně dokonalá.



K dotazu:

Když ten nově přijatý pracovník se věnoval mapám, tak jak jste se snažili zajistit pracovníky do redakčního týmu?



Odpověď:

To nebylo v mojí kompetenci, já jsem na to pouze upozornila nadřízeného pracovníka paní náměstkyni Bérovou.



K dotazu:

Jak bylo s tím upozorněním naloženo?



Odpověď:

Nedokážu odhadnout jak se snažila nebo nesnažila to vyřešit. Upozorňovala jsme na to na dvou nebo na třech poradách, že webové stránky jsou zrcadlem naší práce to, co ten občan vidí, tak si udělá úsudek, jak se na tom portálu pracuje. Nepodařilo se to zajistit a nebyly tam v té době vůbec tiskové zprávy, povinně zveřejňované informace, ten portál byl statický, měsíc tam nepřibyla nová informace a uživatel měl za to, že to není takovým zdrojem informací jaký od toho očekával.



K dotazu:

Kolikrát jste upozorňovala náměstkyni Bérovou, je to někde ve vašich zápisech?



Odpověď:

Na poradě většinou když ta práce přesahovala rámec mojí pracovní doby a sobotu, neděli jsem dělala korektury, tak jsem na to upozornila, že se to zvládnout nedá.



K dotazu:

Jakým způsobem si myslíte, že probíhal nábor pracovníků?



Odpověď:

Já nejsem kompetentní to posoudit.



K dotazu:

Zúčastnila jste se osobně nějakého výběrového řízení kam přicházeli uchazeči a vy byste mezi nimi vybírala?



Odpověď:

Měli jsme tam personální odbor, ale nevím, přes koho to šlo.



K dotazu:

Jak dlouho trvala tato situace, kdy jste uváděla, že jste o víkendech dělala korektury?



Odpověď:

Paní Ziková odešla v srpnu 2003, ale ta také dělala o víkendu, protože když se portál rozjížděl, tak tam skutečně ty informace musely být, to nebylo jenom odchodem paní Zikové i do té doby byla redakční činnost časově hodně náročná. Tuším, že někdy začátkem roku 2004 se vytvořila redakce portálu jako taková. V rámci delimitací Ministerstva dopravy bylo pod Ministerstvo informatiky, ale nejsem si jistá, protože to nespadalo do mé kompetence, přešel výzkumný ústav Telekomunikací Testcom, tak v rámci tohoto výzkumného ústavu bylo několik pracovníků, tuším, že ze začátku asi 3 vyčleněny, aby nám pomáhali s redakční činností. Já jsem jednala s panem Vraštiakem. Myslím, že ze začátku tam byla Bronislava Koudelová, Marie Konůpková asi jenom 2 měsíce.





K dotazu:

Co dělali tyto tři zaměstnanci?



Odpověď:

Převzali tu rutinní činnost, kdy povinně zveřejňované informace a novinky chodí každý den a každý den přijde word dokument, který se musí zpracovat do redakčního systému a je jich třeba 15-20. Tuto rutinní činnost dělali a stejným způsobem zpracovávali články do jednotlivých sekcí a podsekcí na základě námi navrhované koncepce.



K dotazu:

Vy jste dělali od té doby jiný druh práce?



Odpověď:

My jsme jednali s resorty, navrhovali jsme řešení, jak to na webových stránkách bude strukturováno nebo uzpůsobeno, také jsme uměli vkládat do redakčního systému, ale tuto činnost vykonávala redakce. Každých 14 dní jsme měli redakční týmy, kde jsme na základě statusreportu měli výkazové tabulky, co bylo za týden na portál veřejné správy doplněno, jaké máme další návrhy, jak se bude postupovat při vzniku nové sekce apod.



K dotazu:

Proč se na redakci podílel Testcom?



Odpověď:

Na to neumím odpovědět. Myslím, že delimitací Ministerstva dopravy výzkumný ústav spadal pod Ministerstvo informatiky.



K dotazu:

Byl ještě nějaký jiný důvod?



Odpověď:

Žádný pracovník Ministerstva informatiky nebyl kapacitně natolik volný, aby mohl redakční práci vykonávat. Zaměstnanci Ministerstva informatiky měli na starosti spíše koncepční a strategické záležitosti než rutinní každodenní běžnou redakční práci.



K dotazu:

Kdy se zapojili do redakčního týmu?



Odpověď:

Myslím, že přelom 2003-2004.



K dotazu:

Proč zaměstnanci Testcomu nebyli dříve zainteresováni aby vám bili nápomocni?



Odpověď:

To nedokážu posoudit jakým způsobem probíhala delimitace.



K dotazu:

Pokud delimitace Testcomu proběhla k 1.1.2003, jaké máte k tomu vysvětlení?





Odpověď:

To, že existuje Testcom jsem se dozvěděla až když se začala připravovat redakční práce, ani jsem nebyla kompetentní se tím zabývat.



K dotazu:

Do přelomu roku 2003-2004 padly nějaké úvahy, návrhy v tom směru, že by byli nápomocni zaměstnanci Testcomu?



Odpověď:

Tato otázka se neřešila se mnou.



K dotazu:

Máte vysvětlení, proč zaměstnanci Vraštiak a Koudelová, kteří byli přijati do Testcomu koncem roku 2003 nebyli přijati rovnou na Ministerstvo informatiky?



Odpověď:

To skutečně nemohu posoudit, jestli třeba byly tabulková místa. Nevím.



K dotazu:

Vyskytly se nějaké úvahy, že by s obsahovou částí ministerstvu pomáhal nějaký externí subjekt?



Odpověď:

To taky nevím.



K dotazu:

Účastnila jste se nějakých porad té sekce?



Odpověď:

Ano, ale tam se neřešilo jak se to bude řešit.



K dotazu:

Když jste neměli dostatek zaměstnanců apod. jaké byly jiné úvahy řešení ?



Odpověď:

My jsme na těch poradách probírali třeba to, že na obsahu je něco špatně nebo se to tam zveřejňuje se zpožděním, tak jsem akorát upozorňovala na to, že časově není v našich silách to zajistit bezprostředně ten den když je těch informací 20. To bylo obsahem těch porad.



K dotazu:

Takže to, jestli by nebylo vhodné oslovit nějakou externí firmu, která by Ministerstvu informatiky redakčně obsahově byla nápomocná, jste neprobírali?



Odpověď:

Hlavně si nemyslím, že to bylo v naší kompetenci jako redaktorů. To byla otázka na vedení Ministerstva informatiky a nikoliv na to, že bychom se my k tomu mohli vyjadřovat.



K dotazu:

Víte o tom, že by byla uzavřena nějaká smlouva mezi Ministerstvem informatiky a Testcom servisem, s.r.o.?



Odpověď:

Ano. Přišel mi e-mail, abych zajistila předání dokumentů na základě, kterých by mohla být činnost redakční vykonávána Testcom servisem.



K dotazu:

Kdo vám poslal ten e-mail?



Odpověď:

Paní náměstkyně Bérová, jako moje nadřízená pracovnice.



K dotazu:

Můžete časově zařadit, kdy vám byl e-mail poslán?



Odpověď:

Říjen-listopad 2003.



K dotazu:

Než vám byl e-mail poslán, měla jste nějaké povědomí o Testcom servisu, s.r.o.?



Odpověď:

Já jsem neměla povědomí ani o Testcomu.



K dotazu:

Účastnila jste se nějakých diskusí o návrzích vhodného řešení s náměstkyní Bérovou ve spojení s tím, že byla založená společnost Testcom servis, s.r.o.,či nikoli?



Odpověď:

To skutečně nebylo probíráno se mnou na naší úrovni redaktorů.



K dotazu:

Víte něco o uzavření základní prováděcí smlouvy a dodatků s tím souvisejících s Telecomem?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Můžete uvést v čem činnost Telecomu na základě těchto smluv spočívala?



Odpověď:

Telecom byl generální dodavatel portálu veřejné správy. Subdodavateli, se kterými měl Telecom uzavřenou smlouvu byl Microsoft a IBM. Microsoft zajišťoval transakční část portálu, IBM informační část portálu a Český Telecom infrastrukturu portálu.



K dotazu:

Pokud jde o zajištění redakční části, bylo to předmětem této smlouvy s Telecomem?



Odpověď:

Ne, nebylo.





K dotazu:

Bylo výhradně na Ministerstvu informatiky zajištění této části?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Jak probíhalo předání portálu veřejné správy a komu?



Odpověď:

Měli jsme to připravit s panem Vraštiakem. Dávali jsme dohromady stav portálu veřejné správy, obsahovou naplněnost všech sekcí, veškeré pravidla jak k naplňování sekcí dochází, takže se třeba předávaly i zápisy z meziresortních koordinačních komisí apod. Předávali jsme veškerou projektovou dokumentaci, kopie akceptačních protokolů. Udělal se seznam dokumentů a CD, které byly k předání panu Vraštiakovi připraveny.



K dotazu:

O tomto předání byl sepsán nějaký protokol?



Odpověď:

Připravoval se referátník, protože ale některé dokumenty chyběly, tak nám byl referátník vrácen k dodělání, ale protože mezitím se vypověděla smlouva s Testcom servisem, tak byl referátník stornován.



K dotazu:

Ohledně tohoto referátníku jste spolupracovala s kým?



Odpověď:

Na straně Testcomu s panem Vraštiakem a na straně ministerstva to připravovalo oddělení portálu veřejné správy na základě nařízení vedoucího pracovníka.



K dotazu:

Pokud jde o vyřešení nedostatků kvůli kterým ten protokol nebyl sepsán, tak ohledně řešení jste to projednával s kým?



Odpověď:

Ten referátník se posílala podle předem dané struktury organizačního řádu ke schválení řediteli odboru, náměstkům sekcí, řediteli odboru legislativně právního a na základě připomínek z jednotlivých stanovišť jsme zapracovávali připomínky zpátky do referátníku a vypořádávali jsme ty připomínky.



Svědkyni se předkládá k nahlédnutí předmětný referátník doručený Ministerstvem informatiky ČR







K tomu svědkyně uvádí:

Ano, to je ten referátník, o kterém hovořím.



K dotazu:

Jakým datem je datovaný ten referátník?



Odpověď:

28.1.2004.



K dotazu:

Kdy jste předávala portál veřejné správy panu Vraštiakovi?



Odpověď:

Akceptační protokoly je jeden z těch bodů, které nebyly předány, protože akceptační řízení probíhala od 3.9.2003 do 30.9.2003 nebylo dokončeno 11 akceptačních scénářů z celkového počtu 114 a tyto akceptační scénáře měly být dokončeny po reinstalaci portálu, která proběhla 19.12.2003 a bylo plánováno opakované provedení všech akceptačních scénářů.

Celou dobu jsme pracovali na seznamu toho, co se bude předávat, ale k předání faktickému docházelo už na redakčních týmech, kdy jsme informovali redakci o všech postupech, jak mají redakční činnost zajišťovat, což tady je sepsáno. Nebylo to předáno na základě předávacího protokolu. Informovali jsme je o pravidlech, jak mají postupovat v rámci redakčních týmů.



K dotazu:

Jde v předávacím protokolu o předání toho, co jste svou prací v roce 2003 vytvořili, tj. obsahu portálu veřejné správy?



Odpověď:

Obsah portálu veřejné správy byl v rámci informačního redakčního systému, který je na webu toho portálu veřejné správy. Pouze se tam vytvořily přístupy pro pracovníky redakce, aby mohli s tím redakčním systémem pracovat. Ty dokumenty jsme nevytiskli a nepředali jsme je v elektronické podobě.



Senát bez dotazu.



K dotazům státního zástupce:

Zpracovávali jste také informace do příslušných databází, které jste získali z různých písemností?



Odpověď:

Také.



K dotazu:

Byla tato činnost jedna z vašich hlavních činností?



Odpověď:

Byla jednou z hlavních činností, aby portál veřejné správy byl pro občany přínosným zdrojem informací.



K dotazu:

Zaznamenala jste v průběhu vaší pracovní činnosti, která se týkala portálu veřejné správy, že by vás někdo kontaktoval z nějaké externí firmy za účelem spolupráce na portálu veřejné správy?



Odpověď:

Mě ne.



K dotazu:

Slyšela jste někdy jméno Capitil Internet Publisher, s.r.o.?



Odpověď:

Capitol, ano.



K dotazu:

V jaké souvislosti?



Odpověď:

Na Capitolu byla redakce životních situací a zástupce Capitolu se zúčastňoval redakčních týmů, dělal i technickou podporu redakčnímu týmů.



K dotazu:

V jakém období tato společnost spolupůsobila?



Odpověď:

Asi někdy analogicky se zahájením činnosti redakčního týmů až do dnešního dne.



K dotazu:

Zaznamenala jste v důsledku zpracováním informací v případě součinnosti s tímto zástupcem Capitolu nějaký výrazný posun v kvalitě databáze?



Odpověď:

Ano, protože měli na starosti databázi a redakci životních situací.



K dotazu:

Jak se to projevilo?



Odpověď:

Životní situace bylo velice složité tvořit, protože zástupci jednotlivých resortů byli garantem toho postupu. Když člověk přišel na úřad a vytiskl si z portálu, jak bude vyřizování té agendy probíhat, tak se nemohlo stát, že by úředník řekl „ne, já chci 2 fotografie“, když na portálu byla 1 fotografie. Tam ty informace byly garantované. Resorty velice pečlivě zvažovaly formulaci jednotlivých vět a zdlouhavě se životní situace tvořily. Naplnění databáze 450 životními situacemi, to považuji za razantní úspěch portálu veřejné správy.



K dotazu:

Kolik od listopadu 2003 k dnešnímu dni bylo těch životních situací ve spolupráci s Capital?







Odpověď:

Spolupráce se rozjela dobře. Nastavená spolupráce zaznamenala výrazný úspěch portálu, protože mimo jiné databáze životních situací byla oceněna v mezinárodní soutěži.



K dotazu:

Vy jste se rovněž podílela na zpracování životních situací předtím, než jste začali spolupracovat s Capitol?



Odpověď:

Jednali jsme se zástupci resortů, to byla činnost Ministerstva informatiky, že jsme se s resorty domlouvali, které životní situace budou pro občana, podnikatele, cizince nejdůležitější, nejvíce přínosné. Některé nejdůležitější se zpracovávaly těžko, protože byly napříč různými resorty např. rozvod, který se nám nepodařilo zpracovat doteď. Měly jsme podněty k portálu kam uživatele mohli psát podněty jak by se měl portál vylepšovat a to bylo jednou nejčastěji kladenou otázkou, proč nemáme zpracovanou tuhle životní situaci, ale jednání s resorty právě na koordinační bázi kdy se museli propojovat zástupci jednotlivých resortů a domlouvat se jak budou prvky životních situací spojeny do jednotlivých postupů byla práce značná.



K dotazu:

Byla tvorba životních situací i vaší prací?



Odpověď:

Našeho oddělení, ano.



K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:

Pokud jde o vaše úvahy týkající se výnosů pro portál veřejné správy, ať zkoumání potencionálu reklamy příp. otázky možnosti přihlašování televizních a rozhlasových poplatků apod. zaobírali jste se něčím takovým?



Odpověď:

Po ukončení etapy byla provedena analýza etapy následující a rozhlasové poplatky tam v jedné analýze zazněly, ale nerealizovaly se.



K dotazu:

Pokud jde o zveřejňování veřejných zakázek na portálu veřejné správy?



Odpověď:

Jsou zveřejňovány odkazem na centrální adrese. Česká pošta je jedním z členů projektového týmu a zajišťuje zveřejňování veřejných zakázek prostřednictvím portálu veřejné správy.



K dotazu:

Pokud jde o tzv. sponzorské odkazy?



Odpověď:

Mohou jakýkoli web spolufinancovat. Bylo to předmětem analýzy.



K dotazu:

Pokud jde o možné výnosy z různé reklamy rejstříků nebo podpora reklamy týkající se dopravního zpravodajství?



Odpověď:

Měli jsem odkaz na dopravní zpravodajství, ale to byly garantované informace Ministerstvem dopravy.



K dotazu:

Kým byly zpracované analýzy na konci etapy byly zpracovány kým?



Odpověď:

Projektovým týmem portálu veřejné správy a předložili jsme to nadřízeným ke stanovisku. Bylo třeba vybráno z dalších možností, které jsme dávali dohromady třeba se svazem města obce, životní situace pro samosprávu kdy nás kontaktovali zástupci svazu měst a obcí a chtěli aby databáze životních situací byla využitelná i pro obecní úřady, protože jsou životní situace celorepublikově platné, ty jsou na základě zákonů, ale pak třeba místní poplatky ze psů jsou u každého obecního úřadu jiné, tak chtěli abychom zpracovali databázi tak, aby na portálu byl pouze vzor životní situace zpracované garantem v tomto případě Ministerstvem vnitra a ta obec by si vzor životní situace stáhla, doplnila by tam výši poplatku, lhůtu splatnosti apod. a zveřejnila by to jednak u portálu veřejné správy u karty svého úřadu v databázi životních situací, ale i třeba u sebe na webu.



K dotazu:

Jaké byly možnosti zveřejnění aplikací týkajících se profesních komor a možného výnosu?



Odpověď:

Měli jsme odkazy třeba na notářskou komoru, ta je v sekci zákony. O žádných výnosech nevím, to bylo skutečně jenom, aby si občané mohli najít příslušnou notářskou kancelář.



K dotazu:

Jaká byla možnost zveřejňování inzerce volných míst v sektoru státní správy?



Odpověď:

To jsme spolupracovali s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tam to bylo předmětem dlouhodobějších jednání a nakonec jsme umístili odkaz na informační systém MPSV.



K dotazu:

Kde jsou analýzy, které byly zpracovány po každé etapě pro Ministerstvo informatiky ?



Odpověď:

To se zpracovávala nabídka další etapy se stanoviskem a komentáři nejen Ministerstva informatiky, ale i resortů svazu měst a obcí, asociace krajů apod. Je to interní materiál Ministerstva informatiky s tím, že se třeba svazu měst a obce poslalo stanovisko.



K doplňujícímu dotazu státního zástupce:

Součástí analýz byly někdy zmínky o případných výnosových položkách?



Odpověď:

Ne, nepamatuji si, že by to zaznělo.



K dotazu:

Pracoval na těch studiích ještě někdo jiný?



Odpověď:

Předložili jsme to ke stanovisku k nadřízenému a to nemůžu vědět.



K dotazu:

Kdo vám zadával vypracování studií, z čeho to vyplývalo?



Odpověď:

Z potřeb rozvoje portálu veřejné správy.



K dotazu:

Měla jste to někde napsáno nebo vám dal instrukci abyste to a to udělala?



Odpověď:

Nadřízený.



Senát dále bez dotazů.

Státní zástupce bez dotazů.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka:

Existovala nějaká dlouhodobá koncepce rozvoje portálu?



Odpověď:

Portál veřejné správy fungoval na úřadu pro veřejné a informační systémy. Pouze se dopracovávaly strategie příslušné k tomu období s rozvojem e-governmentu se rozvíjela koncepce portálu veřejné správy.



K dotazu:

Jak bylo dlouhé to období ?



Odpověď:

Během mého působení proběhly dvě etapy rozvoje portálu veřejné správy. První etapa vycházela z koncepce úřadu pro veřejné informační systémy dopracované změnami, ke kterým došlo a v rámci druhé etapy byly pouze doplněny jednotlivé aplikace, došlo k rozvoji funkcionalit a služeb na portálu. V rámci druhé etapy byly hlavně mapové služby dopracovány, životní situace pro samosprávu, zveřejnění centrální adresy, nový redakční systém, agendy. Každý úřad vykonává činnost pro územní působnost a rozvojem aplikace agendy se nám podařilo zkonkretizovat životní situace tak, že jsme mohli občana nasměrovat třeba i na detašované pracoviště úřadu. Zpřesnilo to databázi životních situací a došlo k propojení adresáře životních situací a databáze agendy a veřejné elektronické služby.



K dotazu:

Zvýšila se nějakým způsobem dynamika rozvoje portálu ve chvíli kdy na tom portálu začal participovat Capitol?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Jste schopna to posoudit objektivně?



Odpověď:

Já to můžu posoudil subjektivně.



K dotazu obhájce JUDr. Hochmana:

Popisovala jste práci na životních situacích. Včera se pan svědek Novák vyjádřil velice pohrdavě o práci na životních situacích a prohlásil „že to je práce, kterou může dělat každý diletant, protože to je naprosto jednoduchá práce“. Myslíte, že má pravdu on nebo spíš, že máte pravdu vy?



Odpověď:

Jednoznačně mám pravdu já.



K dotazu obhájce JUDr. Sokola:

Pokud se o tom na poradách hovořilo, bylo uvažováno o nějakém dalším rozvoji celého portálu veřejné správy obslužných činností, jak se to mělo do budoucna dál vyvíjet v roce 2004?



Odpověď:

Zvažovalo se to. Různé kvalitativní služby, protože ten portál se rozšiřoval kvalitativně, přibývaly nové životní situace, rozšiřoval se adresář, připojovaly se nové služby do transakční části, ale otázka kvalitativního rozvoje tam pokud jsme vyloučili možnost platební brány a wapku jako neefektivní, tak už tam moc možností v rámci rozvoje portálu nezbývá.



K dotazu:

Říká vám něco firma Testcom servis?



Odpověď:

Ano. Testcom servis měl zajišťovat redakční rutinní činnost portálu v období konce roku 2003.



K doplňujícímu dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka:

Hovořila jste o mezinárodní ocenění, můžete mi říct za co a kdo ho uděloval?



Odpověď:

Za databázi životních situací a byla to soutěž I-AWARDS. Bylo to z Bruselu a myslím, že Evropská rada.



K doplňujícímu dotazu obhájce JUDr. Hochmana:

Máte osobní vysvětlení pro postoj pana Ing. Nováka k životním situacím tak, jak je tady prezentoval?



Odpověď:

Jestli můžu subjektivně, tak já jsem s panem Novákem už spolupracovala na úřadu pro veřejné informační systémy. Do pracovního kontaktu jsem s ním přišla jedině když měl na starosti převážet počítače při stěhování do jiné kanceláře. Já jsem se stěhovala třikrát a třikrát jsem si to převážela sama, což je jediná moje osobní zkušenost s panem Novákem a jinak nám zasílal spoustu e-mailů ohledně vedení, jak úřadu pro veřejné informační systémy, tak ohledně vedení Ministerstva informatiky za odbory.



K dotazu:

Jaký je Váš názor na jeho odbornost jako odborníka?



Odpověď:

Protože jsem s ním nepřišla do odborného styku, tak nedokážu objektivně říct, ale subjektivně jsem skeptická k jeho odborným znalostem.



K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:

Hovořila jste o tom, že Testcom servis měl zajišťovat rutinní činnost. Můžete uvést jakým způsobem ji měl zajišťovat?



Odpověď:

Zveřejňování tiskových zpráv nebo povinně zveřejňovaných informací nebo dalších informací, které chodily z resortů v poměrně vysokém počtu, během dne přišlo třeba 20 tiskových zpráv ve word dokumentu a tu zprávu bylo třeba zadat do informačního systému. Vyplnit hlavičku dokumentu, kde byl název, zdroj informace, datum platnosti, datum zadání, vypracovávala se krátká anotace to většinou byla první věta té tiskové zprávy nebo informace a umístění informace na portálu. Potom se dokument musel upravit do podoby akceptovatelné redakčním systémem aby tam nebyly nějaké tvrdé mezery apod., které když se zveřejnily na portálu, tak se tam objevovaly různé znaky apod.



K dotazu:

Můžete uvést kdo za Testcom servis, s.r.o. tuto rutinní činnost vykonával od ledna 2004?



Odpověď:

To nevím. Hovořila jsem o Testcomu. Myslím, že přešli na Testcom a když začínaly redakční týmy, že tam byli za společnost Testcom.



K dotazu:

Kdo tuto činnost dělal v lednu a únoru 2004, když k předání TESTCOMU, příspěvkové organizaci došlo až koncem února 2004?



Odpověď:

Já jsem jednala s panem Vraštiakem.



K dotazu:

Ten byl původně odkud?



Odpověď:

Asi původně Testcom servis, ale pak chodil na redakční týmy za Testcom, ale kdy došlo k tomu přelomu nevím.



K dotazu:

Ve smlouvě, kterou uzavřelo Ministerstvo informatiky s Testcom servisem se v bodě 2.1 Testcom servis zavázal za podmínek uvedených v této smlouvě převzít nejpozději do 31.12.2003 provoz portálu veřejné správy v existujícím stavu včetně definovaných projektů a nejpozději od 1.1.2004 portál veřejné správy provozovat. Je vám známo něco o tomto závazku?



Odpověď:

Určitě nám pomáhali s redakční činností. Byl to Robert Vraštiak, který chodil na redakční týmy a vykazoval co bylo změněno, co tam bylo nového přidáno, ale datum přesně nevím.



K dotazu:

Z jakého důvodu jste jednala s panem Vraštiakem?



Odpověď:

Na základě nařízení nadřízené paní náměstkyně Bérové.



K dotazu:

Jaké máte vysvětlení proto, že pan Vraštiak byl zaměstnancem Testcomu nikoli Testcom servisu, s.r.o.?



Odpověď:

To nevím.



K dotazu:

Při přípravě předávacího protokolu jste za Testcom servis, s.r.o. jednala s kým?



Odpověď:

S panem Vraštiakem.



K dotazu:

Pan Vraštiak byl zaměstnancem Testcomu, příspěvkové organizace nikoli Testcomu servis, s.r.o., jaké máte pro to vysvětlení?



Odpověď:

S panem Vraštiakem jsem jednala při přípravě předávacího protokolu, ale na dopilování toho znění proběhly dvě nebo tři schůzky, kdy jsme jednali i s panem Procházkou s Capitolu a dodělávali jsme znění stavu portálu a příslušných dokumentů.



K doplňujícímu dotazu státního zástupce:

Byla finančně náročnější tzv. koncepční standardní činnost ta rutinní nebo vědecká činnost spojená s portálem veřejné správy?



Odpověď:

Nedokážu to vyhodnotit.



K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:

Byla jste nějak začleněná do přípravy materiálů na Invex?



Odpověď:

V roce 2003 jsme před Invexem byli poměrně intenzivně zaměstnáni tím, aby se portál na Invexu spustil. Zajišťovali jsem to, aby fungoval.



Svědkyni se předkládá k nahlédnutí č.l. 1798-1805



K dotazu předsedkyně senátu:

Víte kdo je autorem této prezentace a zda jste tuto prezentaci někdy viděla?



Odpověď:

Ne, tuto prezentaci jsem nikdy neviděla. Nevím, kdo je autorem.



K dotazu:

Je vám něco známo o tom, že by tam tato prezentace byla konkrétně tehdejším ministrem Mlynářem prezentována?



Odpověď:

Já to nevím, protože jsem na Invexu nebyla.



Státní zástupce a obhájci bez dotazů.



Obžalovanému Mgr. Chmelíčkovi byla dána možnost klást dotazy svědkyni : Bez dotazů.



K dotazu obž. Novotného:

Myslíte, že činnost vašeho redakčního týmu je víc kreativní nebo direktivní činnost?



Odpověď:

Redakce sama přicházela s návrhy řešení jak zlepšit uživatelskou přívětivost na portálu, podílela se na tvorbě nové struktury portálu v rámci redakčních týmů ve spolupráci s námi.



K dotazu:

Jednalo se o příkazy, nebo nikoli?



Odpověď:

Většinou jsme dostávali podněty i z jiných resortů, ale vždy to muselo jít se souhlasem nadřízeného.



K dotazu obž. Mlynáře:

Jaká byla pověst odboru vedeným panem Novákem a Suchanem na Ministerstvu informatiky?



Odpověď:

Určitě nereprezentovali zaměstnance. Myslím, že tam byli asi tři nebo čtyři členové. Paní Krtičková, ta pak odešla a pan Novák, pan Suchan a pan Fousek.



K dotazu:

Jaké odborové organizace na ministerstvu fungovaly, kým byly prezentovány, kolik členů, která ta organizace měla?



Odpověď:

Mám pocit, že byly dvě odborové organizace. Jedna byla vedená panem Novákem, kde byl pan Fousek, pan Suchan a paní Krtičková, která odešla v roce 2005. Druhá odborová organizace byl pan Šimůnek nebo Šimek. Prezentovány byly každá do počtu pěti členů.



K dotazu předsedkyně senátu:

Máte vysvětlení, proč měly tak málo členů?





Odpověď:

Protože komunikace pana Nováka s kýmkoli byla poměrně agresivní a konfrontační.



K dotazu:

Proč měla málo členů ta druhá?



Odpověď:

Nevím.



K doplňujícímu dotazu obž. Mlynáře:

Jaká byla podle vašeho názoru atmosféra na ministerstvu, pokud někdo měl jiný názor než vedení, byl šikanován a trestán?



Odpověď:

V našem oddělení ne, ale jinak to nemohu posoudit.



K dotazu:

Co znamenalo, že referátník, kterým vznikal předávací protokol, a který byl vrácen a nikdy nebyl dokončen, zůstal nepodepsán, znamenalo to, že byl vrácen ?



Odpověď:

Ano.



Senát, strany a obžalovaní dále bez dotazů na svědkyni.





Obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.řádu: Obžalovaní Mgr. Chmelíček a Ing. Novotný bez připomínek.



Obž. Mlynář uvádí:



Nejdříve k odborům. Ta druhá organizace byla pana Šimka a měla tuším 30 členů.

Paní Zelenková uvedla, že upozorňovala na nedostatek lidí v jejím oddělení na jaře a v létě roku 2003, ke mně se skutečně tyto informace dostaly a byl to jeden z hlavních podnětů uvažovat jak zajistit provoz redakční části portálu veřejné správy jinými způsoby, než nabíráním dalších pracovníků na ministerstvo. Protože vláda rozhodla tehdy o snižování počtu stavu tabulkových míst na jednotlivých úřadech a já jsem musel 1.1.2004 snížit počet tabulkových míst o tři na Ministerstvu informatiky. Celkový počet zaměstnanců byl 165 včetně obslužného a servisního personálu. Musel jsem hledat možnost jak zajistit provoz organizační části portálu nějakým jiným způsobem, způsobem, který by se samofinancoval. To byl jeden z hlavních důvodů vzniku Testcom servisu. Kromě problematiky zákona o veřejně vědeckých prospěšných společnostech.

Proč nebyl přijat pan Vraštiak a paní Koudelová na Ministerstvo informatiky, ten hlavní důvod byl snižování počtu lidí. Já jsem nemohl přijímat další lidi a pracovali jsme v neuvěřitelně malém množství.

Byl tu dotaz na předávací protokol, to znamená fakticky zmapování jednotlivých procesů a zpřístupnění práv pro správy těchto procesů nic materiální, proto tady vznikalo trochu nedorozumění.

Pan státní zástupce se ptal, kdo zadával analýzy portálu veřejné správy, kdo tímto úkoloval paní svědkyni. Na ministerstvu jsem se snažil zavést tzv. projektové řízení, to znamená, že než se projekt posunoval do další fáze, každý projekt, bylo automatické, že vznikla nějaká analýza toho dosavadního stavu, aby bylo nějaké zpětné zrcadlo o tom, co se udělalo a poučení z chyb. Byl to automatický proces a nebylo třeba k tomu vydávat nějaké speciální pokyny.





Svědkyně svědečné nežádá.





Vyhlášeno

U s n e s e n í



V 10.30 hodin se jednání p ř e r u š u j e do 10.40 hodin.





V 10.45 hodin pokračováno v přerušeném jednání.



Podle § 213/1 tr.řádu se čtou listinné důkazy



- sdělení poslanecké sněmovny na č.l. 699-700

- sněmovní tisky na č.l. 701-708



Obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.řádu: Obžalovaní Mgr. Chmelíček a Ing. Novotný bez připomínek.





Obž. Mlynář uvádí:



Chtěl bych zdůraznit, že jsem ve své úvodní řeči předložil soudu důkaz, abych šetřil váš čas, tak nebudu rozebírat myšlenku, kterou jsem obsáhle vysvětlit ve svém úvodním vystoupení a odcházím na třetí část svého vystoupení, kde jsem komentoval dle mého názoru postup policie ČR na hraně ústavnosti v této věci a mohl bych poukázat na tuto část, která stojí mimo případ samotný, podle mne je velmi vážná pro budoucnost.





Přistoupeno k výslechu svědkyně Ing. Dana Bérová, gen. na čl. 407, totožnost ověřena dle OP, která po poučení dle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr. ř. a §§ 174 a 175 tr. zák. k věci uvádí:



Poučení jsem porozuměla a vypovídat budu.



V srpnu 2002 po volbách do poslanecké sněmovny, které probíhaly v červnu, kdy bylo na základě koaličních jednání rozhodnuto, že by mělo být zřízeno Ministerstvo informatiky a v létě začaly práce na přípravě toho úřadu. Byla jsem oslovena tehdejším budoucím ministrem informatiky Vladimírem Mlynářem s tím, že by měl zájem abych pracovala na úřadu jako jeho náměstkyně. O bližších podrobnostech spolupráce jsme se domlouvali během podzimu a já jsem k 1.12. nastoupila na tehdejší úřad pro veřejné informační systémy a od 1.1.2003 jsem se stala náměstkyní, kdy jsem měla na starosti oblast e-governmentu a mezinárodní spolupráce.



K dotazům předsedkyně senátu:

Za základě čeho jste byla oslovena zrovna vy?



Odpověď:

Pravděpodobně proto, že jsem jako svůj obor na Vysoké škole ekonomické studovala automatizované systémy řízení, tedy počítačovou vědu. Snad i proto, že jsem se ve své předchozí kariéře pohybovala v různých řídících funkcích a zároveň jsem pracovala i v oblastech, které měly jistou souvislost s politikou, ať už to byla média nebo další. Vždy jsem se o politický život zajímala.



K dotazu:

Měla jste nějakou předchozí známost s obž. Mlynářem?



Odpověď:

Znali jsme se, protože Vladimír Mlynář byl dlouhá léta dobrým přítelem mého manžela.



K dotazu:

Znala jste někoho z ostatních dvou obžalovaných či nikoli?



Odpověď:

V podstatě ne.



K dotazu:

Pokud jde o vaše zařazení na e-governmentu, mohla byste popsat počátky portálu veřejné správy?



Odpověď:

Úřad pro veřejné informační systémy jako předchůdce Ministerstva informatiky měl jeden z projektů vybudování portálu veřejné správy, protože portál je základní aplikace pro fungování e-governmentu a vůbec pro zahájení lepší elektronické komunikace mezi občanem a státem. Úřadu se nepodařilo projekt nikdy zrealizovat do nějaké konkrétní podoby. I my jsme považovali po zřízení ministerstva tento projekt za důležitý a klíčový, protože zkušenosti z okolních zemí, ze kterých jsme vycházeli ukazovaly, že spuštění funkčního portálu splní důležité věci, které je třeba udělat. Zahájí spolupráci mezi jednotlivými resorty, které společně budují obsah portálu a je to aplikace, která je viditelná i pro občany, je to místo, do kterého občané začnou chodit pro elektronický kontakt se státem a vyřeší to dosavadní roztříštěnost jednotlivých aplikací. Poměrně intenzivně jsme na tomto projektu začali pracovat. Vycházeli jsme ze zahraničních zkušeností, použili jsme i materiály, které byly na úřadu pro veřejný informační systém zpracovány, nejrůznější analýzy a na základě těch jsme poté projekt portálu zahájili.



K dotazu:

Jakým způsobem jste dál zahájili projekt portálu veřejné správy?



Odpověď:

Bylo jasné, že pro vybudování portálu je vždy potřeba mít dvě části, jedno je hardwarová základna, to znamená infrastruktura, servery, propojení, ale tou podstatnější částí je obsah portálu. Zkušenosti ze zahraničí nám ukázaly, že spousta států např. Maďarsko, které vybudovalo velmi masivní hardwarovou základnu, ale neměli dobře ošetřenou část obsahu, portál sice úspěšně spustili, ale po několika měsících se ukázalo, že nefunguje. My jsme věnovali velkou pozornost oběma částem s tím, že bylo jednoznačně rozhodnuto, že hardwarovou a technologickou část musí dodávat nějaký dodavatel v tomto případě byl vybrán Český Telecom na základě rámcové smlouvy, který si zařídil další smluvní vztahy se svými subdodavateli. Na druhou stranu bylo jasné, že tu obsahovou část a spolupráci mezi jednotlivým resorty musí vždy obstarávat nějaký subjekt, který je pod přímým vlivem státu. S tím, že koordinační roli při přípravě portálu musí mít Ministerstvo informatiky, které to dokonce má uvedeno i v zákoně 365/200 Sb. o informačních systémech veřejné správy, kde je napsáno, že zřizuje portál veřejné správy. Zároveň jsme věděli, že v souvislosti s vytvořením portálu vnikne nějaká skupina rutinních činností, které je potřeba provádět, což je především redakce a správa jednotlivých aplikací a péče o opakované činnosti proto jsme někdy na podzim 2003 začali uvažovat o variantě, že tyto rutinní činnosti by nemělo nadále vykonávat ministerstvo, ale že by měly být svěřeny společnosti Testcom servis,s.r.o..



K dotazu:

Jakým způsobem Testcom servis, s.r.o. tyto činnosti vykonával?



Odpověď:

Testcom servis, s.r.o. tyto činnosti v podstatě vykonávat nezačal úplně, protože po jeho zřízení nastaly spory s Ministerstvem financí o to, zda byl zřízen správně a někdy po debatě s Ministerstvem financí kdy bylo jasné, že není jistě cílem ministerstev se spolu soudit o výklad zákona, ministr Mlynář rozhodl o tom, že tato společnost bude zrušena. Byly provedeny, podle mých informací, některé přípravné práce k tomu, aby společnost Testcom servis mohla redakční činnost vykonávat.



K dotazu:

Když Testcom servis nezačal vykonávat činnosti, tak kdo je zajišťoval?



Odpověď:

Byla to fáze, kdy portál veřejné správy přecházel ze zkušebního provozu do nějakého rutinního, takže objem práce počáteční vykonávali pracovníci Ministerstva informatiky s tím, že se předpokládalo, že v budoucnu bude té redakční práce přibývat, tak pozdější objem práce bude vykonávat další subjekt. V počátcích jej vykonávali částečně pracovníci Ministerstva informatiky a částečně Testcom servis,s.r.o.



K dotazu:

Za Ministerstvo informatiky to byli kteří pracovníci?



Odpověď:

Byla to např. PhDr. Zelenková, Mgr. Průša a další, kteří měli na starosti tuto oblast v sekci e-government.



K dotazu:

A pokud jde o Testcom servis,s.r.o.?



Odpověď:

Tam já jsem ty pracovníky osobně neznala.



K dotazu:

Co je vám známo o tom, jestli v Testcom servisu,s.r.o. takoví pracovníci vůbec byli?



Odpověď:

Nevím přesně.



K dotazu:

Můžete uvést, jaké postavení jste měla v Testcom servisu, s.r.o.?



Odpověď:

Já jsem byla členkou dozorčí rady.



K dotazu:

Jak je možné, že jako člen dozorčí rady nedokážete odpovědět na otázku, jestli Testcom servis, s.r.o. měl nějaké zaměstnance a kdo činnosti za Testcom servis,s.r.o. zajišťoval?



Odpověď:

Pravděpodobně jsem se neseznámila dostatečně s těmito informacemi.



K dotazu:

Z jakého důvodu Ministerstvo informatiky uzavřelo smlouvu s Testcom servisem, s.r.o., místo aby Ministerstvo informatiky ohledně redakce atd. uzavřelo obdobnou smlouvu například s již existující společností, která se zaobírá touto problematikou pro další jiné portály?



Odpověď:

Hlavním důvodem bylo to, že bylo potřeba tuto smlouvu uzavřít se společností, která bude v blízkém vztahu k Ministerstvu informatiky a pod přímým vlivem nebo alespoň nepřímým prostřednictvím společnosti Testcom. Rozhodně jsme nechtěli tuto činnost svěřit nějaké nezávislé komerční firmě, která nebude ve vlastnictví státu.



K dotazu:

Bylo vypsáno nějaké výběrové řízení či nikoli?



Odpověď:

Nebylo vypsáno výběrové řízení, protože cílem bylo tuto činnost svěřit organizaci, která je blízká Ministerstvu informatiky a která je ve vlastnictví státu.



K dotazu:

Čím měla být blízká Ministerstvu informatiky?



Odpověď:

Protože byla založená výzkumným ústavem Testcom, který je příspěvkovou organizací řízenou Ministerstvem informatiky s tím, že Ministerstvo informatiky má vliv na personální obsazení společnosti Testcom, příspěvkové organizace.



K dotazu:

Můžete uvést, kdy započala ta myšlenka založení a potom pověření těmito činnostmi Testcom servisu, s.r.o.?







Odpověď:

Pokud si vzpomínám, tak někdy na konci léta, bylo to někdy v září 2003, kdy skončil zkušební provoz portálu a jak už jsem zmínila, bylo jasné, že vznikne větší množství rutinních činností pro které ministerstvo z dlouhodobého pohledu nemá personální kapacity a ani by ústřední orgán státní správy podle našeho vnímání neměl vykonávat takovéhle rutinní činnosti.



K dotazu:

Jaké byly ještě jiné další úvahy ministerstva informatiky, než založení Testcom servisu, s.r.o.?



Odpověď:

V podstatě jsme o dalších možnostech nediskutovali, protože spolupráce s Výzkumným ústavem Testcom nám připadala logická a správná.



K dotazu:

Proč jste uvažovali o založení Testcom servisu, s.r.o.?



Odpověď:

Testcom je hlavním vlastníkem společnosti Testcom servis, takže jsem to já osobně vnímala vždy jako součást této aktivity. Cílem, proč byla založená společnost s.r.o. bylo oddělení účetnictví a finančních toků v rámci výzkumného ústavu tak, aby se lépe sledovaly všechny souvislosti a procesy, které s portálem veřejné správy probíhaly.



K dotazu:

Vyskytly se nějaké úvahy, že by Ministerstvem informatiky byl těmito činnostmi přímo pověřen Testcom, příspěvková organizace?



Odpověď:

Možná jsme o tom určitě diskutovali, ale pak varianta zřízení společnosti s.r.o. lépe vyhovovala tomu, aby nebyly míchány dohromady výzkumné činnosti společnosti Testcom s ostatními aktivitami, připadalo nám to logičtější.



K dotazu:

Jaké byly hlavní a vedlejší činnosti v Testcomu, příspěvkové organizaci, šlo jen o výzkumné činnosti nebo i jiné?



Odpověď:

Neznám detail fungování Testcom, příspěvkové organizace, ale vím, že se zabývá i testováním některých zařízení a dalšími expertními službami, které může vykonávat vzhledem k tomu jaké má personální složení. Službami nejen výzkumnými, ale i poradenskými pro subjekty na telekomunikačním a poštovním trhu, protože historicky tuto roli plnila když ten výzkumný ústav byl ještě součástí Ministerstva dopravy a spojů.



K dotazu:

Vykonává Testcom, příspěvková organizace i nějakou jinou komerční činnost?



Odpověď:

Předpokládám, že ano.



K dotazu:

Když pomineme portál veřejné správy v současné době, tak něco jiného?



Odpověď:

Myslím, že jistě pronajímá některé svoje prostory, jak už jsem zmínila testuje zařízení, což se dá jistě považovat za komerční činnost, využívá svých expertů i komerčně nejen na základě příspěvků od státu.



K dotazu:

Můžete uvést jak zhruba si v té době stálo hospodaření Testcomu?



Odpověď:

To nevím.



K dotazu:

V jakém rozsahu nebo zda vůbec, dostává příspěvková organizace Testcom nějaký příspěvek od Ministerstva informatiky, případně nějaké dotace na jednotlivé výzkumné úkoly v porovnání s tím, co si tato společnost sama vydělá?



Odpověď:

Nevím.



K dotazu:

Když jste chtěli zajistit určitou oddělenost financování a přehled, jaký byl v tom problém, když Testcom, příspěvková organizace, měla i jiné příjmy z jiných komerčních činností?



Odpověď:

Nevím, jestli jsem v tom shledávala problém, tak bych to asi neoznačila, ale zdálo se nám správnější a i expertní porady jednak právníků a ekonomů se přikláněly k tomuto řešení i proto, že jsme věděli, že projekt portálu veřejné správy je věc, která je velmi sledována a chtěli jsme, aby tam nevznikly nějaké pochybnosti o tom, jak se s těmi jednotlivými prostředky nakládá.



K dotazu:

Pokud jde o způsob, jakým jste vy, už z postu ministryně, mohla nahlédnout pod pokličku střediska portálu veřejné správy v Testcomu, příspěvkové organizaci, měla jste nějakou možnost zjistit, jak si na tom toto středisko, které se zaobírá portálem veřejné správy, stojí se svým hospodařením?



Odpověď:

Určitě, kdybych o to projevila zájem, tak bych tyto informace získala.



K dotazu:

Bylo možné nějakým způsobem zjistit už v době, kdy Testcom, příspěvková organizace byl pověřen činnostmi kolem portálu veřejné správy, tak bylo možné zjistit jak si tato činnost stojí, jestli je výdělečná nebo prodělečná?



Odpověď:

Určitě ano.



K dotazu:

I jakým způsobem účetnictví bylo v Testcomu, příspěvkové organizaci, vedeno?



Odpověď:

Nemohu říct, protože jsem to nezjišťovala detailně, ale nepředpokládám, že by tam vznikly jakékoli problémy, protože Mgr. Chmelíček jako ředitel se účastnil porad vedení a samozřejmě všechny informace poskytoval.



K dotazu:

Když říkáte, že to není žádný problém a kdybyste ten zájem projevila, tak byste potřebné informace dostala, v čem byl problém toho, aby byla i v TESTCOMU, příspěvkové organizaci, viděna ta transparentnost nakládání s prostředky?



Odpověď:

Z mého pohledu to bylo v tom, že když vedete účetnictví v nějaké velké firmě, tak se spousta nákladů rozpouští do položek, ve kterých je složitější např. rozklíčovat nějaké náklady nájmu nebo nějaké obecné režijní náklady. Cílem bylo aby tyto všechny informace byly pohromadě, alespoň já jsem to tak vnímala a samozřejmě tam bylo ještě větší množství argumentů, na které já si nevzpomínám, od toho tam byla doporučení, jak právníků, tak ekonomických expertů.



K dotazu:

Můžete nějaké právníky a experty označit jménem, které Ministerstvo informatiky angažovalo v této záležitosti?



Odpověď:

Nevzpomínám si přesně na to, kteří lidé to byli, ale vedli jsme o tom debatu.



K dotazu:

Máte nějaké vysvětlení, proč si nevzpomínáte?



Odpověď:

Už je to poměrně dávno a přesně si ta jména nepamatuji. Myslím, že tady někteří byli jako svědci.



K dotazu:

Koho tím myslíte?



Odpověď:

Byl tady pan doktor, který zakládal Testcom servis, s.r.o.



K dotazu:

Ale já jsem se ptala na analýzy, které ekonomové nebo právníci zpracovali pro Ministerstvo informatiky, kteří to byli?



Odpověď:

Nevím přesně, jestli to bylo pro Ministerstvo informatiky nebo pro Testcom.





K dotazu:

Byla jste rovněž uvedená k podpisu na referátníku, který se týkal Smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem informatiky a Testcom servisem, s.r.o. Jaké právní analýzy a kým a jaké ekonomické analýzy a kým, jste si nechala zpracovat?



Odpověď:

Průběh referátníku ministerstvem byl standardní, vyjadřovali se k němu právníci, kteří pracují na Ministerstvu informatiky, tak odborní pracovníci, kteří měli tuto věc na starosti. Není tak úplně obvyklé, že by si ministerstvo objednávalo nějaké speciální analýzy k uzavření každé smlouvy od externích subjektů. Měla jsem tím na mysli i debaty, které se vedly uvnitř ministerstva při přípravě toho materiálu.



K dotazu:

Pokud jde např. o smlouvy, které byly uzavírány základní prováděcí a dodatky atd. s Telecomem, tak ohledně těchto smluv byli zaangažováni někteří externí právníci?



Odpověď:

Myslím, že v případě těchto smluv ne, existují smlouvy, ve kterých se externí právní stanoviska objednávala, byly to většinou pracovně právní vztahy nebo nějaké komplikovanější věci, které se týkaly poštovních služeb, ale myslím, že kolem základních prováděcích smluv tam nebyly konsultace externí.



K dotazu:

Označením právníci a ekonomové jste ve své výpovědi nyní u hlavního líčení tedy myslela koho?



Odpověď:

Jednak jsem myslela ekonomy, kteří byli součástí týmu Ministerstva informatiky, právníky Ministerstva informatiky a vím, že jsme měli i k dispozici některé externí právní názory, ale nepamatuji si přesně u koho jsme je objednali, pokud jsme tak činili.



K dotazu:

Pokud hovoříte o právnících Ministerstva informatiky, tak to byl legislativně právní odbor?



Odpověď:

Byli to ti, kteří zpracovávali referátník, byl to legislativně právní odbor, který měl v té době přípravu smluv na starosti. Udělali jsme pak drobnou organizační změnu, kdy se právníci stali součástí provozního oddělení a nevím, jestli to bylo předtím nebo potom. Odbor legislativně právní se zabýval spíše právními analýzami v souvislosti s vládními materiály. Nevím, jestli to bylo předtím nebo potom, ale pravděpodobně až potom.



Svědkyni se předkládá kompletní referátník Ministerstva informatiky ohledně smlouvy o zajištění činnosti portálu veřejné správy



K dotazu:

Kdo tento referátník připravoval?









Odpověď:

Podle toho, co je na něm napsáno, ho připravoval paní Stropnická jako referentka provozního odboru a pak prošel běžným postupem ministerstvem. Tady z toho vyplývá, že se k tomu vyjadřoval Mgr. Plíšek, to znamená, že tenkrát měl na starosti odbor legislativně právní.



K dotazu:

Mohla byste uvést jaká sekce je tam uvedená, že připravovala tento referátník?



Odpověď:

Sekce 3 – provozní, která měla na starosti smlouvy. Zahajovala přípravu provozních smluv.



K dotazu:

Pokud jde o obsah tohoto referátníků, můžete uvést, kdo listiny, které jsou uvnitř, připravoval?



Odpověď:

To nevím detailně, protože na podobných listinách vždy tým ministerstva spolupracuje a jsou výsledkem pravděpodobně i těch jednotlivých připomínkových řízení a podílu jednotlivých referentů, kteří na tom pracovali.



K dotazu:

Ministerstvo informatiky soudu sdělilo, že nic tomuto referátníku, žádná smlouva či návrh, nepředcházelo. Kde se vzaly takové návrhy?



Odpověď:

Je tady určitě označeno nějaké stanovisko odboru legislativně právního, nevím přesně, jak vnikl ten první návrh v sekci 3, pravděpodobně jej vytvořila paní Stropnická ve spolupráci se sekcí. Vždy je tam napsán nějaký konkrétní referent, ale na obsahu textu spolupracuje sekce, která to má na starosti.



K dotazu:

Pokud se podíváte na smlouvu o zajištění činnosti, která je v obsahem tohoto referátníku a mohla byste uvést, zda jste se vy nějakým způsobem podílela na přípravě textu této smlouvy?



Odpověď:

Já jsem tu smlouvu měla k dispozici a jistě jsme o ní debatovali o jednotlivých částech, ale nevím, jestli se to dá označit tak, že bych se podílela na přípravě té smlouvy.



K dotazu:

Kdy jste smlouvu měla k dispozici?



Odpověď:

To nevím přesně, ale pravděpodobně v průběhu října.



K dotazu:

S kým jste o ní diskutovala?



Odpověď:

S panem ministrem Mlynářem, s panem náměstkem Frankem, s paní ředitelkou Vohralíkovou, s panem ředitelem Geussem.



K dotazu:

Od koho jste měla smlouvu k dispozici?



Odpověď:

To už si nevzpomínám. Někdo jí přinesl v rámci úřadu.



K dotazu:

Kde se vzala ta Smlouva, víte kdo jí vytvořil?



Odpověď:

Z referátníku vyplývá, že sekce 3 a paní referentka Stropnická. Těch dokumentů vzniká na ministerstvu velké množství a já už si nevzpomínám, jak vznikl tenhle, ale ten standardní postup je takovýto.



K dotazu:

Pokud jde o obsah Smlouvy mezi ministerstvem informatiky a TESTCOM servisem,s.r.o, tak kdo znění vytvořil?



Odpověď:

Nevím.



K dotazu:

Můžete uvést, kdo z Ministerstva informatiky, kromě osob zainteresovaných v Testcom servisu, s.r.o., vůbec věděl o tom, že Testcom servis,s.r.o. byl založen a že se s ním chystá takováto smlouva?



Odpověď:

Myslím, že to věděli všichni, kteří zpracovávali tento referátník a věděli to všechny sekce, jejichž šéfové jsou tady podepsáni, protože samozřejmě to, že je na referátníku vždy podpis osoby, která řídí sekci neznamená, že by se s tím materiálem seznamovala ta osoba, ale to funguje tak, že když přijde nějaký referátník, tak ředitel sekce ho předá příslušnému referentovi k posouzení případně k připomínkám a pak teprve připojí svůj podpis.



K dotazu:

Můžete se vyjádřit k Prohlášení obž.Mlynáře obsahující souhlas s použitím částky 7,5 mil Kč z prostředků TESTCOMU, které je založené v předmětném referátníku?



Odpověď:

Nevím, jak bych se k němu měla vyjádřit.



K dotazu:

Je vám něco známo o sepsání toho Prohlášení, přípravě toho Prohlášení, o obsahu Prohlášení, zda obsah byl předmětem nějakých diskusí?



Odpověď:

To už si nevzpomínám. Vím, že o tom bylo takto rozhodnuto. Prohlášení vzniklo někdy pravděpodobně s referátníkem, ale přesně jak vzniklo nevím.



K dotazu:

Jako členka dozorčí rady jste uvedená v notářském zápisu o zakladatelské listině TESTCOM servis,s.r.o. ze dne 30.9.2003, který se týká založení společnosti Testcom servis, s.r.o. a v této zakladatelské listině jsou rovněž upraveny i otázky základního kapitálu a jeho výše. Můžete uvést, co vám je známo ohledně základního kapitálu a jeho výše a odkud pocházel?



Odpověď:

Přesně si nevzpomínám. Pravděpodobně na základě tohoto prohlášení vznikl převodem z rezervního fondu Testcom.



K dotazu:

Řešili jste v rámci diskusí, zda jde o postup správný či nesprávný,případně řešili jste tuto otázku jiným způsobem?



Odpověď:

Myslím, že ne, protože jsme neměli žádné pochybnosti o tom, že je to tak v pořádku.



K dotazu:

Kdo připravoval Prohlášení obž. Mlynáře založené v referátníku ?



Odpověď:

Nevím.



K dotazu:

Jaké byly možnosti, aby Ministerstvo informatiky činnost, kterou pověřilo TESTCOM servis,s.r.o. nadále samo vykonávalo?



Odpověď:

Ty možnosti byly poměrně omezené, protože pro redakční činnosti portálu by bylo potřeba přijmout větší množství pracovníků, což neumožňovaly tak úplně tabulkové možnosti, protože počet pracovníků ministerstva byl dlouhodobě omezen a snižován. Byla s tím spojená i druhá věc, že referenti na ministerstvu měli vykonávat spíše tu koncepční činnosti nikoli činnosti rutinní proto i struktura složení pracovníků ministerstva byla spíše taková, aby byli schopni vytvářet koncepce v oblasti e-governmentu, koordinovat spolupráci jednotlivých resortů, protože portál veřejné správy byl sice důležitý projekt, ale zdaleka ne jediná činnost, kterou se sekce e-governmentu a jednotlivá oddělení zabývaly. Byla i varianta toho, že by se na redakci portálu veřejné správy najal nějaký vnější subjekt zcela nezávislý na státu. To nám, jak jsem zmínila, nepřipadalo správné, aby byla zachována kontrola nad redakcí portálu veřejné správy a zároveň bylo třeba, aby organizace, která tuto redakci vykonává, mohla využívat jistou váhu toho, že je státní organizací. Když vám pošle na Ministerstvo práce a sociálních věcí dopis nějaká firma XY, že od vás chce nějaká data, pravděpodobně Ministerstvo práce nezareaguje, zatím co zkušenosti jiných úřadů, které měly takto zřízené organizace byť třeba v jiné právní formě ukazuje, že vliv a jakási váha takovéto organizace je větší.



K dotazu:

Bylo nutné rozšířit stavy zaměstnanců na oddělení portálu veřejné správy ministerstva informatiky, aby samo ministerstvo mohlo tyto činnosti zabezpečovat, či nikoli?



Odpověď:

To by nepochybně bylo potřeba, protože z dlouhodobého pohledu bylo jasné, že redakční práce bude přibývat. Ke zvýšení stavu zaměstnanců nedošlo, protože následně po zrušení společnosti Testcom servis,s.r.o., začal vykonávat funkce správy a podpory činnosti portálu Testcom, výzkumný ústav.



K dotazu:

Z jakého důvodu nedošlo k rozšíření stavu zaměstnanců na Ministerstvu informatiky?



Odpověď:

Protože to není možné vzhledem k tomu, že nařízení vlády reguluje počet tabulkových míst a počet zaměstnanců úřadu. A neexistuje žádná možnost, jak do budoucna přijímat těch pracovníků případně větší množství, když by to bylo potřeba.



K dotazu:

Kolik osob během roku 2003 v oddělení portálu veřejné správy a v životních situacích zabezpečovalo redakční činnost od doby, než došlo k sepsání předmětné Smlouvy mehzi Ministerstvem informatiky a TESTCOM servisem,s.r.o.?



Odpověď:

Tam to nebylo tak, že by oni zabezpečovali redakční činnost v rutinním provozu, protože to bylo v době, kdy portál veřejné správy teprve vznikal a byly tvořeny jednotlivé jak databáze, tak aplikace. Nedá se úplně říct, že by vytvářeli tu redakční část, protože to bylo takové přípravné období, ve kterém ještě nebylo přesně jasné, co všechno bude třeba dělat. V té době tam bylo 5-6 osob, které měly na starosti především spolupráci s dodavateli, tvorbu aplikace, komunikaci s dalšími zdroji dat, to znamená s jednotlivými ministerstvy, s jednotlivými orgány veřejné správy, to znamená se zastupitelstvy, svazy měst a obcí apod. a bylo jasné, že tato jejich činnost musí být zachována i do budoucna, protože hlavní výhodou toho portálu je, že za obsah části není odpovědný pouze jeden zdroj, ale že těch zdrojů je víc. Správa obsahu portálu se dá rozdělit na dvě části. Jedno je vyhledávání jednotlivých informací a vyjednávání s jednotlivými úřady, aby informace začaly dodávat a aby spolupracovaly a potom je to rutinní správa, která spočívá v tom, že když přijde nějaká informace, tak je potřeba jí ověřit, ať už syntakticky, obsahově, věcně, technicky atd., tak tuto správu databáze jsme se domnívali, že není správné, aby vykonávalo dlouhodobě Ministerstvo informatiky. I proto, že činnost jednotlivých referentů byla jistým způsobem roztříštěná, kdy neměli dostatek kapacity a soustředění na tu čistou redakční činnost.



K dotazu:

Viděla jste někdy ekonomickou či právní analýzu zpracovanou i pro někoho jiného neže jen pro ministerstvo, například pro Testcom servis, s.r.o. nebo Testcom, příspěvkovou organizaci?



Odpověď:

Nevzpomínám si, že bych viděla nějakou fyzicky na papíře, ale vím, že jsme o tom hovořili.



K dotazu:

S kým jste o tom hovořili?



Odpověď:

Pravděpodobně na poradě vedení nebo na nějaké speciální poradě, která se touto otázkou zabývala.



K dotazu:

V jakém smyslu jste o tom hovořili?



Odpověď:

Hovořili jsme o možnosti založení společnosti s ručením omezeným. Dostali jsme informaci, že je to možný postup a pravděpodobně jsme hovořili o tom, jaké jsou důvody a proč postupovat tímto způsobem.



K dotazu:

Od koho jste dostali doporučení?



Odpověď:

Pravděpodobně s návrhem přišel Testcom jako subjekt, který měl na starosti tuto věc a náměstek Frankl, jako osoba, která se touto věcí na ministerstvu také zabývala tento návrh považoval za správný.



K dotazu:

Koho jste mínila tím, že „s návrhem přišel Testcom“?



Odpověď:

Testcom na poradách vedení zastupoval pan ředitel Chmelíček.



K dotazu:

Setkala jste se někdy s analýzou, která by naopak doporučovala založení akciové společnosti?



Odpověď:

V debatě jsme tuto možnost také zmínili, ovšem pak založení společnosti s ručením omezeným se zdálo být jednoduší z hlediska nákladů i levnější a administrativně ne tolik složité.



K dotazu:

Co to znamená „z hlediska nákladů levnější“?



Odpověď:

V základním jmění akciové společnosti musí být nejméně 10 mil. Kč a nevím, jestli jsou tam vyšší administrativní náklady, to neumím specifikovat.



K dotazu:

Kolik činil základní kapitál v Testcom servisu,s.r.o.?



Odpověď:

Byl oněch 7,5 mil .Kč, předpokládám.



K dotazu:

Jaký byl ještě jiný důvod pro založení společnosti s ručením omezeným ?



Odpověď:

Myslím, že ne.



K dotazu:

Jak by se muselo postupovat, kdyby zvítězily argumenty pro založení akciové společnosti?



Odpověď:

Stejně jako při založení společnosti s ručením omezeným, rozdíl by byl jenom v tom, že by vznikl jiný právní subjekt nikoli společnost s ručením omezeným, ale akciová společnost.



K dotazu:

Jak by v takové akciové společnosti figuroval stát?



Odpověď:

Stejným způsobem jako byl jediným společníkem ve společnosti Testcom servis, s.r.o. Testcom, výzkumný ústav by pravděpodobně jediným akcionářem byl Testcom, výzkumný ústav, ale nejsem právník ani expert na tyto věci.



Svědkyni se předkládá zápis z porady vedení Ministerstva informatiky ze dne 15.7.2003



K dotazu:

Můžete se vyjádřit k bodu 2 a k úkolu, který byl v té souvislosti uložen?



Odpověď:

Smlouva zpracovaná mezi Testcomem a Ministerstvem informatiky o provozování portálu veřejné správy. Úkol je tady pro pana ředitele Chmelíčka ve spolupráci se mnou a s odborem 21 zpracovat návrh smlouvy. Není tady Testcom servis a to může vzniknout jediným způsobem a to chybou zápisu, který pořizovala pracovnice úřadu, která nedokázala v tu chvíli ještě identifikovat rozdíl mezi Testcomem a Testcom servisem. Při kontrole si toho asi pan náměstek Kolář nevšiml.



K dotazu:

Říkala jste, že diskuse o TESTCOM servisu,s.r.o. byly zhruba v září 2003, ale tento úkol už je z července 2003. Jak to vysvětlíte?



Odpověď:

Tak jsem si to asi špatně pamatovala. Měla jsem pocit, že ty debaty o tom vznikly až v průběhu září 2003.



K dotazu:

Je vám něco známo o tom, že by zajišťoval Testcom,příspěvková organizace provoz nějakého jiného portálu, jiného informačního systému, pro nějaký jiný úřad apod.?



Odpověď:

Myslím, že ne. Jistým informačním systémem je i dohledové centrum, které Testcom, příspěvková organizace provozuje pro úřady, které jsou napojeny do komunikační infrastruktury veřejné správy.





Svědkyni se předkládá zápis z porady vedení ze dne 14.10.2003



K dotazu:

Můžete se vyjádřit k bodu 5 zápisu ?



Odpověď:

Tento bod se jmenuje Smlouva o zajištění činnosti portálu veřejné správy. Obsahem je, že „porada vedení rozhodla o konání samostatného jednání s tématem návrh smlouvy k zajištění portálu veřejné správy mezi Ministerstvem informatiky a Testcom servis. Ředitel kanceláře navrhne časový rámec pro konání porady“.



K dotazu:

Co to mělo být za poradu?



Odpověď:

Většinou jsme k takovýmto tématům,u kterých bylo potřeba, aby se neúčastnili úplně všichni členové porady vedení, protože to bylo nějaké užší téma nebo pro jehož projednání bylo víc času, organizovali takovéto pracovní porady. Předpokládám, že tohle byla porada, jejíž cílem bylo prodebatovat bez nějakého časového omezení, který byl obvykle vyhrazen poradě vedení a která řešila operativní otázky, problematiku spolupráce Ministerstva informatiky a Testcom servis,s.r.o.



K dotazu:

Byl pořízen nějaký zápis z této porady?



Odpověď:

Nepředpokládám, že by existoval, protože z těchto pracovních porad jsme zápisy nepořizovali.



Svědkyni se předkládá zápis z porady Ministerstva informatiky ze dne 30.9.2003



K dotazu:

Můžete se vyjádřit k bodu 6.zápisu z porady ?



Odpověď:

Tento bod zní, že „náměstek Chmelíček rozdal přítomným členům vedení prezentaci nový model provozu portálu veřejné správy a návrh smlouvy k zajištění portálu mezi ministerstvem a Testcom servis, s.r.o.“



K dotazu:

Byla jste na této poradě přítomna?



Odpověď:

Já jsem byla omluvena a to je patrně ten důvod, proč přesně nevím, jak se ke mně ta smlouva dostala. Pravděpodobně mě na té poradě někdo zastupoval a pak ten návrh přinesl.



K dotazu:

Je vám něco známo o možnosti transformace Testcomu, příspěvkové organizace?





Odpověď:

Vím, že v dlouhodobém záměru státu, v organizaci výzkumu, by měly být tyto existující příspěvkové organizace, které fungují jako výzkumné instituce, transformovány na jinou formu, která se bude více zabývat pouze tou výzkumnou činností. Výhledově se to bude pravděpodobně týkat i společnosti Testcom.



K dotazu:

K čemu mělo dojít ohledně majetku příspěvkových organizací?



Odpověď:

Nevím.



K dotazu:

Mělo dojít k nějakým změnám v provázanosti těchto veřejných výzkumných institucí se státem?



Odpověď:

Pravděpodobně by tam k nějakým změnám došlo, ale neznám detaily.



K dotazu:

Z jakého důvodu chybí váš podpis na předmětném referátníku?



Odpověď:

Já jsem byla v té době na dovolené.



K dotazu.

Pověřila jste k podepisování nějakého zástupce?



Odpověď:

Během mé nepřítomnosti byl pověřen nějaký zástupce, nevím, jak se stalo, že tu ten podpis není. Pan náměstek Frankl mě telefonicky informoval o tom, že tento referátník tzv. postupuje úřadem a já jsem mu potvrdila, že s ním samozřejmě souhlasím, protože jsem ho znala z předchozích jednání. Je chyba, že tam není podpis nějakého zástupce.



K dotazu:

Je vám známo , jaké stanovisko legislativně právní odbor ministerstva k předmětné smlouvě zaujal?



Odpověď:

Předpokládám, že jsem s ním byla seznámena.



Předsedkyně senátu čte stanovisko legislativně právního odboru předmětné Smlouvě uzavřené mezi ministerstvem informatiky a TESTCOM servisem,s.r.o.



K dotazu:

Jak se vyjádříte k tomto stanovisku legislativně právního odboru?







Odpověď:

Vím, že to je věc, o které mě náměstek Frankl informoval. Ujistil mě, že když dosud není ta společnost zapsaná v obchodním rejstříku, tak je-li řádně založená, může už konat nějaké právní akty. Předpokládala jsem, že je to v pořádku. Myslím, že tam tato připomínka měla být nějakým způsobem vypořádána.



K dotazu:

Bylo obvyklé, aby Ministerstvo informatiky podepisovalo smlouvu tohoto charakteru se společností, která ještě není zapsána v obchodním rejstříku natož, aby byl podán návrh na její zápis do obchodního rejstříku, či to obvyklé nebylo?



Odpověď:

Nevím, jestli to je obvyklé, pravděpodobně ministerstvo nepodepisuje tak velké množství smluv se společnostmi, které vznikají. Důvodem tohoto postupu bylo to, že tam tlačil čas v souvislosti s některými věcmi, které musely být smluvně uzavřeny na straně společnosti Testcom servis, ale nevím to úplně přesně. Není obvyklé, že by ministerstvo uzavíralo tolik smluv s novými společnostmi, tak se dá těžko srovnat, jestli tam může něco takového vzniknout častěji.



K dotazu:

V té době, bylo vám známo v jakém stádiu je zápis společnosti do obchodního rejstříku?



Odpověď:

Já jsem předpokládala, že nějak probíhá a nezjišťovala jsem detaily, zda již zapsána byla nebo nebyla.



K dotazu:

Z jakého důvodu došlo nejdříve k zápisu jednatelů a s odstupem dozorčí rady?



Odpověď:

Nevím, pravděpodobně jsme se o tom záměru ustanovit dozorčí radu domluvili až nějak později, ale řekla bych, že ne, že jsme s tím počítali od začátku. Nemám proto žádné vysvětlení.



K dotazu:

Z jakého důvodu nebyl podán společný návrh na zápis jednatelů a členů dozorčí rady, když v notářském zápisu o založení společnosti s ručením omezeným, dozorčí rada uvedena je?



Odpověď:

Neznám žádný důvod a předpokládám, že to mohlo být z nějakých administrativních důvodů např. že členové dozorčí rady neměli výpisy z rejstříků trestů nebo něco takového.



K dotazu:

Je vám známo něco o tom kolik v té době bylo v rezervním fondu TESTCOMU, příspěvkové organizaci?



Odpověď:

Ne.





K dotazu:

Je vám známo něco o možnostech použití tohoto rezervního fondu?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Dávala jste v pozici ministryně někdy nějaký souhlas Testcomu, příspěvkové organizaci s použitím rezervního fondu k nějakým účelům?



Odpověď:

Myslím, že ne.



K dotazu:

Z jakého důvodu byla zvolena výše 7,5 mil Kč základního kapitálu v Testcom servisu, s.r.o.?



Odpověď:

To také nevím.



K dotazu:

Z jakého důvodu nebylo zvoleno třeba jenom 7 mil. Kč nebo 8 mil. Kč?



Odpověď:

Nevím.



K dotazu:

Řešila jste tyto otázky nějak společně, ať s obž. Mlynářem, nebo s budoucími jednateli v Testcom servisu,s.r.o. s obž. Chmelíčkem případně s obžalovaným Ing. Novotným?



Odpověď:

To si nepamatuji.



K dotazu:

V jakém stádiu se v současné době nachází likvidace Testcom servisu, s.r.o.?



Odpověď:

Pokud vím, tak jsou tam prostředky na účtu stále blokovány, vzhledem k tomuto probíhajícímu jednání.



K dotazu:

Měla jste v pozici ministryně úvahu, abyste případně přes Testcom, příspěvkovou organizaci iniciovala změnu likvidátora obžalovaného Ing.Novotného vzhledem k charakteru jeho trestního stíhání?



Odpověď:

Ne, nepovažovala jsem to za nutné.



K dotazu:

Měla jste nějaké pochybnosti ohledně jeho oprávnění a správnosti nakládat s finančními prostředky, ohledně nichž se vede trestní stíhání?



Odpověď:

Já nemám pochybnosti o jeho bezúhonnosti a morální integritě, takže jsem neměla žádný důvod měnit nějaká pověření.



K dotazu:

Pokud jde ještě o předmětnou smlouvu s Ministerstvem informatiky a Testcom servisem, můžete uvést, jaké byly úvahy ohledně výnosů spojených s portálem veřejné správy, komu ty výnosy měly patřit?



Odpověď:

Ta úvaha byla taková a to byl i cíl té věci, aby výnosy z případného provozu byly použity zase na rozvoj portálu veřejné správy nebo na rozvoj dalších aplikací, dalších projektů. Bylo jasné, že pokud bude vytvořen nějaký zisk, tak ten zůstane vlastníkovi, tedy výzkumnému ústavu Testcom.



K dotazu:

Pokud jde o případný prospěch, který by případně z takto uzavřené smlouvy mělo mít Ministerstvo informatiky, ať formou nějakých procentuálních odvodů nebo čehokoliv, vyskytly se nějaké úvahy v tomto směru?



Odpověď:

Ministerstvo informatiky nemůže mít žádný prospěch, protože prostředky, které úřady vydělají se stávají součástí státního rozpočtu. Takováto úvaha nevznikla.



K dotazu:

Kdy a jakým způsobem jste byla seznámena s tím, že existují jiné právní názory na legálnost založení Testcom servisu, s.r.o., že se vyskytly nějaké problémy?

Odpověď:

Určitě jsme tuto informaci dostali na poradě vedení, když přišlo nějaké stanovisko Ministerstva financí. Nejsem si jistá, zda s ním přišel pan ředitel Chmelíček, zda ho dostal Testcom nebo zda bylo doručeno Ministerstvu informatiky do kanceláře ministra. Vím, že probíhala nějaká korespondence s Ministerstvem financí na téma vyjasnění těchto právních stanovisek a ve chvíli, kdy bylo jasné, že se pravděpodobně nedá dospět k nějaké shodě, tak pan ministr Mlynář rozhodl, že nemá smysl vést nějaké soudní spory s Ministerstvem financí, byť právníci, kteří společnost Testcom servis, s.r.o. založili, trvali na svém právním názoru a bylo jasné, že by to byl spor dvou právních názorů, které by mohl rozhodnout jenom soud.



K dotazu:

Konalo se nějaké soudní řízení?



Odpověď:

Ne, myslím, že ne.



K dotazu:

Víte o tom, že by byla podána nějaká žaloba Testcomu, příspěvkové organizace?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Pokud jde o dodavatele služeb, které si vybral Testcom servis, s.r.o., je vám něco o nich známo?



Odpověď:

Nevím, neznám.



K dotazu:

Říká vám něco EKO-servis zastoupený panem Smělým?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Máte nějaké povědomí o společnosti Capitol Internet Publisher zastoupené MUDr. Baránkem?



Odpověď:

Společnost znám, protože se pohybuje na IT trhu poměrně dlouho.Vím, že společnost Capitol byla dodavatelem webových stránek Českého Telecomu, tak tam jsem se s její činností někdy setkala. Vím, že vytvářela webové stránky a podobné aplikace i pro jiné velké instituce.



K dotazu:

Viděla jste někdy smlouvy, které uzavíral Testcom servis, s.r.o. s těmito dodavateli?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Byla nějak diskutována výše odměny, která byla dodavatelům stanovena?



Odpověď:

Ve společnosti Testcom servis, s.r.o. pravděpodobně diskutována byla. Dozorčí rada se touto věcí nezabývala.



K dotazu:

Jak jste využila své možnost člena dozorčí rady dohlížet na činnost jednatelů příp. nahlížet do dokladů?



Odpověď:

Společnost Testcom servis,s.r.o. nezahájila skutečné fungování kvůli kterému byla zřízena, takže jsem se neseznamovala s nějakými většími detaily.



K dotazu:

Kdy byla založena tato společnost?



Odpověď:

Někdy začátkem listopadu 2003.



K dotazu:

Notářský zápis je z 30.9.2003, návrh na zápis do OR byl podán 4.11.2003, do likvidace vstoupila 12.3.2004 tak co jste myslela tím, že „nezahájila činnost“? Proč jste za tuto dobu nedohlížela na činnost jednatelů příp. proč jste nenahlížela do nějakých dokladů?



Odpověď:

Bylo zřejmé, že hlavní činnost společnosti měla začít někdy v lednu následujícího roku a někdy v únoru 2004 bylo rozhodnuto o tom, že společnost bude zlikvidována, byť ten návrh možná chvíli formálně trval, ale bylo jasné, že na základě dohody mezi ministrem Mlynářem a ministrem Sobotkou nedojde k tomu skutečnému spuštění faktické činnosti.



K dotazu:

Co jste myslela svým vyjádřením, že byl „spěch s určitými službami“? Tím jste myslela obchodní věstník nebo něco jiného?



Odpověď:

Ano, protože nařízením vlády bylo stanoveno, že má začít fungovat 1.1. příslušného roku.



K dotazu:

Viděla jste obsah smlouvy, kterou uzavřel Testcom servis, s.r.o. s nakladatelstvím Economia?



Odpověď:

Myslím, že ne.



K dotazu:

Bylo to předmětem vašeho zájmu či nikoli?



Odpověď:

Obsah smlouvy jsem považovala za věc těch dvou subjektů. Vím, že jsme diskutovali o obsahu nařízení vlády a o tom jak jí naplnit, protože bylo potřeba učinit jisté změny ve fungování. Bylo to pravděpodobně v rámci porady vedení, protože to byl jeden z úkolů, který jsme měli, protože změna nařízení vlády byla formulována tak, že Ministerstvo informatiky bylo pověřeno zařízením toho, aby to fungovalo.



K dotazu:

Byl předmětem vašeho zájmu jakožto členky dozorčí rady TESTCOM servisu,s.r.o.obsah smlouvy s Economií ohledně obchodního věstníku?



Odpověď:

Obsah smlouvy jsem neviděla.



K dotazu:

Jako člen dozorčí rady jste se účastnila nějakých diskusí ohledně této smlouvy?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Je vám něco známo o vynětí Testcomu, příspěvkové organizace, z přílohy k zákonu o veřejných výzkumných institucí, o kterém by rozhodovala vláda?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Je vám známo něco o tom, kdy fakticky byl podepsán příkaz k úhradě obžalovanými Mgr. Chmelíčkem a Ing. Novotným částky 7,5 mil. Kč z prostředků TESTCOM, příspěvkové organizace na účet Testcom servisu, s.r.o.?



Odpověď:

Ne.



K dotazu:

Jaké byly úvahy ohledně obchodního věstníku? Chtělo si ministerstvo elektronickou podobu zajišťovat zcela samo nebo hodlalo nějakým jiným způsobem postupovat?



Odpověď:

Pokud si správně vzpomínám, tak když vzniklo toto nařízení vlády, tak byly zhruba dvě varianty. Jedna bylo, že by ministerstvo zajišťovalo vydávání obchodního věstníku, což bylo jasné, že je varianta, která se nedá v termínu do 1.1. stihnout, protože na to ministerstvo nemělo fungující aplikaci, existující personální zajištění ani systém sběru údajů, protože sběr údajů do obchodního věstníku je poměrně složitá činnost. Bylo rozhodnuto spolupracovat se společností Economia, která v té době již měla fungující infrastrukturu pro vydávání obchodního věstníku, protože byla tímto vydavatelem, byť v papírové podobě v minulosti, ale zároveň měla k dispozici i aplikaci, kterou bylo možné použít pro elektronické vydávání. Tím důvodem bylo to, že jsme si byli vědomi toho, že svěřit vydávání obchodního věstníku někomu úplně novému nejde z hlediska toho, že společnost Ekonomia má existující smlouvy na vydávání papírové formy, to znamená, že by pro stát bylo extrémně nákladné vytvářet ještě další řešení a pak samozřejmě, kdyby nějaký nový subjekt začal obchodní věstník vydávat, bylo by docela jako u každé počínající aplikace a měli jsme tyto zkušenosti s centrální adresou České pošty, docela velké riziko, že to nebude fungovat dobře. Což jsme samozřejmě nechtěli, protože i z pohledu úkolu našeho ministerstva bylo dokázat, že ta elektronická podoba bude využívaná a postupně může nahradit formu papírovou, což se postupem času ukazuje.



K dotazu:

Pro jaké řešení jste se rozhodli?



Odpověď:

Bude vhodné uzavřít smlouvu se společností Economia, která bude obchodní věstník v elektronické podobě dodávat a za to, že bude moci být umístěn na portálu veřejné správy, bude platit určitou částku.



K dotazu:

Jak lze tyto myšlenky časově zařadit v rámci Ministerstva informatiky?









Odpověď:

Úplně přesně nevím, kdy vzniklo nařízení vlády, to bylo myslím někdy v srpnu nebo v září předchozího roku, takže navázali na nařízení, když jsme v průběhu září analyzovali jakým způsobem by to šlo vyřešit buď vlastními silami nebo nějakou externí objednávkou u nějakého nového subjektu a pak jsme zvolili toto řešení.



K dotazu:

To znamená, že byla uzavřena smlouva mezi Testcom servisem, s.r.o. a Ekonomií?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Hovořila jste o možných příjmech od Ekonomie v této souvislosti. Jaké příjmy zhruba jste si představovali?



Odpověď:

Přesně si nevzpomínám na tu částku, bylo to v řádech milionů.



K dotazu:

O této částce jste s někým hovořila nebo v rámci jakých diskusí tato částka byla zmiňována?



Odpověď:

Myslím, že nás o těch vyjednávání informoval pan ředitel Chmelíček na poradách vedení o tom, že s Ekonomií vede tato jednání.



K dotazu:

A časové zařazení?



Odpověď:

Někdy po založení společnosti Testcom servis, někdy v průběhu listopadu 2003. Myslím, že ta smlouva byla uzavřena koncem listopadu 2003.



K dotazu:

Byly na Ministerstvu informatiky zpracovány nějaké analýzy týkající se portálu veřejné správy, jeho možného rozvoje, financování, jeho možných výnosů z různých inzercí ?



Odpověď:

Těch analýz bylo několik, jak jsem zmínila, některé byly už z doby úřadu pro veřejný informační systém. Pak byly tyto analýzy součástí i zpracování jednotlivých etap portálu veřejné správy od dodavatele společnosti Český Telecom. Pak myslím byly k dispozici i analýzy, které si objednávala společnost Testcom nebo Testcom servis, které byly také k dispozici na Ministerstvu informatiky.



K dotazu:

Co bylo obsahem těchto analýz?







Odpověď:

Na základě zahraničních zkušeností jsme se ptali na to, jestli je možné nějak využívat příp. sponzorské odkazy a jiné možnosti na portálu veřejné správy. Nakonec bylo rozhodnuto, že je nebudeme využívat, protože jsme si nebyli jisti, zda bychom byli správně schopni nastavit smluvní vztahy s případnými inzerenty, ale hlavním důvodem bylo to, že jsme chtěli portál veřejné správy udržet jako službu státu občanům a nechtěli jsme se dostat do nějakých debat o tom, že je to komerční služba, kterou může využívat kdokoli, kdo zaplatí nějakou částku. Tento produkt nikdy využíván nebyl a myslím, že ani nebude. Přestože v některých zemích se to používá jako docela běžný způsob financování provozu takovéhoto portálu. Nám ta rizika, že se tam objeví reklama na něco s čímž nebude jistá část úřadu spokojena nám připadala jako příliš komplikovaná. V současné době v té části sponzorské odkazy jsou jenom odkazy na spolupracující subjekty většinou ze státní správy nebo nějakým způsobem se státem provázané.



K dotazu:

Vyskytly se úvahy o možnostech výnosů za zveřejňování např. veřejných zakázek na portálu veřejné správy ?



Odpověď:

Tam jsem uvažovali o tom, že je potřeba pokud možno zkvalitnit služby portálu a byla docela poptávka po podobných službách, protože v současné době centrální adresa, která je také dnes součástí portálu veřejné správy a kterou provozuje Česká pošta uveřejňuje jenom některé informace a byla poptávka po tom, aby informace o veřejných zakázkách se na ten portál dostaly v nějaké ještě jiné podobě, ale zatím to nebylo realizováno.



K dotazu:

Vyskytly se úvahy o možných výnosech za zveřejňování aplikace volných míst ve státní správě a samosprávě?



Odpověď:

Tato aplikace funguje, protože jí provozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale je to zase v poloze služby, takže je to aplikace, ze které žádné výnosy nejsou. Nakonec všechny tyto debaty a úvahy skončily u toho, že by portál měl být zachován v původním záměru, že je to jakási služba státu, občanům a že by neměl být komplikován takovýmito věcmi, ve kterých to není jednoduché.



K dotazu:

Vyskytly se nějaké možnosti výnosů ze zveřejňování aplikací nějakých reklam, třeba profesních komor?



Odpověď:

Vím, že profesní měly zájem o spolupráci, ale i tady se to ubíralo tím směrem, že by případná spolupráce byla nastavená na to, že by portál veřejné správy získával data a informace od těchto komor nikoli nějaký finanční prospěch.



K dotazu:

Vyskytly se nějaké úvahy o možných výnosech za zveřejňování informací o grantech?







Odpověď:

I to je aplikace, která už dnes funguje, protože se podařilo zapojit letos do projektu portálu centrální registr neziskových organizací a související informace, ale zase jsou to informace, které zveřejňují jiné instituce státní správy a logicky ani za tohle neplatí. Myslím, že i registrace neziskových organizací je zcela zdarma, protože tam nikde ani žádný správní poplatek nebyl zaveden.



K dotazu:

Vyskytly se úvahy o možných výnosech z přihlašování televizních poplatků a výběru těchto poplatků?



Odpověď:

To vzniklo na základě poptávky České televize a Českého rozhlasu, kteří si přály využít právě toho, že portál veřejné správy je hojně navštěvován. Dnes to funguje tak, že oni mají svou vlastní aplikaci a přes portál veřejné správy je do ní přístup.



K dotazu:

Měli jste nějakou představu o možných výnosech za situace, pokud by to bylo uskutečněno podle původního záměru?



Odpověď:

Tam by to muselo být uděláno tak, že by musel platit ten, kdo ty poplatky přijímá, to znamená Český rozhlas a Česká televize. Nejsem si jistá, že by byly nějaké debaty o částkách, protože i rozpočty těchto organizací jsou nějakým způsobem dány určitými pravidly a nevím, jestli oni by tam v tom měli položku nebo museli by jí postupně vytvořit.



K dotazu:

Viděla jste nějaké analýzy, které měl zpracovat Testcom příp. Testcom servis, s.r.o., mohla byste uvést o jaké šlo analýzy?



Odpověď:

Myslím, že jedna z těch analýz byla od společnosti Capitol Internet Publisher, týkaly se možnosti budoucího provozu portálu veřejné správy, protože rámcová smlouva s Českým Telecomem skončí 30.6. příštího roku a ministerstvo se zabývalo otázkou toho, jak portál provozovat dál. Myslím, že tam byly nějaké expertní analýzy z technické části, to znamená, jak provozovat redakci portálu, jak spravovat nadále aplikaci životních situací, protože to je hlavní přínos, který ministerstvo do té věci přineslo mimo hrazení hardwarové infrastruktury.



K dotazu:

Kromě společnosti Capitol Internet Publisher, vzpomenete si ještě na nějakou jinou společnost?



Odpověď:

Myslím, že tam pak ještě byly nějaké fyzické osoby, ale skutečně to nevím.



Senát bez dotazu.









K dotazům státního zástupce:

Vzpomenete si, zda jste ještě před tím samotným založením Testcom servisu, s.r.o. zaznamenala ze strany obžalovaných v rámci pracovních setkání jakýkoli argument, který se stavěl proti založení společnosti s ručením omezeným?



Odpověď:

Myslím, že jsme to diskutovali dohromady a uvažovali jsme o tom, zda to není nějakým způsobem komplikované, nakonec argumenty pro založení společnosti zvítězily jako průhledné a transparentní řešení.



K dotazu:

Můžete se konkrétně vyjádřit, zda zazněly argumenty proti?



Odpověď:

Nevím, jestli zazněly zrovna z úst obžalovaných, ale hovořili jsme o tom, že to bude nějaká administrativa, nějaká práce, kterou s tím bude potřeba spojit apod.



K dotazu:

Zazněly v rámci pracovních setkání odkazy na Ing. Jonášovou?



Odpověď:

Nevzpomínám si.



K dotazům obhájce Mgr. Hanzlíka:

Upozorňoval vás někdo z vašich podřízených na ministerstvu na nedostatek zaměstnanců pro redakční práci na portálu?



Odpověď:

To bylo téma, které jsme diskutovali opakovaně, protože ministerstvo bylo poměrně mladé, tak té práce bylo vždy hodně a oni upozorňovali především na to, že je velmi obtížné kombinovat vyjednávací a přesvědčovací práci ve směru k ostatním ústředním orgánům státní správy a zároveň rutinní redakční činnost a že je dobré tyto věci oddělit. Upozorňovaly na to i řídící týmy portálu veřejné správy a pracovní skupiny, které se docela hojně scházely při přípravě projektu, ve kterých byli zastoupeni jak dodavatelé, tak i zástupci veřejné správy a ostatních úřadů, kteří upozorňovali na tu věc, se kterou měli zkušenost ze svých projektů, že je potřeba postavit výkonný tým, protože jinak se ti pracovníci zblázní a nebudou vědět, jestli dříve mají přesvědčovat někoho na Ministerstvu financí nebo kontrolovat správnost dat.



K dotazu:

Byla jste roku 2003 na podzim na Inxexu?



Odpověď:

Ano.



Svědkyni se předkládá k nahlédnutí prezentace ministerstva informatiky předložená obžalovaným Vladimírem Mlynářem.









K tomu svědkyně uvádí:



V této prezentaci stojí, že nový model provozu bude založen na přenesení provozu portálu na samostatný subjekt Testcom servis založený a řízený Ministerstvem informatiky. Jsou tady zmíněny i přínosy tohoto řešení. Jak už jsem zmínila průhledné finanční toky, jasná kontrola, částečné oddělení od státního rozpočtu a rychlejší rozvoj. Je tu obrázek propojení, kde je zřejmé, jak Ministerstvo informatiky bude Testcom servis případně podporovat rozvojovými dotacemi, že budou přicházet platby za provozování obchodního věstníku, příp. za provozování centrální adresy.



K dotazu:

Znáte tuto prezentaci?



Odpověď:

Určitě jsem byla na Invexu. V době, kdy pan ministr Mlynář tuto prezentaci prezentoval, já jsem hovořila na jiné části konference, ale samozřejmě jsem tu prezentaci viděla v rámci přípravy na veletrh Invex.



K dotazu:

Jaké byly kompetence legislativně právního odboru při posuzování a vypracování stanoviska ke smlouvě mezi Testcom servisem a ministerstvem?





Odpověď:

Odbor legislativně právní byl, jak už vyplývá z referátníku, připomínkovým místem k tomu, aby tuto smlouvu posoudil, nicméně jak vyplývá z referátníku, tak referátník vzešel z provozní sekce, kde také určitě k tomu byl také právní názor.



K dotazu:

Pokud by měli nějaké pochybnosti, měli by je vyjádřit?



Odpověď:

Cílem referátníku je sebrat názory, ať už odborné, věcně odborné na obsah dokumentů i právní, právně odborné na formální stránku a správnost dokumentu. Bylo by jejich povinností tyto pochybnosti vyjádřit a zformulovat, pak následně je povinností zpracovatele referátníku se k těm povinnostem vyjádřit příp. jednotlivé pochybnosti a připomínky vypořádat. Další podpisy k tomu příslušní ředitelé sekcí nebo náměstci připojují až v okamžiku, kdy považují připomínky za dostatečně vypořádané, mají pocit, že rozpory byly odstraněny.



K dotazu:

Byl vám předložen zápis z porady, kde měl být předložen nový model fungování a návrh smlouvy. Vy jste konstatovala, že jste bylo omluvena a někdo vás zastupoval. Kdo vás zastupoval?



Odpověď:

To bohužel neumím určit. Mohli to být dva pracovníci, dva ředitelé odboru, kteří v té době byli ředitelé odboru, ale nevím, kdo z nich to by.







Svědkyni se předkládá k nahlédnutí zápis z porady na č.l. 1006



K tomu svědkyně uvádí:



Je tu přímo napsáno, že zástupcem sekce 4 byla Ing. Jitka Krčilová v té době ředitelka jednoho z odborů.



K dotazu:

Co to znamená, že vás zastupovala, máte pak nějakou zpětnou vazbu?



Odpověď:

Jednak se o tom dozvím ze zápisu a jednak mi ona předá všechny materiály, které tam dostala. Pokud tam dostala návrh smlouvy, jak se v zápise píše, tak to byla ona, která mi jej přinesla.



K dotazu:

V zápise ze dne 15.7. byl Mgr. Chmelíček a vy jste byli pověřeni vypracováním návrhu smlouvy. Jak jste k naplnění úkolu přistoupili?



Odpověď:

Předpokládám, že jako při plněních jiných úkolů jsem tím pověřila některé pracovníky, kteří měli tu věc věcně na starosti. Bylo to oddělení portálu veřejné správy, protože bylo potřeba zformulovat věcný obsah, ale úplně přesně si nepamatuji koho přesně jsem pověřila, protože takových úkolů bylo průběžně velmi mnoho.



K dotazu:

Co bylo v obsahu náplní vaší činnosti na ministerstvu v této době?



Odpověď:

Měla jsem na starosti oblast e-governmentu, to bylo jednak vytvoření portálu veřejné správy, poté koncepční a obsahové části, zajištění spolupráce jednotlivých resortů na celé řadě dalších projektů, které v oblasti e-governmentu probíhaly, ať to byla otázka elektronického podávání daní, elektronické komunikace z Českou správou sociálního zabezpečení a spousty dalších věcí, byla to spolupráce s veřejnou správou, s krajskými úřady v oblasti elektronizace a internetizace veřejné správy, protože veřejná správa je nezávislá a na druhou stranu celá řada aplikací, která tam vzniká, má dopad přímo do státní správy, tedy to byla oblast naší spolupráce. Pak jsem měla na starosti problematiku elektronického tržiště, což byla další z e-governmentových aplikací a oblast mezinárodní spolupráce, ta v roce 2003 byla poměrně velmi aktivní, protože to bylo v období před vstupem do Evropské unie, tak jsme vedli celou řadu jednání o zapojení ČR do mezinárodních projektů v oblasti elektronické komunikace, výměny dat apod. Byla to bilaterální spolupráce na projektech evropského charakteru. Jednak na výměně zkušeností kolem portálu veřejné správy, kde jsme velmi úzce spolupracovali s Maďarskem a Rakouskem, kde už podobný projekt existoval a hodně jsme využívali jejich zkušenosti.



K dotazu:

Jak bylo plánováno rozdělení kompetencí mezi Testcom servisem a vámi, když měly participovat částečně na portálu?





Odpověď:

Testcom servis by měl vykonávat rutinní činnosti, pravidelnou, každodenní redakční činnost, správu databáze a ověřování kvality údajů a redakční práci. Ministerstvo mělo nadále identifikovat možnosti vyhledávání nových aplikací, rozvoje portálu, jeho propagace, jeho prosazování a upevňování v postavení portálu mezi jednotlivými ústředními orgány státní správy. Přesvědčovací a vykládací činnost, co ještě všechno je potřeba udělat. Na Ministerstvu životního prostředí vznikala v té době aplikace kolem mapových služeb, tak ministerstvo vyjednávalo zapojení aplikace do portálu a byla to koordinace podobných aktivit, tak aby nevznikala některá řešení skutečně duplicitně, protože předtím, než vzniklo Ministerstvo informatiky, celá řada projektů vznikala velmi živelně a některé orgány a organizace dělaly to samé aniž by o tom věděly. Byla to koncepční, koordinační a organizační činnost. Testcom servis měl vykonávat rutinní činnost. Např. když přijde nějaká aktualizace do databáze obcí, tak je třeba zabránit tomu, aby někdo nevystavoval na portálu veřejné správy nějaké vtipy, komolil adresy atd. a takováto správa databáze a redakční činnost je každodenně potřeba.



K dotazu:

Měli jste připraveny nějaké kontrolní mechanismy nad činností Testcom servisu tak, aby nedocházelo k duplicitě?



Odpověď:

Byla představa o tom, že budou pravidelné porady týmů, ve kterých bude identifikováno na čem kdo pracuje a byla nutná i každodenní komunikace v případě řešení některých komplikovaných situací, protože by se pravděpodobně stalo a stává se to v současné praxi provozu, kdy Testcom vykonává tu činnost, že jsou věci, které rutinní tým neumí rozhodnout, narazí na nějakou věc, dostane třeba z help desku nějakou informaci a rozhodnutí, co s tím musí pochopitelně udělat ministerstvo. Byl předpoklad, že komunikace bude velmi úzká a že to bude velmi úzká pracovní spolupráce.



K dotazu:

Hovořili jste o tom, jakým způsobem bude dělen případný zisk Testcom servisu,s.r.o.?



Odpověď:

O tom jsme detailně nehovořili, ale bylo jasné, že prostředky by měly být použity na rozvoj portálu, pokud k takovému rozvoji dojde a jak už jsem zmínila, pokud bude vytvořen nějaký zisk, tak ten zůstane vlastníkovi Testcom servis, s.r.o., tedy společnosti Testcom.



Obhájce JUDr.Hochman bez dotazů.



K dotazu obhájce JUDr. Sokola:

Byla jste informována o činnosti Testcomu poté, co došlo k delimitaci této složky na Ministerstvo informatiky?



Odpověď:

Vím, že jsme o tom vedli debaty na poradě vedení. Bylo zřejmé, že Testcom výzkumný ústav jako podobné instituce není, tak úplně efektivní a že je potřeba provést jisté změny v jeho činnosti. Především to bylo ve věcech jako je využívání prostor, využívání kapacit a že je potřeba učinit jisté změny jako probíhají ve všech vědeckých a výzkumných institucích teď, kdy v minulosti byly tyto instituce zvyklé na poměrně volné nakládání s prostředky a nyní se situace změnila. Zároveň jsme byli informováni o tom, že roste konkurence v oblasti služeb, které Testcom doposud poskytoval, protože on v minulosti byl velmi úzce navázán na Ministerstvo dopravy a spojů a ti pracovníci, kteří tam doposud pracovali byli zvyklí, že mají své jisté, zatím co nyní bylo třeba, aby se začali chovat poněkud jinak vzhledem k jiným podmínkám. I společnost Testcom jako výzkumná instituce v celé řadě svých příjmů musí soutěžit ve veřejných soutěžích a v rámci zadávání zakázek. I v této oblasti bylo potřeba udělat změny. Diskutovali jsme o změně personálního obsazení a struktury fungování instituce tak, aby mohla obstát.



K dotazu:

Zabývali jste se možností přímé použitelnosti Testcomu jako takového potažmo jeho zaměstnanců pro účely té činnosti, kterou bylo nutné vyčlenit z Ministerstva informatiky ve vztahu k portálu veřejné správy?



Odpověď:

O té variantě jsme také diskutovali, nicméně ani personální složení Testcomu jako takového v té době nemělo kapacity proto, aby tam přímo mohla vzniknout redakce, protože specializace té instituce a její dosavadní činnost vedla jiným směrem, tak bylo jasné, že tým musí někde vzniknout znovu nebo nově, že se musí přijmou lidé s potřebnou kvalifikací.



K dotazu:

Jste informována o nějakých redukcích, počtu zaměstnanců státní správy v roce 2003 nebo 2004 na úrovni nejvyšších orgánů státní správy, to znamená ministerstev a pokud ano, zda se tato redukce nějakým způsobem dotýkala i Ministerstva informatiky?



Odpověď:

Myslím, že tam byla schválena nějaká redukce k 1.1.2004. Ministerstva informatiky se tato část týkala. Byla k dispozici nějaká neobsazená místa, takže byla tato místa škrtnuta. Redukce počtu pracovníků se týkala všech ústředních orgánů státní správy, tudíž i Ministerstva informatiky.



K dotazu:

V rámci výkonu vaší funkce ministryně jste byla schopna věcně nebo alespoň formálně přezkoumávat všechny materiály, které jste dostala v tzv. referátnících k podpisu?



Odpověď:

Cílem referátníku je, aby ministr dostal materiál nějakým způsobem zpracovaný a aby ten materiál obsahoval odborná a expertní stanoviska pracovníků úřadu. Kdybych byla já jako ministryně schopna věcně či formálně přezkoumávat všechny materiály, tak tam nemusím mít 165 lidí, které stát platí. Když člověk něco podepisuje, tak věnuje vždy velkou pozornost materiálům, ve kterých je jasné, že panuje nějaký rozpor, mezi názory jednotlivých pracovníků úřadu mezi jednotlivými sekcemi, mezi jednotlivými odbory a pak jsem se vždy snažila dospět k tomu, aby všechny připomínky byly vypořádány, aby bylo jasné, že ti kteří materiál věcně zpracovávají a u nichž je výsledkem i měsíční práce, to znamená ,že znají všechny detaily, jsou si vědomi všech souvislostí. Já jako ministr a žádný ministr asi nemůže detailně posuzovat všechny materiály, kterých mu chodí na stůl 40 denně, protože nemá čas ani expertní kapacitu referentů a zaměstnanců.



Obhájci dále bez dotazů. Obžalovaným dána možnost klást svědkyni dotazy: Bez dotazů.





K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:

Pokud jde o vámi popisovanou redakční rutinní činnost, pod která práva a povinnosti Testcom servisu vztahující se k provozování, což je příloha 3 diskutované smlouvy, lze tuto činnost zařadit ? 1) řízení komerčních aktivit, 2) rozvoj nových aplikací, 3) integrace aplikací do portálu veřejné správy, 4) správa rozhraní portálu veřejné správy?



Odpověď:

Částečně do správy rozhraní portálu veřejné správy a částečně i do integrace aplikací, protože např. redakční práce na portálu se týkala projektu EPUSA, což je projekt krajské samosprávy, kde redakce portálu zajišťuje, aby tento projekt mohl být integrován kontrolou kvality dat, která tam procházejí.



K dotazu:

Je vám známo něco o dohodě o vypořádání, která byla uzavřena v březnu 2004 mezi Testcomem, příspěvkovou organizací a Testcom servisem, s.r.o.?



Odpověď:

Vím, že jsme na poradě o této dohodě hovořili, ale neznám úplné detaily. Myslím, že cílem dohody bylo zajistit nebo připravit likvidaci té společnosti.



K dotazu:

Jakým způsobem měla být likvidace zajištěna podle této smlouvy?



Odpověď:

Na obsah si přesně nevzpomínám.





K dotazu:

Vzpomenete si, že by obsahem této dohody bylo nějaké peněžní plnění?



Odpověď:

To si nevzpomínám.



K dotazu:

Co znamená, že jste tuto dohodu diskutovali?



Odpověď:

Vím, že jsme dostali na poradě vedení nebo někde informaci, že v rámci likvidace bude takováto dohoda uzavřena, ale nepamatuji si bližší detaily toho, co mělo být jejím obsahem.



K dotazu:

Pokud jde o diskusi, která by byla v rámci vašeho členství v dozorčí radě v rámci Testcom servisu, s.r.o., tak nějaké konkrétní diskuse jste se zúčastnila o této otázce?



Odpověď:

Vím, že na této poradě se pan náměstek Frankl na některé věci se smlouvou související ptal, ale nepamatuji si skutečně přesný detail.





K dotazu:

Můžete vysvětlit znění článku 6 bod 2. samotné smlouvy mezi Ministerstvem informatiky a Testcom servisem, s.r.o. ?



Předsedkyně senátu čte článek 6 bod 2.) předmětné smlouvy.



Odpověď:

Myslím, že cílem tohoto ustanovení bylo, aby Testcom servis nemohl nárokovat žádná další plnění na Ministerstvu informatiky, protože rozpočet Ministerstva informatiky byl v té době nějakým způsobem dán. Předpokládám, že tohle byl ten důvod a že jsme vycházeli z toho, že není možné uzavírat smlouvu obecně, ze které by vyplývala úřadu povinnost hradit, co není ve schváleném rozpočtu.



Státnímu zástupci, obhájcům a obžalovaným opětovně dána možnost klást svědkyni dotazy : Bez dotazů.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu: Všichni bez připomínek.





Svědkyně svědečné nežádá.





Vyhlášeno

U s n e s e n í



Ve 12.50 hodin se p ř e r u š u j e hlavní líčení do 14.00 hodin.





Ve 14.10 hodin pokračováno v hlavním líčení.



Do jednací síně se dostavila JUDr. Průšová i.s. JUDr. Sokola za obž. Mlynáře, s čímž dotčený obžalovaný souhlasí.







Přistoupeno k výslechu svědka Ing. Václav Smělý, gen. na čl. 434, totožnost ověřena dle OP, který po poučení dle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr.řádu a §§ 174 a 175 tr.zákona k věci uvádí:





Poučení jsem porozuměl a vypovídat budu.



K dotazu předsedkyně senátu:

Uzavřel jste smlouvu o poskytování služeb s kým?



Odpověď:

S Testcom servisem, s.r.o.



K dotazu předsedkyně senátu na obžalované Mgr. Chmelíčka a Ing. Novotného, zda v této záležitosti zprošťují povinnosti mlčenlivosti svědky Ing. Smělého, daňového poradce ?



Mgr. Chmelíček uvádí:



Zprošťuji svědka mlčenlivosti v tomto případě.



Ing. Novotný uvádí:



Zprošťuji svědka mlčenlivosti.



K dotazu předsedkyně senátu:

Můžete uvést okolnosti, zda s vámi byla uzavřena smlouva týkající se zpracování účetnictví, daňového poradenství, jaký rozsah byl poskytovaných služeb, jaká odměna byla sjednána?



Odpověď:

Smlouva byla uzavřena mandátně v průběhu vzniku organizace na veškeré ekonomické, účetní, daňové služby a poradenství. Cena byla sjednána asi na 50.000,- Kč bez DPH.



K dotazu:

Na základě čeho jste byl osloven právě vy?



Odpověď:

Přesně si to nepamatuji, ale buď přes právní kancelář nebo přes nějakou nabídku. S klienty jsem předtím v žádných vazbách nebyl. Mám nabídku v různých právních kancelářích, tak odtud myslím, že to bylo.



K dotazu:

Jakým způsobem byla určena cena za rozsah služeb?



Odpověď:

Cena byla určena na základě určité kalkulace, když rozsah činností, které by se měly dělat, tak se spočítalo kolik jsou zhruba náklady s určitou rezervou, protože kdyby se to řešilo jiným způsobem např. že by se zaměstnal ekonom nebo účetní, tak průměrnou mzdu, odvody, náklady na pracovišti atd., tak bychom daleko přesáhli tyto částky.



K dotazu:

Jakým konkrétním způsobem byla určena výše 50.000,- Kč bez DPH?



Odpověď:

Kalkulací práce, která by měla být odvedena.



K dotazu:

Rozsah práce měl být jaký?



Odpověď:

Co se týká ekonomické činnosti, daňového poradenství, účetnictví a služeb s tím souvisejících.



K dotazu:

Můžete rozvést jaké služby s tím související byly?



Odpověď:

Účast na jednání, vyjádření se ke smlouvám z ekonomického hlediska a kalkulace různých záměrů atd. Přibližně náplň ekonomického úseku se vším všudy.



K dotazu:

Můžete uvést k jakým smlouvám jste se vyjadřoval a zda o tom existují písemná vyjádření?



Odpověď:

Určitě bude existovat vyjádření nebo že jsem se zúčastnil jednání s Economií, tam jsem byl několikrát na jednání.



K dotazu:

Kdo tam byl za Ekonomii?



Odpověď:

To si nepamatuji.



K dotazu:

Kolika jednání jste se účastnil?



Odpověď:

Nevím přesně.



K dotazu:

Máte k dispozici vaše písemná stanoviska?



Odpověď:

Nevím, jestli jsme vždy dělali písemné stanovisko.



K dotazu:

V čem dalším spočívala vaše činnost kromě zpracování stanovisek?



Odpověď:

Účetnictví, zaúčtování dokladů, zastupování před správcem daně, zpracování mezd a všechny věci, co souvisí s touto činností.



K dotazu:

Co tím myslíte „ zastupování před správcem daně“?



Odpověď:

Finanční úřad.



K dotazu:

Zúčastnil jste se nějakých konkrétních jednání na Finančním úřadu?



Odpověď:

Dávají se daňová přiznání, registrace, všechny činnosti, co s tím souvisí.



K dotazu:

Ptala jsem se na jednání nikoli na podání, účastnil jste se nějakých jednání na Finančním úřadu?



Odpověď:

Kontrola finančního ředitelství na účetnictví, daně, na postup. Nebyly shledány žádné nálezy.



K dotazu:

Jaký byl rozsah mzdové agendy?



Odpověď:

Jeden nebo dva lidi. Ze začátku dva a pak se to stornovalo. Vzhledem k tomu, že činnost byla zastavena dříve než začala díky diskusím kolem ustanovení organizace, tak bylo rozhodnuto, že od Vánoc půjde do likvidace, tak jsem jenom zabezpečoval likvidace.



K dotazu:

A jaké další činnosti jste zajišťoval pro TESTCOM servis,s.r.o.?



Odpověď:

Účetnictví, zpracování dokladů.



K dotazu:

Máme k dispozici účetnictví, můžete nahlédnout, jestli něco chybí?



Odpověď:

Asi tam bude všechno, nepředpokládám, že by se něco ztrácelo. Co bylo zaúčtováno jsme odevzdali a jiné dokumenty neexistovaly.



K dotazu:

Pokud jde o vklad základního kapitálu z Testcomu, příspěvkové organizace na účet Testcom servisu, s.r.o., při samotném vzniku Testcom servisu, s.r.o., diskutoval jste s nějakým právníkem ,s někým jiným, kdo by byl činný ohledně založení společnosti?



Odpověď:

Já jsem se tím moc nezabýval. Když jsem byl požádán, tak jsem se na to podíval, neviděl jsem v tom žádný problém, ale speciálně jsem se tím nezabýval. Akorát vím, že je tam rozpor dvou zákonů.



K dotazu:

Rozpor dvou zákonů, můžete to specifikovat?



Odpověď:

Tam je zákon z bývalého federálu, co se týká použití rezervního fondu rozpočtových organizací, tedy mám dojem, že ho nikdo nezrušil a nový zákon o rozpočtových pravidlech.



K dotazu:

Zaobíral jste se otázkou, zda jde o zákon, zda jde o vyhlášku, který z nich je vyšší právní síly, jestli zákon, vyhláška je zrušená či není zrušená, a podle jakého zákona se Testcom, příspěvková organizace měla řídit?



Odpověď:

Do podrobností jsem se tím nezabýval.



K dotazu:

To, že je tam nějaký rozpor jste se dozvěděl od koho?



Odpověď:

Přesně nevím. Jak to bylo založeno, tak kolem toho vznikly nějaké diskuse.



K dotazu:

Částka 7,5 mil. Kč pocházela z rezervního fondu příspěvkové organizace, o tomto samotné faktu jste věděl?



Odpověď:

Věděl jsem o tom.



K dotazu:

A jaký jste měl na to názor?



Odpověď:

Nevidím důvod, proč by tyto prostředky nemohly být použity, protože zákon rozpočtových pravidel řeší rozpočet státu a toto ve skutečnosti nejsou peníze státu ani nejdou ze státního rozpočtu, to jsou peníze vydělané z ekonomické činnosti organizace, která po zdanění zbytek převádí na rezervní fond. To použití je jasné, ale konstrukce toho zákona není dobrá, je špatná, nepřehledná a vede to k celé řadě věcí, viz. tento postup. Něco jiného jsou rozpočtové prostředky státu a něco jiného jsou ostatní prostředky, které si někdo vydělá. Ten postup nebyl asi tak, jak se jeví , v souladu, ale nejsem ani právník a nejsem schopný to posoudit. Je to můj názor jako ekonoma.



K dotazu:

V jaké fázi samotného založení Testcom servisu, s.r.o. jste byl konkrétně činný?



Odpověď:

To si přesně nevzpomínám, jestli jsem se k něčemu vyjadřoval. Určitě jsem o tom byl informován, ale jestli jsem psal nějaké stanovisko, vyjádření určitě pokud se mě někdo ptal na výši základního kapitálu, tak jsem doporučoval vyšší z toho důvodu, aby si nemuseli brát úvěry. Předpokládalo se, že se ta činnost dále rozšíří. Ten nápad se mi líbil, protože když to řeší stát nebo státní organizace, tak je to vždycky obrovsky nákladové, složité, nerentabilní, ale když se použije jiná forma, kterou já preferuji jako ekonom, tak se náklady daleko zjednodušují a je to rentabilnější.



K dotazu:

Je vám známo, proč jako výše základního kapitálu byla zvolena výše 7,5 mil.Kč?



Odpověď:

Myslím, že jsme tam dělali nějakou kalkulaci, které by bylo i do budoucna investiční potřeb, zainvestování výpočetní a další techniky, pohledávky, které by byly v běžných prostředcích a z toho důvodu jsme se dostali k té částce. Já jsem preferoval vyšší částku, aby se nemuselo jít do úvěrů a bylo to daleko jednodušší a průhlednější z hlediska peněz.



K dotazu:

Proč byla zvolena zrovna výše 7,5 mil.Kč?



Odpověď:

Ta se udělala kalkulací. Vyšlo, co by bylo potřeba z hlediska investic, ověření prostředků a provozního kapitálu.



K dotazu:

Můžete nám pohovořit o této kalkulaci?



Odpověď:

Já si to takhle nepamatuji, ale vím, že jsme o tom hovořili, a že to v takovém rozsahu zhruba bylo.



K dotazu:

Můžete vysvětlit, co jste myslel zainvestováním výpočetní techniky?



Odpověď:

Ano, protože se předpokládalo, že ta organizace původně měla, co se týká portálu a dalších činnosti s tím souvisejících se rozvíjet. Upozorňuji na to, že ještě než se rozvinula, než začala pracovat, tak pan ministr rozhodl, že se zlikviduje, tak se všechno přerušilo a muselo se postupovat jako když vstupuje do likvidace. Zkalkulovaly se výnosy, náklady, předalo se to dál na Testcom.



K dotazu:

Pokud jde o samotné zakládání společnosti, při různých diskusích, které jste vedl ohledně vaší kalkulace, komunikoval jste s nějakým právníkem?



Odpověď:

Já jsem s právníkem nekomunikoval, já jsem neměl technicky za úkol zabezpečit založení. Občas se mě ptali na některé mé názory související se založením, s funkcí, fungováním do budoucna atd. jaké předpoklady vytvořit, tak na to jsem odpovídal.



K dotazu:

Vy jste uváděl „že se mě ptali“, kdo se vás ptal?



Odpověď:

Pan Chmelíček, pan Novotný. Myslím, že i na jednáních byl nějaký právník.



K dotazu:

Říká vám něco JUDr. Petr Mai, či nikoli ?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

A co vám to říká?



Odpověď:

Je to právník. Spolupracujeme občas spolu v oblasti daní a ekonomiky, když potřebuje něco, tak mě požádá nebo to navrhne klientovi.



K dotazu:

Pokud jde o známost s panem JUDr. Maiem, tak tu jste měl jak dlouho? Bylo to ještě předtím, než byl zakládán Testcom servis, s.r.o.?



Odpověď:

Určitě. Známe se delší dobu.



K dotazu:

Byl mezi právníky, se kterými jste hovořil ohledně samotného založení a základního kapitálu 7,5 mil.Kč, také JUDr. Mai mezi nimi či nikoli?



Odpověď:

Určitě se k tomu vyjadřoval. Nebyl jsem nositelem toho úkolu. Řeším věci o které jsem požádán. U žádných jednání, kde by se o tom rozhodovalo, jsem nebyl.



K dotazu:

Vykonával jste ještě nějaké činnosti pro Testcom, příspěvkovou organizaci?



Odpověď:

Pro Testcom vykonávám, dělám pro ně poradenství.



K dotazu:

Můžete uvést od jaké doby?



Odpověď:

To přesně nevím, ale v rámci služeb, protože jsem se přestěhoval do budovy Testcomu.



K dotazu:

Vy jste jeden z nájemců v budově TESTCOM, příspěvkové organizace?



Odpověď:

Ano. Bylo tam plno volného prostoru a pro mě bude jednodušší, když se to bude celé rozvíjet, abych byl blízko. V polovině roku 2004 jsme se přestěhovali jako firma.



K dotazu:

Spolupráce s Testcomem, příspěvkovou organizací započala dříve nebo později, než zakládání Testcom servisu?



Odpověď:

Ano.



K dotazu:

Vykonával jste nějaké služby pro Ministerstvo informatiky?



Odpověď:

Nedělal jsem.



K dotazu:

Kým jste byl honorován v době sepisu notářského zápisu o založení TESTCOM servis.s.r.o., který je ze dne 30.9.2003, když smlouva byla s vámi sepsána mnohem později ?



Odpověď:

Já jsem v té době nebyl placen. Já jsem předpokládal, že když jsme se dohodli, že bych mohl vykonávat tyto činnosti, že až se uzavře smlouva a že v rámci činnosti bude součástí mandátní smlouvy i přípravná práce, která je s tím spojená. Je to běžný postup, který dělám. Dělám to tak u všech organizací.



Od doby založení, do doby, kdy byla uzavřena smlouva a byl jsem placen paušálem, v souvislosti s přípravou smlouvy, sem dělal zadarmo s tím, že dostanu zaplaceno po uzavření řádné mandátní smlouvy.



Svědkovi se předkládá k nahlédnutí originál mandátní smlouvy



K dotazu:

Můžete ukázat ustanovení, které se týká odměny vašich předchozích činností?



Odpověď:

Tam žádné není. Nevidím důvod to tam psát, protože já jsem neměl žádné nároky na odměnu, abych to mohl po někom vymáhat a v případě, že to je, tak je to součástí odměny této práce. Musel bych to udělat jako smlouvu o smlouvě budoucí nebo s někým jiným a postupně to udělat jako jinou činnost. Je to moje riziko podnikání. Dělám to tak u všech organizací, Testcom servis,s.r.o., není výjimkou.



K dotazu:

Je vám něco známo o uzavřené dohodě o vypořádání mezi Testcom servisem, s.r.o. a Testcomem, příspěvkovou organizací?



Odpověď:

Ano, 2,9 mil.Kč se vyrovnaly. Když bylo rozhodnuto, že organizace půjde do likvidace, tak se na základě rozhodnutí ministra portál veřejné správy nebo činnosti, které byly v předmětu Testcom servis, s.r.o. daly do velkého Testcomu do předmětů činností, posouvaly se tam veškerá práva z toho vyplývající z uzavřené smlouvy, z inkasa výnosů a tím pádem se tam musely posunout i náklady, které nebyly zúčtovány nebo přicházely v období až po likvidaci s.r.o. Nebyly tam jenom náklady, ale i výnosy. Do 30.6. velký Testcom měl náklady bohatě zaplacené. Finanční ředitelství to kontrolovalo a neshledalo tam žádný problém z hlediska příslušných daňových přiznání a další věci, které se musely zpracovat. Já jsem byl autorem toho, aby se to udělalo, protože jako daňař nemůžu připustit, aby se někde inkasovaly výnosy a někde se platily náklady.



K dotazu:

Můžete ještě jednou zopakovat, jak byla stanovena ta částka 2.974.757,80 Kč?



Odpověď:

Prokalkulovaly se nezahrnuté náklady do daňových nákladů Testcomu servisu, protože soubor služeb v podstatě nebyl určen pro jeden měsíc, ty byly určeny pro určité období, za které budou výnosy. Tak se spočítaly výnosy, na které jsou uzavřeny smlouvy, adekvátní část nákladů, která byla pro jednotlivé měsíce se rozpočítala do jednotlivých měsíců, to co bylo realizováno v Testcomu servis, s.r.o. se realizovaly v nákladech Testcomu servis, s.r.o., to co bylo realizováno až ve velkém Testcomu se přesunulo do nákladů Testcomu. To je běžný postup podle zákona o účetnictví.



Svědkovi se předkládá k nahlédnutí smlouva z 12.3.2004 na č.l. 678-680



K dotazu:

Nerozumím vaší výpovědi o tom, že byla provedena jakási kalkulace. Čeho byla provedena kalkulace?



Odpověď:

Nositelem závazků byl Testcom servis, s.r.o. Testcom servis, s.r.o. nakoupil celý balík služeb. Část služeb realizoval tím, že proti měl výnosy. Vzhledem k tomu, že výnosy od určitého okamžiku nebyly do s.r.o., šly do jiné organizace, tak přesunul práva z výnosu do jiné organizace a tím přesunul adekvátní část nákladů, která činila tuto část. Kdybychom to neudělali, tak Testcom servis by šel do likvidace ze ztrátou asi 1,3 mil, daňově bychom porušili zákon, protože nemohou být někde výnosy a někde náklady, to zákon o účetnictví ani o dani z příjmu nepřipouští. Zvolila se tato metoda, nevím, jestli předávací protokol nebo vyjádření je přesně nejčistší, ale v té době jsem v tom neviděl problém.



K dotazu:

Pokud jde o fakturu, která byla v souvislosti s touto dohodou vystavena, vy sám jste s ní přišel do styku?



Odpověď:

Nevzpomínám si, ale určitě jsem jí viděl, nevím v jaké fázi.



Svědkovi se předkládá k nahlédnutí z příloha na č.l. 681 a faktura na č.l. 682



Svědek uvádí:

Nepamatuji si to, určitě v souvislosti s likvidací bylo rozhodnuto, tak se to několikrát připravovalo, dočisťovalo, tak tam na nějakém dokumentu zůstal jiný datum a zapomněl se upravit.



K dotazu:

Můžete se podívat na předmět, který je ve faktuře a který je v příloze č.1. ?



Odpověď:

Zúčtuji to podle faktury, tam se jedná především o částku, ke které jsme se dopracovali nějakým způsobem a nepřesnosti, které jsou v definici, nevím.



K dotazu:

Podívejte se do Dohody uzavřené mezi Testcomem a Testcom servisem dne 5.3.2004 a přílohy. Vidíte v příloze nebo dohodě nějaký datum 5.4.2004?



Odpověď:

Nevidím tady datum 5.4. 2004. Říkal jsem, že když to vidím, tak to nesedí datumově, ale já v tom takový problém nevidím.



K dotazu:

A jak vysvětlíte rozpor v obsahu plnění uvedeném ve faktuře a plnění ve smlouvě?



Odpověď:

Samozřejmě jsou tady nuance, které by se musely rozebrat a já už si to přesně nepamatuji, ale co se týká nákladů, které jsem kalkuloval z daňového přiznání, tak to sedí.



Svědkovi se předkládá k nahlédnutí z originálu účetnictví interní účetní doklad k faktuře č. 304



K dotazu:

Váš interní účetní doklad je z 10.3. 2004 a samotná faktura vystavená likvidátorem Testcom servisu je z 12.3.2004, jak to vysvětlíte ?



Odpověď:

Nevím přesně, čím to bylo způsobeno. Nevím, jestli se paní Roulová spletla. Technicky to bylo způsobeno tím, že jsem se to snažil, co nejrychleji zlikvidovat, aby se zamezilo svým způsobem dalším škodám.



K dotazu:

Můžete uvést jak byly účtovány v účetnictví Testcom servis, s.r.o. služby dodavatele Capitol Internet Publisher?



Odpověď:

V nákladech.



K dotazu:

Jak bylo účtováno o vytvořených softwarových aplikacích touto společností ?



Odpověď:

Nezabýval jsem se těmito speciálními věcmi. Pokud by se vytvořily a prodávaly, tak by se to dalo do tržeb. Pokud by se vytvářely do budoucna na větší časový úsek, tak jeden rok, tak by se to dalo do nehmotného majetku nebo by se to zhodnotilo a odepisovalo by se to. Vzhledem k tomu, že se nepočítalo s žádnou věcí, že bude mít delší životnost než jeden rok, protože smlouva s Ekonomií, ve které se portál realizoval, nebyla delší jak jeden rok.



K dotazu:

Pokud jde o plnění od Capitol Internet Publisher, která měla zajišťovat činnosti portálu veřejné správy, a to převzetí portálu veřejné správy a životních situací, tak tyto smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou, jak to vysvětlí ?



Odpověď:

Možná, že byly uzavřeny na dobu neurčitou, ale co se týká smlouvy s Economií, ta byla určitě na dobu určitou. Co se týká struktury a charakteru služeb, ty byly zásadně na dobu určitou. Nevědělo se, co bude za půl roku. Vzhledem k tomu, že se ta organizace ani nezaložila pořádně, nebyla schopna vytvořit žádný dokument a profil své práce a už šla do likvidace, tak se spousta věcí nedotáhla dokonce.



K opětovnému dotazu:

Jak se mělo účtovat o výsledcích činnosti společnosti Capitol Internet Publisher?



Odpověď:

Co se týká výsledků, tak se jich používalo pro vlastní projekt. Vzhledem k tomu, že to šlo do likvidace, tak tam ani postup není možný. Něco jiného je, kdyby organizace fungovala dál, dělala uzávěrku za rok 2004, ale k tomu nedošlo. V našem postupu Finanční ředitelství neshledalo žádné problémy.



Svědkovi se předkládá k nahlédnutí Přiznání daně z příjmu právnických osob týkající se Testcom servisu, s.r.o. od 10.11.2003 do 31.12.2003 a likvidace od 12.5.2004 až 31.12.2004





K dotazu:

Kde výsledky činnosti Capitolu jsou zobrazeny?



Odpověď:

Tam nemají co být zobrazeny. Daňové přiznání společnosti slouží k tomu, aby se řekl základ daně. Pokud jde společnost do likvidace, tak nemůže takové věci účtovat a ty věci jsou vynaloženy přímo do nákladů nebo do výnosů. Mohli jsme zvolit pro proúčtování jiné postupy, to nevylučuji, ale v zásadě se dojde ke stejnému výsledku.



Senát bez dotazu.



S dotazům státního zástupce:

Spočítali jste částku 2.974.757,80 včetně DPH a s kým jste to kalkulovali?



Odpověď:

S DPH. Určitě jsem se k tomu vyjadřoval já s panem Novotným, nevím, jestli u toho byl pan Chmelíček.



K dotazu:

Zmínil jste, že byly i jiné varianty. Můžete nám říct jaké?



Odpověď:

Je otázka, jak bych byl schopen některé práce definovat včetně výnosů a dalších záležitostí. Existují jiné možnosti. Zákon to umožňuje, zákon není striktní s tím, že by se muselo zvolit přesně to a to. Zákon hovoří jak postupovat v případě, že vznikne situace a jakým způsobem tu situaci korigovat nebo základ daně v souvislosti s daňovým přiznáním, jak to korigovat s účetnictvím v případě časové rozlišení a další záležitosti. Je to otázka jenom techniky provedení.



K dotazu:

V případě, že by byla použita jiná varianta, vypadala by ta výslednice jinak?



Odpověď:

Ne. Číslo musí být zásadně shodné, protože abych část výnosů nepřesunul někam jinam a náklady nenechal někde jinde, prostě zákon to nedovoluje. Při likvidaci je likvidátor povinen rozpustit všechny aktiva, prodat je, maximálně je zhodnotit. Nemůže si dovolit prodat aktivum a nepřiřadit k tomu příslušné náklady.



K dotazu:

Pokud skončí likvidace Testcom servisu, s.r.o. a zůstanou nějaká aktiva komu připadnou?



Odpověď:

Testcomu jako zřizovateli.



K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:

Znovu se vrátím k vaší kalkulaci ohledně částky 2.974.757,80 Kč. Tato částka je tvořena jednak částkou 1.584.000,- a 854.326,- Kč bez DPH a přitom když se podívám na poslední faktury od Capitolu, tak tam jsou naprosto stejné částky. Co jste tedy myslel tím, že jste dělal kalkulaci nákladů a výnosů?



Odpověď:

Kalkulovalo se to, jestli ty náklady, které jsou v organizaci, tam přísluší nebo přísluší někam jinam.



K dotazu:

Znovu se ptám, jak byla určena výše 2.974.757,80 Kč ?



Odpověď:

Udělali jsme svým způsobem inventuru a adekvátní část nákladů, která s tím souvisí, jsme vyfakturovali.



K dotazu:

Jaké máte vysvětlení proto, že jsou to shodné částky?



Odpověď:

Jestli to byly faktury, které šly těsně před likvidací nebo související s likvidací, tak to byly práce, které byly určeny k výnosům do budoucnosti. Já si tu kalkulaci tak nepamatuji, ale v zásadě to bylo takto udělané.



K doplňujícímu dotazu státního zástupce:

Když účtujete pro ekonomické subjekty vy nebo vaše firma a následně podáváte daňová přiznání, za jaká období je podáváte? Za ta co byla nebo za ta co budou?



Odpověď:

Za ty co byla.



Obhájce JUDr. Hanzlík bez dotazů.



K dotazu obhájce JUDr. Hochmana:

Myslíte si, že postupem Testcom servis založením atd. vznikla Testcomu nějaká škoda?



Odpověď:

V době, kdy se to realizovalo, tak každopádně žádná.



K dotazu:

A nyní?





Odpověď:

Díky tomu, že se ta likvidace neustále prodlužuje jsou zablokovány účty, tak jsou tam nezaplaceny sociální, zdravotní, daň ze závislé činnosti a pokud stát neodpustí, tak vzniknou škody. Podle harmonogramu likvidace tam mělo zůstat 200.000,- Kč, to znamená, že v současné době díky tomu, že likvidace není ukončena, tak náklady neustále rostou a bude tam ztráta.



K dotazu:

V období roku 2003-2004?



Odpověď:

Byla by vrácena mateřské organizace větší částka, než do ní vložila.



Ostatní obhájci bez dotazu. Obžalovaným dána možnost položit svědku dotazy : Všichni bez dotazů.



Obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.řádu: Bez připomínek.



Svědek svědečné nežádá.





Přistoupeno k výslechu svědkyně Milada Roulová, totožnost ověřena dle OP č., která po poučení dle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr. ř. a §§ 174 a 175 tr. zák. k věci uvádí:



Poučení jsem porozuměla a vypovídat budu.



K dotazu:

Je vám něco známo o Ing. Smělém a o společnosti EKO servis, s.r.o.?



Odpověď:

Byla jsem tam jako řadová účetní od září 2003 do roku 2005.



K dotazu:

Co bylo předmětem vaší činnosti?



Odpověď:

Dostala jsem za úkol účtovat organizace Testcom servis, s.r.o.



K dotazu:

Můžete rozvést jakým způsobem jste to účtovala, jak jste se dostala k dokladům?



Odpověď:

Účetní doklady mi nosil Ing. Novotný. S nikým jiným z firmy Testcom se neznám. Pokud jsem tam nebyla, tak sekretářka převzala a měla jsem je na stole a účtovala jsem normálně do počítače.



K dotazu:

Pokud jde o zúčtování dokladů, mohlo tam dojít k nějaké prodlevě?



Odpověď:

Vzhledem k tomu, že byli plátci DPH, tak se musel dodržovat termín zpracování DPH podle čtvrtletí.



K dotazu:

Pokud jde o jinou možnost prodlevy, mezi tím, kdy doklad byl dodán a mezi tím kdy je zaúčtován do počítačového programu?



Odpověď:

Většinou dva, tři dny. Záleží na tom, kolik bylo práce na jiných organizacích. Většinou pokud přinesli doklady, tak se během jednoho týdne zpracovávaly.



K dotazu:

Pokud jde o nějaká jednání týkající se samotného založení Testcom servisu, s.r.o., o určení výše vkladu, výše základního kapitálu. Účastnila jste se takových jednání?



Odpověď:

Ne, žádných.



Svědkyni se předkládá k nahlédnutí faktura č.304 a interní účetní doklad



K dotazu:

Obdržela jste k této faktuře ještě dohodu, o které zde je řeč?



Odpověď:

Ne, to co je tady založeno, tak na základě toho jsem účtovala.



K dotazu:

Můžete vysvětlit datum vystavení dokladu 12.3.2004 a datum na interním účetním dokladu?



Odpověď:

To se může stát programem, protože jsem se učila nový program a zjistila jsem, že to tam zůstalo. To byl můj omyl.



K dotazu:

V programu musíte mechanicky každé ráno změnit datum?



Odpověď:

Ne, zřejmě jsme účtovala jiné organizace a nechala jsem tam datum 10.3. a když pak se přeskočilo na tuto organizaci, tak tam zůstal ten datum.



K dotazu:

Můžete časově zařadit, kdy jste tuto fakturu k zaúčtování obdržela?



Odpověď:

Dva, tři dny předem. Jestliže tu fakturu přinesli 12. nebo 13.3.



Senát bez dotazu.



Státní zástupce bez dotazu.



Obhájci bez dotazu.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:



Bez dotazů a připomínek.



Svědkyně svědečné nežádá.



Podle § 213/1 tr.řádu se čtou listinné důkazy



- sdělení TESTCOMU na č.l. 737-755



Obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.řádu:



Bez připomínek.







Vyhlášeno

U s n e s e n í



Hlavní líčení se p ř e r u š u j e do 25.10.2006 do 9.00 hodin do č.dv. 214/III. patro.



Skončeno v 15.40 hodin.











JUDr. Silvie Slepičková

předsedkyně senátu













Protokolující úřednice:

Zuzana Kohlová









Tento protokol byl sepsán podle § 55b odst. 2 tr.řádu dne 7. listopadu 2006.

Zvukový nosič je uložen v trezoru u Městského soudu v Praze č.dv. 93/II.patro.

č.CD 478/06.