mlynar.cz
mlynar.cz
Poslat emailem13.11.2006

Protokol 12 - čtení důkazů, Vrchotová

Protokol o hlavním líčení

(pořízen autentický zvukový záznam)

pokračováno v odročeném hlavním líčení



Městský soud v Praze dne 13. listopadu 2006 v 9.00 hod. v jednací síni č. dv. 214/III.



Trestní věc proti obžalovaným

Mgr. Dušan Chmelíček, ing. Vít Novotný a Vladimír Mlynář

pro trestné činy dle §§ 255/1,2a,3 – 9/2 tr. zák. a další





Přítomni:



Předsedkyně senátu: JUDr. Silvie Slepičková



Přísedící: JUDr. Karel Dlabač

Zdeňka Peltanová

ing. Jaroslav Kouba – náhradní soudce



Protokolující úřednice: Radka Šnokhousová



Za MSZ: Mgr. Jan Karabec



Za poškozenou spol. TESTCOM: nikdo – doručení vykázáno



Obžalovaní: Mgr. Dušan Chmelíček – osobně, OP

ing. Vít Novotný – osobně, OP

Vladimír Mlynář – osobně, OP

Totožnost ověřena dle občanských průkazů.



Obhájci: Mgr. Michal Hanzlík - osobně, ev. č. ČAK 9067

- za obž. Mgr. Chmelíčka

JUDr. Přemysl Hochman - osobně, ev. č. ČAK 2259

- za obž. ing. Novotného

JUDr. Tomáš Sokol - osobně, ev. č. ČAK 0789

- za obž. Mlynáře

Totožnost ověřena dle osvědčení České advokátní komory.



Pokračováno v odročeném hlavním líčení. Předsedkyně senátu sdělila podstatný obsah dosavadního jednání ve smyslu ust. § 219 odst. 3 tr. ř.



Krátkou cestou se předává státnímu zástupci, obhájcům a obžalovaným usnesení MS v Praze ze dne 23.10.2006 sp. zn. 2 T 1/2006 s doložkou PM.

Podle § 213/1 tr. ř. se čtou listinné důkazy z přílohy č. 3 – materiály, které byly předloženy MF ČR, odborem majetkoprávním, a sice:

- metodický dotaz Ing.Jonášové na MF ČR, dopis ing. Dany Jonášové ing. Novotnému ze dne 23.10.2003, připojena faktura týkající se nákladů spojených se založením obchodní společnosti, vystavená JUDr. Voclovou na částku 27.470,- Kč + pokladní doklady, stvrzenky, doplněk metodického dotazu včetně výpisu z bankovního účtu

- odpověď na metodický dotaz ze dne 1.12.2003 zaslaný Renatou Vilhelmovou společnosti TESTCOM – ing. Jonášové, připojen referátník MF ČR vypravený dne 1.12.2003

- dopisy Mgr. Bohuslava Sobotky ze dne 4.12.2003, připojen referátník s datem vypravení 4.12.2003, připojen doručný list s datem vypravení 5.12.2003

- dopis obž. Vladimíra Mlynáře adresovaný Mgr. Sobotkovi ze dne 9.1.2004 čj. MI 83/2004, číslovka 3, doručený kanceláři ministra financí dne 12.1.2004, připojeno stanovisko

- dopis Mgr. Bohuslava Sobotky z 5.1.2004 adresovaný obž. Vladimíru Mlynářovi, s chybným datem 5.1.2004, připojen referátník s datem vypravení 5.2.2004 + doručný list s datem vypravení 6.2.2004

- protokol o výsledku kontroly hospodaření s prostředky státního rozpočtu ze dne 24.1.2005, připojeny námitky TESTCOMU z 31.1.2005 podepsané ředitelem TESTCOMU Mgr. Chmelíčkem, připojeny přílohy – interpelace ing. Pavla Kováčika, dopisy Vladimíra Špidly ing. Kováčikovi, dopis obž. Vladimíra Mlynáře adresovaný dr. Vladimíru Špidlovi z 24.3.2004, dopis dr. Vladimíra Špidly adresovaný obž. Vladimíru Mlynářovi z 25.2.2004, dopis z 5.3.2004 adresovaný obž. Vladimírem Mlynářem dr. Špidlovi, požadavkový list na nákup výpočetní techniky, doklady týkající se dotací MŠ MT, Prohlášení obž.Mlynáře z 31.10.2003 a souhlas s částkou 7.500.000,- Kč, připojeny výpisy z účtů, seznamy operací, objednávky, smlouvy k nájmům, kooperační smlouva s TESTCOMEM a ing. Vratislavem Kroužeckým z 25.7.2003

- rozhodnutí o námitkách MF ČR z 28.2.2005,odvolání proti rozhodnutí o námitkách adresované MF ČR sepsané ředitelem TESTCOMU Mgr. Chmelíčkem, rozhodnutí odvolání proti rozhodnutí o námitkách Mgr. Sobotky z 4.4.2005, doručenka pro Mgr. Chmelíčka ze dne 13.4.2005

- část spisu MS v Praze, žaloba, vyjádření žalovaného – MF ČR, vypracované ing. Svobodou, další vyjádření žalovaného k žalobě, zaslání požadovaných dokladů, usnesení MS v Praze ze dne 21.2.2006 sp. zn. 10 Ca 179/2005.



Obžalovaní dotázání dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným listinám uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný bez vyjádření a připomínek.



Obžalovaný Mlynář uvádí:

Mám připomínku k části důkazu – k věci dopisu pana ministra Sobotky a chybě v datu. Chtěl bych upozornit soud na to, že to je další důkaz toho, jak je ministr odkázán na to, co podepisuje ke svému úřadu, neboť chyba v datu je poměrně závažnou věcí a stala se i panu ministrovi Sobotkovi.









Podle § 213/1 tr. ř. se čte z přílohy č. 4 úředně ověřená kopie spisu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže čj. P 12/04-151 a spisu P 1/04-151:

P 12/04-151:

- základní prováděcí smlouva, smlouva o zajištění činnosti PVS mezi MI ČR a TESTCOM servisem, s.r.o.

- pověření k zajištění činnosti z 26.2.2004

- dohoda o ukončení smlouvy o zajištění činnosti ze dne 26.2.2004

- podání ing. Aleše Moravce – Občané za svá práva

- sdělení z 20.1.2004 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem v Brně, ing. Aleši Moravcovi, místopředsedovi Občané za svá práva

- vysvětlení ing. Moravce pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

- sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ing. Aleši Moravcovi – Občané za svá práva

- odpověď z 26.1.2004

- sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže adresovaný MI ČR ze dne 4.2.2004

- odpověď MI ČR z 11.1.2004

- výzva z 18.2.2004 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže adresovaná MI ČR

- sdělení MI ČR z března 2004, doručeno Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 5.3.2004

- písemnost z dubna 2004

- podání sdružení Občané za svá práva ze dne 1.5.2004, podepsané ing. Alešem Moravcem

- žádost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže adresovaná MI ČR ze dne 2.6.2004

- odpověď ing. Vohalíkové z 11.6.2004

- dopis adresovaný ing. Aleši Moravcovi dne 14.4.2005 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.



P 1/04-151:

- základní prováděcí smlouva s Českým Telecomem, a.s., a MI ČR

- pověření k zajištění činnosti z 26.2.2004

- smlouva o zajištění činnosti PVS z 31.10.2003 včetně příloh

- dohoda o ukončení smlouvy o zajištění činnosti, připojen podnět adresovaný Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z 12.11.2003 k zahájení dalšího správního řízení v ČR

- odpověď z 9.12.2003 podepsaná obž. Vladimírem Mlynářem

- výzva ze dne 12.12.2003

- výzva ze dne 29.12.2003

- odpověď Mgr. Soběslavského

- dopis ze dne 16.1.2004 adresovaný Milanu Novákovi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

- stížnost Milana Nováka na odůvodnění neshledání důvodu pro zahájení správního řízení z 9.2.2004

- sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27.2.2004

- podnět k zahájení dalšího správního řízení ze dne 2.1.2004 sepsaný Milanem Novákem, připojena kopie dopisu MI ČR adresovaného ing. Daně Jonášové

- výzva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16.1.2004 adresovaná MI ČR

- odpověď Jany Vohalíkové z 26.1.2004

- sdělení o průběhu šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže adresované p. Novákovi dne 25.8.2004

- informace o prošetření podnětu ze dne 27.10.2004

- stížnost p. Nováka ze dne 10.11.2004

- sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z 29.11.2004.



Obžalovaní dotázání dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným listinám uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný bez vyjádření a připomínek.



Obžalovaný Mlynář uvádí:

Chtěl bych zdůraznit, že část korespondence s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže se týká pouze Portálu veřejné správy, ale sdružení pana Moravce a odbory pana Nováka napadaly každé závažnější rozhodnutí na ministerstvu a takto zasílaly stížnosti na desítky dalších úřadů, téměř každé rozhodnutí ministerstva byla provázeno desítkami nejrůznějších podání. Pan svědek Novák zde nemluvil pravdu ve své výpovědi, když odkazoval na to, že Úřad pro hospodářskou soutěž dal za pravdu v jejich podáních, právě jste četla v důkazních materiálech, že tomu tak nebylo.



Podle § 213/1 tr. ř. se čtou originály smluv doručených MI ČR, jejichž ověřené kopie jsou založeny v příloze č. 6, a to:

- dodatek č. 5 k základní prováděcí smlouvě ve znění dodatku č. 1,2,3 a 4 ze dne 7.4.2005 na čl. 643-680

- dodatek č. 6 k základní prováděcí smlouvě ze dne 31.3.2005 ve znění dodatků 1-5 na čl. 639-642, připojeny kopie licencí Microsoftu

- dodatek č. 7 k základní prováděcí smlouvě ze dne 22.4.2005 + blok příloh na čl. 584-638



Obžalovaní dotázání dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným listinám uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný bez vyjádření a připomínek.



Obžalovaný Mlynář uvádí:

Protože soudní spis nabobtnal o tyto technické smlouvy, které jsou dodatkem základní prováděcí smlouvy, chci se k těmto dodatkům vyjádřit, protože myslím, že technickými údaji zaniká podstata věci, proč tyto dodatky byly uzavírány. Tyto dodatky byly uzavírány na rozšíření služeb PVS a já bych rád ocitoval zprávu z 24.10.2006, která snad soudu lidským způsobem zdůvodní, o čem tyto dodatky jsou. „Přes PVS právě prošel 1 milion zpracovaných elektronických podání. Transakční část PVS byla spuštěna v roce 2005 a jsou v ní připojeny následující instituce – ČSSZ, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo financí ČR, Daňová správa, Krajský úřad Středočeského kraje a Generální ředitelství cel. Hlavními službami, které v tuto chvíli určují provoz transakční části PVS jsou služby ČSSZ a Ministerstva dopravy ČR. Jeden milion elektronických podání představuje 10 milionů zpracovaných formulářů. Jedno podání totiž obsahuje většinu elektronických formulářů.“ Uvádím to proto, že je zde patrná úspora, ke které dochází ve státním rozpočtu, vynásobíte-li si počet podaných formulářů poštovným a uvádím to zde proto, že svědek Novák zde uvedl ve své výpovědi, že PVS je programátorsky jednoduchá věc, kterou běžný programátor provede během několika hodin.



Obžalovaný Vladimír Mlynář zakládá do spisu výpis z webových stránek MI ČR nazvaný „Milion elektronických podání.“





Konstatuje se, že se dostavila předvolaná svědkyně ing. Hana Vrchotová.



Konstatuje se, že v jednací síni není z přítomných osob nikdo, kdo by měl být ve věci slyšen jako svědek.



Přistoupeno k výslechu svědkyně ing. Hana Vrchotová, která po poučení dle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr. ř. a §§ 174 a 175 tr. zák. k věci uvádí:



Poučení jsem porozuměla, vypovídat budu. Nemám důvod odmítnout vypovídat. Nejsem v příbuzenském ani jiném poměru k obžalovaným.



Podle § 215/2 tr. ř. se umožňuje provést výslech svědkyně státnímu zástupci.



Přistoupeno k dotazům státního zástupce:



K dotazu státního zástupce, kdy a v jaké pozici pracovala na Ministerstvu informatiky ČR v roce 2003, svědkyně uvádí:

Na ministerstvu informatiky jsem pracovala od 1.1.2003, od jeho založení, až do 30.6.2005. Dne 23.3.2005 jsem byla donucena podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru. Jinak jsem od 1.1.1982 pracovala ve státní správě, nastupovala jsem do Ústředí vědecko-technických informací. Celkem 23,5 let jsem pracovala ve státní správě, i když v různých funkcích.



K dotazu státního zástupce, zda počínaje zářím roku 2003 svědkyně vykonávala nějakou kontrolní činnost na ministerstvu informatiky, svědkyně uvádí:

Pracovala jsem v referátu auditu a kontroly, pracovala jsem jen jako jedna osoba, i když jsem měla střet zájmů, protože měl být samostatně buď kontrolor nebo auditor. Bohužel byla vedena dvě synchronizovaná místa, já jsem vždy byla sama, až do února 2005. Vykonávala jsem jak auditní práci, tak kontrolní. V srpnu 2003 vyplynulo z porady vedení, na kterou jsem nebyla zvána, že je potřeba udělat kontrolu hospodaření ve státní příspěvkové organizaci TESTCOM, a aby byla kontrola vykonána co nejdříve. Bylo mi řečeno, že k tomu dostanu nějaké pracovníky z ekonomického odboru, z odborného útvaru. Skončilo to tak, že jsem kontrolu vykonávala sama a vykonávala jsem jí v období od 1.10.2003 do 14.11.2003, 6 týdnů, což bylo přesně podle pověření a plánu kontroly. Tato kontrola se týkala hospodaření příspěvkové organizace TESTCOM a byla to kontrola všech právních norem v TESTCOMU, dále to byla kontrola rozpočtů za rok 2003, ale jen do 30.9., kontrola dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, také jen do 30.9., kontrola všech faktur v období od 1.1. do 30.9. a dále kontrola vnitřního kontrolního systému, protože existuje od roku 2001 zákon o finanční kontrole a tento zákon ukládá, aby i státní příspěvkové organizace měly nastolený tento vnitřní kontrolní systém. Co se týče výsledků této kontroly, v podstatě tam neměli nastolený vnitřní kontrolní systém, ale jinak bylo vše bez nějakého kontrolního zjištění.



K dotazu státního zástupce, kdy se svědkyně poprvé setkala s názvem TESTCOM servis, s.r.o., svědkyně uvádí:

Dne 1.10.2003 jsem nastoupila na kontrolu a vyžádala jsem si nějaké právní normy. Dostala jsem intranet příspěvkové organizace TESTCOM na CD, takže 14 dní jsem se s tím seznamovala v zaměstnání, v podstatě jsem udělala kontrolu organizačního řádu, pracovního řádu a asi 14 dní poté jsem opět šla do TESTCOMU na kontrolu. Mezitím jsem tam měla připravené veškeré faktury. Měla jsem přidělené lidi z ekonomického úseku, se kterými jsem spolupracovala. Přišel za mnou pan ředitel TESTCOMU a říkal, zda je možné u státní příspěvkové organizace použít rezervní fond k založení s.r.o. Na to jsem odvětila, že toto není možné, že existuje zákon o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 Sb. a zákon o majetku, a že na základě toho nelze založit obchodní společnost s ručením omezeným. Bylo mi odpovězeno, že ještě existuje vyhláška 150/91 Sb., a že na základě této vyhlášky toto lze založit. Odvětila jsem, že nelze, neboť nad tím je jednak vyhláška z federace, a jednak zákon o rozpočtových pravidlech, který se musí dodržovat. Ten den to pokračovalo tak, že pracovnice ekonomického útvaru za mnou přišla, že dostala výtku, že odmítla zaplatit nějaké právní náklady na založení firmy TESTCOM servis. Od této pracovnice jsem se to dozvěděla, byla to ing. Jonášová, která působila v té době ve funkci. Do hodiny přišla její kolegyně, vedoucí právního odboru paní Mgr. Hloušková. Schůzka byla v kanceláři, kterou jsem měla v TESTCOMU přidělenou. Vznesla jsem na ministerstvo financí neoficiální dotaz na majetkoprávní odbor, zda ještě existuje vyhláška 150/91. Bylo mi řečeno, že všechno je zrušené, a že nelze založit s.r.o., a ať vzneseme metodický dotaz. Paní ing. Jonášová a paní magistra tento dotaz vznesly na ministerstvo financí, legislativně-právní odbor. Do měsíce jsem tam kontrolu již skončila, takže jim přišla odpověď, že nelze založit, a že je tam porušení zákona o majetku a o rozpočtových pravidlech.



K dotazu státního zástupce, co se týče úvodní schůzky s ing. Jonášovou, zda sama svědkyně učinila něco jiného, zda kontaktovala jiné pracovníky, svědkyně uvádí:

Byla jsem v referátu auditu a kontroly a spadala jsem přímo pod pana ministra, ale bohužel s panem ministrem za dva a čtvrt roku působení jsme se nikdy nepotkali. Konkrétně jsem měla o průběhu informovat náměstka kanceláře pana ministra, pana Mgr. Koláře. Panu Kolářovi jsem sdělila, že byla v příspěvkové organizaci TESTCOM nezákonně založena společnost s r.o., a že tam bylo použito 7,5 milionu Kč z rezervního fondu, což nelze. To bylo všechno, co jsem k tomu kdy udělala, protože jsem neměla k panu ministrovi přístup, i když jsem pod něj přímo spadala. Bylo dohodnuto, že všechno bude panu ministrovi tlumočeno, všechno, co bude z kontroly vyplývat.



K dotazu státního zástupce, jaká byla reakce ze strany Mgr.Koláře, svědkyně uvádí:

Reakce nebyla žádná, na žádné podrobnosti se neptal. Toto jsem suše sdělila a odešla jsem. Za celou dobu jsem u pana Koláře byla velice málo a vždy tak týden trvalo, než jsem se k němu dostala, a když jsem se k němu dostala, tak jsem tam byla maximálně dvě minuty, protože okamžitě byl odvolán jinam.



K dotazu státního zástupce, pokud svědkyně sdělila tuto informaci, zda Mgr. Kolář na toto něco řekl, svědkyně uvádí:

Na nic se nevyptával a nic nesdělil. Na poradě vedení se to asi neprobíralo, protože na intranetu ministerstva informatiky byly i zápisy z porad a tam nikdy nic takového nebylo. Podle zákona o finanční kontrole jsem měla také na porady chodit, ale to tak nebylo.



K dotazu státního zástupce, kdy byla svědkyně u Mgr. Koláře, svědkyně uvádí:

Prvních 14 dnů jsem byla jen na ministerstvu, kde jsem se seznamovala s činností TESTCOMU. Řekla bych, že to mohlo být v rozmezí od 16. do 20.10.2003.







K dotazu státního zástupce, když svědkyně ukončila kontrolní činnosti, zda pokračovala na ministerstvu nadále, svědkyně uvádí:

To jsem ještě pokračovala. Měli jsme tam kontrolu ministerstva financí, byla jsem vždy kontaktní osoba, bylo mi to zakázáno, že nemohu být kontaktní osoba, takže byl pověřen ředitel ekonomického odboru. Stejně se pracovníci obraceli na mě, protože jsem měla větší zkušenosti. Dostala jsem od pana Koláře výtku, že toto nelze, že já se vůbec o kontroly nemám starat. Tam se jednalo i o přestavbu 5. – 6. patra, protože tam byly nějaké nesrovnalosti. Toto kontrolní období bylo v roce 2003, kontrola probíhala v pololetí roku 2004. Pracovala jsem tam stále, až do března roku 2005. Písemně jsem uváděla, že je potřeba další pracovník. Absolvovala jsem školení na audit pro veřejnou správu, takže jsem k tomu kvalifikaci měla. Toto školení mělo pokračování. Přišla mi oficiální pozvánka, abych pokračovala dál. Bylo tam sděleno, že jsem neperspektivní, že se nedoporučuje, protože se tam platila nějaká suma.



K dotazu státního zástupce, zda má svědkyně nějaký negativní vztah vůči obžalovaným, svědkyně uvádí:

Výsledek po 23,5 letech bylo, že jsem byla donucena rozvázat pracovní poměr. Dne 1.2.2005 tam nastoupila ing. Mošničková jako vedoucí. Z referátu bylo zřízeno oddělení a ona se stala vedoucí. Já jsem opět měla dělat jak kontrolu, tak audit. Neustále měla nějaké připomínky.



Státní zástupce dále bez dotazů.



Přistoupeno k dotazům předsedkyně senátu:



K dotazu předsedkyně senátu, zda existuje písemné shrnutí výsledku kontroly v příspěvkové organizaci TESTCOM, svědkyně uvádí:

Existuje, ale všechno je na ministerstvu informatiky. Odešla jsem k 30.6., takže veškeré věci jsou tam uložené.



K dotazu předsedkyně senátu, zda i zjištění svědkyně týkající se založení TESTCOM servisu, s.r.o., je obsahem sepsaného protokolu, svědkyně uvádí:

Ne. Mě se týkalo jen vše do 30.9.2003. To už bylo posléze a mně bylo neustále zdůrazňováno, že jen do 30.9. 2003.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud svědkyně hovořila o tom, že nakontaktovala pana Koláře, aby mu sdělila svá zjištění, zda ještě nějakým jiným způsobem se pokusila své poznatky sdělit obžalovanému Mlynářovi, svědkyně uvádí:

Ne, nebylo to možné. Ani jsem neinformovala orgány činné v trestním řízení nebo ministerstvo financí. Měli jsme směrnici nebo rozhodnutí, že veškeré věci, které půjdou z ministerstva informatiky k panu ministrovi, půjdou přes nadřízené. Byla jsem v té pozici, že jsem měla nadřízeného jedině pana ministra, takže to bylo stejně bezpředmětné.



K dotazu předsedkyně senátu, když svědkyně uváděla, že úkol provedení kontroly vyplynul z porady vedení, zda k tomu dostala svědkyně nějaký pokyn, svědkyně uvádí:

Ne. Bylo mi telefonicky panem Kolářem sděleno, ať v nejbližší době udělám kontrolu TESTCOMU. Bylo mi sděleno, že k tomu dostanu z ekonomického útvaru snad tři lidi. K tomu nedošlo, protože v ekonomickém odboru se také měnilo vedení. Musela jsem na kontrolu odejít sama.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o zápis z porady vedení z 26.8.2003, kde pod bodem 12 je uvedeno „Porada vedení doporučila rozšířit schválený program o kontrolu příspěvkové organizace TESTCOM, strukturu navrhne panu ministrovi referát auditu a kontroly, závěr: navrhnout strukturu kontroly TESTCOM - ing. Vrchotová,“zda to je zmiňovaný závěr porady vedení, svědkyně uvádí:

To je ono, to bylo někdy na konci srpna 2003.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakých podkladů při zjišťování skutečností týkajících se TESTCOM servisu, s.r.o.,vycházela, svědkyně uvádí:

Měla jsem rozhovor s panem ředitelem Chmelíčkem a s panem náměstkem Novotným, zda lze založit s.r.o. Viděla jsem fakturu, kde bylo zaplacení nákladů za právní úkony ohledně založení s.r.o. Bylo to 30 – 40.000,- Kč. K tomu dostala paní Jonášová vytýkací dopis. Protože vnitřní kontrola fungovala v ekonomickém odboru, paní Jonášová musela vždy formálně ověřit, zda může dát fakturu k proplacení, zda tomu odpovídá smlouva a toto byly věci, které se netýkaly hospodaření příspěvkové organizace TESTCOM. Proto jsem jí v tom měla poradit. Řekla bych, že to byla moje druhá, třetí návštěva v TESTCOMU, někdy po polovině října.



K dotazu předsedkyně senátu, když svědkyně uváděla, že se setkala s Mgr. Chmelíčkem, zda u té samé schůzky byl i obžalovaný ing. Novotný, svědkyně uvádí:

Dne 1.10.2003 mě přijímal pan ředitel Chmelíček a pan náměstek Novotný. Ustanovily se podmínky, kdo budou kontaktní osoby, kdo mi co vysvětlí, dá mi podklady. Představili mi kontaktní osoby, se kterými budu spolupracovat. Vždy, když jsem byla v TESTCOMU, zašli pan ředitel nebo náměstek za mnou do kanceláře. První nebo druhá návštěva u mě v kanceláři byla ohledně toho, zda je možné použít rezervní fond k založení s.r.o.



K dotazu předsedkyně senátu, kdo se na to ptal, svědkyně uvádí:

Pan ředitel Chmelíček. Mám dojem, že tam byl jen pan ředitel Chmelíček, že pan ing. Novotný tam nebyl.



K dotazu předsedkyně senátu,zda svědkyně vedla rozhovory ohledně možnosti založení s.r.o. i s ing. Novotným, svědkyně uvádí:

Ano. Někdy s oběma a někdy samostatně.



K dotazu předsedkyně senátu, zda při těchto rozhovorech bylo argumentováno nějakou vypracovanou analýzou, svědkyně uvádí:

Ne. Nevěděla jsem, k čemu má být založeno s.r.o.



K dotazu předsedkyně senátu, proč bylo rozhodnuto na poradě vedení, že bude provedena kontrola u příspěvkové organizace TESTCOM, jaké byly pro to důvody, svědkyně uvádí:

Nevím. Nezúčastňovala jsem se porad vedení, takže nevím, i když od doby, co jsme měli uveřejněné porady na intranetu, jsem to vždy pročítala. Jednou týdně byla porada vedení. Mám dojem, že Mgr. Kolář mi telefonoval dříve, že bude probíhat kontrola, ať udělám rozšíření, protože jsem měla plán kontrol na každý rok, to také vyplývalo ze zákona o finanční kontrole. Do tří, čtyř dnů jsem toto vypracovala, měla jsem co nejkratší termín.









K dotazu předsedkyně senátu, zda měla tato kontrola něco společného s rezervním fondem TESTCOMU, svědkyně uvádí:

Na závěr v rezervním fondu zbylo asi 129.000,-Kč. Rezervní fond v době, kdy jsem o tom měla přehled, byl 7,5 milionu Kč a zbytek tam zůstal. V té době byl v pořádku, protože jsem měla neustále zdůrazňováno, že mám dělat kontrolu jen k tomu okamžiku.



K dotazu předsedkyně senátu, zda je svědkyni něco známo o tom, že by mělo dojít k nějaké transformaci TESTCOMU, příspěvkové organizace, na nějakou jinou instituci, svědkyně uvádí:

Ne.



Senát bez dotazů.

Státní zástupce bez dotazů.



Přistoupeno k dotazům obhájců:



K dotazu Mgr. Hanzlíka, kdo a jak ji nutil k uzavření dohody o ukončení pracovního poměru, svědkyně uvádí:

Bylo to od mé vedoucí, která nastoupila 1.2. 2005, den rozvázání byl 23.3.2005. Několikrát jsem iniciovala, že není možné, abych měla střet zájmů, a že můžu dělat buď jen vnitřní kontrolu na ministerstvu informatiky anebo audit a veřejnosprávní kontrolu příspěvkové organizace TESTCOM. To jsem měla i potvrzené z ministerstva financí, že toto jsou dvě věci, že jinak to nejde. Neustále jsem iniciovala, zda nastoupí buď auditor nebo kontrolor. Nejméně dvakrát byl dán inzerát. Přihlásilo se 15 lidí, ale nikdy nebyl nikdo vybrán. Až 1.1. mi zase volal pan Mgr. Kolář a říkal, že má pro mě dobrou zprávu, že od toho dne nastupuje paní ing. Mošničková, která se stala vedoucí kontroly a auditu. Paní ing. Mošničková už tam pracovala od srpna ve vládní agendě a sdělila mi, že ještě tak týden musí dodělávat nějaké předcházející věci z vládní agendy. Celý únor 2005 jsme se v podstatě nesešly, sešly jsme se až na začátku března. V té době tam byla kontrola ministerstva financí, takže nakonec podklady kontroly předkládala paní ing. Mošničková. Když jsem jí chtěla předat nějaké mé materiály, to říkala ne, to mi vždy připravte. Neměla zájem se seznámit s problematikou. Mám dojem, že nikdy žádnou kontrolu nedělala. Měla neustále výtky vůči mé osobě, že je vše v nepořádku. Na konci března jsem chtěla odjet, vzít si dva dny dovolenou, a paní ing. Mošničková mi řekla že nelze, že se musí nejdříve splnit úkoly. Pracovala jsem dál a za dvě hodiny paní Mošničková přišla, že se dohodneme jinak. Nevybíravým způsobem mě přinutila k podepsání dohody.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, co znamená nevybíravým způsobem, svědkyně uvádí:

Používala drsná slova.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, jaká slova, svědkyně uvádí:

To nebudu uvádět.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, když svědkyně uvedla, že měla střet zájmů, jaká zákonná ustanovení porušila, svědkyně uvádí:

Zákon o finanční kontrole, protože je buď vnitřní kontrola nebo audit, k tomu ta veřejnosprávní kontrola. V žádném případě není možné dělat jak vnitřní kontrolu, tak audit.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, zda svědkyně ví, jaké je to ustanovení zákona, svědkyně uvádí:

Nevím přesně, rok a půl jsem pryč ze státní správy.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, kdy byl vyhotoven závěrečný protokol o kontrole v TESTCOMU, svědkyně uvádí:

Vzhledem k tomu, že jsem tam chtěla zabudovat založení s.r.o., tak jsem to neustále oddalovala a pak jsem měla jinou vnitřní kontrolu na ministerstvu informatiky, do toho jsem měla nemoc, mohlo to být v roce 2004 na jaře.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, zda předmětná kontrola byla fakticky ukončena v roce 2003, svědkyně uvádí:

Ano, v listopadu 2003.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, kdy byl sepsán protokol, svědkyně uvádí:

Až na jaře 2004.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, zda svědkyně v té době už věděla o tom, že došlo k založení společnosti, svědkyně uvádí:

Věděla, ale nedala jsem to tam.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, aby svědkyně uvedla, jaký měla e-mail na ministerstvu, svědkyně uvádí:

HanaVrchotova@micr.cz, nevím, jestli jsme tam měli nebo neměli tečku mezi jménem a příjmením.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, jak lze rozumět tomu, že „zapomněla“ ukončit kontrolu a slibuje, že jí ukončí do 7.5. 2004, což je v rozporu s tím, co uváděla, svědkyně uvádí:



Mgr. Hanzlík předkládá soudu výpisy e-mailové korespondence.



Na žádost Mgr. Hanzlíka se svědkyni tyto výpisy předkládají k nahlédnutí a vyjádření.



Ano, jsem autorem této korespondence. Vysvětlením mám, že jsem skutečně byla sama, do toho jsem měla zdravotní problémy, nějaký čas jsem byla nemocná. Mám dojem, že probíhala kontrola a měla jsem svůj úkol. Byla jsem sama a neustále se dělaly nové metodické pokyny, to mi zabralo moc práce, neustále jsem musela něco připomínkovat. Jeden z důvodů byl, že jsem věděla o této nezákonnosti. Pořád jsem to neměla dokončené, nevěděla jsem, jakým způsobem. I když tam bylo deset právníků, byla jsem na všechno sama, nikdo mi s ničím neporadil. Spoléhala jsem sama na své znalosti a neměla jsem, s kým bych toto mohla řešit.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, jaký byl důvod k tomu, že na jednu stranu věděla o nezákonnosti založení, ale na druhou stranu současně uvedla, že to do žádného protokolu nedávala, svědkyně uvádí:

Jeden z důvodů byl, že jsem samoživitelka, mám studující dceru a čeká mě starobní důvod. Vzhledem k tomu, že tam byly takové velké personální změny, tak to byl i strach.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, zda se ke svědkyni dostala i odpověď z ministerstva financí na podnět, o kterém hovořila, svědkyně uvádí:

Dostala.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, za které období měla svědkyně kontrolovat listiny, smlouvy, svědkyně uvádí:

Od 1.1.2003 do 30.9.2003.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, kdy byla založena s.r.o., svědkyně uvádí:

Vím, že 10.11.2003.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, zda svědkyně ví, jaký je rozdíl mezi založením a vznikem společnosti s ručením omezeným, svědkyně uvádí:

Vím.



K opětovnému dotazu Mgr. Hanzlíka, kdy byla založena s.r.o., svědkyně uvádí:

V obchodním rejstříku je 10.11., ale jinak 30.9. 2003.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, když svědkyně uvedla, že kontrolovala listiny do 30.9. 2003, svědkyně uvádí:

Mně to nebylo předloženo. Toto jsem se dozvěděla až posléze, když už jsem kontrolu skončila.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, když se ke svědkyni dostal výstup z podnětu ministerstva financí, jak je možné, že se to svědkyně dozvěděla až po skončení kontroly, když kontrola nebyla skončena 7.5.2004, svědkyně uvádí:

Brala jsem to jako skončení fyzické. Vím, že skončení kontroly je s protokolem kompletní, ale beru to tak, že 14.11. jsem ukončila fyzicky kontrolu v TESTCOMU, kde jsem už od té doby nikdy nebyla.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, zda zná svědkyně pány ing. Aleše Moravce, Milana Nováka, ing. Štefana Suchara, svědkyně uvádí:

Znám. Ing. Suchar je bývalý spolupracovník, pan Novák také tam byl zaměstnán několik let a pana Moravce znám ze sdružení Občané za svá práva. Mám dojem, protože všechny kauzy, které tam byly předtím, kdy se neustále řešily kontroly, že i za panem ing. Berkou tam byl někdo ze sdružení Občané za svá práva.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, zda svědkyně s někým předem probírala svou dnešní výpověď, svědkyně uvádí:

Neprobírala.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, zda mohl někdo vědět, jak bude svědkyně dnes vypovídat, svědkyně uvádí:

Ne.



K dotazu JUDr. Hochmana, jaký rozdíl je mezi údajnou nezákonností, kterou svědkyně objevila, a nezákonností, kterou udělala přesto, že když to objevila, nenapsala to do kontrolního zápisu a záznamu, svědkyně uvádí:

Náleželo mi jen dělat kontrolu do 30.9.2003.



K dotazu JUDr. Sokola, zda svědkyně hovořila někdy poté, co obdržela předvolání k hlavnímu líčení, s někým o tom, že je předvolána, a pokud ano, s kým, svědkyně uvádí:

Jedině rodině, nejbližším známým v mém okruhu.







K dotazu JUDr. Sokola, když svědkyně uvedla, že podle jejího názoru organizace TESTCOM nebyla oprávněna založit obchodní společnost, zda toto někdo svědkyni řekl nebo k tomuto závěru dospěla sama na základě svého autentického výkladu nějakého právního předpisu, svědkyně uvádí:

Vzhledem k tomu, že jsem několik let pracovala se zákonem o rozpočtových pravidlech a se zákonem o majetku, tak jsem věděla, co lze a co nelze. Když mi byla položena otázka, zda je možné založit s.r.o. podle vyhlášky, tak jsem odpověděla, že nelze už podle zákona o rozpočtových pravidlech. Dospěla jsem k tomu na základě svého vlastního výkladu právních předpisů.



K dotazu JUDr. Sokola, co podle zákona o majetku č. 219/2000 Sb. bránilo TESTCOMU jakožto organizaci založit obchodní společnost, svědkyně uvádí:

Nelze u státní příspěvkové organizace zakládat s.r.o., jedině by bylo možné založit a.s., ale tu se souhlasem vlády a není také možné použití rezervního fondu státní příspěvkové organizace k založení. To jsou dvě věci, to se v zákonech prolíná.



K dotazu JUDr. Sokola, které ustanovení zákona je podle svědkyně tím, které znemožňuje, aby příspěvková organizace TESTCOM založila v době účinnosti tohoto zákona obchodní společnost, svědkyně uvádí:

Je to ustanovení § 57 zák. č. 218/2000 Sb. a potom v zákonu o majetku mám dojem, že je to § 28 odst. 1.



K dotazu JUDr. Sokola, kde je v zákoně č. 218 nějaká spojnice mezi legální definicí státu a legální definice organizace, svědkyně uvádí:

Zákon o majetku č. 219/2000 je v podstatě zákon o majetku státu a státních příspěvkových organizací a jiných samosprávních celků. Už v tomto je, že se to vztahuje i na státní příspěvkovou organizaci.



K dotazu JUDr. Sokola, zda svědkyně z názvu nějakého zákona dovozuje, že všechny povinnosti, které jsou uloženy státu, jsou také uloženy všem dalším subjektům, které jsou v zákoně zmíněny, svědkyně uvádí:

To ne. Už jsem řekla, že jsem se tím už rok a půl nezabývala, takže to tady asi nevyložím.



K dotazu JUDr. Sokola, když svědkyně uvedla, že z nějakých důvodů zpráva o kontrole byla podána až s časovým odstupem, jakou formou svědkyně informovala o výsledku kontroly, svědkyně uvádí:

Náležitosti se u nás dávaly do referátníku, takže tímto způsobem. Pak jsem to e-mailem poslala panu Mgr. Kolářovi a panu ředitelovi Chmelíčkovi.



K dotazu JUDr. Sokola, v jaké formě a komu byl protokol předán, svědkyně uvádí:

To si nepamatuji.



K dotazu JUDr. Sokola, zda si svědkyně pamatuje, v jaké formě měl být protokol předán, ať už podle zavedených zvyklostí nebo podle svědkyni uložených povinností, svědkyně uvádí:

Nepamatuji si to.



K dotazu JUDr. Sokola, zda svědkyni je známo, zda výsledky své kontrolní činnosti měla předkládat písemně ve formě písemných protokolů, nebo jestli je mohla poslat e-mailem, telegramem, telefonicky zavolat, svědkyně uvádí:

Byla to písemná forma.



K dotazu JUDr. Sokola, zda splnila svědkyně tuto povinnost v daném případě?



Státní zástupce vznesl námitku týkající se toho, že JUDr. Sokol již tuto otázku položil a svědkyně odpověděla, že si to nepamatuje.



K doplnění předsedkyně senátu, zda může upřesnit, proč výsledek o kontrole posílala e-mailem a standardní způsob byl založení písemného vyhotovení v referátníku, svědkyně uvádí:

Bylo řečeno, jestli vůbec vím, jakým způsobem se odevzdává kontrola. Říkala jsem, že formou referátníku. Už si nepamatuji, jakým způsobem jsem to předala. Do toho tam byly další kontroly z ministerstva financí, takže na to neumím odpovědět.



K dotazu JUDr. Sokola, zda bylo svědkyni někdy v době, kdy vykonávala pracovní poměr v této funkci na ministerstvu informatiky, vytýkáno, že vykazovala kontroly, které fakticky vůbec neprovedla, svědkyně uvádí:

Nebylo. Jedině od paní ing. Mošničkové, v závěru.



K dotazu JUDr. Sokola, zda to tedy svědkyni vytčeno bylo, svědkyně uvádí:

Ale ústní formou.



K dotazu JUDr. Sokola, kdo byl paní ing. Mošničková, pokud jde o její funkční postavení vůči svědkyni, svědkyně uvádí:

Ing. Mošničková byla od 1. února 2005 moje vedoucí. Až 1. dubna 2005 bylo zřízeno oddělení kontroly.



K dotazu JUDr. Sokola, zda svědkyně prováděla kontrolu v TESTCOMU s někým nebo sama, svědkyně uvádí:

Krátkou dobu tam se mnou byla paní ing. Cibulková, která byla také zaměstnankyní ministerstva a ta dělala část rozpočtu.



K dotazu JUDr. Sokola, zda tedy svědkyně nedělala kontrolu sama, svědkyně uvádí:

Jen tuto jedinou odbornou část.



K dotazu JUDr. Sokola, když svědkyně uvedla, že nebyla pověřena jinak než ústně ke kontrole, zda tomu tak bylo, svědkyně uvádí:

Zde byl dotaz, jak jsem se dozvěděla o kontrole. Sdělila jsem, že telefonicky mi bylo řečeno, abych připravila pověření. Sama jsem si pověření udělala.



K dotazu JUDr. Sokola, zda tedy svědkyně dostala písemné pověření ke kontrole, svědkyně uvádí:

Nedostala. To mi bylo jen telefonicky sděleno, že to z porady vedení vyplynulo a že mám udělat ještě rozšíření plánu kontrol.



JUDr. Sokol předkládá soudu listinné materiály se žádostí, aby se svědkyně vyjádřila k jejich autenticitě a zda je někdy viděla.



Na žádost JUDr. Sokola se svědkyni předkládá pověření č. 1/2003 podepsané v zastoupení ministra Vladimíra Mlynáře Mgr. Kolářem ze dne 30.9.2003 a pověření č. 2/2003 ze dne 8.10.2003. Předsedkyně senátu cituje shora uvedená pověření.



K tomu svědkyně:

Toto je pověření ke kontrole, které bylo vyhotoveno 30.9. a na základě toho jsem prováděla kontrolu v TESTCOMU. To je to na mé jméno. Pak tam byla paní ing. Cibulková na krátkou dobu, jen na kontrolu rozpočtu, na kontrolu odborné části. Ona přišla na ministerstvo informatiky z ministerstva dopravy a spojů a pokračovala v načaté práci. Tuto činnost tam vykonala ona.



K dotazu JUDr. Sokola, když otázka zněla, zda svědkyně obdržela nějaké písemné pověření a svědkyně uvedla, že neobdržela, svědkyně uvádí:

Vyhotovila jsem si ho sama, bylo mi řečeno, že si plán i kontrolu musím udělat sama.



K dotazu předsedkyně senátu, kde se tam potom vzaly podpisy, svědkyně uvádí:

Ještě 1.10., kdy jsem odcházela, jsem čekala na podpis pana ministra, což bylo na sekretariátu u pana Mgr. Koláře. Zavolala mi sekretářka, že to mám připravené a odešla jsem na kontrolu. 1.10. to bylo jím podepsané.



Na žádost Mgr. Hanzlíka se tomuto předkládají k nahlédnutí shora uvedené materiály předložené JUDr. Sokolem.



K dotazu JUDr. Sokola, zda mají listiny náležitosti pověření, svědkyně uvádí:

V zákoně o finanční kontrole je velké množství příloh. Má to náležitosti pověření.



K dotazu JUDr. Sokola, zda byla svědkyně písemně pověřena, svědkyně uvádí:

Ano, sama jsem si to vytvořila.



K dotazu JUDr. Sokola, když svědkyně protokoly o kontrole v TESTCOMU odevzdala způsobem, na který si nevzpomíná a je nesporné, že se tak stalo po velmi dlouhé době, proč nějakou písemnou formou nesdělila svým nadřízeným, že má problémy, že není schopna kontrolu dovést až do protokolárního konce v nějakém přiměřeném čase a že upozorňuje, že podle ní tam dochází k něčemu, co není podle ní v souladu se zákonem, když před chvíli hovořila o tom, že jedním z důvodů, proč odkládala skončení kontroly a zpracování protokolu bylo právě vědomí toho, že se tam něco takového děje, svědkyně uvádí:

Už jsem sdělila, že šlo o strach ze ztráty zaměstnání.



K dotazu JUDr. Sokola, když svědkyně uvedla, že s touto informací šla za panem náměstkem Kolářem, z koho měla strach, svědkyně uvádí:

Měla jsem strach o svou osobu. Nikdy jsem s panem ministrem nehovořila, tak jsem toto sdělila panu Kolářovi.



K dotazu JUDr. Sokola, proč to svědkyně sdělila panu Mgr. Kolářovi, svědkyně uvádí:

Nepamatuji si.



K dotazu JUDr. Sokola, koho se svědkyně bála, svědkyně uvádí:

Skutečně jsem měla strach o ztrátu zaměstnání. Když jsem viděla, jak v TESTCOMU dopadli ti, co se ozvali, buď dostali výpověď nebo byli přeřazeni na jiné místo. To byl tento důvod.



K dotazu JUDr. Sokola, proč to tedy svědkyně říkala panu Mgr. Kolářovi, svědkyně uvádí:

Bylo to hned na začátku kontroly a byli jsme domluvení, že ho budu informovat o průběhu kontroly. Při této příležitosti jsem mu to sdělila a už jsem se k tomu nikdy nevracela.



JUDr. Sokol cituje část prohlášení ing. Mošničkové z 2.11.2006, které opatřil k důkazu: „Paní Vrchotová byla sice zaměstnancem, který splňoval vzdělání i praxi, ale svoji funkci vykonávala s velkými rezervami. Její kontrolní činnost byla neúplná a nedůsledná, např. v organizaci TESTCOM, kde Ministerstvo informatiky ČR má funkci zřizovatele, provedla paní Vrchotová v období od 1.10. do 14.11.2003 na příkaz ministerstva informatiky veřejnosprávní kontrolu na místě. Závěrečný protokol byl sice vypracován, ale paní Vrchotová jej nikdy do TESTCOMU protokolárně nepředala – neproběhlo tedy ani námitkové řízení. Po urgenci ministerstva informatiky předala závěrečný protokol až dne 4.5.2004, pouze v elektronické podobě. I další kontrolní činnost paní Vrchotové byla velmi neuspokojivá, vykazovala kontroly a audity, které provedla buď částečně nebo vůbec. Na základě těchto skutečností byla s ing. Vrchotovou v březnu 2005 uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru.“



K dotazu JUDr. Sokola, zda je pravdivé tvrzení o tom, že neproběhlo ani námitkové řízení v TESTCOMU, svědkyně uvádí:

Souhlasím s tím.



K dotazu JUDr. Sokola, zda může být důvodem toho, proč neproběhlo námitkové řízení to, že protokol nikdy nebyl TESTCOMU protokolárně předán, svědkyně uvádí:

Bylo to v elektronické podobě a pak už si nepamatuji. Protokolárně to předané nebylo, neproběhlo námitkové řízení. Rozdíl mezi elektronickou podobou protokolu a písemnou podobou protokolu žádný nebyl. Akorát písemná forma je s podpisy. Kontrolní protokol byl stejný jak v písemné podobě, tak v elektronické podobě. Problém byl pouze v tom, že jsem se pořád domnívala, že bych tam měla dát ještě tu věc ohledně založení TESTCOM servisu.



K dotazu JUDr. Sokola, když svědkyně odevzdala protokol v elektronické podobě, zda přicházelo v úvahu, že by později vytiskla nějaký protokol, který by byl v jiném znění a doplněn o nějaký nový poznatek, jak by se to slučovalo s interními právními předpisy, svědkyně uvádí:

Domnívala jsem se, že k tomu dojde, ale bohužel už nedošlo. Žádné změny k tomu nebyly. Dodnes nic u sebe nemám.



K dotazu JUDr. Sokola, pokud jde o výtky, které se týkaly neprovedení kontrol, zda svědkyně někdy vykázala nějakou kontrolu, kterou neprovedla, svědkyně uvádí:

To si nepamatuji. Plán kontroly jsem měla na dvě osoby.



K dotazu JUDr. Sokola, jestli si svědkyně nepamatuje, zda podvedla svého zaměstnavatele, svědkyně uvádí:

Nepamatuji se.



Přistoupeno k doplňujícím dotazům předsedkyně senátu:



K dotazu předsedkyně senátu, pokud svědkyně hovořila o časové omezenosti, do kdy se měla soustředit na body uvedené v pověření a opakovaně zmiňovala, že to bylo do 30.9.2003, zda tomu tak je, svědkyně uvádí:

Ano.





K dotazu předsedkyně senátu, pokud je pod bodem I - kontrola plnění rozpočtu za rok 2003, zda i tato položka měla být kontrolována do 30.9.2003, či nikoli, svědkyně uvádí:

Ano.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud je uvedeno pod bodem II - kontrola všech platných právních norem, co lze pod tímto bodem rozumět, svědkyně uvádí:

Bylo to myšleno k datu, ke kterému mají platnost. Šlo hlavně o organizační a pracovní řád. Jsou tím myšleny vnitřní normy příspěvkové organizace TESTCOMU.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud je pod bodem III – kontrola uzavřených smluv od 1.1.2003 do 30.9.2003, aby svědkyně uvedla nějaký příklad, svědkyně uvádí:

Byla jsem na kontrole sama, takže jsem se zaměřila na smlouvy kolem hmotného a nehmotného majetku. Byla to třeba smlouva na úklidové práce.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o bod IV – kontrola dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob, co pod tímto lze rozumět, svědkyně uvádí:

Hlavně jsem kontrolovala inventarizaci, která v době, kdy jsem tam byla sice probíhala, ale byla to inventarizace jak hmotného, tak nehmotného majetku a veškerých zásob. Bylo to dané, byla to kontrola předcházející za rok 2002.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o kontrolu zavedení vnitřního kontrolního systému a vyhodnocení jeho účinnosti a efektivnosti, co tam svědkyně měla kontrolovat, svědkyně uvádí:

O tom už jsem mluvila, že zákon o finanční kontrole přikazoval i státním příspěvkovým organizacím, aby měly zavedený svůj vnitřní kontrolní systém, tzn. aby tam měly nezávisle zřízený úsek auditu a zároveň vnitřní kontrolu. Od roku 2002 byla ta povinnost a tam bylo zameškáno, kontrolní systém neměli vytvořený.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud svědkyně hovořila v souvislosti s váháním týkajícího se písemného vypracování protokolu o kontrole a pokud to svědkyně odůvodňovala tím, že vyčkávala, jestli tam má svá zjištění týkající se TESTCOM servisu, s.r.o., uvést či nikoliv, pod jaký bod by tato zjištění spadala, svědkyně uvádí:

To by bylo v sekci ostatní zjištění, další ujednání. V písemné podobě jsem to už nikdy neměnila, panu Mgr. Chmelíčkovi jsem to přeposlala a snad i Mgr. Kolářovi, ale to už si nepamatuji. Všechny podklady jsem k tomu neviděla, tak jsem se domnívala, že všechno bylo až po 30.9., ale dnes jsem zde slyšela, že došlo 30.9. k založení.



Státní zástupce bez dotazů.



Přistoupeno k doplňujícím dotazům obhájců:



K dotazu Mgr. Hanzlíka, když svědkyně uvedla, že náplň kontroly, která je uvedená v pověření, svědkyně zpracovala sama 30.9., jak si s odstupem času tak přesně vybavuje tento termín, svědkyně uvádí:

Kontrola začala 1.10., ale bylo řečeno, že vše mám zpracovat k 30.9. Proto 30.9.



Obhájce Mgr. Hanzlík předkládá soudu dopis adresáta Mgr. Dušana Chmelíčka, odesílatele Vladimíra Mlynáře ze dne 25.9.2003, čj. 824/2003/121.

Předsedkyně senátu cituje shora uvedený dopis.



Po upozornění obhájce Mgr. Hanzlíka předkládá svědkyně předsedkyni senátu k nahlédnutí

své poznámky.



Na žádost obhájce Mgr. Hanzlíka se svědkyni předkládá shora citovaný dopis k vysvětlení.





K dotazu předsedkyně senátu, jak je možné, že pověření č. 1 je opatřeno datem 30.9.2003, zatímco dopis Vladimíra Mlynáře, kde už je obsah předmětu kontroly, je datován dnem 25.9.2003, svědkyně uvádí:

Předem bylo panu ředitelovi Chmelíčkovi posláno, co se bude požadovat. Bylo to v předstihu, nevím, jestli to šlo poštou.



K dotazu Mgr. Hanzlíka, jak je možné, když svědkyně tvrdila, že si předmět kontroly vytvořila sama 30.9., že stejný obsah už je ve sdělení ministra 25.9., svědkyně uvádí:

Na toto jsem zapomněla, i když zde mám podepsanou kopii, ale tu jsem si také vytvářela sama. Bylo třeba v předstihu, když tam 1.10. přijdu, abych měla vytvořené určité podmínky. Napsala jsem tento dopis a s pověřením jsem šla až 1.10. Na to jsem zapomněla, že to bylo předem.



Přistoupeno k dotazům obžalovaných:



K dotazu Mgr. Chmelíčka, když svědkyně uvedla: „Přišel za mnou pan ředitel TESTCOMU s dotazem, zda je možné založit obchodní společnost,“ aby detailně popsala, jak probíhalo setkání, svědkyně uvádí:

Jak jsem měla vyhrazenou místnost, přišel jste se zeptat, jak probíhá kontrola, zda je všechno v pořádku. K tomu jste sdělil, že jsem přišla v nevhodnou dobu. Skutečně to bylo jen mezi čtyřma očima. První dotaz byl na rezervní fond a pak, zda je možné podle vyhlášky založit společnost.



K dotazu Mgr. Chmelíčka, zda toto může svědkyně časově přiblížit, svědkyně uvádí:

Řekla bych, že to bylo kolem 20. října 2003. Těchto hovorů jsme měli několik.



K dotazu ing. Novotného, když svědkyně uváděla, že hovořila s ním i Mgr. Chmelíčkem na stejné téma, zda si myslí, že si informace mezi sebou nepředávali, svědkyně uvádí:

Ne, to v žádném případě. Říkala jsem, že někdy jste třeba přišli oba dva anebo někdy samostatně. Vím, že jste si předávali informace.



K dotazu ing. Novotného, když svědkyně uváděla, že ví, kolik bylo v rezervním fondu v době její kontroly a uváděla 7,5 milionu Kč, jak je možné, že si pamatuje zrovna toto číslo a zda je relevantní, svědkyně uvádí:

Vytýkací dopis, který dostala Mgr. Jonášová, byl jen na založení firmy, ale potom, jak jsem pomáhala s metodickým dotazem na ministerstvo financí, tam už bylo napsáno, že z termínovaného vkladu bylo vybráno 7,5 milionu Kč k založení s.r.o. Zůstalo 129 tisíc nebo kolik.



K dotazu ing. Novotného, když svědkyně hovořila o tom, kolik se odčerpalo z rezervního fondu, nikoliv o stavu rezervního fondu, jak to vysvětlí, svědkyně uvádí:

Ano, hovořila jsem o výši odčerpání.



Obžalovanému Vladimíru Mlynářovi povolena krátká rozmluva s jeho obhájcem JUDr. Sokolem.

Obžalovanému Mgr. Dušanu Chmelíčkovi taktéž povolena krátká rozmluva s jeho obhájcem Mgr. Hanzlíkem.



Obžalovanému Vladimíru Mlynářovi byla dána možnost položit svědkyni dotazy: Bez dotazů.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se k výpovědi svědkyně uvádějí:



Obžalovaný Mgr. Chmelíček:

Mám připomínku k tomu, že jsem se nikdy na paní svědkyni s takovýmto dotazem neobrátil. Druhá připomínka je, že naopak paní svědkyně za mnou přišla, říkala, že jsou tam nějaké dotazy zaměstnanců ohledně založení s.r.o., ale že to není v její kompetenci, ani datumové.



Obžalovaný ing. Novotný: Bez vyjádření a připomínek.



Obžalovaný Mlynář:

Chtěl bych soudu předložit popis pracovní náplně paní svědkyně Vrchotové, není to originál podepsané. Předkládám to proto, že v obsahu práce je kombinace práce kontroly a interního auditu, což znamená, že svědkyně souhlasila s náplní této práce. Dále bych chtěl říci, že jsem se domníval a domnívám se stále, že svědkyně Vrchotová záměrně předala kontrolní nález z výzkumného ústavu TESTCOM, v dohodě s dalšími zaměstnanci ministerstva informatiky, z nichž někteří zde již vypovídali, s cílem dosáhnout toho, aby se tím policie začala zabývat sama a neučinila kroky, které měla v pracovní povinnosti, aby mě informovala, jakožto svého přímého nadřízeného o zjištěních, o kterých tvrdí, že je věděla.



K tomu svědkyně:

Co se týče mého pracovního zařazení, zhledem k tomu, že personální oddělení bylo obsazeno asi čtyřmi lidmi, mi bylo řečeno, že pan ministr na mě nebude dělat popis pracovního místa, a že si to musím udělat sama. Udělala jsem si to, ale jen buď na kontrolu nebo na audit. Bylo mi řečeno, že musím dát obojí. To jsem protestovala, že nelze, že toto spojení nejde, že to zákon o finanční kontrole nedovoluje, buď jedno nebo druhé. Paní ředitelkou z personálního odboru mi bylo řečeno, že pokud nebudu souhlasit s touto kombinací, tak dostanu o čtyři platové třídy méně. Vzhledem k mému vysokému věku jsem na to přistoupila a podepsala to. Sama jsem si to vypracovala, buď budu ve třídě 11 nebo 7, i když to byla vysoká škola. Tři dny jsem přemýšlela a nakonec jsem to podepsala. Podepsanou kopii mám doma.



Obžalovaní opětovně dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se k výpovědi svědkyně uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček: Bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný: Bez vyjádření a připomínek.



Obžalovaný Mlynář:

Trvám na svém vyjádření a podniknu určité právní kroky.



Podle § 213/1 tr. ř. se čte:

- originál pracovního posudku ze dne 31.5.2005,

- dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne 25.3.2005,

- popis pracovního místa ze dne 18.6.2003,

- dopis ze dne 25.9.2003 adresovaný Mgr. Chmelíčkovi odesílatelem Vladimírem Mlynářem,

- pověření č. 1/2003 z 30.9.2003 a pověření č. 2/2003 z 8.10.2003.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se k listinám uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček: Bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný: Bez vyjádření a připomínek.



Obžalovaný Mlynář:

Zdůraznil bych tu pasáž, kterou jste četla v náplni pracovní smlouvy, tzn. že nesmí konat v rozporu s nezávislým postavením kontroly. Postavení kontroly je na ministerstvu velmi silné a uvádím to k obavám paní svědkyně z možného pracovněprávního postihu, neboť kontroloři mají velmi silné postavení v rámci ministerstva.



Konstatuje se, že shora citované listiny předložené svědkyní budou okopírovány a založeny do spisu jako listinný důkaz.



Konstatuje se, že další dotazy na svědkyni nejsou.

Svědkyně svědečné nežádá, vzdává se ho.



Prohlášeno

usnesení



Hlavní líčení se v 12.00 hod. přerušuje do 13.00 hod.

Ve 13.00 hod. pokračováno v přerušeném hlavním líčení.



Konstatuje se, že dochází ke změně na straně obhájců, a to tak, že se dostavil Mgr. Štěpán Mládek, ČAK č. 1109, který bude nadále hájit obžalovaného Vladimíra Mlynáře, který se substitucí souhlasí ( substituční zmocnění již je založeno ve spise )



JUDr. Přemysl Hochman udělil substituční plnou moc k dalšími zastoupení u dnešního hlavního líčení Mgr. Hanzlíkovi, který tuto plnou moc přijímá. Obžalovaní Mgr. Chmelíček a ing. Novotný s tímto postupem souhlasí.



Krátkou cestou se státnímu zástupci, obžalovaným ing. Novotnému a Mlynářovi a obhájci Mgr. Mládkovi doručuje znalecký posudek předložený Mgr. Hanzlíkem. Znalecký posudek pro JUDr. Hochmana převezme obžalovaný ing. Novotný s tím, že zajistí jeho včasné doručení.Obžalovaný Mgr.Chmelíček souhlasně prohlašuje se svým obhájcem Mgr. Hanzlíkem, že vyhotovení znaleckého posudku nechali k důkazu sami vyhotovit, proto mají jeho vyhotovení a není třeba je doručovat.



Konstatuje se, že se nedostavil svědek Stránský, doručení vykázáno.



Obžalovaný Mlynář uvádí:

Strávil jsem celkem asi 4,5 hodiny nad tím, abych zmonitoroval různá hlasování, kterých jsem se zúčastnil či nezúčastnil, na výpisech z hlasování, které předal pan státní zástupce a chtěl bych k těmto důkazům, které byly čteny při minulém hlavním líčení, vznést následující připomínky.

První hlasování, které pan státní zástupce předložil, se týkalo novely zákona o dani z příjmu tisk 615, 1. čtení se konalo 29.6.2000 na 26. schůzi. Chtěl bych říci, že nemám absolutní tušení, jak novela zákona o dani z příjmu souvisí s předmětnou projednávanou kauzou, neboť v důvodové zprávě se o hlavních principech navrhované právní úpravy praví toto, citace: „V návaznosti na zpracovanou novelu obchodního zákoníku se navrhují pravidla pro podávání přiznání k dani z příjmu při fúzích, rozdělení a převodu obchodního jmění.. Pravidla podání přiznání k dani z příjmu v návaznosti na změnu pojetí přeměn obchodních společností a jeho kontinuity právnické osoby, zejména při přeměně veřejné obchodní společnosti nebo na veřejnou obchodní společnost a při přeměně komanditní společnosti nebo na komanditní společnost, neboť tyto společnosti mají jiný daňový režim, než jiné právnické osoby, režim zdanění při uzavření smlouvy o převodu zisku, kdy ovládající osoba bude mít ze zákona povinnost provést vyrovnání s minoritními akcionáři ovládané osoby. Pokud jde o návaznost na připravenou novelu zákona o účetnictví, dále řeší zejména problematiku možnosti přechodu na hospodářský rok zmírnění dopadů při přechodu na podvojné účetnictví, a to včetně nezbytných úprav zákona o správě daní a poplatků.“



Pan státní zástupce předložil účast na mém hlasování č. 542 ze dne 12.12.2000, což bylo hlasování o novele zákona o dani z příjmu ve verzi vrácené Senátem. Při diskusi v Poslanecké sněmovně se projednávaly pozměňovací návrhy Senátu týkající se postavení dlužníka vůči věřiteli a hlavním problémem podle Senátu a výkladu, jehož předkladatelem byl Senát, byla cituji „Špatná platební morálka, která musí být řešena aplikací k tomu určených zákonů a norem, jako jsou občanský zákoník, obchodní zákoník, občanský soudní řád, zákon o konkursu a vyrovnání, trestní zákon a právě projednávaný zákon o exekutorech a zákon o veřejných dražbách. Je nesystémové použít daňovou soustavu k řešení platební morálky.“ Uvádím to proto, že přesto, že jsem byl tomuto hlasování přítomen, skutečně ani po prostudování stenografických záznamů ze všech částí legislativního procesu nemám sebemenší tušení, jak tato věc souvisí s projednávanou kauzou a co má moje účast na hlasování dokázat.



Druhé hlasování, které pan státní zástupce předložil, se týká novely zákona o majetku státu, tisk 828, 1. čtení proběhlo 3.4.2001 na 35. schůzi v Poslanecké sněmovně. To je skutečně novela zákona o majetku státu, v důvodové zprávě se o tom píše, upozorňuji, že to byla poslanecká novela. „V souvislosti s přijetím novely zákona o vlastnictví bytů, zákon č. 103/2000 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.7.2000, byly v novele občanského zákoníku - § 879c, upraveny vztahy k pozemkům ve vlastnictví státu, na nichž jsou postaveny stavby ve vlastnictví bývalých nestátních socialistických organizací, pokud tyto subjekty měly k uvedeným pozemkům ke dni 1.7.2000 právo trvalého užívání nebo právě výpůjčky, popřípadě nájmu. Poslanecký návrh umožňuje využít zvýhodňující způsob získávání pozemku do vlastnictví od státu v relativně širokém okruhu subjektů, pokud jsou bytovými družstvy, popř. družstvy, jejichž předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jejich členy anebo vlastníky rodinných domů a jejich příslušenství nebo garáží anebo vlastníky bytů a vybraných nebytových prostor, ateliéru a garáží v domech včetně nástaveb a vestaveb.“



Pan státní zástupce předložil účast na mém hlasování č. 491 ze dne 25.5.2001 o závěrečném textu zákona, kde jsem byl skutečně přítomen a hlasoval jsem „ano.“ Po prostudování v tisku i rozpravě ve všech fázích legislativního procesu mi naprosto uniká, jak novela zákona o majetku státu týkající se bytových družstev souvisí s projednávanou kauzou.



Státní zástupce dále předložil mou účast na hlasování o novele obchodního zákoníku, tisk 824, 1. čtení dne 5.4.2001 na 35. schůzi. Tohoto hlasování jsem se vůbec, jak plyne za zápisu předloženého státním zástupcem, nezúčastnil a uniká mi tedy důvod, proč bylo tato hlasování vůbec soudu předloženo. Pro přesnost se v důvodové zprávě uvádí, že „Hlavním smyslem této navrhované novelizace obchodního zákoníku je odstranit legislativně technické chyby, jež vznikly při poslední velké novele obchodního zákoníku, výkladové problémy, které vznikly nepochopením některých ustanovení obchodního zákoníku, zejména orgány státní správy a v neposlední řadě i reagovat na nově přijaté zákony.“ Tuto citaci z důvodové zprávy jsem přečetl především z důvodu, že mě velmi zaujal důvod předložení zákona, že nějaký zákon činí výkladové problémy, které vznikly nepochopením některých ustanovení obchodního zákoníku, zejména orgány státní správy.



Za čtvrté státní zástupce předložil mou účast na hlasování o zákonu o finanční kontrole ve veřejné správě, tisk 835, 1. čtení dne 28.2.2001. V důvodové zprávě se píše „Smyslem zákona o finanční kontrole ve veřejné správě je to, že vychází ze skutečnosti, že kontrola hospodaření s veřejnými prostředky při zabezpečování úkolu veřejné správy tvoří podstatnou část kontrolních aktivit správních úřadů a orgánů veřejné správy. V návrhu zákona o finanční kontrole veřejné správy je promítnut závěr vládního programu boje proti korupci, s cílem zvýšit ochranu veřejných prostředků při zajišťování úkolů veřejného zájmu. Návrh zákona upravuje přístupnou organizační strukturu systému finanční kontroly, v němž funkci gestora plní ministerstvo financí v souladu s kompetenčním zákonem.“



Státní zástupce předložil hlasování č. 279 ze dne 12.7.2001, jehož jsem se skutečně zúčastnil, kdy bylo hlasování o zákonu jako celku ve 3. čtení v Poslanecké sněmovně a hlasovalo se, kromě celého znění, pouze o pozměňovacích návrzích ODS. Opět jsem ani po prostudování detailního a stenografického záznamu nepochopil, v čem by měla být souvislost s naší projednávanou trestní věcí.



Za páté státní zástupce předložil mou účast na hlasování o novele zákona o majetku státu, tisk 1200, 1. čtení dne 31.1.2002. Podotýkám jen, že je to další novela zákona o majetku státu. V důvodové zprávě se píše „Dne 29.6.2001 byl ve Sbírce zákonů č. 85/2001 vyhlášen zákon č. 229/2001 Parlamentu ČR, kterým se mění zákon č. 219 o majetku České republiky a jeho zastupování v právních vztazích ve znění zákona č. 492 atd...“ Zrušením § 879c občanského zákoníku bez dalšího došlo k tomu, že u uvedených právnických osob zaniklo již jejich zákonem založené právo požadovat přeměnu užívacího vztahu na vlastnictví. Jejich postavení se tak výrazně zhoršilo. Návrhu má řešit problematiku družstev výrobních a spotřebních, s odůvodněním uvedeným v předkládací zprávě.“ „Zařazení novely § 60c...,“ což by předmět novely: „...má za cíl řešit jiná družstva než bytová, přičemž se tato problematika netýká pozemků zemědělských družstev, avšak v podstatě družstev výrobních a spotřebních. Řešena jsou i ta družstva, která vznikla v důsledku transformace z původních družstev, např. rozdělením nebo vyčleněním podle předchozí právní úpravy, s výjimkou družstev, která jsou v likvidaci, konkursu a vyrovnání. Doplněním druhého odstavce do § 60 řeší situaci družstev bytových v případech pozemků, na kterých stojí provozní budovy nezbytné k opravám a údržbě či provozu bytového družstva v souvislosti s jeho činností, která má zajistit bezchybný provoz obytných budov. Tato činnost nemá podnikatelský charakter, zohledněna jsou družstva vzniklá vyčleněním nebo rozdělením podle předchozích předpisů.“



Pan státní zástupce předložil mou účast na hlasování č. 241 ze dne 3.5.2002, kde jsem byl skutečně přítomen a hlasoval pro přijetí zákona, přičemž závěrečné hlasování proběhlo bez jakékoliv diskuse.



Za šesté novela občanského soudního řádu, tisk 1101, 1. čtení 14.12.2001. V důvodové zprávě se píše: „Návrh především navazuje na souběžně předložený návrh zákona o finanční prokuratuře, v souvislosti s nímž řeší nezbytné dílčí úpravy procesní povahy v občanském soudním řádu a zákoně o ústavním soudu. Je však spojen i s dílčím vstupem do některých dílčích zákonů, konkrétně do ustanovení zákona 219/2000 Sb., vedle změny v příslušnosti okresních úřadů a ministerstva financí podle § 11 ve prospěch finanční prokuratury přináší zejména změny, které vyplynuly z prvních praktických zkušeností s aplikací zákona. Zákon o státním podniku zakotvuje dílčí odchylky rozpočtových pravidel a seznam dalších zákonů,“ atd., nebudu zdržovat soud: „..provázáno se zákonem o finanční prokuratuře v jeho shodně navrženém dni ke dni nabytí účinnosti.“ Zde jsem po podrobném studování stenografických záznamů skutečně nalezl, že v dlouhém seznamu novelizovaných zákonů se ocitá i zákon 219, a to § 28 odst. 3, což by tedy mohlo mít souvislost s touto projednávanou věcí, kde se, cituji: „V § 28 odst. 3 se slova s majetkovou účastí státu nahrazují slovy do obchodních společností lze majetek vkládat i majetkovými účastmi státu.“ Nejsem právník, nicméně uznávám, že tento § 28 se týká předmětné věci, nicméně nedává jakoukoliv logiku tato jedna věta s projednávanou kauzou.



Hlasování č. 334 ze dne 22.3.2002 jsem se zúčastnil, to je pravda podle zápisu, nebyla vedena v této věci vůbec žádná diskuse v Poslanecké sněmovně.



Za sedmé státní zástupce předložil mou účast na hlasování zákonu o Fondu národního majetku, tisk 280, 1. čtení dne 24.3.2003, kdy jsem nebyl přítomen, protože jsem již nebyl poslancem. Nechápu důvod, proč byl tento zápis z hlasování předložen.



Konečně za osmé zákon o spotřebních daních, tisk 318, 1. čtení dne 20.5.2003, kdy jsem již rovněž nebyl poslancem, neboť jsem se vzdal poslaneckého mandátu v souvislosti se souběhem funkce ministra, rovněž nechápu, proč byl tento záznam o hlasování do spisu vůbec založen.



Svým advokátem jsem byl poučen, že nemohu namítat nic proti důkazům předloženým státním zástupcem, tudíž nic nenamítám, považuji však za nutné upozornit soud, že všechny informace uvedené o mé účasti na hlasování jsou dle mého soudu zcela mimo téma a problematiku projednávanou u tohoto soudu. Navíc bych odkázal na zde již dvakrát uváděné vystoupení na téma o ústavnosti zjišťování těchto informací, resp. používání informací o účasti na hlasování jako subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu.



Podle § 213/1 tr. ř. se čtou originály listinných důkazů - předaných smluv dodatků MI ČR, jejichž soudem ověřené fotokopie jsou založeny v příloze č. 6 čte:

- dodatek č. 8 k základní prováděcí smlouvě ze dne 14.6.2005 + příloha č. 6 na čl. 579-683

- dodatek č. 9 ze dne 7.11.2005 + příloha č. 6 na čl. 572-578

- dodatek č. 10 ze dne 22.11.2005 + příloha č. 6 na čl. 565-571

- dodatek č. 11 ze dne 10.2.2006 + příloha č. 6 na čl. 560-564

- dodatek č. 12 ze dne 22.6.2006 + příloha č. 6 na čl. 546-559

- smlouva o zajištění provozu PVS uzavřená mezi ČR a spol. Telefonica O2 Czech Republic dne 20.8.2006 + prohlášení Českého Telecomu, a.s., ze dne 30.5.2006 na čl. 518-545



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným listinám uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný Mlynář bez vyjádření a připomínek.



Podle § 213/1 tr. ř. se čtou originály listinných důkazů- předaných dokladů MI ČR, jejichž soudem ověřené kopie jsou založeny v příloze č. 7/1. a 2. díl:

- přehled příspěvků a dotací z rozpočtu MI ČR na čl. 911

- přehled dosavadních výdajů souvisejících s PVS na čl. 912

- sdělení MF ČR z 18.3.2005 na čl. 913-921

- seznam referátníků Odboru 041 sekce 4 na čl. 922 - 928

- směrnice předsedy Úřadu pro veřejné informační systému č. 8/2002 na čl. 929 - 941

- směrnice předsedy Úřadu pro veřejné informační systémy č. 9/2002 na čl. 942 – 950

- směrnice předsedy Úřadu pro veřejné informační systémy č. 10/2002 na čl. 951 - 966

- směrnice č. 8/2003 ze dne 1.10.200 + doklad o provedení předběžné kontroly, zpráva o výsledku, úřední záznam, protokol o výsledku průběžné kontroly, zpráva z interního auditu + komentáře na čl. 967-986

- novela č. 1 ke směrnici č. 8/2003 na čl. 987 – 990

- novela č. 2 ke směrnici č. 8/2003 na čl. 991 – 998

- směrnice č. 8/2003 ve znění novely č. 1,2 na čl. 999 – 1014

- směrnice č. 9/2003 + příloha: podpisové vzory na čl. 1015 – 1024

- směrnice č. 10/2003 + příloha: průvodní list faktury, osobní karta zaměstnance, výdejka, převodka, vyřazovací protokol, platební poukaz, zaúčtování zálohy na čl. 1025 – 1040

- novela č. 1 ke směrnici č. 10/2003 + příloha: ukázka záznamu o likvidaci faktury došlé na čl. 1041 – 1042

- spisový řád MI ČR na čl. 1043 – 1066

- spisový řád MI ČR na čl. 1067 – 1076

- pracovní řád na čl. 1082 – 1098

- přehled platných vnitřních organizačních norem a dalších vnitřních řídících a normativních aktů na čl. 1099 – 1105

- směrnice č. 5/2004 na čl. 1125 – 1130

- směrnice č. 5/2003 na čl. 1142 – 1143

- směrnice č. 5/2003 o tvorbě a evidenci smluvních dokumentů na čl. 1146 – 1147

- směrnice č. 3/2002 o stanovení, oprávnění a odpovědnosti zaměstnanců ÚVIS na čl. 1149 – 1151.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným listinám uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný Mlynář bez vyjádření a připomínek.



Podle § 213/1 tr. ř. se dále čtou originály listinných důkazů, jejichž soudem ověřené fotokopie jsou založeny v příloze 7, díl 1.:

- referátník na čl. 1152 – 1159

- referátník na čl. 1160 – 1163 + dohoda o ukončení smlouvy o zajištění činnosti PVS

- referátník na čl. 1164 – 1165

- referátníky týkající se novel organizačního řádu MI ČR na čl. 1166 – 1228

- referátník na čl. 1229 – 1292

- rozhodnutí ministra č. 4 na čl. 1293

- originál organizačního řádu ve znění novely 1 – 4 na čl. 1294 – 1348

- referátník a novela č. 3 organizačního řádu na čl. 1349 – 1399

- referátník na čl. 1404 – 1441

- rozhodnutí ministra č. 12/2003 na čl. 1442 – 1477.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným listinám uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný Mlynář bez vyjádření a připomínek.



Podle § 213/1 tr. ř. se čtou originály listinných důkazů, jejichž ověřené fotokopie jsou založeny ve svazku č. 7, díl 2. - doklady předložené MI ČR:

- rozhodnutí ministra č. 1 z roku 2003, které obsahuje organizační řád MI ČR s účinností od 1.1.2003, včetně organizační struktury MI ČR na čl. 1478 – 1512

- referátník na čl. 1513 – 1515

- referátník na čl. 1516 – 1517

- referátník na čl. 1518 – 1520

- odpověď na dotaz + referátník, nepodepsaný + dopisy, nepodepsané + připojen návrh dodatku č. 1, rovněž nepodepsán na čl. 1520-1527

- dokumenty vztahující se ke jmenování obžalovaného Mlynáře ministrem na čl. 1528 – 1530

- originály dokumentů vztahujících se ke jmenování Mgr. Chmelíčka na čl. 1531 – 1539.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným listinám uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný bez vyjádření a připomínek.



Obžalovaný Mlynář:

Dopisy jsem samozřejmě podepsal. Řekla jste, že dopisy členům dozorčí rady nejsou podepsány. Nevím, proč dnes pracovníci ministerstva nejsou schopni materiál dohledat, ale zcela jistě existoval, byl podepsán a odeslán.



Podle § 213 odst. 1 tr. ř. se dále čtou originály listinných důkazů, jejichž soudem ověřené fotokopie jsou založeny v příloze 7, 2.díl:

- statuty TESTCOMU, technického a zkušebního ústavu telekomunikací a pošt na čl. 1540 – 1555.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným listinám uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný Mlynář bez vyjádření a připomínek.



Podle § 213 odst. 1 tr. ř. se dále čtou originály listinných důkazů, jejichž soudem ověřené fotokopie jsou založeny ve příloze 7, 2. díl :

- zápisy z porad vedení MI ČR na čl. 1556 – 1599.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným listinám uvádějí:

Obžalovaný Mgr. Chmelíček bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný ing. Novotný bez vyjádření a připomínek.

Obžalovaný Mlynář bez vyjádření a připomínek.









Prohlášeno

usnesení



V 15.10 hod. se hlavní líčení přerušuje na dobu 10 minut.

V 15.20 hod. pokračováno v přerušeném hlavním líčení.



Podle § 213/1 tr. ř. se čtou originály listinných důkazů, jejichž soudem ověřené fotokopie jsou založeny v příloze č. 7, 2. díl:

- analýza 2. etapy projektu PVS zpracovaná pro MI ČR zpracovatelem Microsoft, s.r.o., na čl. 1600 – 1617

- nabídka pro PVS Českého Telecomu na čl. 1618 – 1779

- analýza zpracovatele IBM z ledna 2003 na čl. 1869 – 1894

- analýza zpracovatele Empire, s.r.o. na čl. 1896 – 1923.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným důkazům uvádějí:



K tomu obžalovaný Mlynář:

Chtěl bych říct, že tento dokument tak, jak ho čtete, dostává zvláštní světlo v souvislosti s tímto projednávaným případem. Nikde jsem ho neviděl, ale takovýchto dokumentů existuje ke každému projektu velké množství a soukromé subjekty se snaží přinášet nějaké modely, které jsou podle jejich názoru pro stát výhodné. Jestli jsem dával pozor, byl to materiál IBM. Přímo tento materiál zpracovával ještě někdo jiný, nějaký subdodavatel IBM. Chtěl bych říct, že to nebyl nikdy žádný oficiální materiál vytvořený na ministerstvu informatiky, nemá to žádné číslo jednací, žádný referátník. Takových různých materiálů, které nosí různé firmy na ministerstvo, jsou desítky a nikdy se nerealizují.



Obžalovaní Mgr. Chmelíček a ing. Novotný: Bez vyjádření a připomínek.



Podle § 213/1 tr. ř. se dále čte:

- akční plán na čl. 1926 – 1963.



Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. ř. a k možnosti vyjádřit se ke čteným materiálům uvádějí:



K tomu obžalovaný Mlynář:

Myslím, že toto žádá širší vysvětlení. Zaprvé, jestli tomu správně rozumím, jste vyžádala z ministerstva informatiky všechny podklady týkající se Portálu veřejné správy, čímž došlo k tomu, že jste obdržela z ministerstva obsahy archivů, protože Portál veřejné správy byl projekt, který se chystal už na Úřadu pro veřejné informační systémy mnoho let, mluvil o něm zákon č. 365. Úřad pro veřejné informační systémy vyžadoval nejrůznější přípravné analýzy, teď jste jednu z nich četla z roku 2001. Jsou to naprosto nesmyslné texty, myslím, že to bylo patrné i z toho, jak jste četla, nesmyslné projekty, které dokládali různí lidé, toto je zrovna pan Radim Jager, to vím, protože to byl to poradce předsedy Úřadu pro veřejné informační systémy. Myslím, že mohu říct soudu, že je to profesionální podvodník, se kterým jsem ukončil pracovní poměr ihned po nástupu na ministerstvo informatiky. Tento muž se zabýval tím, že dodával na ministerstvo nejrůznější projekty různých soukromých firem takovéhoto typu, které dostávaly číslo jednací a tím se ocitaly v nějakém archivu. Nyní vám je ministerstvo poskytlo v rámci všech dokladů, které jste si vyžádala. Chtěl bych zdůraznit, že oficiální dokumenty ministerstva informatiky, schválené, projednávané, mají referátníky, mají řádný průběh. Toto jsou věci z archivu, které ani nedávají smysl tak, jak jste teď četla, jsou to nesmyslné záležitosti, i rozpočtové a výnosové. Mám obavu, že do této kategorie patřil i projekt, který byl čten předtím.



Obžalovaní Mgr. Chmelíček a ing. Novotný: Bez vyjádření a připomínek.



K dotazu předsedkyně senátu na strany, zda mají v této fázi řízení nějaké další návrhy na doplnění dokazování, strany uvádějí:

Státní zástupce: Od ministerstva informatiky jsme požadovali písemnosti v rámci posledního dožádání, nicméně s ohledem na znalecký posudek budu považovat zřejmě za nutné vyžádat doplňující informace ze strany ministerstva informatiky. Z tohoto důvodu předpokládám, že nejpozději ve středu odejde další vyžádání, kde budou požadovány ještě doplňující informace v návaznosti na původní.



Obhájci shodně uvádějí: Nemáme další návrhy.







Prohlášeno

usnesení



Hlavní líčení se přerušuje a bude opět konáno dne 14.11.2006 od 9.00 hod. v jednací síni č. dv. 214/III. patro, což přítomní berou na vědomí s tím, že již nebudou obesíláni, neboť hlavní líčení bylo nařízeno na dny 13. – 15.11.2006.



Skončeno a podepsáno v 16.05 hodin.

JUDr. Silvie Slepičková

předsedkyně senátu



Protokolující úřednice:

Radka Šnokhousová

















Tento protokol byl sepsán podle § 55b odst. 2 tr. řádu dne 24.11.2006

Zvukový nosič je uložen v trezoru Městského soudu v Praze v č. dv. 93/II.

CD č. 505/06