mlynar.cz
mlynar.cz
Poslat emailem14.11.2006

Protokol 13 - Vašátko, Starý, Kudra

sp. zn.  2 T 1/2006

Protokol o hlavním líčení
(pořízen autentický zvukový záznam)
pokračováno v přerušeném hlavním líčení

Městský soud v Praze dne 14. listopadu 2006  v  9.00 hod. v jednací síni č. dv. 214/III.

Trestní věc proti obžalovaným
Mgr. Dušan Chmelíček, ing. Vít Novotný a Vladimír Mlynář
pro trestné činy dle §§ 255/1,2a,3 – 9/2 tr. zák. a další


Přítomni:

Předsedkyně senátu:            JUDr. Silvie Slepičková

Přísedící:                JUDr. Karel Dlabač
                    Zdeňka Peltanová
                    ing. Jaroslav Kouba – náhradní soudce
                
Protokolující úřednice:        Zuzana Kohlová

Za MSZ:                Mgr. Jan Karabec

Za poškozenou spol. TESTCOM: nikdo – doručení vykázáno

Obžalovaní:                Mgr. Dušan Chmelíček – osobně, OP
                    ing. Vít Novotný – osobně, OP
                    Vladimír Mlynář – osobně, OP
Totožnost ověřena dle občanských průkazů.
    
Obhájci:    JUDr. Přemysl Hochman  - osobně, ev. č. ČAK 2259 a i.s. JUDr. Hanzlíka         - za obž. Chmelíčka
                                                 - za obž. ing. Novotného
        JUDr. Naděžda Kratochvílová i.s. JUDr. Tomáše Sokola
- za obž. Mlynáře
Totožnost ověřena dle osvědčení České advokátní komory.


JUDr. Hochman uvádí:

JUDr. Hanzlík mě požádal abych zastupoval i jeho a Mgr. Chmelíčka, protože zjistil, že mu  odtáhli nebo odcizili osobní automobil. Zmocnění přijímám.

Obž. Chmelíček a Novotný bez námitek.

Státní zástupce bez námitek.

Předsedkyně senátu zopakovala průběh předchozího hlavního líčení ve smyslu ust. § 219 odst.3 tr.ř.




Přistoupeno k výslechu svědka Ing. Jan V a š á t k o , který po poučení dle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr.řádu a §§ 174 a 175 tr.zákona k věci uvádí:

Poučení jsem porozuměl a vypovídat budu.

Období mého jmenování v dozorčí radě skončilo před rokem 2003 a to zánikem původního zřizovatele Ministerstva dopravy a spojů, kterým jsem byl jmenován. Pak už nevím o žádném jiném okamžiku, že by Ministerstvo informatiky mě nějakým způsobem jmenovalo.

K dotazům předsedkyně senátu:
Jakým způsobem skončilo vaše jmenování?

Odpověď:
Závěrečným jednáním tohoto orgánu a oznámením této skutečnosti Ministerstvem dopravy a spojů ekonomickému odboru.

K dotazu:
Existuje o tom nějaký zápis?

Odpověď:
Proběhla emailová komunikace, ale nevím, jestli se z toho něco zachovalo.

K dotazu:
Na základě čeho došlo k zániku Vaší funkce v dozorčí radě TESTCOMU, příspěvkové organizace, právě koncem roku 2002?

Odpověď:
Protože se převáděly kompetence co se týkalo telekomunikací a pošt na Ministerstvo informatiky, tím končila celá činnost v tomto oboru Ministerstva dopravy a spojů. Mělo být další jmenování novým zřizovatelem, ale k tomu nedošlo.

K dotazu:
Z jakého důvodu až do 5.9.2003 ještě dozorčí rada podle zřizovací listiny Testcomu existovala?

Odpověď:
Nevím. Nebyl jsem v jediném kontaktu s Ministerstvem informatiky. Dozorčí rada už nezasedala.

K dotazu:
Učinil jste  v tomto směru na příspěvkovou  organizaci TESTCOM nebo na Ministerstvo informatiky nějaký dotaz?

Odpověď:
Jediný okamžik nepamatuji, že by v tomto směru byla jakákoli komunikace. Ani s panem ředitelem Chmelíčkem, ani se zástupci ministerstva.

K dotazu:
Z jakého důvodu musela být zrovna 5.9.2003 měněna zřizovací listina Testcomu, příspěvkové organizace?

Odpověď:
K tomu nemůžu vůbec nic říct, protože jsem u toho nebyl a ani jsem se k tomu nevyjadřoval.

K dotazu:
Obdržel jste v roce 2003 od Ministerstva informatiky nějakou zprávu, dopis obsahující nějaké poděkování a mimo jiné sdělení, že dozorčí rada už nebude fungovat?

Odpověď:
Vůbec žádný dopis. Žádná korespondence neexistovala.

K dotazu:
Včera obž. Mlynář při čtení listinných důkazů uvedl, že tyto dopisy byly odeslány, můžete to nějak vysvětlit?

Odpověď:
Já jsem nic takového nedostal, takže to může buď potvrdit to, že to je mylná informace nebo se postupovalo jinou cestou. Já jsem žádnou korespondenci tohoto typu neobdržel.

K dotazu:
Co byste nám uvedl o činnosti dozorčí rady příspěvkové organizace TESTCOM do 1.1.2002 ?

Odpověď:
Já jsem byl v pozici předsedy dozorčí rady a byli jsme orgánem, který byl jmenován už v roce 1992 ministrem Dybou a měli jsme podle statutu pracovat na zadání podle Ministerstva dopravy a spojů pro ekonomický odbor s tím, že se podle jeho zadání dělaly specifické rozbory, podávaly zprávy o činnosti apod. To skončilo kolem roku 2001, kde ekonomický odbor mi sdělil, že podle nových zákonů se zřizují kontrolní orgány, které jsou podle zákona součástí ministerstva a my budeme pracovat jenom na specifických úkolech, pokud takové budou. Pracovali jsme podle zadání na speciálních věcech jako např. otázka nějaké zakázky nebo orientace v ústavu v některém směru apod.

K dotazu:
Můžete více rozebrat vaší aktivitu do roku 2001, co konkrétně jste řešili?

Odpověď:
Konkrétně to byly výsledky hospodaření poletní. Dávali jsme k tomu expertní stanovisko, pokud bylo požadováno.

K dotazu:
Mohly jste při podání hospodářských zpráv nahlížet do nějakých dokladů?

Odpověď:
Pokud nám byly předloženy, tak ano.

K dotazu:
Do jakých dokladů jste mohli nahlížet?



Odpověď:
Do dokladů, které popisovaly nějakým způsobem podnikatelskou činnost ústavu, protože se pracovalo na zakázkách, jak ze státní zprávy, tak od ostatních subjektů. Měli jsme přehled zejména o tom, jak zakázky vypadají, jaká je struktura zakázek a jaká může být očekávaná budoucnost ústavu v tomto směru.

K dotazu:
Jak často jste se scházeli do 1.1.2003 a na základě čeho?

Odpověď:
Dvakrát do roka a svolával jsem to já.

K dotazu:
Kde jste se scházeli?

Odpověď:
V Testcomu, ve výzkumném ústavu.

K dotazu:
Po 1.1.2003 jste byl v kontaktu s tehdejším pověřeným ředitelem Hochmanem?

Odpověď:
Ne, nebyl. To období jsme považoval za ukončené a už jsem se neangažoval.

K dotazu:
Kdo byli další členové dozorčí rady?

Odpověď:
Zástupci různých institucí. Ministerstva dopravy a spojů, odboru telekomunikací, odboru meteorologie, generální ředitelství pošty.

K dotazu:
Vy sám jste byl vyslán odkud?

Odpověď:
Já jsem byl jmenován ministrem Dybou na základě čeho nevím.

Odpověď:
Kde jste byl zaměstnán v té době?

Odpověď:
Byl jsem zaměstnancem Českého Telecomu.

K dotazu:
Jaký byl zájem ostatních členů o činnost v dozorčí radě?

Odpověď:
To bylo dost proměnlivé, protože tím, jak se měnily i zákonné předlohy, jakým způsobem se posouvala situace v příspěvkových organizacích, tak před rokem 2001 když ekonomický odbor převzal kontrolní finanční činnosti a účetnictví, tak motivace celé dozorčí rady byla nízká. Docházelo k rezignacím a ukončování motivace, která tam původně byla.

K dotazu:
O vašich schůzkách a závěrech na stav hospodaření atd. byly sepisovány zápisy?

Odpověď:
Šla z nich zpráva na Ministerstvo dopravy a spojů.

K dotazu:
Proč vůbec dozorčí rada byla zřízena od roku 1992?

Odpověď:
Bylo v celku neformální akt, protože zákon, podle mě to nebyla nutné, byl to skutečně konsultační orgán nikoliv kontrolní orgán v tom pravém slova smyslu.

K dotazu:
Poslední zasedání bylo ke konci roku 2002?

Odpověď:
To bylo ještě někdy dřív, ale určitě to bylo v roce 2002.

K dotazu:
Je vám něco známo o záměrech transformace nebo privatizace Testcom, příspěvkové organizace?

Odpověď:
Vím, že v tomto směru byly úvahy, ale to je úplně mimo rozsah činnosti dozorčí rady. Byly tu pokusy o privatizaci Testcomu u v 90. letech. Tehdy se objevilo jméno Berka, což byl okamžik, o kterém já jsem se dozvěděl, pak byla nějaká úvaha o privatizaci někdy v průběhu 90. let, ale to nebylo také ukončeno žádným aktem.

K dotazu:
Pokud jde o přeměnu Testcomu na veřejnou výzkumnou instituci v souvislosti s připravovaným zákonem o veřejných výzkumných institucích, je vám něco o tom známo?

Odpověď:
Ne, není neprobírali jsme to.

Senát bez dotazu.

Státní zástupce bez dotazu.

Obhájci bez dotazu.

Obžalovaným dána možnost klást svědkovi dotazy:

K dotazu obž. Chmelíčka:
Stýkali jste se tenkrát jako členové dozorčí rady s ředitelem Hochmanem?

Odpověď:
Když byl ředitel, tak jsme se nějakým způsobem stýkat museli, v podstatě jsme ho seznámili s tím, co jsme zjistili, projednali jsme možné závěry, což znamená, pokud byly potřeba nápravná opatření bez toho by to nemělo ani smysl. Bylo to dvakrát za rok.

K dotazu obž. Novotného:
Sdělila dozorčí rada ukončení své činnosti vedení Testcomu a jakým způsobem?

Odpověď:
To jsme udělali formálně s posledním zasedáním.

K dotazu:
Říkal jste, že přechodem z Ministerstva dopravy a spojů na Ministerstvo informatiky jste ukončili vaší činnost. Jmenoval vás ministr Dyba, což znamená Ministerstvo průmyslu, tam už jedna delimitace byla, proč jste neskončili už tenkrát?

Odpověď:
Tyhle věci přecházely tím, že Ministerstvo dopravy a spojů mě znovu oslovilo s tím, že by požadovalo pokračování činnosti dozorčí rady a myslím, že kolem toho vznikla korespondence.

K dotazu:
Myslíte, že existuje nějaký dokument, že jste informovali Ministerstvo informatiky o vaší předcházející činnosti?

Odpověď:
My jsme s Ministerstvem informatiky už nekomunikovali, protože jsme ukončili naší činnost tím, že zaniklo zřizovatelství Ministerstva dopravy a spojů.

K dotazu:
Říkal jste, že jste pracovali na speciálních úkolech, třeba vás Ministerstvo informatiky mohlo také potřebovat ?

Odpověď:
Ministerstvo informatiky mě nikdy žádným způsobem neoslovilo.

K dotazu:
Ani mu dozorčí rada nesdělila, že existovala?

Odpověď:
Nevím, proč bychom toto měli sdělovat, protože nový zřizovatel si podle jeho právního vědomí své kontrolní orgány a ty si také nějakým způsobem jmenuje. K tomuto nedošlo.

Obž. Mlynář bez dotazu.

K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:
Když došlo k předchozí delimitaci z Ministerstva průmyslu na Ministerstvo dopravy a spojů, tak jste se vy sami přihlásili aktivně na nové ministerstvo nebo jste byli novým ministerstvem osloveni?

Odpověď:
Byli jsme osloveni.

Státní zástupce,obhájci, obžalovaní dále bez dotazů.

Obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.ř. a uvádějí :

Obž. Chmelíček uvádí:

Na některém předchozím jednání soudu jsem říkal připomínku, že návrh na dokumenty, které by se posílaly dozorčí radě o zrušení její činnosti jsem dostal od tehdejšího pověřeného ředitele. Je trochu s podivem, že mě informoval o tom, že dozorčí rada nezasedala už dlouho, nejméně rok už se neschází, ale nedostal jsem žádnou informaci o tom, že by snad dozorčí rada ukončila svojí činnost. To, co říká pan svědek je pro mě nová informace, že dozorčí rada ukončila svou činnost už koncem roku 2002.

Obž. Mlynář uvádí:

Vůbec jsem neměl tušení, že dozorčí rada Testcom, výzkumného ústavu existovala. Nedostal jsem nikdy žádnou informaci, že tam dozorčí rada byla a že ukončila svou činnost, to lze přičíst pravděpodobně delimitačnímu shonu. Já jsem se poprvé o tom, že existuje dozorčí rada a má být zrušena dozvěděl od ředitele Chmelíčka při vyřizování korespondence, která, jak se teď ukazuje, nikdy nedošla na místo. Rovněž pan Hochman mě nikdy neinformoval při těch našich dvou setkání, že dozorčí rada existovala a že bych měl vyvinout nějakou aktivitu, aby pokračovala. Kdybych to býval věděl, určitě bych dozorčí radu nějakým způsobem ustanovil, i když netvrdím, že ve stejném personálním složení.
Dále bych se chtěl vyjádřit k tomu, že děkovné dopisy jsem určitě podepisoval a že mu nikdy nebyly doručeny, nevím, zda někdo z pracovníků ministerstva před jejich odesláním nakonec nezjistil, že dozorčí rada byla ukončena tak, jak svědek popsal, před delimitací a tudíž dopisy nikdy neodešly.

Obž. Novotný bez připomínek.

Svědek svědečné nežádá.






Přistoupeno k výslechu svědka Ing. Lubomír  S t a r ý , který po poučení dle §§ 97, 95/2, 100/1,2, 101 tr.řádu a §§ 174 a 175 tr.zákona k věci uvádí:

Poučení jsem porozuměl a vypovídat budu.

Já jsem dělal na Ministerstvu hospodářství a tam jsem ukončil pracovní poměr v roce 1995. Byl jsem vedoucím odboru v té době a protože Testcom, dřívější výzkumný ústav spojů pracoval na výzkumných úkolech, které byly pro organizace i pro organizace jako byl Telecom, Radiokomunikace. Jako Ministerstvo hospodářství to byl odbor telekomunikací, tyto činnosti svým způsobem koordinoval. Z toho vyplynula účast v dozorčí radě Testcomu, ale to bylo do roku 1995. Od roku 2000 jsem v důchodu. Osobně jsem ani s panem Mlynářem, protože v té době ani nebylo Ministerstvo informatiky, to myslím vzniklo až po roce 2000. Pan Chmelíček byl v té době ředitelem České televize.


K dotazu předsedkyně senátu:
Kdo nastoupil na vaše místo?

Odpověď:
V roce 1995 došlo na Ministerstvu hospodářství za ministra Dyby k určitým změnám a do té doby byl ředitelem odboru telekomunikací Ing. Sedláček a když já jsem odešel, tak myslím, že se stal Ing. Domanský.

K dotazu:
Byl Ing. Domanský v dozorčí radě?

Odpověď:
Nepamatuji si, jestli nastoupil do dozorčí rady Testcomu.

Senát bez dotazu.

Státní zástupce bez dotazu.

Obhájci bez dotazu.

Obžalovaným dána možnost klást svědkovi dotazy : Bez dotazů.

Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:

Obž. Chmelíček uvádí:

Snažili jsme se dopátrat, kdy dopis, který šel z Testcomu na odvolání členů dozorčí rady nebo ukončení její činnosti, tak jsme nemohly dopátrat adresy a jestli jsou v Testcomu zápisy z jednání dozorčích rad, to jenom na vysvětlenou, že i my jsme měli obrovské problém vůbec sehnat adresy dozorčí rady.

Ostatní obžalovaní bez  připomínek.

Svědek svědečné nežádá.


Podle § 213/1 tr.řádu se čtou originály listin předložené Testcom servisem, s.r.o.,  jejichž ověřené fotokopie jsou v příloze č.8, a to :

-    nabídka na konsultační redakční služby společnosti Nostromo na č.l. 1966-1969
-    nabídka na konsultační redakční služby společnosti Corpus na č.l. 1970-1972
-    nabídka na konsultační redakční služby společnosti Capitol Interner Publisher na č.l. 1973-1977
-    výpisy z hlavní knihy na č.l. 1978-1980
-    přiznání k dani právnických osob Testcom servis, s.r.o. na č.l. 1981-1990
-    daňové přiznání za období od 1.1.2004 do 11.5.2004 na č.l. 2008-2016
-    daňové přiznání za období od 12.5.2004 do 31.12.2004 na č.l. 1994-2007

Podle § 213/1 tr.řádu se čtou ze svazku č.12 listinné důkazy, a to :

-    výpis z centrální adresy na č.l. 2512
-    e-mailová korespondence na č.l. 2513
-    smlouva o spolupráci na č.l. 2514-2515
-    výpověď z pracovního poměru na č.l. 2516
-    dopis na č.l. 2517
-    dopis na č.l. 2518
-    zpráva Aleše Moravce na č.l. 2519-2520
-    výzva více zájemcům o veřejnou zakázku na č.l. 2521-2528
-    kontrolní protokol Nejvyššího kontrolního úřadu sp.zn. 05/02-320/31 na č.l. 2538-2559

Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:

Obžalovaní bez připomínek.


Vyhlášeno
U s n e s e n í

V 11.00 hodin se hlavní líčení   p ř e r u š u j e   na 15 minut.


V 11.20 hodin pokračováno v přerušeném jednání.

Podle § 213/1 tr.řádu se čte

-    kontrolní protokol na č.l. 2560-2586

Obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.řádu:

Obž. Mlynář uvádí:

Pokud jsou mé informace správné, tak bylo vyhověno z valné části námitkám ve věci odvolání k vyšší instanci v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu, protože byl tak podrobně čten ten první protokol, tak to považuji za důležité zdůraznit.
Chtěl jsem se vyjádřit k takovým věcem jako např. problematika Imarsatu, to vůbec nesouvisí s problematikou projednávanou před tímto soudem, nicméně jak jste četla protokol o tom, že jsme vyžádali souhlas z vlády dodatečně až po prodeji nějakého akciového podílu, to chci vysvětlit, protože to je klasický příklad toho, před jakým rozhodováním stojí často ministr. Česká republika historicky s nějakým procesem zdědila akciový podíl v družicovém systému Imarsat. Jak jste sama v protokolu četla v listopadu 97% akcionář této družice rozhodl, že bude  tento projekt privatizován, my jsme se nezúčastnili toho zasedání, ale běžela lhůta, kdy jsme se buď mohli připojit k prodeji zbylých několika svých procent a získat pro Český stát finanční prostředky nebo to nechat projít, nepřipojit se a tím akcie Českého státu naprosto znehodnotit. Měl jsem dvě možnosti, obě špatné, buď rozhodnu o prodeji ze své funkce a dodatečně vyžádám souhlas vlády a objeví se takovéto věty v kontrolním protokolu NKÚ nebo o nich nerozhodnu a budu kritizován, že jsem nerozhodl a připravil stát o finanční prostředky. Já to paní předsedkyně jenom uvádím proto, abyste si udělala představu jakému typu rozhodování je často ministr vystaven, že nejsou na výběr dobrá řešení.
Pokud jde o tu konsultační činnost s právníky, tam jsem chtěl zdůraznit, že velkou část pracovněprávních sporů se týkala členů odborové organizace pana Nováka, kde nás zastupovala právní kancelář JUDr. Běliny a velké částky za právní konsultační služby byly dány tím, že jsem rozhodl, abychom najímali specializovanou právní kancelář na oblast veřejných zakázek a to proto, že každá veřejná zakázka, která byla na ministerstvu zadána, byla předmětem podání, udání a rozesílání ze strany pana Nováka a pana Suchara a dalších na NKÚ, na Úřad pro hospodářskou soutěž, poslancům atd. Proto jsem neměl jinou možnost, než najímat specializovanou právní agenturu.
Pak jsem chtěl ještě podotknout, že nález Nejvyššího kontrolního úřadu o kvalitě kontroly se týká svědkyně Vrcholové, která zde vypovídala včera.

Ostatní obžalovaní bez připomínek.


Vyhlášeno
U s n e s e n í

Ve 12.00 hodin se hlavní líčení   p ř e r u š u j e    do 13.00 hodin.


Ve 13.00 hodin pokračování v přerušeném jednání.

Do jednací síně se dostavil Mgr. Hanzlík a převzal obhajobu za obž. Chmelíčka a Mgr. Štěpán Mládek ČAK č.11095 za i.s. JUDr. Sokola. Mgr. Kratochvílová opustila jednací síň.

Mgr. Hanzlík uvádí:

Mohu potvrdit, že jsem pověřil jsem JUDr. Hochmana substitucí pro dnešní hlavního líčení, jak JUDr.Hochman na počátku hlavního líčení uváděl.  

Podle § 213/1 tr.řádu se čtou listinné důkazy, a to ze svazku 12.:

-    zpráva Pavla Baránka na č.l. 2587
-    rámcová smlouva o spolupráci na č.l. 2588-2591
-    smlouva o zajišťování servisu spojeného se správou a rozvojem portálu veřejné správy na č.l. 2592-2595
-    dodatek č.1 k rámcové smlouvě na č.l. 2596-2599
-    smlouva o zajišťování servisu spojeného se správou a rozvojem portálu veřejné správy na č.l. 2600-2603

Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:

Bez připomínek.

Podle § 213/1 tr.řádu se čtou listinné důkazy, a to:

-    zpráva GE Money bank na č.l. 2604
-    výpisy z běžného účtu na č.l. 2605-2715

Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:

Bez připomínek.

Podle § 213/1 tr.řádu se čtou listinné důkazy, a to :

-    zpráva rady pro výzkum a vývoj na č.l. 2716-2724

Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:

Obž. Mlynář uvádí:

Jak jste četla ten poslední dopis, tak podle logiky, kterou uplatňuje obžaloba na subjektivní stránku mého trestného činu přítomnost při hlasování v poslanecké sněmovně, tak jsem ještě podepisoval tato připomínková řízení, takže za dobu, kdy jsem byl poslancem a členem vlády jsem se pravděpodobně vyjádřil úplně ke všem legislativním normám v ČR. Chci zdůraznit absurdnost konstrukce obžaloby vůči mé osobě na té subjektivní stránce trestného činu.

Ostatní obžalovaní bez připomínek.


Přistoupeno k výslechu zpracovatele znaleckého posudku Ing. Jiřího K u d r a , který po poučení podle § 106 tr.řádu a §175 tr.zákona k věci uvádí:

Jsem zapsán jako znalec v seznamu znalců.

Znalecký posudek jsem zpracoval na základě zadání, které mi dal znalecký ústav Novota jako jeho pracovník a posudek si u tohoto znaleckého ústavu objednal Mgr. Michal Hanzlík, advokát. Znaleckým úkolem bylo posoudit hodnotu souboru činností a služeb provedených a poskytnutých společností Capitol Internet Publisher při zajištění činnosti portálu veřejné správy.

Zpracovatel přednáší znalecký posudek č.1811AG3981/06 předložený obhájcem obžalovaného Mgr. Chmelíčka.

K dotazům předsedkyně senátu:
Měl jste k dispozici ještě jiné podklady pro zpracování, než ty které tam jsou uvedeny?

Odpověď:
Obecně to, co je dostupné na internetu. Dívali jsme se na nabídky firem pracujících v této oblasti a na jejich hodinové sazby. Je to rok a půl zpět, tak jsme to porovnávali s cenovou úrovní současnou. Myslím, že až na započtení inflace, které by mohlo činit kolem 5%, je to stejné.

K dotazu:
K bodu 3 str. 5 posudku. Co se týká nabídky na provozně technické služby, kdo byl zadavatelem? Čí nabídku, na kterou reagovala firma Nostromo, Corpus a Capitol internet Publisher,  jste měl k dispozici?

Odpověď:
Nabídku Testcom servisu,s.r.o.

K dotazu:
Pod 3. odrážkou je uvedeno, že šlo o nabídku  zadavatele Testcom, zkušební ústav, tak tedy správně má být uvedeno Testcom servis?

Odpověď:
Ne, bude to Testcom nikoliv Testcom servis. Do přílohy jsme to nedávali, ale myslím, že to bylo totéž.

K dotazu:
Je tu napsáno Testcom a když jste to četl, tak jste uvedl Testcom servis,s.r.o., jak se k tomu vyjádříte ?

Odpověď:
Šlo o nabídku Testcom, technický zkušební ústav telekomunikací a pošt.

K dotazu:
Pokud jde o reakce firmy Nostromo, Korpus a Capitol internet, tak ty jste měl také k dispozici?

Odpověď:
Ano. Už si nepamatuji, komu byly ty reakce určeny, ale myslím, že zadavateli. Pro nás bylo rozhodující, jestli ty reakce přiměřeně odpovídaly na to zadání, ale musel bych se znovu podívat do podkladů.

K dotazu:
Ve spisovém materiálu máme založeny reakce Nostromo, Korpus a Capitol, které jsou všechny označeny, že jsou pro Testcom servis, s.r.o. Máte nějaké vysvětlení, že nabídka na provozně technické služby byla od zadavatele Testcomu, příspěvkové organizace a reakce tří firem je adresovaná Testcom servisu,s.r.o?

Odpověď:
Nemám.

K dotazu:
 Ohledně výčtu, kde se zmiňujete, že byl určitý časový nesoulad v termínu zahájení prací – tabulka na str. 13, viděl jste také fakticky výsledky činností ?

Odpověď:
Výsledky činností jsou fakticky v portálu. Měli jsme k dispozici 2 CD, na kterých bylo asi 1.600 Mg informací. Z časového důvodu jsme si to projížděli a dalo by se dovodit, že tam výsledky činností jsou popsány. Nemůžu kategoricky tvrdit, že by tam byly přesně komentáře ke smlouvě k zajištění spolupráce atd. Byla to obrovská spousta textů, tabulek, dat, programů, to v tom časovém termínu, který jsme na to měli nebylo možné. Neměli jsme pochybnosti o tom, že činnosti byly provedeny, protože jinak by portál nefungoval. Pokud se týká činnosti, které jsou zde vyloučeny, tak to jsou zrovna činnosti přípravy smlouvy.
V tabulce jsou první čtyři činnosti, které jsme vyloučili, to byly činnosti, které směřovaly k přípravě smlouvy a k přípravě práce na portálu veřejné správy. Jediná činnost, která tam efektivně je vidět, jsou činnosti redakce, které se zabývaly aplikací, životními situacemi, které tam efektivně jsou a na ty se může každý podívat a může se v tom zorientovat.

K dotazu:
V tabulce bod 2 – vypracování pověření k provozování portálu veřejné správy, kde je uvedeno počet hodin 4 hodiny. Viděl jste takové pověření, o jaké šlo pověření, pro koho bylo určeno, mezi kým to bylo pověření a jestli vůbec Capitol internet Publisher měl cokoli činit s tímto pověřením a jestli forma a rozsah pověření odpovídá účtovaným čtyřem hodinám ?

Odpověď:
Ne. Podle našeho názoru, my jsme se nezabývali konkrétně jednotlivými činnostmi, protože to byly stovky hodin. Navíc při tvorbě těchto elektronických záležitostí to funguje tak, že zpracování probíhá, že se nějaká práce, která již je hotová interaktivně předělává. Původně jsme uvažovali o tom, že bychom chtěli k dispozici stav před zahájením a stav po, to není možné, protože to funguje tak, že máte nějaký soubor do kterého zpracovatel aktivně zasahuje, mění ho.

K dotazu.
Zkoumal jste pro koho bylo vypracováno nebo pro koho mělo být vypracováno? A jestli jste viděl to samotné pověření a zda jste zkoumal i to, jestli forma i obsah toho samotného pověření odpovídá rozsahu účtovaných hodin?

Odpověď:
Ne.

K dotazu:
Když se podíváte na analýzu trojstranné smlouvy o spolupráci při zajišťování činnosti portálu veřejné správy a převodu některých práv a povinností. Je to uprostřed vašeho výčtu pod datem 25.2.2005.  Zaobíral jste se tím, o jakou mohlo jít analýzu, v jaké fázi smlouva byla, jestli byla podepsána, mezi kým měla být podepsána?

Odpověď:
Takhle my jsme vůbec nemohli pracovat a ani naše kompetence k tomu nejsou. Nejsme schopni posoudit rozsah takto speciálních záležitostí v porovnání s čímkoliv. Právní služby jsou ojedinělou, individuální záležitostí. Hodinové sazby právníků se sjednávají případ od případu a posoudit rozsah těchto činností na to nemáme kompetenci.

K dotazu:
Ta analýza nebyla prováděna právníkem,ale konzultantem, jak se k tomu vyjádříte?

Odpověď:
Tak to byl konsultant. Je to stejně v úrovni speciální služby. Kdybychom k tomu měli přistupovat tímto způsobem, tak bychom si museli najmout specialistu ve všech oblastech, které tady byly provedeny. Pak by ten posudek stál řádově sta tisíce ne-li miliony a nemělo by to vůbec smysl. Zaměřili jsme se na to, abychom posoudili cenovou úroveň a tu jsme posoudili a vyjádřili jsme se k objektivitě.

K dotazu:
Porovnával jste cenu, kterou Capitol Internet Publisher uvedl ve své nabídce s konečnými cenami, které fakticky účtoval?



Odpověď:
Ne, to nebylo naším úkolem a my jsme přehled nabídek uvedli jenom v rámci popisu geneze toho předmětu činnosti, aby bylo patrné proč jsme posuzovali firmu Capitol Internet Publisher. Ono to odpovídá. V nabídce se vytváří rezerva pro případné okolnosti, které mohou nastat v průběhu. Pokud tam firma rezervu zapracovala, tak ve výsledku to nic neměnilo.

K dotazu:
Když jsem porovnala cenu např. HTML operátora v nabídce a v konečné ceně, tak tam byla cena za hodinu 600,- Kč a  fakticky činila byla 750,- Kč. Zajímá mě, jestli jste se zaměřoval na tyto rozdíly?

Odpověď:
Ne, na to jsme se nezaměřovali, srovnávali jsme s obdobnými firmami, které by to dělaly a s jejich cenovými podmínkami.

K dotazu:
Uváděl jste, že společnost Testcom servis, s.r.o. tu činnost nemohla sama vykonávat, protože neměla zaměstnance a neměla kapacity. Můžete uvést, na základě čeho jste toto zjistil?

Odpověď:
To nám sdělil zadavatel.

K dotazu:
Měl jste k tomu nějaké podklady?

Odpověď:
Ne, nějaký slovní komentář.

K dotazu:
Závěr, že ta společnost neměla kapacity, tak to jste určil na základě čeho?

Odpověď:
Na základě ústního vysvětlení zadavatele posudku.

K dotazu:
Vycházel jste z toho, že pracovníci dělali 10 hodin denně bez sobot a nedělí. Lze tomu rozumět, že těch 10 hodin pracovali pouze pro činnosti, které vy jste posuzoval?

Odpověď:
Ano.

K dotazu:
Na str.2 logů, 3. položka s datem 16.1.2004. Pokud jde o zkoumání této položky, tak zkoumal jste i to mezi kým měl být předávací protokol sepsán, o jaký mělo jít protokol a jestli vůbec Capitol Internet Publisher měl participovat na tom protokolu?

Odpověď:
Ne, to jsme nezkoumali.

Senát bez dotazu.

K dotazu státního zástupce:
Z jakých konkrétních podkladů jste vycházel při výčtu hodin nebo jste je pouze někde opsal z nějakých podkladů?

Odpověď:
Provedli jsme testování tak, že jsme si vzali počet hodin, který byl fakturován, přepočetli jsme to funkcí deset hodin denně mínus soboty a neděle a zpátky jsme se z toho počtu dostali na datum, které by teoreticky mělo být datem zahájení práce. U všech nám to souhlasilo, bylo to v rámci období kdy k tomu zpracování došlo, to znamená, po podpisu smlouvy. Ty čtyři činnosti tam byly vůbec zahájeny před a ty jsme vyloučili a ta jedna činnost vyšla před zahájením, protože tímto časovým testem to neprošlo, proto jsme nezahrnuli do přecenění hodiny, které takto vyšly před datem započetí činností podle smlouvy.

K dotazu:
Co jste kontrolovali?

Odpověď:
Vzali jsme si hodiny, které byly uvedeny v soupisu. Z jiných materiálů jsme nevycházeli.

K doplňujícímu dotazu předsedkyně senátu:
Pokud jste kontrolovali časové souvislosti ohledně pátého předmětu, životních situací, v tabulce – 5. položka na str.13 životních situací. Kontrolovali jste i nějak to, kým ta činnost byla vytvořena?

Odpověď:
Ne, to jsme nekontrolovali, ani jsme k tomu neměli zadání.

K doplňujícímu dotazu státního zástupce:
Položka v poslední příloze, datum porovnání: 31.1.2004, typ činnosti: technické zajištění předání, popis činnosti: telefonické konsultace.  Podle čeho jste kontroloval tyto telefonní konsultace a počet účtovaných hodin?

Odpověď:
Podle žádného vzorce, ani podle žádného schématu, ani podle žádné normy nekontrolovali, protože podle mého názoru na to žádná norma není. V úvodu posudku je napsáno, že jsme předpokládali, že zpracovatel, když dělal soupis prací, tak že ty práce skutečně provedl a že odpovídá za ten jejich popis a za ty hodiny, které tam provedli. Skutečně jsme kontrolovali jenom tu cenovou úroveň, protože podle našeho názoru nebyli jsme kompetentní a myslím, že nevím, kdo by byl v tomto státě kompetentní posoudit, jestli tyto činnosti jsou nebo nejsou pro vytvoření takové úlohy jako je portál veřejné správy plus aplikace, aby někdo to byl schopen objektivně posoudit.

Státní zástupce dále  bez dotazů.

K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka:
Sdělil jste, že jste měl k dispozici nějaká CD, co bylo rámcově obsahem těch nosičů?

Odpověď:
Byla tam spousta souborů, které zahrnovaly texty, úpravy, popisy úprav v průběhu, které byly prováděny v průběhu zpracování, byly tam jednotlivé verze, tabulky, programátorské poznámky, doplňky. Běžný materiál firmy, která pracuje designovým způsobem, tvoří webový portál.

K dotazu:
Šlo by posoudit, zda obsah nosičů koresponduje s vykázanými hodinami?

Odpověď:
Myslím, že by to trvalo nesmírně dlouhou dobu a musel by to dělat někdo, kdo to prakticky taky dělá, něco podobného. To si nedovedu představit.

K dotazu:
Co má být finálním sdělení vašeho posudku?

Odpověď:
Že cenová úroveň těch prací odpovídá tomu standardu, který lze odvodit z běžné úrovně cen prací v tomto druhu zakázek. Ne všechny práce byly provedeny v tom časovém limitu, který byl vymezen podpisem smlouvy a datem předání. Tyto práce jsme z toho vyloučili.

K dotazu:
Tou hodnotou očištěnou jste chtěl sdělit co?

Odpověď:
Tou hodnotou jsme vypočetli kolik podle našeho názoru činí teoretická možná fakturovatelná hodnota po odpočtu těch prací, které byly provedeny mimo časový limit zpracování.  

Ostatní obhájci bez dotazu.

Obžalovaným dána možnost klást znalci dotazy:

Obžalovaní bez dotazů.

Obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.ř. :

Obž. Chmelíček uvádí:

Chci se vyjádřit k dotazu soudu např. na analýzu trojstranné smlouvy. Soud se ptal, zda měl CIP vůbec pravomoce k takovým analýzám. Bez pochyby ano, protože to bylo zadání ze strany Testcom servisu,s.r.o. Capitolu. Testcom servis jako takový by ztěží mohl potom spolupracovat s takovými firmami jako bylo IBM, Telecom, Microsoft apod., protože je potřeba udělat nějakou protiváhu na straně Ministerstva informatiky vůči těmto firmám.

Obž. Novotný uvádí:

Rád bych upozornil soud na to, co říkal pan státní zástupce, protože předpokládám, že ne úmyslně nedočetl celý odstavec ohledně telefonních konsultací kdy to potom navodilo dojem, že telefonní konsultace trvaly 275 hodin, protože ten odstavec je na programování a provozování základního systému pro CTU2.

Obž. Mlynář bez připomínek.

Znalec znalečné nežádá.

V 15.00 hodin se hlavní líčení   p ř e r u š u j e   na 15 minut.


V 15.15 hodin pokračováno v přerušeném jednání.

Podle § 213/1 tr.řádu se čtou originály předložené Testcom servisem, s.r.o. v likvidaci, jejichž ověřené fotokopie jsou založeny ve svazku č.13

-    smlouva o poskytování právní pomoci ze dne 18.11.2003 na čl. 2771-2772
-    dohoda o zrušení smlouvy o poskytování právní pomoci z 5.1.2004 na čl.2773
-    dodatek č.1 k rámcové smlouvě o spolupráci při zajišťování činnosti portálu veřejné správy ze dne 14.11.2003 na čl. 2774-2777
-    dodatek č.2 k rámcové smlouvě ze dne 14.11.2003 na čl. 2778-2781
-    rámcová smlouva o spolupráci při zajišťování činnosti portálu veřejné správy ze dne 12.11.2003  na čl. 2782-2785
-    mandátní smlouva ze dne 1.12.2003 na čl. 2786-2789
-    smlouva o vydávání obchodního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy ze dne 18.12.2003 na čl. 2790-2793
-    harmonogram vydávání obchodního věstníku na čl. 2794-2795

Podle § 213/1 tr.řádu se čtou originály dokladů Testcom, příspěvková organizace, jejichž ověřené fotokopie jsou založeny ve svazku č.13

-    účetní schválení operace uhrazení částky 7,5 mil Kč z rezervního fondu Testcom, příspěvkové organizace na účet Testcom servis, s.r.o. na čl. 2801
-    vyhotovení účetního dokladu a interní pokyn k zaúčtování předmětné částky na čl. 2802
-    příkaz k úhradě částky 7,5 mil Kč  na čl.2803
-    výpis z účtu na čl.2804
-    účetní schválení – likvidační listy na čl. 2805
-    faktura Dr. Voclové a výpis z účtu  na čl.2806-2807
-    likvidační list na částku 27.470,- Kč na čl. 2808
-    faktury Dr. Voclové  na částku 27.470,- Kč a výpis z účtu KB na čl.2809-2810
-    likvidační list – vyúčtování provozní zálohy na čl.2811
-    stvrzenky AF1150081 ze dne 13.10.2003 na čl. 2812
-    stvrzenka na částku 141,- Kč

Obž. Novotný uvádí:

Dostali jste komplet likvidační list z poklady, to znamená, jenom část těch dokladů se týká případu. Jsou tam doklady, které nesouvisí s touto kauzou.

Ostatní obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.ř. : Bez připomínek

Podle § 213/1 tr.ř. se dále čtou listinné důkazy, oroiginály, jejich ověřené fotokopie jsou založené ve svazku č. 13  

-    účet na částku 9.000,- Kč za pořízení živnostenských listů na čl.2813
-    vyúčtování provozní zálohy ve výši 10.000,- Kč na čl.2814
-    vyúčtování za prodej kolků na čl.2815
-    vyúčtování provozní zálohy ve výši 500,- Kč na čl.2816-2817
-    faktura č.2003808421 a výpis z účtu  na čl.2818-2820
-    dopis adresovaný Ing. Dany Jonášovou dne 22.10.2003 na čl.2821
-    dopis adresovaný obž. Nobotnému od Ing. Jonášové z 23.10.2003  na čl.2822
-    pracovní smlouva uzavřená mezi Testcomem a Mgr. Vraštiakem dne 3.11.2003-2823
-    změna pracovní smlouvy uzavřená dne 27.1.2006 mezi Testcomem a Mgr. Vraštiakem na čl.2824-2825
-    návrh na změnu funkce podepsán Ing. Novotným 27.1.2006, výměr  na čl.2826-2828
-    pracovní smlouva Bronislavy Koudelové a mzdový výměr ze dne 25.11.2003 s Testcomem, příspěvková organizace na čl.2829-2832

Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:

Obž. Mgr. Chmelíček předkládá k založení do spisu popis práce z 3.11.2003 zaměstnance Roberta Vraštiaka.

Obž. Chmelíček uvádí:

V popisu práce pana svědka Vraštička je, že řídí a koordinuje projekt dceřiné společnosti Testcom servis, odpovídá za jednotlivé projekty dceřiné společnosti zejména pak za projekt PVS – portál veřejné správy, kde především řídí projekt PVS, komunikuje s třetími osobami, odpovídá za praktickou realizaci stávajících a nových aplikací (životní situace, komerční aplikace apod.).

Ostatní obžalovaní bez připomínek.

Podle § 213/1 tr.řádu se dále čtou listinné důkazy v originále, jejichž ověřené fotokopie jsou založené v příloze č.11,  I.díl.:

-    výtka Ing. Pavlu Prouzovi ze dne 6.4.2001 na čl. 3297
-    pracovní posudek pro Ing. Pavla Prouzu dne 30.12.2003 na čl. 3296
-    souhlas s vysláním a jmenováním jednatelem Vladimírem Mlynářem ze dne 26.9.2003 na čl. 3299
-    originál stanoviska ministerstva informatiky na čl. 3300-3301
-    zpráva životní situace a aplikace portálu veřejné správy nominována na prestižním mezinárodním ocenění Europe 23.11.2005 ( staženo z www stránek )

Obžalovaní dotázáni dle § 214 tr.řádu:

Obž. Chmelíček uvádí:

Mám připomínku k vyslání jednatele společnosti k dokumentu. Ten podpis je 2003 a ono je tam zjevná chyba psaní, tam je 2004. Zřejmě paní ředitelka paní ředitelka udělala chybu, za kterou se omluvila a to je jedna z chyb.
Chtěl jsem soud upozornit na posudek, který podepisoval pan Hochman, je datovaný k 30.12.2003, kdy už neměl právo na to psát nějaký posudek. Neměl nárok vystupovat za Testcom.
Ptal jsem se svědka Prouzy, jestli někdo dostal nabídku, co nabídneme a on tvrdil, že ne.

Ostatní obžalovaní bez připomínek.

Státní zástupce k dotazu předsedkyně senátu uvádí:

Odpověď od Ministerstva informatiky nám přišla, ale ještě žádáme nějaké doplnění. Předkládám doručenku.
Strany byly seznámeny s tím, že hlavní líčení původně odročené na 23. a 24.11.2006 bude   z r u š e n o   z důvodu doplnění dokazování státním zástupcem a hlavní líčení se bude konat 6.,7.,8.12.2006 a 11.12.2006 s tím, že vždy od 9:00 hodin a č.dveří bude upřesněno dodatečně. Toto přítomní berou na vědomí a dostaví se bez obeslání.

Vyhlášeno
U s n e s e n í
Hlavní líčení se    p ř e r u š u j e   do 15.11.2006 do 9.00 hodin do č.dv. 214/III. patro.
Skončeno v 16:00 hodin.
JUDr. Silvie Slepičková
     předsedkyně senátu
Protokolující úřednice:
Zuzana Kohlová

Tento protokol byl sepsán podle § 55b odst. 2 tr.řádu dne 5.12.2006.
Zvukový nosič je uložen v trezoru u Městského soudu v Praze v č.dv. 93/II.