Novinky

Tisková zpráva: Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti při Radě Evropy (ECRI) vydala doporučení ke zlepšení ochrany lidských práv v ČR včetně oblasti rasismu

Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti (European Commission against Racism and Intolerance – ECRI), ustavená Radou Evropy, je nezávislý orgán monitorující oblast práv člověka, zaměřený zejména na otázky související s rasismem a nesnášenlivostí. V rámci svých statutárních aktivit ECRI sleduje situaci v každé jednotlivé zemi a pro každý členský stát vypracovává rozbor situace o projevech rasismu a nesnášenlivosti a předkládá náměty a návrhy řešení zjištěných problémů.

Ačkoliv od vydání čtvrté zprávy o České republice, kterou ECRI přijala 2. dubna 2009, bylo v řadě sledovaných oblastí dosaženo dle komise pokroku, v nejnovější zprávě zveřejněné dne 13. října 2015 upozorňuje ECRI na zásadní problémy, jež vyvolávají znepokojení:

  • veřejný ochránce práv nemá nezbytné pravomoci a odpovědnost, jež by umožňovaly účinné potírání rasové diskriminace;
  • nejběžnějším cílem projevů nenávisti jsou Romové a imigranti, zatímco muslimové se v poslední době stávají obětí zvýšené islamofobie;
  • nadále existují extremistické skupiny a weby jako White-Media, které hanobí a za pomoci hackerů napadají organizace obhajující lidské práva, za účelem „boje proti neomarxizmu, multikulturalismu a anti-rasismu“.

ECRI v těchto souvislostech formuluje řadu doporučení pro státní orgány:

  • ECRI opětovně zdůrazňuje své doporučení, aby Česká republika ratifikovala Protokol 12 k Evropské úmluvě o lidských právech.
  • ECRI doporučuje, aby orgány revidovaly trestní zákoník a zahrnuly do návrhu následující klíčové prvky boje proti rasismu a rasově motivované diskriminaci: činy podněcující k násilí a k diskriminaci; veřejné urážky rasistické povahy; veřejné projevy rasisticky motivované ideologie, která hlásá nadřazenost skupiny osob anebo ponižuje či zostouzí skupinu osob; a rasovou diskriminaci při výkonu veřejné funkce nebo povolání. Do § 352 a § 356 by také měly zahrnuty důvody, jako jsou barva pleti a jazyk a § 355 by měl odkázat na barvu pleti a kromě toho by státní orgány měly vyhodnotit potřebu dalších změn, pokud rozbor judikatury prokáže nedostatky v souvislosti se státním občanstvím.
  • příslušné orgány by měly uskutečnit plány na rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv;
  • orgány by měly pokročit ve svých plánech na uzákonění sociálního bydlení a ještě předtím uskutečnit obsáhlé konzultace, a to i s romskou komunitou;
  • ECRI důrazně doporučuje, aby byla učiněna opatření ke skoncování s praxí, jež podporuje nadměrné nájemné za podstandardní bydlení v ubytovnách a noclehárnách.
  • ECRI důrazně doporučuje, aby státní orgány nalezly řešení a přemístily vepřín mimo pamětní místo holocaustu Romů v Letech.
  • ECRI doporučuje, aby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání našla odvahu k přijetí odhodlaného opatření ve všech případech podněcování k nenávisti a aby ukládala přiměřené pokuty jako trest a také jako prostředek k odstrašení před šířením rasistických a nesnášenlivých projevů
  • ECRI doporučuje, aby státní orgány zajistily, že pro sběr utříděných údajů o trestných činech z nenávisti, včetně projevů nenávisti, bude zaveden jediný mechanismus, jenž by zaznamenával předpojaté pohnutky a taktéž postup soudního systému. Tyto údaje by měly být veřejně dostupné.

Celá zpráva je k přečtení zde.

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde.

Český helsinský výbor se připojil k otevřenému dopisu vládě ČR ohledně sociálního bydlení

V Praze 29. září 2015

Vážený pane premiére, vážené členky a členové vlády,

dovolujeme si Vás vyzvat k  přijetí Koncepce sociálního bydlení České republiky a následně zákona o sociálním bydlení, který by značně ulehčil v nepříznivé ekonomické situaci velkým skupinám obyvatel.

Právo na bydlení obsahuje řada mezinárodních úmluv. Všeobecná deklarace lidských práv upravuje v čl. 25 tzv. právo na přiměřenou životní úroveň jako právo každého „na takovou životní úroveň, která zajistí jeho zdraví a blaho i zdraví a blaho jeho rodiny, včetně potravy, ošacení, bydlení, lékařské péče a nezbytných sociálních služeb.“ Veřejný ochránce práv v České republice již několik let pravidelně upozorňuje na absenci systémového řešení dostupnosti bydlení a doporučuje přijetí zákona o sociálním bydlení jako jeden z kroků prevence sociálního vyloučení a nárůstu chudoby v České republice. Systém dostupného a sociálního bydlení by také mohl efektivně bojovat s diskriminací na trhu s bydlením, která je často spojená  nejen s etnicitou a národností, ale také s rodinným stavem (např. diskriminace matek samoživitelek a to i například v přístupu k obecním bytům).

Ohrožení ztrátou bydlení se v České republice týká asi 1,5 milionu lidí[1]. Odhady počtu lidí bez domova, žijících v nějaké formě nouzového bydlení se pak podle sčítání v rámci Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2011 pohybují kolem 11 tisíc. Nezahrnují ale lidi, kteří pobývají mimo tato zařízení např. venku, případně lidi postižené tzv. skrytým bezdomovectvím, tedy těch, kdo například dlouhodobě „nouzově“ bydlí u svých známých či rodiny, takže výsledná čísla lidí bez domova mohou být několikanásobně vyšší.

Ze statistických šetření vyplývá, že pro domácnosti jednotlivců, ať už s dětmi nebo bez nich, mohou náklady na bydlení nezřídka představovat i více než 40 % všech výdajů[2]. To přispívá k většímu ohrožení chudobou, které je značné zejména u domácnosti osamělých seniorek nebo sólo rodičů (průměrné ohrožení chudobou u domácností s dětmi je 31,7 %, v případě 2 dětí ale už 43,8 %[3]). V jejich případě se totiž jedná o kombinaci obecně poměrně vysokých nákladů na bydlení (medián 20,7 % je v rámci Evropské unie pátý nejvyšší, větší zátěž mají jen v Řecku, Nizozemsku, Dánsku a Německu) a genderově podmíněných rozdílů v platech i důchodech. Jsou to právě tyto dvě skupiny, kterým by zákon o dostupném a sociálním bydlení zvedl v současné době poměrně špatnou životní úroveň, a to z dlouhodobého hlediska.

Lidé ohrožení domácím násilím (muži, ženy i děti) jsou další významnou skupinou, pro niž by systém dostupného a sociálního bydlení, zejména toho krátkodobého, představoval až životně důležité opatření. Odchod od násilného partnera či partnerky je vedle psychické zátěže spojený i s obavami o budoucí ekonomické zajištění. Pokud oběť nenalezne „azyl“ u svého bezprostředního okolí, často se musí spolehnout na poměrně drahý pobyt v azylovém domě v jeho limitovaných podmínkách a to jak z hlediska časového – azylové domy mají obvykle stanovenou maximální dobu pobytu, tak z hlediska zajištění soukromí. Pro mužské oběti domácího násilí je pak výrazně omezena i tato možnost. Krátkodobé nebo přechodné sociální bydlení by situaci právě těchto ohrožených lidí výrazně ulehčilo.

Do problémů s vyššími náklady na bydlení se dostávají i lidé v předdůchodovém věku, kteří přišli o práci a vzhledem k přetrvávajícímu znevýhodnění na základě věku si těžko hledají nové zaměstnání. Ti se často dostávají do problémů s úhradou nájmů a dalších nákladů na bydlení a mohou se dostat do svízelné životní situace.

Existenční potíže mají staří rodiče, kteří si vezmou do bytu děti, které nezvládnou svůj životní zlom středního věku. Rozšířené jsou i příběhy domácího násilí, jehož oběťmi jsou právě senioři, o jejichž byt usilují děti i vnuci.

Samostatnou skupinou jsou pak lidé bez domova, pro něž je bez odpovídajícího zázemí návrat do „běžného“ života velice obtížný. Bez odpovídajícího bydlení je pro ně komplikované si např. najít stálé pracovní místo, které je nicméně právě pro návrat do života mimo ulici naprosto klíčové. Pevně věříme tomu, že situace obyvatel České republiky ve znevýhodněné pozici Vám není lhostejná a zasadíte se o splnění jednoho z nejdůležitějších bodů programového prohlášení vlády. Jsme přesvědčeni o tom, že dostupné bydlení by se mělo stát jednou z nejdůležitějších veřejných služeb a cílů pro českou společnost.

  • Kateřina Kňapová, Alternativa 50+, o.p.s.
  • Jitka Poláková, proFem, o.p.s.
  • Eva Kavková, Česká ženská lobby
  • Jana Chržová, Český svaz žen, z.s.
  • Jan Lorman, ŽIVOT 90, z.s.
  • Mgr. Lucie Rybová, Český helsinský výbor
  • Vteřina poté, z.s.
  • Platforma pro sociální bydlení

Kontakt pro média: Kateřina Kňapová, 776 046 060,

[1]Domácnosti ohrožené ztrátou bydlení jsme definovali jako domácnosti, které se ocitají v situaci, kdy jejich výdaje na bydlení přesahují 30%, případně 40% jejich disponibilních příjmů a jejich reziduální příjmy jsou pod hranicí 1,6 násobku jejich životního minima“ (Kuchařová, Věra et al. (2015) „Vyhodnocení dostupných výzkumů a dat o bezdomovectví v ČR a návrhy postupů průběžného získávání klíčových dat“ Praha: VÚPSV, v.v.i.)

[2] Podle šetření EU-SILC 2013

[3] Podle ČSÚ – https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-2014

Tisková zpráva: Stanovisko Českého helsinského výboru k situaci uprchlíků

Diktátorské režimy, občanské války a nepříznivé přírodní a ekonomické podmínky vyhnaly
ze zemí Blízkého východu, z Afriky a z dalších postižených regionů mohutnou vlnu lidí, kteří hledají bezpečí, ochranu a možnost svobodného uplatnění v zemích Evropské unie. Řešení této nebývalé humanitární krize je těžké a nepochybně zahrnuje i naši pomoc v postižených regionech. Velká většina zemí EU přijala aktuální výzvu a chová se podle evropské humánní tradice zahrnující
i pohostinnost. Právo asylu je tradiční součástí ústavního pořádku.

Česká republika spolu s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky se chová k uprchlíkům odmítavě. Osoby, které nejsou obviněny z trestného činu (nelegální vstup na naše území je pouze přestupkem) jsou drženy za podmínek, které silně připomínají vězení. Jsou jim protiprávně odebírány peníze a mobilní telefony a personál se k nim podle četných svědectví chová ponižujícím způsobem. V některých jednotlivých případech se již soudy vyslovily o nelegálnosti takových omezení osobní svobody. Takové chování úřadů je rozporné s lidskou důstojností, kterou i náš právní řád chrání.

Na zasedání Rady Evropské unie český ministr vnitra Milan Chovanec podpořil mj. nepřijatelné chování současné maďarské vlády vzbuzující vážná podezření ohledně dodržování základních práv a svobod. Vláda i opoziční strany s výjimkou jednotlivých politiků dosud odmítaly přijmout společně dohodnuté počty migrantů. V době diktátorských režimů ovládajících naše území (nacistického a komunistického) poskytovaly mimo jiné evropské země útočiště mnoha desítkám tisíc tehdy československých občanů. Dnes bychom s nimi měli být solidární a pomoct jim s péčí o lidi hledající v Evropě útočiště.

Úřady tolerují extremistické projevy vyhrožující mimo jiné trestem smrti aktivistům, kteří se zastávají lidí v nouzi, např. šibenice na demonstracích. Strana Národní demokracie – Ne Bruselu požaduje pozastavení činnosti lidskoprávních organizací a vyšetřování veřejně činných osob pro vlastizradu, aniž by to vyvolalo jakoukoli odezvu úřadů nebo orgánů činných v trestním řízení.
I parlamentní strana Úsvit – národní koalice však vyjadřuje a podporuje xenofobní projevy.

Konstatujeme, že média veřejné služby, zejména Česká televize, dlouhodobě nepřispívala
ke zmírnění vyhrocených xenofobních nálad části obyvatelstva.

Oceňujeme rozsáhlou účast zdejších jednotlivců a občanských iniciativ poskytujících praktickou pomoc uprchlíkům na různých místech u nás i v zahraničí.

Současné jednání českých úřadů poškozuje dobré jméno republiky, je nehumánní a rozporné s ústavními principy. Český helsinský výbor takové chování odmítá a žádá nápravu.

Členové předsednictva ČHV:

  • Táňa Fischerová, předsedkyně ČHV
  • Selma Muhič Dizdarevič
  • František Kostlán
  • David Salač
  • Dana Syslová
  • Ivan Štampach
  • Václav Trojan
  • Rudolf Vévoda
  • Lucie Rybová, ředitelka ČHV

Na vědomí:

předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka; ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier; ministr vnitra Milan Chovanec; předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch; předseda Poslanecké Sněmovny ČR Jan Hamáček

Kontakt:

  • Mgr. Lucie Rybová
  • Tel.: (420) 602 646 940
  • E-mail: lucie.rybova@helcom.cz

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde.

Český helsinský výbor se zapojil do osvětové kampaně na podporu práv dětí s názvem “Nebyl to můj zločin”

Český helsinský výbor se zapojil do osvětové kampaně na podporu práv dětí, které mají rodiče ve výkonu trestu s názvem „ Nebyl to můj zločin“ organizovanou  Childrens of Prisoners Europe.

Více informací ke kampani naleznete na stránkách: http://www.notmycrimestillmysentence.org

 

Nepodbízejte se diktátorům – Český helsinský výbor vzkazuje spolu s dalšími NNO politikům

Nepřehlížejte porušování základních práv a svobod a represivní praktiky autoritářských režimů a učiňte dodržování lidských práv tématem jednání s jejich představiteli, to je hlavní bod výzvy „Nepodbízejte se diktátorům, aneb Demokratovo desatero”, ke které se připojil Český helsinský výbor. Dokument shrnuje základní zásady, které by naši ústavní představitelé měli zohledňovat při svých zahraničních cestách do zemí s autoritářskými režimy. Například setkávání se s disidenty a nezávislými novináři nebo obezřetnost při veřejném vystupování, aby jej nemohla zneužít místní propaganda. Celý text je přístupný na stránkách: www.nediktatorum.cz.

Vice na http://www.clovekvtisni.cz/cs/tiskove-zpravy/nepodbizejte-se-diktatorum-ceske-nevladni-organizace-vydaly-vyzvu-politikum

Text desatera naleznete zde: Pokračovat ve čtení

Provoz Poradenského centra ČHV během letních měsíců v roce 2015

Z provozních důvodů a z důvodu čerpání dovolených bude provoz Poradenského centra ČHV v období od 1. 7. 2015 do 4. 9. 2015 omezen. Osobní konzultace s klienty budou probíhat v těchto termínech: 7.7.,13.7., 27.7., 30.7., 3.8. a 7.9.

Prosíme klienty, kteří mají zájem o osobní konzultaci, aby se objednali na konkrétní den i čas na telefonu: +420 602 646 940.

Mimo termíny osobních konzultací budeme nadále průběžně vyřizovat došlé písemné podněty od klientů či konzultovat na telefonu: +420 602 646 940.

V červnu proběhla čtvrtá asistovaná návštěva dětí z dětských domovů za maminkami ve výkonu trestu ve věznici ve Světlé nad Sázavou

Český helsinský výbor uskutečnil dne 23. června čtvrtou asistovanou návštěvu pro děti z dětských domovů, které mají matky ve vězení. Návštěvy se zúčastnilo celkem 8 dětí z Klokánku v Žatci, z Dětského domova Budkov, z Dětského domova Boskovice a z Výchovného ústavu Místo. Děti přijely v doprovodu svých vychovatelek a etopedů. Nejmladšímu dítěti byly čtyři roky, nejstaršímu dětskému účastníkovi 15 let.

Děti i maminky byly šťastné, že se shledávají po dvou měsících, zároveň si uvědomovaly, že nastává delší období, kdy se přes léto neuvidí a budou odkázáni na dopisy.

Diskuse v pořadu ČT “Máte slovo” na téma: Máme mít strach z agresivních psychotiků mezi námi?

Ředitelka ČHV Mgr. Lucie Rybová vystoupila dne 18. června 2015 v diskusním pořadu České televize “Máte slovo”, kde upozornila, že osoby s duševní poruchou jsou samy obětí nefungujícího systému péče o duševní zdraví. Zhoršení projevů duševní nemoci s následkem smrti nevinných lidí či dokonané sebevraždy osoby s duševní nemocí by mohly předejít krizové mobilní týmy a další terénní služby odborníků, kteří kromě péče o zdravotní stav, pomohou nemocné osobě řešit problémy spojené se zaměstnáváním, bydlením, trávením volného času nebo navazováním či udržením kontaktů s rodinou či okolím. Dlouhodobě neřešené problémy v těchto oblastech jsou podle L. Rybové nejčastější příčinou zhoršení zdravotního stavu osoby s duševní nemocí. Bez aktivní podpory okolí má člověk s duševní nemocí jen malou šanci problémy zvládnout sám. Vytvoření registru potencionálně nebezpečných duševně nemocných lidí je tedy řešení pouze formální a nemůže předejít tragediím, kdy osoba s duševní poruchou v atace na někoho zaútočí.

Více na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo/

Český helsinský výbor se zapojil do kampaně „Věk se neříká“

V rámci podpory prevence diskriminace zaměstnanců na základě věku se Český helsinský výbor připojil mezi společensky odpovědné firmy v rámci kampaně „Věk se neříká“ a podepsal tento Manifest:

Připojením k tomuto manifestu se přihlašujeme k tomu, že v pracovních vztazích chceme

  1. Zajišťovat pracovní příležitosti pro všechny věkové skupiny.
  2. Respektovat při výběru zaměstnanců a zaměstnankyň zásadu „Věk se neříká“.
  3. Vytvářet v zaměstnání takové podmínky, aby věk nemohl být důvodem pro nelegitimní znevýhodnění zaměstnance či zaměstnankyně.
  4. Rozvíjet pracovní prostředí směrem k efektivnějšímu přenosu mezigeneračních zkušeností.
  5. Naslouchat při rozhodovacích procesech hlasu zaměstnanců a zaměstnankyň bez ohledu na jejich věk.
  6. Sdílet informace o úspěšné firemní politice věkové diverzity s obchodními partnery.

Více o kampani a zapojení se můžete dozvědět na stránkách http://www.veksenerika.cz/

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.