mlynar.cz
mlynar.cz
Poslat emailem6.12.2006

Protokol 15 - Stráský, Sádovský, Procházka

Protokol o hlavním líčení

(pořízen autentický zvukový záznam)

pokračováno v odročeném hlavním líčení





Městský soud v Praze dne 6. prosince 2006 v 09.00 hodin v č. dv. 214/III. patro



Trestní věc proti obžalovaným

Mgr. Dušan Chmelíček, Ing. Vít Novotný a Vladimír Mlynář

pro trestné činy dle §§ 255/1,2a, 3 – 9/2 tr. zákona a další



Přítomni:



Předsedkyně senátu: JUDr. Silvie Slepičková



Přísedící: JUDr. Karel Dlabač

Zdeňka Peltanová

Ing. Jaroslav Kouba – náhradní soudce



Protokolující úřednice: Eva Holečková



Za MSZ: Mgr. Jan Karabec



Za poškozenou spol. TESTCOM: nikdo – doručení vykázáno



Obžalovaní: Mgr. Dušan Chmelíček – osobně – OP č. Ing. Vít Novotný – osobně – OP č

Vladimír Mlynář – osobně – OP č.

Totožnost ověřena dle občanských průkazů.



Obhájci: Mgr. Michal Hanzlík – osobně za obž. Chmelíčka – ČAK

č. 9067

JUDr. Přemysl Hochman – osobně za obž. Novotného –

– ČAK č. 2259

JUDr. Tomáš Sokol – osobně za obž. Mlynáře – totožnost

soudu známa

Totožnost ověřena dle osvědčení České advokátní komory.





Pokračováno v odročeném hlavním líčení.



Předsedkyně senátu sdělila podstatný obsah dosavadního jednání ve smyslu ustanovení § 219 odst. 3 tr. řádu.







Podle § 213 odst. 1 tr. řádu se ze svazku 17 č t o u listinné důkazy předložené Petrem Stránským:



- analýza s hlavičkou společnosti TBK nazvaná projekt provozu Portálu

veřejné správy – zdůvodnění vytvoření účelové společnosti pro správu Portálu

datovaná dnem 10.2.2004 na čl. 3450-3452

- analýza nazvaná projekt provozu Portálu veřejné správy – rámec smluvního vztahu

mezi Ministerstvem informatiky ČR, TESTCOM servisem a Českým Telecomem

datovaná dnem 5.11.2003 na čl. 3482-3485

- analýza strategie 2003 – Portál veřejné správy Obchodní věstník v elektronické

podobě a důsledky – datovaná dnem 18.12.2003 na čl. 3453-3455

- analýza strategie 2003 – Portál veřejné správy – dopady přijetí nového zákona o

veřejných zakázkách – datovaná dnem 18.12.2003 na čl. 3456-3460

- analýza strategie 2004 – Portál veřejné správy – řešení certifikovaného odkazu

datovaná dnem 14.1.2004 na čl. 3461-3463

- analýza strategie 2004 – Portál veřejné správy – možnosti rozvoje komerčních

aplikací – datovaná dnem 18.12.2003 na čl. 3464-3473



Obžalovaný Mlynář uvádí:

Tak tyto materiály jsem nikdy neviděl a evidentně se jedná o nějaké sub pracovní materiály z těch dokumentů, které byly čteny, a je tam řada nepřesností a některé věci se pak vyvíjely zcela jinak.

Ty dokumenty evidentně patří do nějakého širšího řádu věcí a takto vytrženy z kontextu jsou zmatečné, a problematika informačního systému pro zadávání veřejných zakázek, které spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj byla nakonec řešena dohodou mezi ministry informatiky a ministrem pro místní rozvoj, a byla vyřešena tak, že nadále jsou údaje zveřejňovány na centrální adrese.

Čili toto jsou velmi sub pracovní materiály jakýchsi skupin a nejsou to oficiální materiály Ministerstva informatiky.



Obžalovaní Mgr. Chmelíček a Ing. Novotný dotázáni dle § 214 tr. řádu: Bez připomínek.



- analýza strategie 2004 – Portál veřejné správy – možnosti uplatnění sankcí vůči

poskytovateli – datovaná dnem 14.1.2004 na čl. 3474-3476

- analýza strategie 2004 – TESTCOM – komentář k možným oblastem spolupráce

s Ministerstvem informatiky ČR – datovaná dnem 4.2.2004 na čl. 3477-3482



Obžalovaný Mgr. Chmelíček uvádí:

Tak chci zdůraznit, že každý vznikající projekt nebo nějaký projekt prochází určitým stadiem vývoje a jedna ze stadií je i sběr informací.

A těm informacím se pak přiřazují nějaké hodnoty a ty analýzy patří do součásti sběru informací.



Obžalovaný Mlynář uvádí:

Tak já uvádím totéž, což při předchozím dotazu.



Obžalovaný Ing. Novotný dotázán dle § 214 tr. řádu: Bez připomínek.





Přistoupeno k výslechu svědka Petr S T R Á N S K Ý ,, který po poučení podle §§ 97, 95/2, 100/1, 2, 101 tr. řádu a §§ 174 a 175 tr. zákona, k věci u v á d í :



Poučení jsem porozuměl a vypovídat budu, nemám důvod odmítnout vypovídat, nejsem v příbuzenském ani v jiném poměru k obžalovaným.

Není proti mně vedeno žádné trestní řízení.



K dotazu předsedkyně senátu, jakým způsobem se dostal ke zpracování zaslaných analýz, kým byl osloven, pro koho analýzy zpracoval, svědek uvádí:



Byl jsem osloven MUDr. Baránkem, majitelem společnosti Capitol, pro kterého jsem pracoval již několik let s tím, zda-li bych se začlenil do týmu společnosti Capitol pro projekt, který Capitol řešil, tzn. Portál veřejné správy.

V rámci tohoto týmu jsem pak působil jako konzultant a zpracovával jsem předložené analýzy, vyjadřoval se k materiálům, chodil na konzultační schůzky apod.

Nejsem ale schopen úplně rozlišit termín, kdy začala spolupráce na Portálu veřejné správy vzhledem k tomu, že jsem s MUDr. Baránkem ze společnosti Capitol spolupracoval již několik let předtím.

Ale bylo to zhruba ke konci roku 2003, přičemž spolupráce na tom projektu byla ukončena v březnu či v dubnu roku 2004, a v rámci této doby jsem vytvářel materiály, které zahrnovaly problematiku oblasti obchodu marketingu a návazných věcí, a vyjadřoval jsem se k řadě jiných materiálů, které vytvářeli jiní členové týmu.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může upřesnit blíže uváděný konec roku 2003, svědek uvádí:



Tak já jsem neuzavíral na tento projekt žádnou speciální smlouvu, tzn. nejsem schopen to datovat podle smlouvy, v té době mi běžela smlouva se společností Capitol.

Měl jsem v té době konzultační smlouvu, která nebyla vázaná společností TBK, ale na moji osobu, tzn. že v rámci té byly poskytovány konzultační služby společnosti Capitol bez bližší specifikace.

A co se týče bližšího časového určení, tuším, že to byl prosinec až březen, z hlediska i toho, kdy jsem prohledával ty materiály, o které jsem byl požádán, ty jsou datovány z té doby a v té době jsem ty služby poskytoval.



K dotazu předsedkyně senátu, s kým vším spolupracoval ohledně analýz, svědek uvádí:



Tak v rámci toho zpracování přicházeli do styku Mgr. Chmelíček, Ing. Novotný, Slávek Procházka, pan Sádovský, který pracoval jako právní expert, pak jsem se v rámci některých schůzek setkával i s některými zástupci Ministerstva informatiky, ale na jména si již nevzpomenu.

Bylo několik schůzek a pak s dalšími lidmi ze společnosti Capitol, ale primárně s těmito, které jsem uvedl.



K dotazu předsedkyně senátu, co se týče Ministerstva informatiky, s kým se setkával, na jaké pozici ty osoby pracovaly, svědek uvádí:



Tak určitě jsem se potkal v nějakém období, možná i později, s paní Vohralíkovou, a pak to byli odborní pracovníci Ministerstva informatiky, jejichž jména si skutečně nevybavuji.



K dotazu předsedkyně senátu, za jaký subjekt obžalovaní Mgr. Chmelíček a Ing. Novotný vystupovali, svědek uvádí:



Tak já jsem to neřešil vzhledem k tomu, že jsem k nim neměl právní vztah, byl jsem členem týmu, který řešil problematiku Portálu veřejné správy a proto jsem neznal vztah mezi společností Capitol a TESTCOMEM, potažmo společností TESTCOM servis.

Věděl jsem, že se vytváří společnost TESTCOM servis za účelem převzetí problematiky Portálu veřejné správy, ale detaily toho vztahu jsem neznal, protože to mi nepříslušelo a ani to nebylo součástí mého konzultačního plnění.



K dotazu předsedkyně senátu, odkud věděl, že se vytváří společnost TESTCOM servis za účelem výkonu činností spojených s Portálem veřejné správy, svědek uvádí:



V rámci těch vytvářených analýz jsme diskutovali problematiku toho, jakým způsobem Portál veřejné správy bude organizačně fungovat a další návaznosti a tato skutečnost mi byla známa vzhledem k tomu, že i v rámci nějaké analýzy či dokumentu jsem se k tomu přenesení vyjadřoval, co to organizačně znamená.

Mám na mysli z hlediska přenesení činností z Ministerstva informatiky na společnost TESTCOM servis, tzn. já jsem vytvářel v rámci těch materiálů i nějaká doporučení, aby Portál veřejné správy plnil svoji funkci.



K dotazu předsedkyně senátu, jak vysvětlí, že vypověděl, že se do té činnosti zapojil zhruba v prosinci roku 2003 a nyní vypověděl, že se angažoval i v otázkách přenesení samotného druhu Portálu veřejné správy z Ministerstva informatiky na TESTCOM servis, s.r.o., ke kterému však došlo mnohem dříve než v prosinci 2003, k tomu svědek uvádí:



Já jsem se vyjadřoval k tomu, jak v rámci toho přenesení uspořádat činnosti, čili nevyjadřoval jsem se přímo k tomu vytvoření, nýbrž k tomu, jak uspořádat fungování Portálu veřejné správy vhodným způsobem tak, jak jeho účel zněl, za jakým účelem byl vytvořen.

Aby fungoval s tím, že v rámci toho jsem byl seznámen s tím, že tam došlo k přenosu na společnost TESTCOM servis a tudíž, že tam existuje nějaká vazba Ministerstva informatiky a společnost TESTCOM servis.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud došlo k faktickému uzavření smlouvy mezi Ministerstvem informatiky a mezi TESTCOM servisem, s.r.o. koncem října roku 2003 a svoji činnost zahájil v prosinci roku 2003, tak zda to může vysvětlit, svědek uvádí:



Já si nejsem jistý, že to bylo na konci roku 2003 s tím, že vyvozuji z toho, že z hlediska těch dokumentů, které jsem dohledával a ty nejstarší jsou datovány z prosince roku 2003, a z toho vyvozuji, že reálně ta činnost začala v prosinci roku 2003.

Ale vzhledem k tomu, že jsem spolupracoval se společností Capitol již předtím delší dobu, tak jsem neměl důvod rozlišit, kdy přesně k tomu došlo, bezpochyby jsme se o tom, že by bylo vhodné, abych na tomto projektu pracoval, bavili už dříve.

Já jsem ani nebyl dotazován, na jaký subjekt má být co přenášeno, ale jak v rámci toho přenosu vhodně oddělit z hlediska obchodních procesů a organizačního fungování Ministerstvo informatiky a jeho kompetence od Portálu veřejné správy, který měl být vázán na společnost TESTCOM servis.

Mě se nikdo nedotazoval a myslím, že mi nepřísluší, abych to odborně zhodnotil, protože to je spíše právní otázka než otázka organizační na to, do jaké společnosti nebo jak ten přenos má být proveden.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zaobíral tím, o jaký druh obchodní společnosti v případě TESTCOM servisu má jít, zda o společnost s r.o., případně o a.s. nebo jinou formu obchodní společnosti, svědek uvádí:



Je možné, že nikoli, ale v rámci plnění jsem se k tomu vyjádřil z hlediska mého osobního neodborného názoru, ale to je otázka právní, z hlediska organizačního to nehraje roli, protože obojí, jak a.s. tak i společnost s r.o. z hlediska řízení a organizace jsou rovnocenné.

Já jsem spatřoval velkou výhodu v tom oddělení od Ministerstva informatiky, Portálu veřejné správy pro zlepšení jeho organizace i pro možnost toho, že tam mohou být účtovány služby, které Ministerstvo informatiky z titulu toho, že se jedná o ministerstvo, poskytovat nemůže.



K dotazu předsedkyně senátu, co znamená vyjádření v analýzách, že TESTCOM servis je správcem činností, svědek uvádí:



Tak to vyplývá z toho, že z hlediska takového, že provozovatelem z právního titulu bylo Ministerstvo informatiky, tak se jím od uzavření smlouvy nemohl stát TESTCOM servis, tzn. souvisí to s tím organizačním rozdělením, takže ten princip byl na tom, že se stane správcem provozování a bude zajišťovat ty činnosti, které souvisí s provozováním pro Ministerstvo informatiky.

Takže to je, proč v mých materiálech je to označováno tímto způsobem.



K dotazu předsedkyně senátu, kdy došlo k zahájení ostrého provozu Portálu veřejné správy, svědek uvádí:



Tak to si nevzpomenu, ale vzhledem k tomu, že ty provozní věci nebyly mojí doménou, tak vím, že tam docházelo k posunu toho termínu, ale přesný termín nevím.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud uváděl, že měl smlouvu uzavřenou s Capitolem Internet Publisher, zda kromě Portálu veřejné správy pracoval ještě na nějakých jiných projektech, svědek uvádí:



Ano, pracoval jsem i na jiných projektech.

V rámci toho období, ve kterém jsem spolupracoval s MUDr. Baránkem, potažmo se společností Capitol Internet Publisher, tak ty projekty různě přicházely, ukončovaly se a zahajovaly se další, ale pokud si vzpomínám, tak v té době to byla právě tato oblast, kterou jsem řešil mimo oblasti Portálu veřejné správy.



K dotazu předsedkyně senátu, jakým způsobem byla řešena jeho odměna, smluvní vztah, svědek uvádí:



V té době jsem měl paušální platbu, ten smluvní vztah byl ústní, tzn. dohoda mezi mnou a MUDr. Baránkem o způsobu spolupráce.

Myslím, že jsme neuzavřeli na to písemnou smlouvu, bylo to dáno dlouhodobou důvěrou, ve které jsme byli dohodnuti, že já budu předkládat faktury v nějakém objemu za společností TBK ( Tree of Business Knowledge ) v rámci té spolupráce a budu poskytovat konzultační činnosti v nějakém ne úplně specifikovaném objemu.

Co se týče odměny zvlášť za Portál veřejné správy, tak měl jsem měsíčně paušální platbu a vůči společnosti Capitol jsem žádným způsobem neřešil, jaký objem té práce byl, bylo to dáno tím, že jsem korigoval ten rozsah, co jsem přijímal za požadavky a případně, že jsem některé požadavky nebyl časově schopen zvládnout.

A pak v rámci toho, jak účtovala společnost Capitol Internet Publisher třetí straně, tak detaily neznám a ani jsem se o ně nikdy nezajímal, v rámci těch diskusí, zejména s panem Procházkou jsem nějak komunikoval, kolik času mě ty věci stály, jaký rozsah to byl, ale bez nějaké zásadnější formy.

Bylo to zase dáno tím způsobem vztahu, jaký mezi mnou a společností Capitol Internet Publisher existoval.





Svědkovi se p ř e d k l á d á k nahlédnutí a vyjádření znalecký posudek založený ve svazku č. 14



K tomu svědek:

Já neznám log práce, který byl vykázán, tzn. k tomu se necítím být oprávněn vyjádřit, nicméně jsem z hlediska těch podkladů, resp. vstupů, které jsem dával společnosti Capitol, uváděl rozsahy hodin, které mě ta práce stála a moc jsem neřešil, vzhledem k tomu, že jsem nebyl v zaměstnaneckém vztahu, jestli to vycházelo na den, tři hodiny, pět, osm nebo deset.

Tolik hodin, kolik to trvalo, tak tolik to bylo, přičemž v rámci toho, že některé dokumenty bylo potřeba připravit rychle, tak jsem pracoval po nocích, případně přes víkendy.

Po nahlédnutí nejsem schopen sečíst ty hodiny, ale nepřesahuje to měsíční, dokonce i osmihodinový chod práce, protože ty termíny jsou termíny odevzdávání těch činností, takže např. návrh rozvoje aplikací na Portálu veřejné správy byla otázka několikadenní práce, to samé možnosti dalšího rozvoje.

A pokud jen namátkou vezmu, že ta práce probíhala zhruba v tom dvou a půlměsíčním období, tak to podle mne, minimálně co se týká mé osoby, nepřesahuje.

Myslím, že u mé osoby to nepřesáhlo ten rozsah, který by odpovídal normálně pracovní době, nicméně jsem nepracoval v normální pracovní době, ale pracoval jsem tak, jak to vyžadoval požadavek, tzn. vytvořil jsem dané dokumenty a pokud jsem nyní namátkou viděl ty hodiny, které byly za to vykázány, tak odpovídají té pracnosti za ty jednotlivé dokumenty.



K dotazu předsedkyně senátu, zda pracoval 24 hodin denně vzhledem je svému vyjádření, že v té době pracoval ještě na jiných projektech, svědek uvádí:



Tak 24 hodin denně jsem zcela určitě nepracoval, nicméně 16 hodin denně ano včetně víkendů, a co se týče v té době těch projektů, tak nejsem schopen z hlavy říci rozsah jejich pracnosti, vím jen, že v období roku 2004 jsme řešili i jinou problematiku, čili zda-li přímo v lednu, v únoru to znamenalo takové dvě práce, tak to si neuvědomuji.

To, co jsem schopen zhodnotit, je rozsah té práce na jednotlivých dokumentech a ten skutečně odpovídá té pracnosti vytvoření jednotlivých dokumentů.



K dotazu předsedkyně senátu, o co šlo ve studii nazvané „Zdůvodnění vytvoření účelové společnosti pro správu Portálu“, svědek uvádí:



Tento dokument jsem vytvářel na základě požadavku připravit podklady pro vyjádření na Ministerstvo financí, a s tím, co jsem uváděl, tak odpovídalo mému pohledu na výhodnost z hlediska oddělení od provozu Portálu veřejné správy od Ministerstva informatiky.

V rámci vytváření tohoto dokumentu mi bylo i sděleno, že se zvažuje právě změna na a.s., tudíž se úsek i k této záležitosti v rámci toho dokumentu vyjadřoval.

Bylo mi sděleno, že na základě požadavků Ministerstva financí na Ministerstvo informatiky mám vytvořit dokument, který z mého pohledu popisuje, proč byla účelová organizace vytvořena, a to, jak ten požadavek zněl nebo zda-li to skutečně bylo na jeho základě, to nejsem schopen zhodnotit.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého důvodu pak byl hrazen z prostředků Capitolu, kterému je uhradil TESTCOM servis,s.r.o., svědek uvádí:



Já jsem byl hrazen z prostředků Capitolu v rámci dlouhodobé spolupráce a v rámci práce na projektu Portálu veřejné správy jsem vytvářel dokumenty, které sloužily pro potřeby portálu.

Já nejsem schopen se k tomuto vyjádřit, protože tento požadavek jsem dostal buď od pana Procházky nebo od pana Chmelíčka anebo od pana Novotného, už nevím, kdo mi ho přímo zadal, nicméně od těchto tří osob jsem většinou přijímal požadavky na vytvoření dokumentů nebo s nimi ty dokumenty konzultoval.



K dotazu předsedkyně senátu, jako zástupce jakého zadavatele se mu prezentoval Mgr. Chmelíček, při vypracování této analýzy, svědek uvádí:



Tak opakuji, že nejsem schopen potvrdit, že to byl Mgr. Chmelíček, který zrovna mi to zadal.

S Mgr. Chmelíčkem jsem přicházel do styku v rámci plnění svých konzultačních prací v projektu veřejné správy s tím, že jsem věděl, že je ředitelem společnosti TESTCOM a byl seznámen s tím, že v rámci toho, že je vytvořena účelová společnost TESTCOM servis, takže vede i společnost TESTCOM servis.

Ale já jsem neměl na starosti smluvní vztahy, tzn. z toho důvodu jsem nepotřeboval nijak šetřit právní vztah Mgr. Chmelíčka k žádné z těchto institucí.



K dotazu předsedkyně senátu, jak ta situace dopadla poté, co vypracoval dne 10.2.2004 návrh na transformaci TESTCOM servisu, s.r.o. na a.s., zda jsou mu známy informace o výsledku či realizaci tohoto jeho návrhu, svědek uvádí:



Já jsem nevypracoval návrh na transformaci, pouze jsem vypracoval odborný názor na tuto skutečnost a z médií vím, že společnost TESTCOM servis byla pak rušena, ale výstupy, tzn. reakce na tento dokument neznám a ani jsem neměl důvod se o to zajímat.

Já jsem v rámci požadavků splnil to, že jsem napsal dokument, který odpovídal mému odbornému názoru a víc pro mě nebylo podstatné z hlediska toho, že jsem nebyl zodpovědný ani za celý projekt Portálu veřejné správy, ani za celé plnění ze strany společnosti Capitol.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může rozvést důvody pro uzavření trojstranné smlouvy mezi MI ČR, TESTCOM servisem,s.r.o. a Českým Telecomem, svědek uvádí:



Hlavní princip byl o tom, aby byly zajištěny provozní charakteristiky Portálu veřejné správy a TESTCOM servis jako pověřená osoba k tomu reálnému provozu měla páky na to, aby byla schopna vyžadovat od společnosti Český Telecom, která byla generálním dodavatelem služeb spojených s Portálem veřejné správy, nějaký způsob fungování, tzn. reakci na požadavky, provozní charakteristiky toho portálu, protože jinak mezi společností TESTCOM servis a Českým Telecomem neexistovala žádná právní vazba.

A TESTCOM servis by to měl požadovat proto, aby mohl efektivně zajistit provoz Portálu veřejné správy, tzn. to celé je opřeno o základní myšlenku, že je vhodnější oddělit od Ministerstva informatiky vlastní provoz Portálu veřejné správy.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého důvodu tyto páky neměly nadále zůstat na Ministerstvu informatiky, jež původně uzavřelo prováděcí smlouvu, rámcové smlouvy a dodatky s Českým Telecomem, svědek uvádí:



Ono to ani tak nebylo, že by tam neměly zůstat, ale zůstávaly z titulu těch smluv, které zde byly zmíněny.

Měly k tomu ale být přidány další, které by zlepšily schopnost v tom reálném provozu řídit způsob, jakým Portál veřejné správy funguje a jakým se rozvíjí.

Tzn. tyto požadavky šly nad rámec těch existujících smluv, které byly uzavřeny mezi Ministerstvem informatiky a Českým Telecomem.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého důvodu tato záležitost nebyla řešena formou dodatků mezi Ministerstvem informatiky a Českým Telecomem, svědek uvádí:



Tak to jde za rámec mé role v rámci toho projektu, nicméně součástí právě trojstranné dohody mělo být myslím i řešení dodatků, ale nicméně ani sám dodatek by nemohl tu problematiku řešit, protože hlavním principem bylo vytvořit právní vazbu mezi společností TESTCOM servis a Českým Telecomem tak, aby TESTCOM servis mohl požadovat po Českém Telecomu.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k možnostem stanovení ceny za poskytovaná plnění Českým Telecomem a zda může uvést, jestli předmětem trojstranné smlouvy měla být i možnost TESTCOM servisu,s.r.o. tuto cenu ovlivnit, snížit, opatřením si jiných nabídek podobných poskytovatelů služeb jako poskytoval tehdy Český Telecom, tak svědek uvádí:



Neuvědomuji si to přesně, rozhodně cílem bylo získat páku spíše na flexibilitu než na jakékoliv měnění cen tak, aby věci byly plněny v době, kdy bylo potřeba.





Svědkovi se č t e návrh smlouvy o spolupráci při zajišťování činnosti Portálu veřejné správy a o převodu některých práv a povinností, rovněž tak jednotlivé přílohy týkající se této smlouvy ( viz předložené CD )



K tomu svědek:

Ten princip těch příloh je přesně tak, aby Český Telecom byl schopen reagovat na požadavky, které přicházely z hlediska rozvoje Portálu veřejné správy a existovala na něj páka, což je přesně v tomto titulu, že musí být schopen reagovat způsobem, který je obvyklý na konkurenčním trhu, a to je celý smysl.

Tzn. smyslem nebylo zadávat zakázky jiným subjektům, ale to, aby Český Telecom neměl šanci nadhodnocovat ceny, prodlužovat termíny nebo nedodávat kvalitě, která by neodpovídala těm požadavkům.

Ten TESTCOM servis, s.r.o. měl mít tuto páku z toho titulu, že měl řešit vlastní faktický rozvoj Portálu veřejné správy s tím, že metodické a projektové vedení zůstávalo na Ministerstvu informatiky, a to je ten jediný důvod.

Pokud by nedošlo k tomuto přechodu, tak by záměr vytvořit účelovou společnost, která zajišťuje provoz a rozvoj Portálu veřejné správy, nemohl být ani naplněn.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého důvodu ta možnost pák nemohla zůstat na Ministerstvu informatiky, když jednou ze smluvních stran mělo být i Ministerstvo informatiky, Český Telecom a TESTCOM servis, s.r.o., svědek uvádí:



Tak proto, že zájem Ministerstva informatiky na základě té konstrukce byl vyjadřován aktivitami společnosti TESTCOM servis a ten byl společností Ministerstva informatiky a jediný důvod je organizační.

Pokud by toto zůstalo čistě na Ministerstvu informatiky, tak by nemohl TESTCOM servis plnit svůj účel jako firmy, která má spravovat pro Ministerstvo informatiky a provozovat Portál veřejné správy, čili zajišťovat podporu tak, aby aplikace fungovaly, komunikaci s dodavateli a rozvoj daný rozhodnutím projektového výboru, který zejména obsahoval zástupce dodavatelů a Ministerstva informatiky.

Tzn. to je pouze výkon toho, co bylo rozhodováno na Ministerstvu informatiky, nikoli samotného rozhodování.

Účelem bylo, aby byly přeneseny provozní činnosti z Ministerstva informatiky na účelovou organizaci TESTCOM servis.



K dotazu předsedkyně senátu, zda je mu znám osud předmětné třístranné smlouvy nebo zda došlo k naplnění jeho studie datované dnem 5.11.2003 a jaký byl výsledek, svědek uvádí:



Není mi to známo.

Já jsem s Českým Telecomem nejednal, to bylo pro mě i irelevantní, protože ty mé vstupy byly mým odborným názorem s tím, že bylo na Ministerstvu informatiky, jakým způsobem je bude přenášet do jednání s Českým Telecomem, potažmo na TESTCOM servisu.

Já jsem nebyl členem žádných vyjednávacích týmů a ani jsem nebyl zodpovědný za smlouvy jako takové, jen za to, abych z hlediska toho organizačního a z hlediska obchodního se vyjádřil k tomu, jaké je vhodné vypořádání.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud zpracovával tuto analýzu týkající se trojstranného smluvního vztahu, jaké materiály měl k dispozici, svědek uvádí:



Měl jsem smlouvy mezi Českým Telecomem a Ministerstvem informatiky a získal jsem je na webu Ministerstva informatiky, byly to veřejné dokumenty, a pak jsem měl informace v rámci konzultačních schůzek.

A žádné další dokumenty jsem k dispozici neměl.



K dotazu předsedkyně senátu, zda byl v kontaktu s obžalovaným Mlynářem, svědek uvádí:



V rámci tohoto projektu vůbec, ale je možné, že v rámci nějakého společného setkání jsem se s ním setkal, ale věci, které jsem řešil, jsem rozhodně neřešil s ním.

Bylo to např. na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě, čili myslel jsem tím společenská setkání, tzn. v rámci mého plnění nikoli.



Senát na svědka bez dotazů.



K dotazu státního zástupce, komu konkrétně předkládal ty své analýzy, svědek uvádí:



Tak panu Procházkovi, Mgr. Chmelíčkovi a Ing. Novotnému.



K dotazu státního zástupce, zda hovořil ještě před založením TESTCOM servisu,s.r.o. s obžalovanými o právní formě a zda si vzpomene na okolnosti, svědek uvádí:



Neuvědomuji si, že bychom o tom nějak rozsáhle hovořili, jen vím, že jsem to komentoval pak v tom dokumentu, který zdůvodňoval účel a nějak se vyjadřoval ke změně s.r.o. na a.s.

Ale spíše mi to nepříslušelo, je to spíše právní otázka a z hlediska organizačního je to irelevantní.



K dotazu státního zástupce, zda v těchto konzultacích zmínil souvislost se zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, případně se zákonem č. 219/2000 Sb. o majetku ČR, svědek uvádí:



Tak zcela určitě nikoli, protože co se týče těchto zákonů, vím, že existují, ale co je v nich, to nevím.

A myslím, že jsem nikdy nepoužil tyto zákony v těch analýzách, právní otázky jsem neřešil, nepříslušelo mi to.



K dotazu státního zástupce, zda měla společnost Capitol více externích spolupracovníků na paušál, svědek uvádí:



Já jsem to, jak jsou hodnoceni jednotliví pracovníci, neřešil, čili nejsem schopen na toto odpovědět, nevím to.



K dotazu předsedkyně senátu, co se týče těch analýz, pokud je dole uvedeno nějaké datum, tak co to znamená, svědek uvádí:



Vzhledem k tomu, že já jsem je vytahoval z archivu a to datum je většinou automatické, tak myslím, že je to datum poslední aktualizace, nejsem ale schopen vzhledem k tomu, že vzniká automatizovaně, toto potvrdit.

Ty analýzy existovaly v elektronické formě a já jsem na základě té žádosti je všechny otevřel a zase vytiskl, a díky tomu, že jsou tam nastaveny automatické akce v rámci toho dokumentu, které třeba poslední modifikaci upravují, tak to datum nemá z tohoto pohledu žádnou věrohodnost.

Ty dokumenty, které jsem předal, jsem v rámci své činnosti vytvářel, nicméně jejich vztah k tomu, jak byly účtovány, ten já nemám a jsem přesvědčen, že určitě existuje k jednotlivým problematikám více dokumentů i v těch, co jsem předal než jen jeden, minimálně za některé oblasti, protože byly řešeny ve více dokumentech.

Tzn. že se mohlo stát, že jsem vytvořil nějaký úvodní dokument, na základě kterého byly vytvořeny další a teprve pak ta problematika byla nějak uzavřena, čili to může být důvod, proč na tomto dokumentu je datum např. 5.11.2003, kdy skutečně mohl být vytvořen.

Nejsem schopen vzhledem k tomu, že se jedná o dokumenty v elektronické verzi, tak z hlediska toho datumu, a já v listinné podobě jsem je nikdy neudržoval, to datum označit za skutečně věrohodné.



Státní zástupce dále bez dotazů.



K dotazu předsedkyně senátu, zda to datum, které je uvedené v těch studiích, předchází datu odevzdání uvedenému v logách činnosti CIP, a zda by to datum mělo předcházet datu odevzdání uvedeného v logách práce vykázaného CIP, k tomu svědek uvádí:



Tak to je naprosto v pořádku, nicméně nemusí být přímá souvislost mezi tím, co je v těch logách, ty já jsem nevytvářel.

Takže myslím, že předcházejí, ale zase v rámci logů předpokládám, že je zahrnuta i má další práce, tzn. vyjadřování se k jiným dokumentům a v rámci těch některé z nich procházely nějakým vývojem, tzn. že jsem vytvořil úvodní dokument, návazně na to se o něm diskutovalo a vytvářel se pak následující.

Ten první dokument vznikal v nějaké chvíli a pak třeba byl měsíc rozdíl mezi tím, kdy ten dokument vznikl a kdy finálně byla ta záležitost uzavřena, a u některých dokumentů se mohlo stát, že byly odevzdány, dokončeny, vyúčtovány a pak se k nim ještě vracelo a zjistilo se, že je potřeba něco doplnit, ale asi ne ve velkém rozsahu, ale nemohu toto nijak potvrdit, nepamatuji si to.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se také zaobíral problematikou Obchodního věstníku a realizace nařízení vlády k němu, zda může shrnout své vize, svědek uvádí:



Tak v principu šlo o to, aby Portál veřejné správy v rámci toho, že bude uveřejňovat informaci Obchodního věstníku, tak se nějak podílel na ekonomickém příjmu, které z této činnosti vyplývaly jeho realizátorem společností Economia.

A v rámci toho jsem vypracoval materiály, které říkaly, jakým způsobem se nejvhodněji k této problematice zachovat.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého důvodu tyto materiály zpracoval ve spojení s TESTCOM servisem, s.r.o., svědek uvádí:



Já jsem řešil vazbu na Portál veřejné správy, ani ne tak vazbu na TESTCOM servis, s.r.o., čili pro mě bylo vstupem, že existuje účelová společnost a to z mého pohledu bylo vhodné řešení, a z hlediska právního to nemohu komentovat.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zaobíral i otázkou toho, jestli je možné postupovat podle tohoto nařízení, vzhledem k tomu, že již dříve byla uzavřená smlouva s Economií, jež se týkala vydávání tištěné formy Obchodního věstníku, svědek uvádí:



Tak nikoli, já jsem řešil elektronickou verzi a tyto náležitosti opět šly mimo moji odbornost.



Státní zástupce bez dotazů.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, co se týče jeho analýz, zda se může vyjádřit k výhodnosti přenesení zprávy Portálu veřejné správy z Ministerstva na TESTCOM servis,s.r.o. a to především z hlediska zkvalitnění činnosti Portálu, svědek uvádí:



Tak z hlediska organizačního mě to přišlo jako velmi vhodné řešení, a to i z hlediska vyjasnění kompetencí s tím, že právní forma nebyla věc, že bych se k ní jakkoliv vyjadřoval.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, zda se může k tomu samému vyjádřit z hlediska financování, resp. nároků na státní rozpočet, k výhodám či nevýhodám, svědek uvádí:



Ta konstrukce byla stavěna tak, že tato účelová společnost má být samofinancovatelná, tzn. že nároky na státní rozpočet mají být nulové a že jim postupně mají být rozvíjeny komerční činnosti, které umožní získat další prostředky na další rozvoj Portálu, což z mého pohledu v rámci Ministerstva informatiky nebylo realizovatelné, i z titulu, že Ministerstvo není schopno jakékoliv komerční činnosti realizovat.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, zda ví něco o nějakých námitkách či stížnostech vůči flexibilitě Telecomu v té době, zda o tom slyšel, svědek uvádí:



Tak mohu mluvit jen o tom, co jsem slyšel z doslechu, protože já jsem se vlastního vývoje Portálu neúčastnil, nicméně z hlediska toho, že jsem pro vytvoření mých doporučení v rámci této smlouvy studoval ty smlouvy, rámcovou, prováděcí atd., tak z nich vyplývalo, že neexistují žádné rozumné páky pro zajištění provozu flexibility a reakce.

Tzn. z mého pohledu právě tato trojstranná smlouva vyplňovala tento deficit té smlouvy, která byla uzavřená mezi Ministerstvem informatiky a Českým Telecomem.

A to, zda rámcová smlouva, základní prováděcí smlouva, popř. jiné prováděcí smlouvy byly pro stát výhodné, to mi nepřísluší komentovat, ale z mého pohledu tam byly slabé nástroje na schopnost řízení, rozvoje a provozu, a výhodnost či nevýhodnost nejsem schopen posoudit.



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, zda v rámci těch pracovních týmů se setkával s někým dalším z Ministerstva, zda potkal např. Ing. Bérovou, svědek uvádí:



Určitě v rámci nějakých pracovních setkání je pravděpodobné, že jsme se setkali, ale nebylo to příliš časté, čili z tohoto pohledu já jsem primárně komunikoval se zmíněnými osobami s tím, že se ke mně dostávaly materiály i z Ministerstva informatiky, které měly relevanci ke zpracovávaným předmětům.





Svědkovi se p ř e d k l á d á k nahlédnutí analýza – zdůvodnění vytvoření účelové společnosti Portálu ( viz CD )



K dotazu obhájce Mgr. Hanzlíka, jak asi v polovině textu na druhé straně je část označená jako funkční podpora, tak zda to může okomentovat a rozvést, co tím chtěl říct, svědek uvádí:



Tak uvedl jsem zde, že Ministerstvo nemůže provozovat komerční činnost, ale na Portálu je provozován Obchodní věstník, který komerční činností defacto byl, že je zajištěna úhrada provozních nákladů bez účasti státního rozpočtu, tzn. nákladů spojených s provozem Portálu veřejné správy a že je zajištěno odborné péče, kterou Ministerstvo informatiky není schopno zajistit, ale pod jeho plnou kontrolou.

Tímto jsem právě komentoval stav, kdy na Ministerstvu informatiky neexistoval odborný tým, protože Ministerstvo informatiky nemělo v rámci svého účelu provozovat Portál jako tým, který by byl schopen kontrolovat plnění dodavatelů.

A vzhledem k tomu, že Portál jako takový je poměrně komplexní problematikou, která vyžaduje i odbornou kontrolu, tak bylo potřeba, aby odborný tým byl vytvořen a aby byl schopen být protipólem dodavatelských týmů, a to bylo vyjádřeno v rámci tohoto odstavce, resp. těch tří bodů zde.



K dotazu obhájce JUDr. Hochmana, zda ta verze trojstranné smlouvy o zajištění Portálu veřejné správy byla poslední verzí nebo zda to byla některá z průběžných verzí tak, jak se vyvíjela k tomu diskuse, svědek uvádí:



Tak to nejsem schopen komentovat, já jsem se vyjadřoval k problematice odborné stránky, k nějakým verzím jsem komentář dával, ale celý vývoj té smlouvy jsem nesledoval, takže nevím.



Obhájce JUDr. Sokol bez dotazů na svědka.



Všichni obžalovaní bez dotazů na svědka.



Všichni obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.ř.: Bez připomínek



K dotazu předsedkyně senátu, z čeho vychází, že Ministerstvo informatiky nebylo schopno zaobírat se komerčními činnostmi, pokud jde o Obchodní věstník, svědek uvádí:



Ten Obchodní věstník je tam uveden jako příklad, čili já jsem to nevztahoval konkrétně k Obchodnímu věstníku, ale na základě toho, že Ministerstvo má nějakým způsobem vymezenou svou činnost, tzn. muselo by dojít k rozšíření toho, pro co bylo Ministerstvo zřízeno.

Já jsem vycházel z toho, že Ministerstvo bylo za nějakým účelem zřízeno a aby mohlo provozovat komerční činnost, tento účel by musel být rozšířen, to byla jedna část.

A druhá část, organizační zkušenosti jsou takové, že toto se nikde v Evropě nikdy nedařilo, tzn. jakákoliv komerční činnost byla vždy svěřena organizaci, která za to byla zodpovědná a většinou i z toho financovaná.

Co se týče té komerční činnosti, tak u Obchodního věstníku tou komerční činností byly poplatky vydavatele Obchodního věstníku za to, že byl zveřejňován na stránkách Portálu veřejné správy.

Další oblastí, která byla i zpracována v rámci analýz, bylo případné umístění reklamy na Portálu veřejné správy, zpoplatněné reklamy.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého důvodu toto nemohlo vykonávat Ministerstvo informatiky, svědek uvádí:



Z mého pohledu zejména ty zkušenosti by asi poukazovaly na to, že to nikdy Ministerstvo nevykonávalo efektivně.



K dotazu předsedkyně senátu, zda je mu známa smlouva, která byla uzavřená mezi Economií, a.s. a TESTCOM servisem, s.r.o., stran Obchodního věstníku, svědek uvádí:



Vím, že byla uzavřena smlouva.

Nevím ale, jaký byl obecný princip té smlouvy, neznám detaily, ale základním principem bylo, že na základě toho, že je Obchodní věstník zobrazován na stránkách Portálu veřejné správy, tak to ve společnosti TESTCOM servis přísluší nějaká odměna.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého důvodu tento typ smlouvy nemohl být uzavřen s Ministerstvem informatiky, svědek uvádí:



Já jsem v rámci i toho dokumentu uvedl, že to byl jeden z příkladů, čili posuzoval jsem to z pohledu celého souboru možných komerčních činností, které Portál veřejné správy pro svoje samofinancování může vykonávat, tzn. nejen z pohledu tohoto izolovaného.

A já nejsem schopen posoudit, zda je či není Ministerstvo informatiky schopné uzavřít takové smlouvy, ale rozhodně ne za tím účelem, že Portál bude samofinancován a to z toho titulu, že nebylo pro toto Ministerstvo informatiky zřízeno a organizační zajištění toho neexistovalo.

Základní myšlenkou té účelové organizace je ta, že jediné příjmy jsou z těch komerčních činností, ale naopak jsou hrazeny všechny výdaje spojené s provozem, a to je ten základní princip, který byl i přenášen pak do těch návrhů, jak organizačně toto zabezpečit, případně jaké rozvojové aktivity jsou vhodné.



K dotazu předsedkyně senátu, jak organizačně měl tuto otázku zajištěnou TESTCOM servis, s.r.o. v porovnání s Ministerstvem informatiky, svědek uvádí:



Tak to nejsem oprávněn posuzovat, já jsem se vyjadřoval k tomu, že je vhodné tyto věci řešit, nikoli, jak jsou řešeny.



K dotazu předsedkyně senátu, kdo měl v TESTCOM servisu, s.r.o. vykonávat kontrolu, kterou podle něj Ministerstvo nebylo schopné vykonávat, svědek uvádí:



Mě to nepříslušelo žádným způsobem to hodnotit, já jsem neřešil konkrétní subjekt TESTCOM servis, s.r.o.

Řešil jsem princip účelové organizace, čili z mého pohledu jednoznačně daleko snadněji je schopná zajistit toto účelová organizace, a to z titulu, že je pak její statut zodpovědný za zajištění těchto věcí a za to, že nějak plní finanční plán, který je zase opřen o to, že musí nabývat peněz komerční činnosti.

To zase vracím zpátky ten celý princip, jak to konkrétně zajišťovala nebo chtěla zajišťovat organizace TESTCOM servis, a to už jsem neřešil, to byla věc, jak budou případně ta doporučení realizována.



Senát, státní zástupce, obhájci a obžalovaní dále bez dotazů na svědka.



Připomínka obžalovaného Mgr. Chmelíčka:

Co se týká transformace na a.s., tak tím pravděpodobně byla myšlena transformace únor 2004, tzn. jedna z variant, která se naskytovala, byla i transformace na a.s., a nakonec došlo k likvidaci.

Chtěl bych objasnit tehdejší vztahy, které byly s Českým Telecomem, a tenkrát ty vztahy byly s Ministerstvem informatiky a s Českým Telecomem za dobu aspoň mého působení v rámci těchto subjektů nejvyhrocenější, co jsem kdy mohl pozorovat.

A protože existovala nejen špatná komunikace na úrovni vedení obou subjektů, ale i na úrovni odborných pracovníků, tak to se samozřejmě přenáší.

Např. jednou z věcí, kterou je analýza sankcí, tak protože Ministerstvo nedostávalo plnění, které mělo podle smlouvy dostávat, tak jsme se aspoň snažili nějak zanalyzovat, co všechno podle rámcové smlouvy může Ministerstvo jako zadavatel chtít a nakonec se zjistilo, že tam je minimum pravomocí, co může Ministerstvo po Českém Telecomu chtít.

Ty výsledky těch jednání jsou některé odpovědi, které pravděpodobně budou dále čteny ve spise, takže nechci předjímat, to mohou být i odpovědi tehdejšího obchodního buď pana Moldána nebo tehdejšího obchodního ředitele pana Stupky, čili co se týče nemožnosti kontrolovat, tak Ministerstvo nemělo žádné pravomoci, nemohlo smlouvu vypovědět, neexistovaly sankce.

Poslední připomínkou je to, proč kontrolovat plnění Českého Telecomu, protože Ministerstvo odevzdávalo Českému Telecomu pravidelně měsíční částky za plnění rámcové smlouvy.



Obžalovaní Ing. Novotný a Mlynář dotázáni dle § 214 tr. řádu: Bez připomínek k výpovědi svědka.



Svědek svědečné nežádá, vzdává se ho.





Přistoupeno k výslechu svědka JUDr. Stanislav S Á D O V S K Ý který po poučení podle §§ 97, 95/2, 100/1, 2, 101 tr. řádu a §§ 174 a 175 tr. zákona, k věci u v á d í :



Poučení jsem porozuměl a vypovídat budu, nemám důvod odmítnout vypovídat, nejsem v příbuzenském ani v jiném poměru k obžalovaným.

Není proti mně vedeno žádné trestní řízení.



K dotazu předsedkyně senátu, zda může vysvětlit jeho spojitost se společností Capitol Internet Publisher, svědek uvádí:



Tak moje spojitost se společností Capitol Internet Publisher je spíše spojitostí s MUDr. Pavlem Baránkem, kterého znám přibližně od roku 1993 nebo 1994.

Spolupracoval jsem s ním na řadě projektů a on není člověkem, který by se angažoval pouze v jedné firmě, takže s odstupem času si detailně nepamatuji, jestli jsem dělal pro Capitol nebo pro jinou firmu, nicméně většina těch činností, které jsem odevzdával, tak byly spíše na bázi kolegiálního vztahu k MUDr. Baránkovi.

Já jsem neměl tak, jak jsem porozuměl z tohoto předvolání, ke Capitolu, pokud jde o projekt Portálu veřejné správy, žádný pracovně právní, ani obchodně právní, a ani obdobný vztah.

Na otázku, zda jsem advokátem, tak to nikoliv.



K dotazu předsedkyně senátu, v čem spočívá jeho podnikatelská činnost, svědek uvádí:



Já jsem normálně zaměstnancem, mám okruh svých známých, kteří se na mě občas obrátí s tím, abych jim řekl na některé věci svůj právní názor a pro mě je potěšující, že někdo přikládá tomuto mému názoru zájem a určitou váhu, takže když se na mě MUDr. Baránek obrátí i dnes s nějakou věcí a řekne mi „potřeboval bych vědět, co si o tom myslíš nebo zpracuj mi na to nějaký právní názor“, tak já mu to zpracuji.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může zaměřit na problematiku Portálu veřejné správy, zda k němu vypracovával nějaké smluvní zázemí, smluvní podklady, návrhy těchto smluv, svědek uvádí:



Určitě jsem je vypracovával, protože MUDr. Baránek se mě ptal, jestli bych byl schopen mu navrhnout nějaký smluvní rámec tak, jak by se to mělo odvíjet.

Já jsem ty smlouvy zpracoval bez vyplnění nějakých detailů, jako jsou třeba částky nebo detailní popis předmětu činnosti, zpracoval jsem mu takovou kostru smlouvy, jak by podle mého názoru měla vypadat a potom jsem mu ten návrh předal.



K dotazu předsedkyně senátu, čím ta jeho spolupráce stran Portálu veřejné správy začala, zda mu něco říká obchodní společnost TESTCOM servis, s.r.o., svědek uvádí:





Tak to nikoli.

Myslím si, že TESTCOM servis, s.r.o. vznikl až v době, kdy už ta spolupráce existovala, ale absolutně nejsem schopen si to vybavit, já jsem pracovně zařazen v jedné dceřinné společnosti německé firmy a rukama mi procházejí stovky smluv ročně.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud např. je v logách ohledně Smlouvy o spolupráci při zajišťování činnosti Portálu veřejné správy a o převodu některých práv a povinností vykázáno 46 hodin za 1.650,- Kč, tak zda lze tomu rozumět tak, že těch 46 hodin dělal zdarma, svědek uvádí:



Ano, určitě.



K dotazu předsedkyně senátu, zda vyinkasoval odměnu za jeho činnost zdarma Capitol Internet Publisher, svědek uvádí:



Nevím, zda ji vyinkasoval, ale já jsem mu připravil právní podklady na základě jeho zadání, ale určitě jsem za to nekasíroval peníze, ta práce ale byla odevzdaná, to jsem si jistý, a já jsem zpracovával komplex smluv.

Abychom mohli identifikovat, jestli to je smlouva, kterou jsem dělal já nebo alespoň její základ, tak bych musel každou smlouvu vzít zvlášť a říct „ano, toto jsem připravoval já“, ale třeba se tam doplňovaly nějaké údaje nebo podobně.

Takže hodně smluv jsem k tomu buď připravoval nebo posuzoval anebo připomínkoval, čili v tomto směru tu práci jsem odevzdával, ale bylo to na bázi kolegiality, nebylo to určitě na nějaké zaměstnanecké či obchodní bázi.

Díval jsem se ještě do daňových přiznání za rok 2003, 2004 a určitě jsem tam neměl ani dohodu o pracovní činnosti, ani dohodu o provedení práce s Capitolem.





Svědkovi se p ř e d k l á d á k nahlédnutí vypracovaný znalecký posudek založený ve svazku č. 14 ( logy činností ).



K dotazu předsedkyně senátu, zda může odhadnout, jestli uváděný počet hodin odpovídá, svědek uvádí:



Ano, tak to si pamatuji, byla to smlouva s Economií, to jsem určitě dělal a bylo to poměrně komplikované, je zde datum 14.1.2004, nevím ale, co je obsahem toho dodatku.

A co se týče objemu hodin, u těch titulů to tak zhruba odpovídá a pokud jde o tu částku, tak já, pokud poskytuji konzultační služby neprávního charakteru, tak si účtuji 1.500,- Kč na hodinu bez DPH, čili myslím, že ta cena odpovídá.



K dotazu předsedkyně senátu, zda podával nějaké vyjádření nebo právní názor k tomu, zda může být nebo měla by být vytvořena společnost TESTCOM servis a v jaké formě, svědek uvádí:



Nejsem si jistý, ale vím o informaci toho typu, že jsem se k tomu vyjadřoval a myslím si, že jsem doporučoval formu a.s., a bylo to z důvodu, že jsem se tenkrát tou problematikou zabýval a že se mě na to někdo ptal, ale nevzpomenu si, kdo.

A já jsem se díval do právních předpisů a dospěl jsem k závěru v tom smyslu, že sice forma s.r.o. není právními předpisy úplně zakázána, nicméně zastával jsem stanovisko, že i když není výslovně zakázána, tak že čistší právně by byla a.s.

Ale nedokážu to své stanovisko časově zařadit, myslím si, že jsem to zpracovával pro MUDr. Baránka a jestli to pak někomu předával, to nevím, ta spolupráce probíhala tak, že jsem dostal nějaké zadání, buďto nějaké dokumenty a k tomu jsem vypracoval buď nějakou písemnou zprávu nebo jsme si o tom povídali při jednání a zase jsem to vše vrátil.

Takže já žádnými podklady nedisponuji, to byly ad hod spolupráce a já jsem se do toho nechtěl nějak angažovat systémově, takže když někdo chtěl něco vědět, jaký mám názor, tak jsem se vyjádřil.



K dotazu předsedkyně senátu, zda ohledně této otázky vedl nějakou diskusi s některým z obžalovaných, svědek uvádí:



Tak myslím, že jsme asi dvakrát či třikrát hovořili na toto téma s Ing. Novotným, když pak vznikl problematický nález Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Ministerstva financí v tom smyslu, že založení s r.o. je porušením zákona a pokud nikoli, tak snad převod těch prostředků z rezervních fondů, tak jsem byl zase tázán na můj právní názor.

A v tomto směru jsem se vyjádřil, že si nemyslím, že by došlo k porušení právních předpisů převodem prostředků z rezervního fondu, protože zkrátka to umožňovala vyhláška Federálního ministerstva financí, a myslím, že tenkrát umožňovala použít prostředky z rezervního fondu pro daný účel.

Vím, že k tomu zaujímalo Ministerstvo financí nebo Nejvyšší kontrolní úřad nějaké stanovisko v tom smyslu, že na tu vyhlášku už se nemůžeme ohlížet a že zánikem federace už přestala platit, nicméně v právním řádu pořád je jako platný právní předpis.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého rezervního fondu měly být finanční prostředky zaplaceny, svědek uvádí:



Tak myslím, že předmětem toho nálezu bylo, že TESTCOM se dopustil porušení právních předpisů pro to, že převedl finanční prostředky do TESTCOM servisu z rezervního fondu.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zaobíral otázkou, o jakou šlo vyhlášku, v působnosti jakého státu, v jakém období a k jakému zákonu to byla vyhláška a podle jakého zákona byla příspěvková organizace sama zřízena, k tomu svědek uvádí:



Tak myslím, že jsem měl statut TESTCOMU k nahlédnutí, tím jsem se zaobíral a čerpal jsem z ASPI to, co máme všichni.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zaobíral i otázkou užití této vyhlášky, z jakého byla období, svědek uvádí:



Byla z období federace a byla to působnost ústředních orgánů federace.

Česká republika se stala nástupním státem ČSFR, tudíž převzala pochopitelně právní řád, takže tím pádem, když přestaly fungovat federální orgány jako nejvyšší orgány federace, tak podle mého názoru se nejvyššími orgány staly ústřední orgány veřejné správy.

Nevzpomínám si ale, k jakému zákonu se tato vyhláška vztahovala.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se zaobíral tím, podle jakého zákona byl zřízen TESTCOM příspěvková organizace, svědek uvádí:



Tak to už si také nepamatuji.





Vyhláška zůstala v platnosti proto, že nebyla z právního řádu odstraněna, tzn. nepozbyla platnosti.





Svědkovi se p ř e d k l á d á k nahlédnutí podklad pro jednání vlády ČR – důvodová zpráva pro vytvoření účelové společnosti pro provoz a zprávu Portálu veřejné správy



K tomu svědek:

Tak ano, pravděpodobně jsem to psal, ale nevím o těch poznámkách, o těch úpravách, jestli to je nějaká další verze.



K dotazu předsedkyně senátu, co se týče těch poznámek v tom textu, tak kdo je mohl tam vpisovat při přípravě, při diskusích, svědek uvádí:



Tak nejsem schopen na to odpovědět, mohou to být moje poznámky nad nějakou další verzí následně, která vznikla z nějakých diskusí anebo to mohou být už úpravy někoho úplně jiného, které se pak už ke mně nedostaly.

Ale nemohu se bohužel už vyjádřit k časovým souvislostem, kdy to mohlo vzniknout, dokonce nedokážu uvést ani rok.



K dotazu předsedkyně senátu, co se týče poznámky nahoře „podklad pro jednání vlády“, tak proč tam ta poznámka je a jaký má význam, svědek uvádí:



Tak zřejmě vycházím z toho, že to souviselo se zákonem č. 219/2000 Sb., takže proto jsem předpokládal, že to asi bude projednáváno vládou, ale opět si nejsem už jistý.

Rovněž tak si již nevzpomenu, komu jsem tento podklad odevzdal, tam probíhaly skutečně neformální kontakty, pan MUDr. Baránek mi většinu těch zadání dával ať telefonicky či osobně a já jsem mu dával odpovědi, a pak, když už jsem se znal s Ing. Novotným, tak to bylo někdy přes MUDr. Baránka, někdy přes Ing. Novotného.

A rovněž tak i potřebné podklady jsem získával buď od MUDr. Baránka nebo od Ing. Novotného.



K dotazu předsedkyně senátu, zda dostával podklady Ministerstva informatiky a případně od koho, svědek uvádí:



Tak nemám tušení, od koho byly podklady, které se ke mně dostaly a nevzpomínám si, že bych dostal někdy do ruky podklad, kde by byla výslovně uvedena hlavička Ministerstvo informatiky.



K dotazu předsedkyně senátu, co se týče jeho spolupráce týkající se problematiky Obchodního věstníku, tak o co šlo, co bylo problémem, svědek uvádí:



Tak problémem bylo, že Economia měla uzavřenou smlouvu s Ministerstvem spravedlnosti na vydávání Obchodního věstníku v tištěné formě, a vláda rozhodla usnesením, že vydávat věstník začne Ministerstvo informatiky a má zajistit ještě dvouleté pokračování tištěné podoby, a toto usnesení neřešilo, jak naložit se stávajícími smluvními vztahy.

To byla komplikovanost celého toho vztahu, protože Economia měla platnou smlouvu s českým státem reprezentovaným Ministerstvem spravedlnosti na vydávání tištěné podoby, nicméně tištěnou podobu mělo zajistit Ministerstvo informatiky po dobu těch dvou let od účinnosti usnesení.

Takže se musel vyřešit tento problém, tzn. Economia nemohla být z těch vztahů vyřazena, proto to byl komplikovaný problém, aspoň tak jsem to já vnímal z právního hlediska.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit ke smluvním stranám té smlouvy, svědek uvádí:



Tak na jedné straně byla Economia a na druhé straně myslím, že byl TESTCOM a ten to pak převedl na TESTCOM servis anebo přímo TESTCOM servis, nepamatuji si to.

Každopádně vím, že tam byl doběh konce roku anebo do konce roku to muselo být uzavřeno, a vím, že tam byl poměrně výrazný časový pres, mám ale pocit, že pokud to nebyl od začátku TESTCOM servis, tak určitě tam byl jako mezistupeň TESTCOM, který to pak převedl na TESTCOM servis.



K dotazu předsedkyně senátu, zda si vzpomene, na jak dlouhou dobu ta smlouva koncem roku, dne 18.12.2003, byla uzavřena a zda to byla doba určitá či neurčitá, svědek uvádí:



Tak to nikoliv, myslím si ale, že na dobu neurčitou určitě nikoli, že se to uzavíralo termínově.





Svědkovi se p ř e d k l á d á k nahlédnutí smlouva o vydávání Obchodního věstníku prostřednictvím Portálu veřejné správy uzavřená dne 18.12.2003 mezi Economií, a.s. na jedné straně a na druhé straně Mgr. Dušanem Chmelíčkem a Ing. Vítem Novotným, jednateli TESTCOM servis, s.r.o.



K tomu svědek:

Tak pokud jde o tuto smlouvu, tak já jsem zpracovával návrh smlouvy, který se předkládal Economii a ta předložila svůj vlastní návrh smlouvy, a výsledkem nějakého kompromisního řešení obou těchto návrhů je toto.

Takže ta finální verze je předkládaná pravděpodobně Economií, kterou zpracovával jejich právník a já jsem se k tomu vyjadřoval nějakými poznámkami a komentáři, že se to upravovalo pak podle těch, které byly akceptovány.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého důvodu tato smlouva byla sepsána na straně jedné s TESTCOM servisem, s.r.o. a nikoli kupř. s Ministerstvem informatiky, svědek uvádí:



Tak pravděpodobně z toho důvodu, že vydáváním Obchodního věstníku byl pověřen TESTCOM servis, s.r.o.



K dotazu předsedkyně senátu, co se týče platnosti té smlouvy, uzavírala se na dobu určitou do 29.2.2004, tak proč zrovna toto datum bylo určeno, svědek uvádí:



Tak to si nepamatuji, ale vím, že tam bylo nějaké přechodné období, snad šlo o provizorní smlouvu, aby nedošlo k přerušení vydávání Obchodního věstníku s tím, že finálně se definitivně ty vztahy dohodnou na nějakou další smlouvu.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k možnostem výpovědi té smlouvy, příp. jaká je výpovědní doba, svědek uvádí:



Tak ta smlouva je uzavřena na dobu určitou 2 měsíců, takže obvyklý úzus je ten, že u termínovaných smluv je možno tu smlouvu ukončit pouze v případě, že dojde k porušení práv a povinností.

Takže předpokládám, že ty dva měsíce byly sjednány a nemyslím si, že by někdo odstupoval nebo vypovídal tu smlouvu.





Svědkovi se p ř e d k l á d á k nahlédnutí a vyjádření Smlouva o zajištění činnosti Portálu veřejné správy, která byla uzavřena mezi Ministerstvem informatiky a TESTCOM servisem, s.r.o. dne 31.10.2003.



K tomu svědek:

Ano, na přípravě této smlouvy jsem spolupracoval, ale nepamatuji si již na podrobnosti.

Pro mě záležitost Portálu veřejné správy nebyla priorita, já jsem měl důležitější věci, přednáším na Vysoké škole a kromě toho mám zaměstnání, takže toto spíše dělám z kolegiality.



K dotazu předsedkyně senátu, kdo byl zadavatelem vypracováním této smlouvy, svědek uvádí:



Tak nebylo to zadání „zpracuj smlouvu tu a tu“, ale ta zadání spíše probíhala v podobě „kdyby jsi měl zpracovat smlouvu, udělej nějaký návrh“, a tak jsem ho udělal, a jediní lidé, kteří mi toto mohli říct, byli buď MUDr. Baránek anebo Ing. Novotný.

S Ing. Novotným jsem se seznámil prostřednictvím spolupráce na tomto projektu, ale hlavním známým byl MUDr. Baránek a určitě jsem se s Ing. Novotným neznal před tímto projektem.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud zpracoval nějaký návrh této smlouvy, s kým ho na straně druhé připomínkoval, svědek uvádí:



Tak to připomínkoval ten zadavatel, já jsem s nikým nejednal, a pokud mě MUDr. Baránek nebo Ing. Novotný požádal, abych zpracoval svůj návrh smlouvy, tak jsem tak učinil, ale dal jsem ho tomu, kdo mě o to požádal.

A to, jak s tím ta osoba naložila, to už jsem nekontroloval, byla to ad hod spolupráce, tzn. pro mě to skončilo tím, že jsem splnil to, k čemu jsem se zavázal nebo co jsem slíbil, a to jsem odevzdal.

A pokud se mi to vrátilo s nějakými připomínkami, tak jsem se k nim vyjádřil a zase jsem to odevzdal, už si ale nepamatuji, jaké tam byly připomínky a kým byly učiněny, jedná se o komplexní soubor smluv a detaily již nevím.



K dotazu předsedkyně senátu, do jaké míry se jeho vypracovaný návrh liší od finálního znění podepsaného, svědek uvádí:



Tak já nemám ty výchozí podklady, protože jsem vždy vše odevzdal, takže jsem se tím pak už dál nezabýval, ale tím, že ta konstrukce smlouvy je taková, že ta obecná ustanovení jsou přímo v textu té smlouvy a ty konkrétní záležitosti jsou v přílohách, tak já jsem pak ty přílohy žádným způsobem nemusel kontrolovat, protože je zde smlouva.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k tomu, zda spolupracoval na vytváření Dohody o vypořádání vzájemných vztahů uzavřené dne 12.3.2004, svědek uvádí:



Tak formálně to odpovídá smlouvám, které já dělám.

A co se týče této smlouvy, tak Ministerstvo informatiky přijalo rozhodnutí, že TESTCOM servis s ohledem na tlak, který na něj vytváří Ministerstvo financí a není dobrým signálem pro stát, aby se dohadovaly dva ústřední orgány státní správy, tak že Ministerstvo informatiky ustoupí Ministerstvu financí v názoru a tudíž TESTCOM servis bude zlikvidován s tím, že ty činnosti musí být zajištěny, protože byly nasmlouvány.

Takže dochází k tomu, že TESTCOM a TESTCOM servis se spolu řádně vypořádají, protože jsou z hlediska práva přes to vlastnictví samostatnými osobami.

To vzájemné vypořádání mělo spočívat v tom, že TESTCOM servis převede na TESTCOM budoucí příjmy, které z Portálu veřejné správy pro TESTCOM servis vyplývaly, a převede tak, aby náklady, které s navázáním těchto právních vztahů byly spojeny, byly sanovány.

A TESTCOM vstoupil do těch vztahů souvisejících s provozováním veřejné správy, stal se účastníkem těch smluvních vztahů, provozovatelem Portálu veřejné správy.

A v okamžiku, kdy by ta pozitiva na sebe převzal TESTCOM a ty náklady zůstaly na TESTCOM servisu, tak tam by byl problém, protože TESTCOM by kasíroval a proti tomu by neměl žádné náklady, tzn. že by bral jen výnosy a neměl by nákladovou stránku.



K dotazu předsedkyně senátu, zda převzetí činností PVS byla zásluha TESTCOM servisu, za kterou TESTCOM příspěvková organizace měla zaplatit anebo jestli k tomu došlo pověřením Ministerstvem informatiky, svědek uvádí:



Tak to netuším, nevím.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k časové souvislosti sepisu této smlouvy, svědek uvádí:



Tak to nejsem schopen uvést, ale zřejmě někdy v době, kdy padlo rozhodnutí Ministerstva informatiky, že TESTCOM servis se zlikviduje.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o přílohu č. 1, která je k této smlouvě, zda se k ní může vyjádřit, svědek uvádí:



Tak myslím, že se zkopírovala hlavička, ale určitě ty činnosti jsem tam nedoplňoval, protože jsem nevěděl, jaké byly v rámci přechodu plněny.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k datům, smlouva je datována dnem 12.3.2004, příloha č. 1 dnem 27.2.2004 a dodatek dnem 4.3.2004, tzn. před uzavřením samotné dohody, k tomu svědek uvádí:



Tak nemám tušení, nedokážu to komentovat.





Svědkovi se p ř e d k l á d á k nahlédnutí a vyjádření listina – Prohlášení ministra informatiky datované dnem 31.10.2003.



K tomu svědek:

Tak opět je to s rezervou odstupu tří let, ale myslím, že toto jsem nepsal.



Senát na svědka bez dotazů.



K dotazu státního zástupce, zda může uvést dobu vypracování těch dokumentů, svědek uvádí:



Tak nevzpomínám si, kolik času jsem nad tím strávil a nevím, že bych to někomu uváděl, protože to nebyla okolnost, která by byla nějak významná.

Nicméně dá se to dovodit z té doby, kdy zřejmě mi to bylo zadáno a kdy jsem to odevzdal, takže se dá vzít v úvahu, že vykonávám pracovní poměr a kolik času jsem nad tím mohl strávit, a dále si myslím, že tak, jak jsem se díval do těch předložených materiálů, že ty hodiny celkem odpovídají.

Určitě jsem ale neříkal „tuto smlouvu jsem dělal tři hodiny, tuto smlouvu padesát hodin“.



Státní zástupce dále bez dotazů.



K dotazu předsedkyně senátu, zda nějak participoval na přípravě trojstranné smlouvy, která měla být uzavřena mezi MI ČR, TESTCOM servisem.s.r.o. a Českým Telecomem, svědek uvádí:



Tak určitě jsem měl možnost seznámit se s tou smlouvou s Českým Telecomem a s I.B.M, to byla složka řady smluv, dostal jsem k tomu údaje, co bylo a nebylo splněno, a pamatuji si, že jsem to měl před sebou, ale jaký výstup z toho byl, pokud do toho bylo ještě zaangažováno i I.B.M, tak to si nepamatuji.



K dotazu předsedkyně senátu, od které ze smluvních stran obdržel zmíněnou řadu smluv, svědek uvádí:



Já si ani nevzpomínám, ve které části spolupráce to bylo, takže těžko to mohu uvést.

Spekuloval bych, kdybych uváděl, jak jsem se dostal k těmto smlouvám, ale vím, že to byl balík tlustých smluv a já jsem se k tomu vyjadřoval z hlediska toho, pokud se týká Portálu veřejné správy, do jaké míry je nutno počítat s Telecomem.

Ten systém fungování informačního toku ve veřejné správě byl původně založen právě tímto smluvním vztahem, tzn. Český Telecom, I.B.M., a ti to měli nějak realizovat s tím, že zřejmě padlo rozhodnutí, že se Portál veřejné správy bude rozvíjet nějak jinak, tak na kolik v té další spolupráci je potřeba vycházet z těchto smluv.





Svědkovi se p ř e d k l á d á k nahlédnutí příslušná smlouva.



K tomu svědek:

Tak zřejmě jsem to psal a šlo o to, jak bude probíhat výstavba a fungování Portálu veřejné správy i s přihlédnutím ke smluvním vztahům, které byly navázány v minulosti, v souvislosti právě s tím věstníkem o povinných informacích, o fungování veřejné správy.

Tzn. Český Telecom, který do toho byl nějak zaangažován už přes výkon Portálu veřejné správy, byl subjektem, který měl na základě těch navázaných smluvních vztahů k celému tomu projektu co říct.

Co se týče přílohy č. 5, tak má ten smysl, aby v případě, že TESTCOM servis zjistí, že někdo je schopen poskytnout službu levněji než nabízí Český Telecom, tak aby měl možnost buďto působit tlak na Český Telecom, aby svoji cenu snížil anebo aby měl možnost si tu službu nakoupit od subjektu, který nabízí levněji.



K dotazu předsedkyně senátu, z jakého důvodu toto měl dělat TESTCOM servis, proč tato možnost neměla zůstat na Ministerstvu informatiky, které původně mělo uzavřeny všechny smlouvy, svědek uvádí:



Tak proto, že TESTCOM servis provozoval Portál veřejné správy, z titulu provozovatele Portálu veřejné správy, protože tento Portál měl být institut, kde se budou objevovat ty informace, které byly původně zařazeny v tom věstníku.



K dotazu předsedkyně senátu, jaký byl osud této smlouvy a jejich dodatků, zda byla či nebyla podepsána, svědek uvádí:



Tak to nikoli, není mi znám osud většiny smluv.



K dotazu předsedkyně senátu, zda ví o tom, jaký postoj k těmto smlouvám měl Český Telecom, případně zda byly nějaké námitky, svědek uvádí:



Ne, to nikoliv.



Všichni obhájci bez dotazů na svědka.



Všichni obžalovaní bez dotazů na svědka.



Všichni obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. řádu: Bez připomínek na svědka.



Svědek svědečné nežádá, vzdává se ho.





Hlavní líčení se p ř e r u š u j e ve 12.05 hodin na 10 minut.



Hlavní líčení p o k r a č u j e ve 12.15 hodin.





Přistoupeno k výslechu svědka Ing. Slavomír P R O C H Á Z K A , který po poučení podle §§ 97, 95/2, 100/1, 2, 101 tr. řádu a §§ 174 a 175 tr. zákona, k věci u v á d í :



Poučení jsem porozuměl a vypovídat budu, nemám důvod odmítnout vypovídat, nejsem v příbuzenském ani v jiném poměru k obžalovaným.

Není proti mně vedeno žádné trestní řízení.



K dotazu předsedkyně senátu, co měl anebo má společného se společností Capitol Internet Publisher, svědek uvádí:



Tak já jsem technický ředitel této společnosti, mám na starosti technickou stránku, administrátory, programátory, jednání s klienty.

Jedná se o společnost, která má řádově 12 až 20 zaměstnanců, podle úrovně zakázek, a tato společnost se čistě zabývá internetovými technologiemi k jednotlivým prezentacím, etabluje se od roku 1996 a je jedna z prvních na internetovém trhu.



K dotazu předsedkyně senátu, jakou má spojitost s Portálem veřejné správy, zda byl nějak zainteresován při řešení tohoto projektu, svědek uvádí:



Ano, byl jsem požádán, abych projektově řídil spolupráci se společností TESTCOM servis za naši společnost, měl jsem na starosti jednání s klientem, řízení koordinace prací i dílčích jednání s managementem TESTCOM servisu, jednání a spolupráci přímo na Ministerstvu informatiky a předávání výsledků práce, a to jsem se podílel na některých činnostech.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k roku 2003, do jaké problematiky byl zainteresován při řešení problémů Portálu veřejné správy, svědek uvádí:



Tak na mě především byla koordinace technických záležitostí, tzn. technická analýza hardwaru, softwaru, infrastruktury a analýza jednak stavu, návrhy řešení, a posléze jsme dostávali i žádosti o to, abychom se spolupodíleli na vývoji nových aplikací atd. plus úzce jsem spolupracoval s naší redakcí životních situací a správou obsahu, která byla u nás také odpracována.

Co se týče časového zařazení, tak s Portálem veřejné správy jsem mohl přijít do styku tak v říjnu, listopadu roku 2003.

První co bylo, tak se týkalo životních situací, tzn. z aplikačního hlediska a z tvorby obsahu jsme se podíleli s panem Ondřejem Větrovským z Ministerstva informatiky na analýze stavu té aplikace a o tom, jak by to mělo pokračovat.

A to byl možná opravdu první kontakt s Portálem veřejné správy, co se týče spolupracovníků.

Co se týče osob, se kterými jsem spolupracoval, tak nejaktivnější byla paní doktorka Iva Zelenková z Ministerstva informatiky a co se týče TESTCOM servisu, tak na té nejvyšší úrovni jsem spolupracoval s panem Novotným, dále co se týče předávání dílčích výsledků naší práce, taková ta běžná kontrola dennodenní, tak to byl střední management TESTCOM servisu a to byli Mgr. Robert Vraštiak a paní Bronislava Koudelová.

Tito dva asi nejvíce a samozřejmě celá redakce.



K dotazu předsedkyně senátu, aby pohovořil o spolupráci v roce 2003 s obžalovaným Novotným, svědek uvádí:



V roce 2003 tam bylo předávání základních požadavků, toho rámce, ale myslím, že tam to vždy propadlo na ta řešení dílčích úkolů, tzn. na shánění dokumentů od Ministerstva informatiky, které byly předávány.

Ten největší objem práce byl v předávacím protokolu mezi Ministerstvem informatiky a TESTCOM servisem, tzn. tam jsme hlavně dělali akceptační scénáře, analýza veškeré dokumentace, nejen smluvní, ale především ta analytická, která byla řádově desetitisíce stran českého a anglického textu, který jsme museli zanalyzovat.

A protože tam existovaly křížové odkazy na smluvní ujednání, tzn. v okamžiku, kdy jsme měli posuzovat nějaká rizika dopadu převzetí správy obsahu, tak jsme museli projednat veškerou dokumentaci, která byla předložena Ministerstvem informatiky, a ta procházela i průběžně, ale největší várka přišla v roce 2003 a zřejmě některé věci jsme dostali později až na vyžádání.





K dotazu předsedkyně senátu, kdo byl zadavatelem jeho práce, od koho obdržel Capitol peníze, svědek uvádí:





Tak na úrovni subjektů to byl asi TESTCOM servis.

Co se týče toho rámce, tak to bylo smluvní ujednání s panem Novotným a co se týče konkrétních dílčích úkolů, tak to byl Mgr. Robert Vraštiak.



K dotazu předsedkyně senátu, zda ví o tom, s kým měl Capitol Internet Publisher sepsanou smlouvu, svědek uvádí:



Tak s TESTCOM servisem.



K dotazu předsedkyně senátu, zaměstnanci jakého subjektu byli pan Vraštiak a paní Koudelová, svědek uvádí:



Tak to mi není známo, ale my nadále pracujeme na tom projektu, takže je možné, že TESTCOM servisu.



K dotazu předsedkyně senátu, zda má vysvětlení pro to, že TESTCOM servis, s.r.o. do doby své likvidace neměl žádného zaměstnance, svědek uvádí:



Tak o tom nevím a nemám ani vysvětlení.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o náplň jeho činnosti, kterou v Capitolu měl, tak zda vykonával činnosti ještě na nějakých jiných projektech kromě Portálu veřejné správy, svědek uvádí:



Tak to nikoliv.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud jde o období vzniku nebo založení společnosti TESTCOM servis, s.r.o., zda on sám byl v tom nějak zainteresován svými zkušenostmi, názory, svědek uvádí:



Tak to nikoliv, protože jsem technik, právním otázkám nerozumím.



K dotazu předsedkyně senátu, jak bylo zajišťováno smluvní zázemí týkající se Portálu veřejné správy, svědek uvádí:



Tak smlouva mezi řešiteli a Ministerstvem informatiky byla předmětem naší analýzy, čili jsme analyzovali jak výhody tak nevýhody z té smlouvy plynoucí.

V okamžiku analýzy jsme zjistili, že řešitelé se zavázali k některým krokům, které znovu chtělo naúčtovat Ministerstvo informatiky, my jsme jej odhalili a ušetřili jsme nějaké prostředky přímo Ministerstva informatiky, těmi řešiteli myslím Český Telecom a jejich subdodavatele, tzn. I.B.M. a Microsoft.

Jde o to třeba, že oni říkali, že je nutné pro provoz Portálu pořídit další hardware, přitom ve smluvních ujednáních říkali, že co se týče bezpečnosti, že na Portálu neexistuje jedinečný bod výpadku, což znamená, že neexistuje žádná nezdvojená část Portálu a oni vyžadovali v rámci druhé etapy i proplacení.

Stejně tak vývojové servery chtěli účtovat, přestože celá smlouva byla postavená na služby, chtěli účtovat propojení, přihlašování z různých částí Portálu, přitom někde v nějaké analýze říkali, že Portál musí mít jednotné přihlašování.

Na takovéto věci jsme upozorňovali a to byl myslím hlavní výsledek naší činnosti.



K dotazu předsedkyně senátu, zda je mu něco známo o přípravě trojstranné smlouvy, svědek uvádí:



Tak pracovali jsme na předávacím protokolu, ten obsahoval analýzu nebo zhodnocení rizik každé jednotlivé dokumentace, která nám z Ministerstva informatiky byla předložena, tzn. byl to jeden z větších úkolů dílčích při tom plnění.

Ale nevím, jaký byl pak další osud toho předávacího protokolu, ani, zda byl pak v konečné fázi podepsán.



K dotazu předsedkyně senátu, pro koho ten předávací protokol připravovali, svědek uvádí:



Ve spolupráci s panem Robertem Vraštiakem pro TESTCOM servis, ale na pracích se podílelo i Ministerstvo informatiky, protože museli zhodnotit, jestli uváděné skutečnosti námi zjištěné nejsou v rozporu s tím, co předávali.



K dotazu předsedkyně senátu, co se týče trojstranné smlouvy, zda je mu něco známo o tom, že by se připravovala taková smlouva a pokud ano, zda se na tom nějak podílel, popř. jak, svědek uvádí:



Nepodílel jsem se na přípravě té smlouvy, pouze na analýze těch dokumentů.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se nějak podílel na analýze smluv, které byly uzavřeny s Českým Telecomem, zda zanalyzoval nějak základní prováděcí smlouvy, rámcovou smlouvu, dodatky apod., svědek uvádí:



Z technického hlediska ano, tzn. komentovali jsme způsob předávání, způsob akceptací díla, nějaké servisní parametry, tzn. co garantuje řešitel atd.

Zjistili jsme i nějaké disproporce ve smluvním ujednání mezi subřešitele, hlavnímu řešiteli a Ministerstvu informatiky, takže jsme se snažili vytvářet tlak, aby garance vůči Ministerstvu informatiky byly co nejvyšší, co se týče servisních parametrů, tzn. reakce na chyby tak, aby byly co nejvýhodnější pro TESTCOM servis.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se vyskytly nějaké úvahy toho, zda by bylo možné zvolit jiného poskytovatele služeb, které poskytoval Český Telecom, svědek uvádí:



Nevím, jestli v té době.

Je pravda, že v té době Portál veřejné správy nebyl stabilním systémem a bylo tam hodně stížností, takže v té obecné rovině rozhodně ano, a říkali jsme, jak by se to dalo v obecné rovině řešit, jakými prostředky by se daly i opravit chyby, které v tu chvíli existovaly na Portálu veřejné správy.

Nejčastější chybou bylo, že právě kvůli tomu, že veškerý hardware byl zdvojený, tak uživatelé se v Portálu ztráceli, Portál nesledoval jejich chování, ztrácel i informace a parametry předávané mezi jednotlivými stránkami.

A to jsme říkali, že to bude asi ten problém, který skoro tři měsíce řešitelé hledali a nakonec se ukázalo, že tomu tak bylo.



K dotazu předsedkyně senátu, zda uvažoval nad možnostmi změny poskytovatele služeb tak, aby místo Českého Telecomu služby poskytoval někdo jiný a zda byly nějaké úvahy či zda zpracovával stanovisko stran možností vypovězení smlouvy nebo nalezení pák na Český Telecom, svědek uvádí:



Tak nepamatuji se.

Je pravda ale, že tímto způsobem někteří uvažovali, ale v tom smluvním ujednání takto já jsem to neanalyzoval a osobně jsem tam nenašel takové možnosti.

Myslím, že v té době to byli zástupci Ministerstva informatiky, ale konkrétně si nevzpomenu.

Spíše byla taková atmosféra nespokojenosti, protože Portál stále neběžel a už měl běžet, a proto se všichni snažili, aby to bylo co nejdříve v pořádku a takovéto názory padaly.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se účastnil nějakých jednání či zda kooperoval s obžalovaným Chmelíčkem, svědek uvádí:



Tak to nikoliv.



K dotazu předsedkyně senátu, co se týče obžalovaného Mlynáře, zda s ním nějak spolupracoval, kooperoval, vedl jakékoliv diskuse stran Portálu veřejné správy, svědek uvádí:



Rovněž nikoliv.



K dotazu předsedkyně senátu, pokud potřeboval ke své činnosti nějakou smluvní dokumentaci Českého Telecomu, kým mu byla poskytnuta, svědek uvádí:



Vždy přes pracovníky TESTCOM servisu.

My jsme neměli oprávnění jednat s Ministerstvem informatiky napřímo, tzn. vyžádali jsme si to u Roberta Vraštiaka a ten se snažil veškerou dokumentaci získat od Ministerstva informatiky, a pokud nám bylo umožněno do ní nahlédnout, tak jsme nahlédli.





Svědkovi se p ř e d k l á d á k nahlédnutí znalecký posudek založený ve svazku č. 14.



K dotazu předsedkyně senátu, zda ty logy odpovídají tak, jak jsou uvedeny, svědek uvádí:



Tak vždy, když jsem uveden já, tak jsem byl pověřen řízením toho projektu, tím pádem odpovídám za výsledek, ale podíleli si i další zaměstnanci.



Takže zhodnocení úvodní nabídky druhé etapy, infrastruktura, informační část a transakční část, tzn. na začátku našeho působení vystoupili řešitelé s nabídkou pokračování v druhé etapě, bylo tam mnoho aplikací, návrhů, např. návrh na doplnění hardwaru.

Některé tyto položky jsme odmítli proto, že jsou součástí první etapy, tzn. že nemají co dělat v nabídce druhé etapy a mají být splněny, některé jsme doporučili k realizaci, stanovili jsme i přibližnou cenu, která by měla odpovídat, a některé jsme zamítli nebo k realizaci nedoporučili.

Dále jsou zde návrhy řešení, integrace dat, stavba PVS, čili to bylo jednání ohledně toho, jak propojit Portál veřejné správy s centrální adresou, bylo to o technickém řešení, jak předávat informace, garantovat odezvy serverů apod.

Co se týče výstupu PVS na odborném zařízení, tak na TESTCOM servis se obrátila společnost, která jim nabídla exportovat zobrazování na v té době populární mobilní telefony a my jsme zhodnocovali možnosti a výhody, které by z toho mohly plynout, a ten výstup PVS na mobilních zařízeních, tak to byla ani ne analýza, nýbrž jak si představujeme, že by ta aplikace měla fungovat.

Ten Obchodní věstník byla podobná záležitost jako centrální adresa, technické rozhraní, návrh spolupráce z technického pohledu.

Dále přehled vybraných aplikací se zapojením se společností TESTCOM servis pro druhou etapu PVS a návrh řešení stránek za poplatky, tak to jsme jim, vzhledem k tomu, že Ministerstvo informatiky, TESTCOM servis spolupracovaly na způsobu zobrazování některých částí Portálu, pomáhali s přehledností až do nového rozhraní.



K dotazu předsedkyně senátu, co znamená ten počet hodin u jednotlivého projektu, svědek uvádí:



Je to celková náročnost na naší straně, tzn. proplácení mého plus spolupracovníků.

U těch jednání je to stoprocentní a zde jsou všechno věci, které jsem dělal osobně.

Co se týče např. 380 hodin u přípravy předávacího protokolu, tak to jsem vyžádal pomoc spolupracovníků a bylo to o tom, že jsme museli v krátkém čase přečíst veškerou dokumentaci, která už dlouho před Portálem veřejné správy vznikla.

Byly to dvě obrovské krabice materiálů, které se někdy týkaly a někdy nikoli přímo Portálu veřejné správy, ale my jsme to zanesli do toho předávacího protokolu.

Takže těch 380 hodin, tak to jsou hodiny nejen mého času.

U některých položek je to počet hodin celkové náročnosti a je zde sloupeček řízení, tzn. kdo byl odpovědný za tu danou činnost, nikoliv vyjmenováni všichni lidé, takto až podrobně jsme to nevedli.



K dotazu předsedkyně senátu, jakým způsobem si pak vykazoval odměnu vůči svému zaměstnavateli, svědek uvádí:



Tak my sedíme v jednom otevřeném prostoru, kde všichni na sebe vidí, měl jsem klasickou pracovní smlouvu uzavřenou na daný počet hodin a pevnou odměnu, já jsem stálý zaměstnanec.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k problematice Obchodního věstníku, svědek uvádí:



Vím, že jsem navrhoval nějaké servisní podmínky a myslím, že jsem zkontroloval způsob komunikace Portálu veřejné správy vůči serveru Economie, tzn. samosprávy, způsob předávání, doby reakce a podobné věci.



K dotazu předsedkyně senátu, co se týče uzavřené smlouvy mezi Economií, a.s., TESTCOM servisem, s.r.o., zda může uvést něco o tom, proč tato smlouva byla uzavřena, co byly její cíle, motivy, svědek uvádí:



Tak to mi není známo.



Senát na svědka bez dotazů.



K dotazu státní zástupce, zda měl nějaké pomůcky, případně záznamy k tomu, aby vyčíslil takto konkrétní počet hodin anebo na základě čeho usoudili, že na tom pracovali tak dlouho, svědek uvádí:



Tak ty jednotlivé činnosti se prolínaly, nebylo to tak, že je zde začátek a konec, ale šlo o soustavnou činnost, tzn. že vedeme logy práce ve stylu, máme systém vedení, ceny za jednotlivé úkony, které dáváme do našeho informačního systému.



K dotazu předsedkyně senátu, zda se může vyjádřit k výši své odměny měsíčně, kterou má v pracovní smlouvě s Capitolem Internet Publisher, svědek uvádí:



Tak pohybuje se v rozmezí 50 – 80 tisíc Kč.

Ano, vztahuje se to i pro období roku 2003.



Všichni obhájci bez dotazů na svědka.



Všichni obžalovaní bez dotazů na svědka.



Všichni obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. řádu: Bez připomínek na svědka.



Svědek svědečné nežádá, vzdává se ho.





Hlavní líčení se p ř e r u š u j e ve 12.50 hodin do 13.30 hodin.



Hlavní líčení p o k r a č u j e ve 13.35 hodin.





K o n s t a t u j e se, že v substituci obhájce JUDr. Tomáše Sokola se dostavil obhájce Mgr. Štěpán Mládek – ČAK č. 11095.



Předsedkyně senátu seznámila strany a obžalované s tím, jakým způsobem bude proveden důkaz 3 ks předloženými CD a dotázala se, zda jsou k tomu nějaké připomínky či návrhy.



Všichni bez návrhů a připomínek.





Podle § 213 odst.1 a 2 tr. řádu se p r o v á d í důkaz promítnutím obsahu CD disku, který byl předložen obžalovaným Mgr. Chmelíčkem prostřednictvím obhájce Mgr. Hanzlíka. Tento důkaz je prováděn tak, že jsou otevírány a zobrazovány jednotlivé soubory a dokumenty a jejich obsah je čten, a to :



soubor emaily a jeho obsah



- odeslané

- přijaté



soubor html



- portal a jeho obsah



- index-soubory

- banner-blind

- navigace

- nove

- obcan-bydleni

- sluzby

- vyhledavani

- zivotni-situace

- sesula

- index

- nemovitosti

- obcan

- rozhlasove-poplatky

- uvod-do-portalu

- zakony



- portal.gov.cz a jeho obsah



- css

- index-soubory

- nazvy

- banner-blind

- dalsi2

- ico-flag-en

- ico-Mapa

- ico-Pomoc

- index

- index3

- indexz

- nemovitosti

- obcan-z

- obcan-bydleni-z

- sluzby

- unsd

- vyhledavani

- zakony

- zivotni-situace

- images

- mapa

- sesula

- další

- dalsi3

- ico-Kontakt

- ico-Najdi

- ico-Prihlaseni

- index2

- index-z

- navigace

- obcan

- obcan-zz

- rozhlasove-poplatky

- text

- uvod-do-portalu

- vyhledavani-z

- zdravi



soubor jednání s dodavateli a jeho obsah



- ht

- analýza mobil. zobrazování v rámci PVS

- H-poznámky Capitol-16-01-04

- komentář-ke-smlouvám

- přehled aplikací za TCs pro II. Etapu PVS-2

- rt

- cadr

- isvs-věstnik

- poptavka-dostupnost-pvs-na mobilech-pda

- SLA-OV



soubor Mrzílková a jeho obsah



soubor Procházka 0604 a jeho obsah



soubor technické zajištění předání a jeho obsah



- analýza hardware

- analýza zs

- předávací protokol

- předávací protokol – FIN

- pvs-0401-sm-rozvoj

- pvs-0402-ctr-tcsas-vláda

- analýza smluvního zajištění

- návrh optimalizace hardware

- předávací protokol spr

- pvs-0401-pm-certodkaz

- pvs-0401-sm-rozvoj-consq

- testcom-0401-sm-kivs



soubor logy práce



soubor grafika a jeho obsah



soubor Janáková a jeho obsah



- činnosti TC@Capitol

- RT-Z-20040316

- RT-Z-20040413

- RT-Z-20040303

- RT-Z-20040401

- RT-Z-20040427



soubor Konůpková a jeho obsah



- kontakty PVS

- PT1-PS1-Z-20031127

- PT1-Z-20031212

- PT1-Z-20040109

- RT-Z-20040119

- logy práce

- PT1-Z-20031128

- PT1-Z-20031219

- RT-Z-20040106



soubor organizační struktura a jeho obsah



- ENG337-organizační struktura projektu v 19-02-04

- začlenění osob TCs v řízení PVS

- struktura TCs



soubor smluvní zázemí a jeho obsah



soubor tvorba životních situací a jeho obsah



soubor popis činnosti 2 a jeho obsah



Všichni obžalovaní dotázáni podle § 214 tr.ř. : Bez připomínek.



Podle § 213 odst.1 a 2 tr. řádu se p r o v á d í důkaz promítnutím obsahu CD disku, který byl předložen svědkem Stránským ( jak v listinné podobě tak na CD ). Tento důkaz je prováděn tak, že jsou otevírány a zobrazovány jednotlivé dokumenty a jejich obsah je čten, a to :



soubor pvs-0311-ctr-micrtcsctc-duvzpr



- projekt provozu Portálu veřejné správy – Rámec smluvního vztahu mezi MI ČR, TCS a Českým Telecomem – komentář



soubor pvs-0312-sm-verejnezakazky-novyzakon



- strategie 2003 – Portál veřejné správy – Dopady přijetí nového zákona o veřejných zakázkách



soubor pvs-0401-sm-comservices



- strategie 2004 – Portál veřejné správy – Možnosti rozvoje komerčních aplikací



soubor pvs-0401-sm-kivs



- strategie 2004 – TESTCOM – Komentář k možným oblastem spolupráce s MI ČR



soubor pvs-0401-sm-reklama-howto



- strategie 2003 – Portál veřejné správy – Analýza potenciálu PVS v oblasti reklamy



soubor pvs-0401-sm-rozvoj-consq



- strategie 2004 – Portál veřejné správy – Možnosti dalšího rozvoje – souvislosti



soubor pvs-0402-ctr-tcsas-vlada



- projekt provozu Portálu veřejné správy – Zdůvodnění vytvoření účelové společnosti

pro správu portálu



soubor pvs-0312-sm-pvs-ov



- strategie 2003 – Portál veřejné správy – Obchodní věstník v elektronické podobě a důsledky



soubor pvs-0401-pm-certodkaz



- strategie 2004 – Portál veřejné správy – Řešení „certifikovaného odkazu“



soubor pvs-0401-sm-ctcsankce



- strategie 2004 – Portál veřejné správy – Možnosti uplatnění sankcí vůči poskytovateli



soubor pvs-0401-sm-reklama-go



- strategie 2003 – Portál veřejné správy – Návrh realizace potenciálu PVS v oblasti reklamy



soubor pvs-0401-sm-rozvoj



- strategie 2004 – Portál veřejné správy – Možnosti dalšího rozvoje



soubor pvs-0402-ctcpripominky



- článek – informace



Všichni přítomní dotázáni dle § 214 tr. řádu: Bez připomínek.





HL se přerušuje v 15.40 hodin na 5 minut.



HL pokračuje v 15.50 hodin.







Podle § 213 odst.1 a 2 tr. řádu se p r o v á d í důkaz promítnutím obsahu CD disku, který byl předložen svědkem MUDr. Baránkem ( jak v listinné podobě tak na CD ). Tento důkaz je prováděn tak, že jsou otevírány a zobrazovány jednotlivé dokumenty a jejich obsah je čten, a to :



soubor pvs-0311-ctr-micrtcsctc-duvzpr



- Projekt provozu Portálu veřejné správy – Rámec smluvního vztahu mezi MI ČR, TCS a Českým Telecomem – komentář



soubor pvs-0312-sm-verejnezakazky-novyzakon



- strategie 2003 – Portál veřejné správy – Dopady přijetí nového zákona o veřejných zakázkách



soubor pvs-0401-sm-comservices



- strategie 2004 – Portál veřejné správy – Možnosti rozvoje komerčních aplikací



soubor pvs-0401-sm-kivs



- strategie 2004 – TESTCOM – Komentář k možným oblastem spolupráce s MI ČR



soubor pvs-0401-sm-reklama-howto



- strategie 2003 – Portál veřejné správy – Analýza potenciálu PVS v oblasti reklamy



soubor pvs-0401-sm-rozvoj-consq



- strategie 2004 – Portál veřejné správy – Možnosti dalšího rozvoje – souvislosti



soubor pvs-0312-sm-pvs-ov



- strategie 2003 – Portál veřejné správy – Obchodní věstník v elektronické podobě a důsledky



soubor pvs-0401-pm-certodkaz



- strategie 2004 – Portál veřejné správy – Řešení „certifikovaného odkazu“



soubor pvs-0401-sm-ctcsankce



- strategie 2004 – Portál veřejné správy – Možnosti uplatnění sankcí vůči poskytovateli



soubor pvs-0401-sm-reklama-go



- strategie 2003 – Portál veřejné správy – Návrh realizace potenciálu PVS v oblasti reklamy



soubor pvs-0401-sm-rozvoj



- strategie 2004 – Portál veřejné správy – Možnosti dalšího rozvoje



soubor pvs-0402-ctr-tcsas-vlada



- Projekt provozu Portálu veřejné správy – Zdůvodnění vytvoření účelové společnosti pro správu portálu





Všichni obžalovaní dotázáni dle § 214 tr. řádu: Bez připomínek.





K o n s t a t u j e se, že byly zobrazeny a přečteny 3 CD.





Předsedkyně se dotázana stran a obžalovaných zda mají nějaké návrhy či připomínky ke způsobu provádění důkazů CD disky : Všichni bez návrhů a připomínek.





Prohlášeno





u s n e s e n í :





Hlavní líčení se p ř e r u š u j e do zítřejšího dne 7.12.2006 do 09.00 hodin do č.dv. 57/I. patro, což všichni přítomní berou na vědomí.





Hlavní líčení skončeno v 16.30 hodin.









JUDr. Silvie S l e p i č k o v á

předsedkyně senátu









PÚ:

Eva Holečková



Tento protokol byl sepsán podle § 55b odst. 2 tr. řádu dne 28.12.2006.

Zvukový nosič je uložen v trezoru Městského soudu v Praze v č.dv. 93/II. patro.

CD č. 535/06.