ČESKÝ INSTITUT pro rozvoj a ochranu díla „VE SVĚTLE PRAVDY“

 

www.ao-institut.cz
O Pravdě, o Bohu, o Grálu
2006

 

Pravda,  touha po Pravdě a úsilí o Ni se dotýká lidí v české zemi silně a mocně již od nepaměti …

 

 


H L E D E J    P R A V D U
 
S L Y Š    P R A V D U
 
U Č    S E    P R A V D Ě
 
M I L U J    P R A V D U
 
P R A V    P R A V D U
 
B R A Ň    P R A V D U
   
D R Ž    P R A V D U
 
B R A Ň    T U T O     P R A V D U     A Ž    D O     S M R T I

 

J. Hus
 

 

Vlajka prezidenta České republiky

 

 

Symbol České státnosti, spravovaný Ministerstvem vnitra.  Heslo  „PRAVDA VÍTĚZÍ“ ,  uvedené na prezidentské vlajce, je spojené s postavou mistra Jana Husa a husitským hnutím.

Toto heslo  „PRAVDA VÍTĚZÍ“    navržené do vlajky v listopadu 1918 si brzy získalo širokou oblibu.  Za 2. světové války vzbuzovalo naději i v těch nejtěžších chvílích …

 

zdroj:  www-stránky   Ministerstva vnitra  

 

NERODÍME SE JENOM SOBĚ SAMÝM, NÝBRŽ I BOHU A BLIŽNÍM…

CESTA K MÍRU VEDE STOPAMI PRAVDY. CESTA K PRAVDĚ VEDE POZNÁNÍM, VĚDĚNÍM.

J. A. Komenský

 

...  SVOJI KE SVÉMU A VŽDY DLE PRAVDY

F. Palacký

 

©   2006,  VOLÁNÍ, s.r.o.

[Facebook]   [Twitter]   [Linkuj.cz]

 


 

 

www.ao-institut.cz
O Pravdě
2006

 

O PRAVDĚ  

Pravda! Kdy bude konečně na zemi správně rozpoznána pravá hodnota tohoto pojmu! Že mu nebylo dosud vskutku porozuměno, můžeme vidět dnes a denně na celé zemi, jedno, projdeme-li státy a národy od východu k západu, či od severu k jihu. Všem vážně hledajícímu musí být až podivno, s jakým zmatkem v mnohých společenských poměrech je v dnešní době spojován vysoký pojem: Pravda.

Všeobecný jarmark v této věci je však způsoben jen škodlivou blahovolností poměrů, jež dovolují mnohým, se samozvanou osobivostí nárokovat si „patent pravdivosti“ dokonce i v těch nejsměšnějších vědeckých, společenských i politických věcech. To však je možné jenom za dosavadních podmínek povrchního uvažování většiny, neboť v celkovém zmatku a chaosu je dnes již téměř zastřeno pravé vyciťování všech pojmů, vložených do Stvoření.

Nutno však vzít zde v úvahu také i poctivé snažení mnohých, kteří s vytrvalým úsilím snaží se nalézt již konečně pravý obsah vysokého pojmu Pravda, neboť tuší, že s ním jest spojeno i odhalení čehosi skutečně velikého. a to není pozorováno nesprávně!

Pravda! Dosud nebylo bráno v potaz to nejdůležitější, totiž, že ke správnému porozumění pojmu Pravda chybí zde tolik potřebný klíč. Chybí-li tento klíč, zůstává Pravda stejně tak jako i další nesprávně pochopené, a proto také mylně používané pojmy, stále mimo své zářivé výsadní místo, na které nezpochybnitelně patří.

Pravda! Je přece všeobecně známo, dokonce i mezi dnešními lidmi, že nalezl-li kdo hledanou, skutečnou Pravdu, nalezl spolu s ní i pravé poznání svého Stvořitele. Tak také i ten, který vydal se hledat svého Boha, nalezl současně s Ním Pravdu. Pravda jest tedy neoddělitelně spojena s Bohem! Ona jest součástí Jeho Samého!

To je ten klíč, který otevírá bránu k poznání neměnitelné Pravěčné Pravdy, přebývající u Boha. Pramení-li však podstata Pravdy z výšin, z dokonalosti od stupňů Stvořitelova trůnu, je snadné pak pochopit, že se vymyká i porozumění ryze pozemského smýšlení, tedy rozumu, plně připoutanému k této hmotné zemi. Zde musí se lidstvo pozvednout k pochopení Pravdy jemnějšími prostředky, jimiž je k tomuto od Stvořitele obdařeno. Prostředníkem k poznání a pochopení Pravdy jest v člověku to nejvlastnější, duch. Duchovní jádro, jež dává nám o sobě vědět svými citovými záchvěvy. Jinak řečeno, cit nese v sobě na povrch vědomí, hlas ducha! To musí být základem pro každé další zkoumání a pátrání po Pravdě. Zde není jiné cesty! Bez osvojení si pravého naslouchání svému citu zůstane jeden každý trvale daleko vzdálen poznání Boha a tím také i Pravdy, jež je s Bohem neoddělitelně trvale spojena. Pochopí-li toto hledající jako základ pro své hledání, stane se jim pak cesta ke Světlu, k osvobození ze zmatků, mnohem snadnější a schůdnější.

Pamatujte: Pravda jest!

Ona jest v Bohu a také působí v Jeho Vůli! Pravda je základním kamenem všeho Bohem stvořeného a také se ve Stvoření trvale projevuje. Její projevy možno nazvat zákonitými, či jinak řečeno Zákony Stvoření. Na těchto Zákonech vznikl vesmír i země a spolu s ní a se vším ostatním také i člověk, jenž nemůže se proto snad z vlastní vůle postavit mimo tyto živoucí Zákony. Je jim jako tvor podroben, ať chce či nechce to poznat nebo přiznat. Těmto neochvějně pracujícím Zákonům je také zcela lhostejno, je-li pozemský člověk ochoten jich dbát, či nikoliv. Ony trvale působí a ve své neomylné spravedlnosti přináší také člověku zpět ovoce jeho činů a rozhodnutí. Lidé nechtěli to jen dosud správně poznat, protože ve světovém řádu jest doba obsahující v sobě setbu - činy a sklizeň, neboli zpětné působení často delší, než jeden pozemský život. Proto dosud ta nechápavost nad tím vším, co se tak zdánlivě navenek jeví jako nespravedlnost, nazývaná mnohými, v reptání, osudem. Ve skutečnosti tomu tak není a nikdy nebylo! Světové Zákony, pocházející z moudrosti a dokonalosti Stvořitele, měří veškeré konání, myšlení a cítění lidí až do těch nejjemnějších odstínů.

Uchopí je do vláken velikého oběhu, aby nakonec umocněné silou vzrůstu, vrátily je v pravou chvíli zpět k původci. Zde potom tyto přinesou znásobené požehnání, byla-li setba dobrá, nebo bolest a útisk, jednalo-li se o setbu zlou.Tak mohou tyto Zákony přivodit schraňováním a rozmnožováním činů, myšlení i cítění člověka jeho trvalý vzestup, zušlechtění nebo trvalý pád až ke konečnému duchovnímu zániku a rozkladu. v rukou člověka zůstává tedy neoddělitelně možnost rozhodnutí! To jest ta páka, která dává vědoucím lidem tušení dalších cest jedinců i národů. Člověku je umožněno jeho svobodnou volbou stoupat vzhůru na křídlech míru a lásky, nebo se řítit dolů v ovzduší otráveném nečistotou a vášněmi nejrůznějšího druhu.

Pamatujte tedy ještě jednou! v rukou jedinců i celého lidstva tak zůstává vlastní schopnost svobodného rozhodování se. Následky však vymykají se možnosti dalšího ovlivnění, kromě nové změny nastavení páky. Tak je v Zákonech Stvoření zakotvena nejvyšší a zároveň nejpřísnější spravedlnost, vzdálená možnosti lidského ovlivnění či úplatě!

Lidé dřívějších dob, mající schopnost vyciťovat také jemnějších vláken Stvoření, nazývali tento, v podstatě prostý a přehledný děj, působením „Božích mlýnů“. Nebyli tolik vzdáleni od skutečnosti, neboť neúplatné působení Zákonů jeví se často, v případě nesprávného či dokonce úmyslně zlého jednání člověka, jež se k němu nakonec nejrozličnějšími formami v prožívání s jistotou navrátí, v podobě tvrdého omílání. To vše způsobují si však lidé sami svou neznalostí Boha a Jeho Pravdy, od Prapočátku trvale vnikající do díla Stvoření. I přes všechno utrpení, vracející se k nim jako následek nesprávného jednání, potácí se životem otupělí, vydáni všanc trvale pracujícím Zákonům bez jakékoliv vůle k jejich pochopení. Přitom již každý měl příležitost v opakování svých pozemských životů nalézt Pravdu. i ti, kteří jsou dnes ve svém rozumovém způsobu často největšími odpůrci vědění o Bohu, nesou v sobě prožití, kdy i oni, ve svých kdysi světlejších chvílích, chápali svým duchem alespoň zčásti Pravdu a s vnitřní blažeností prožívali její oživující a osvobozující účinek. Nyní se však vzpírají a všemi prostředky snaží se otupit v sobě cit svého ducha, aby snad neztratili na své „racionální“ otužilosti, jak to mnozí s úsměvem nazývají v družných hovorech nejrůznějších kruhů. Že však se tím označují vůči ostatnímu Stvoření a především vůči Stvořiteli za svým způsobem znetvořené ve smyslu  pravé lidskosti, netuší, neboť k tomu jim chybí právě schopnost jemnějšího vyciťování.

Lidé, kteří nechtějí znát Pravdu, a kteří trvale plaše obchází svá probouzející se niterná pohnutí, jsou ve skutečnosti politováníhodnými. Avšak není možné pro ně mít pochopení, neboť oni ve své povýšené odmítavosti Boha a Pravdy působí v nádherném a průzračném díle Stvořitelově jako jen škodu přinášející přízemní tvorové, zavádějící všechen okolo jsoucí život do zvrácenosti, zmatku a beznaděje.

 

©   2006,  VOLÁNÍ, s.r.o.

[Facebook]   [Twitter]   [Linkuj.cz]

 


 

 

www.ao-institut.cz
O Grálu
2006

 

O GRÁLU 

Má-li se dnes hovořit v plné věcnosti a v neovlivněném přístupu o GRÁLU, pak musí se nejprve odložit stranou všechna dosavadní útržkovitá poznání bájí a legend. Odstraňme všechno mlhavě mystické a tajemné, které jenom překáží jasnějšímu poznání tohoto vysokého pojmu. Teprve pak můžeme říci: Ano, Grál jest! Je skutečným zdrojem Života, pravěčným zřídlem, z něhož trvale tryská osvěžující proud sil, prostupující vším, co bylo Bohem stvořeno. Jako východisko životadárného vlnění ve Stvoření je Grál na samém vrcholu všeho jsoucího života. Obklopen síněmi chrámu, obehnán nepřístupnými vysokými zdmi, je součástí vznešeného Hradu Světla ve Stvoření.

Odtud, z těchto míst je čas od času zvěstováno o nadcházejícím dění v pozdějších úrovních Stvoření, k nimž také přináleží i nám známý hmotný vesmír, jehož jsme součástí. Tak vždy v dobách nouze a utrpení vysílá Grál ven z ochrany mohutných stěn vznešeného hradu služebníky, kteří přináší zvěstování o Vůli Svatého Boha. A tak také i v dnešní době podivného stavu mezi lidmi na zemi je dáno k dispozici všem toužícím po Světle posilující zvěstování Vůle Stvořitele v Poselství Grálu.

 

Toto poselství přináší poznání Vůle Nejvyššího a podává pomocnou ruku každému člověku, který ještě v sobě zcela nezadusil své lidství. Prostými, srozumitelnými slovy a větami je ukázána cesta, kterou musí jít každý jedinec i celé lidstvo, chce-li konečně nalézt tolik vytoužený mír a harmonii v životě. Poselství Grálu dává zřetelné odpovědi na všechny otázky. V uceleném obraze poukazuje na pravý smysl bytí každého člověka na zemi.

Kdo opravdově vážně hledá, nalezne poznání hodnot svého vlastního nitra a spolu s tím, v tom samém okamžiku získá si konečně pro sebe pevnou půdu, na níž smí se pak bezprostředně vydat svěže a s veškerou odvahou vzhůru, ke vzestupu.

 

Poselství Grálu objasňuje mimo mnoha dalšího také pravý význam pojmů:

 

SVOBODA - ZODPOVĚDNOST - ŽIVOT.

 

To vše přibližuje poznání moudrého uspořádání velikého díla Stvoření i v něm působících neochvějných Zákonů – nositelů Vůle Pravěčného Boha. Nikde nezůstává pak člověku mezer ve vědění o životě, není pak míst, která by ho činila nejistým, jestliže se snaží v poctivosti jít životem, jako pravý, niterně čistý, duchovní přítel všeho života.

 

Poselství Grálu přináší výhledy na uspořádání všech pozemských poměrů tak, že pro každý obor lidské každodenní činnosti můžeme z těchto výhledů čerpat bohatství nezměrného druhu. Také každý moudrý stát, který se opravdově snaží o vytvoření spravedlivých zákonů pro své obyvatelstvo, bude vycházet ve svém zákonodárství z vědění neměnitelné Spravedlnosti Boží, která přirozeně obsahuje i posouzení všeho lidského jednání až do toho nejmenšího citu člověka. Tato Spravedlnost je beze zbytku popsána v Poselství Grálu se srozumitelností, odzbrojující i ty největší skeptiky a zároveň otevírající obzory netušených souvislostí, jež povětšinou dosud zůstávají za hranicemi našeho navyklého uvažování.

 

Poselství Grálu je v této době na zemi pro všechny, kdo usilují o to, být pravými lidmi.

 

Hledejte v něm jen správně, abyste rozpoznali veliké hodnoty netušeného druhu, které jsou v něm přineseny pro vypořádání se s nynějším tíživým stavem na zemi.

 

 - - - 

©   2006,  VOLÁNÍ, s.r.o.

[Facebook]   [Twitter]   [Linkuj.cz]

 


 

 

www.ao-institut.cz
O Bohu
2006

 

O BOHU

 

Bůh jest počátkem všeho Života!

 

Jest principem všeho! Z Jeho tryskající, nevyčerpatelné Síly vzniklo vše existující! Ve své všeobsáhlosti jeví se Bůh všemu následně vzniknuvšímu neviditelným – bezbytostným – nepochopitelným, věčným zdrojem Života.

Bůh jest počáteční Silou, z níž všechno následně pochází! Není ničeho, co by mohlo existovat mimo Životadárnou sílu Božího působení!

Bůh jest bezbytostným věčným zdrojem – principem, jenž ve svém působení dává možnost vzniknout nejprve Božsky bytostné úrovni života. V místě, kde stýká se bezbytostná síla Božského principu s počátkem viditelného Božsky bytostného zářivého Světla, na tomto místě nacházíme pak první stupně Boží říše. Božsky bytostné stupně vedou od Božího trůnu do Božsky bytostné říše věčného Světla. Boží trůn jest ono nejvyšší místo, na němž setkává se Božsky bezbytostný, nadčasový princip Božské síly s prvotním viditelným zformováním Života z tohoto principu. Na tomto místě zjevuje se také, jako viditelná forma, zářící oko Božského principu věčnosti!

V blízkosti trůnu není žádné bytosti, která by snesla sílu záře, jež trvale mocně proudí tímto místem. Teprve na vzdálenějších stupních, hlouběji pod trůnem Božím, nacházejí se prvotní Božsky bytostné formy, obsahující vědomý život. Jsou to vznešené, nádherné formy Božsky bytostného života, které známe jako čtyři vědoucí zvířata. Ony však nejsou zvířaty. Nejsou ani bytostmi, jež by měly něco bližšího s duchovním druhem. Tyto bytosti jsou obrovské, pravěčné formy prvotního života v Božsky bytostné úrovni. Stojíce na stupních v Božsky bytostném Světle, ve svém mocném a vznešeném vědomí, trvale velebí Tvůrce. Sdružují v sobě vše, co se následně, v ještě o mnoho větších vzdálenostech, smí formovat jako jednotlivosti z životadárné síly Božsky bytostného záření.

 

Míst, kde setkává se bezbytostný, výchozí princip Boha s počátkem Božsky bytostného, jest nesčetné množství, mnohonásobně více, než je paprsků u slunce.

Každé toto místo jest Božím trůnem – východiskem Božsky bytostného života. Z vyzáření bezbytostnosti Boží k zformování. Božsky bytostná část je místem prvotních sebevědomých bytostí, zformovaných k životu v záplavě mocného Světla v Božské blízkosti. Tyto úrovně jsou obrovské. Tak obrovské, že celý hmotný vesmír, v němž žijeme, ztratil by se v nich jako zrnko písku. V neustálém proudění Síly pohybují se tyto úrovně vpřed, podobny vyšlehujícím plamenům z nevyčerpatelného zdroje.

Život v těchto úrovních přesahuje veškeré možnosti představ pozemského člověka. Svým rozsahem, svojí nepopsatelnou nádherou, svojí nadčasovostí. Až teprve na samém nejvzdálenějším konci jednoho z těchto Božsky bytostných vytrysknutí Světla Života zformoval se obrovský, bělostně zářící hrad v Božském – Hrad Grálu.

Takový byl původní vývoj v této části Božsky bytostné úrovně, můžeme-li hovořit vůbec o vývoji v rozměru, jenž se vymyká pochopení našemu časoprostorovému vnímání světa.

Po určité době, jež z našeho pohledu jevila by se věčností, vytryskl z této Božsky bytostné části Hradu Grálu paprsek Žhnoucího Světla do míst vně Božsky bytostné úrovně. Toto vytrysknutí bylo obsaženo ve Vůli nám známých Slov: „Budiž Světlo“.

Následně se z tohoto vylétnuvšího paprsku zformovala Pravěčná duchovní část Hradu Grálu, jíž můžeme nazvat prvotně stvořenou částí ve Stvoření, tedy zachvívající se vně Božsky bytostné úrovně Života. A z tohoto místa Prastvořeného Hradu Grálu vyvinulo se, zformovalo se následně toto Stvoření, s nímž je cele spjatý život každého z nás – jakožto lidí – později stvořených duchovních tvorů.

 

Bůh jest pro člověka ve své velikosti, moci a síle nepochopitelný! Je také nepředstavitelný ve své bezbytostnosti, z níž projevuje se vůči všemu ostatnímu svým Principem věčného Života a Světla! Ve věčných Zákonech, jež proudí spolu se Silou od stupňů trůnu, je však všemu životu Bůh poznatelný! Jeho Vůli, projevenou v Zákonech Stvoření, se můžeme, a také máme učit poznávat!

 

 

Pro alespoň částečné přiblížení se člověka k pochopení této velikosti Tvůrce a vzdálenosti, jež se klene mezi Ním a touto Zemí ve vesmíru, přineseme na stránkách AO-institutu v budoucnu více bližšího popisu o úrovních Božsky bytostného druhu, o Principu, z něhož vznikla jiná, nám formou odlišná Stvoření, která nemají nic společného s popisem vzniku světa, jak ho známe z biblických zpráv.

 

 – – – 

©   2006,  VOLÁNÍ, s.r.o.

 

 


 

 

www.ao-institut.cz
O Bohu - 2.část
5/2007

 

O Bohu

2.část

 

Mezi Bohem a člověkem neexistuje žádných tajemství, jen u člověka přetrvává propastné nepochopení Boží velikosti.

Bůh Otec jest ve své dokonalosti jsoucím, trvale zůstávajícím v Božsky bezbytostném. Božsky bezbytostný princip vládne nade vším ostatním. Jest od věčnosti do věčnosti! Pro vše následně stvořené, tedy i pro Božsky bytostné, je tento princip ve své bezbytostnosti nedosažitelný.

Božská bezbytostnost jest síla, která se vymyká všem pojmům, opírajícím se o prostor a čas. Tato síla jest trvalou, věčnou, stále se v sobě obnovující energií, která nemá konce ani začátku.

Ona bezbytostnost Boží je jsoucí, živoucí silou, která stojí a zároveň stále proudí v dokonalé naplněnosti všeho. V Bohu Otci, v Jeho živoucím principu, je obsaženo vše existující v ucelené dokonalosti bezbytostného druhu, který také nepotřebuje žádných forem bytostnosti ke svému vyjádření.

Přesto však živoucnost této síly, obsažené v Bohu, vyvolává znovu a znovu pronikání záření Světla do úrovně, kterou označujeme za Božsky bytostnou. Božsky bytostné je pak praprvotním zformováním živoucí síly a Světla, principu, proudícího od Boha Otce. Jest tak zformováním, které ve svém bytostném vyjádření získává si tvar a formu v prostoru tak vytvořené Božsky bytostné úrovně.

Čas, známý člověku, zde v této úrovni ještě neexistuje, neboť vytrysknuvší žár Světla a Síly je svým východiskem věčně se pohybujícím v nadprostoru a nadčasovém bezbytostném principu. Vytrysknutí živoucí Síly z Boha získává si pak formu a tvar bytostného průniku Světla, od něhož se směrem do dáli rozbíhají mohutné a v oslepující záři se lesknoucí, klesající stupně. Na těchto stupních pak v určité vzdálenosti směly povstat první, sebe vědomé, Božsky bytostné formy života. Byly to ony již zmiňované vědoucí okřídlené bytosti, mající podoby lidskému oku nepochopitelných, dokonalých praforem zvířat, v nichž se projevují Božsky bytostné druhy síly a energie.

Tyto vědoucí bytosti jsou mocnými sloupy, jež přivádějí skrze sebe prvotní Božsky bytostné Světlo dále, k dalšímu následnému formování života v úrovních pod stupni Božího trůnu.

Každá z těchto bytostí je tak velkou a mocnou, že vždy jen jedna z nich sama obsáhla by v sobě celé Stvoření, které se zformovalo jako pokračování výronu tvůrčího Světla za hranici Božsky bytostného života.

Božsky bytostných úrovní, vytrysknuvších ze Síly bezbytostnosti Boha Otce, jest nepředstavitelně, nekonečně mnoho.

Každá z nich je samojedinou, neopakovatelnou a nádhernou formou, jejíž obsah a vlastní život je pro lidské duchy neuchopitelným. Projevy principu bezbytostné dokonalosti získávají si, pro každé vytrysknutí v tvůrčím pohybu vpřed, novou, jedinečnou formu zákonitostí, z nichž následně se vyvíjí veškerý bytostný život.

Zdejší Stvoření, v němž smíme žít, jest Stvořením, v němž se projevuje vliv Skopce, jakožto převládající formy.

Tak zde vše procitající k životu, vládnoucí určitými bytostnými a duchovními vlastnostmi, nese si v sobě otisky vědoucího bytostného Skopce. Tento druh se ve vzdálených ochlazených formách, projevuje pak ve svém vzezření, mimo jiné, i jako čistě lidsky duchovní druh. Pojem duchovní druh neznamená však nic víc, než to, že otisk všeho vládnoucího nese v sobě formu více méně se blížící lidskému vzezření. Nic víc! Ve skutečnosti je tedy forma lidsky duchovního vzezření jen nejochlazenějším, nejhrubším projevem nádherných tvarů a forem většiny pravěčných bytostí, jevících se při pohledu zdola nahoru jako bytosti s částečně lidským vzezřením.

Tvar lidského vzezření duchovních i bytostných tvorů je tedy dán nikoliv lidským duchem, ale bytostí Skopce.

Ještě jednou si to zopakujme k lepšímu pochopení: V této Božsky bytostné formě Skopce, zachvívající se v blízkosti Božího trůnu v Božsky bytostném Světle, je tedy mimo jiné obsažena i forma pro duchovní druh, jejíž vzhled a tvar nese si v sobě tedy i člověk jako takový.

Určovatelem vzhledu člověka není proto v tomto Stvoření člověk, nýbrž pouze a jen prvotní převládající vliv bytosti Skopce. Tak také stejně, jako bytost Skopce, i ostatní tři bytosti, nesou v sobě zpodobnění části toho, co v nedosažitelné dokonalosti bezbytostného principu obsahuje v sobě Bůh Otec.

Jest tedy zcela mylné, domnívat se, že Bůh nese v sobě jedině lidskou formu, jestliže bible na svém začátku hovoří o vytvoření formy člověka k Boží podobě. Vždyť přece již povědomí o čtyřech okřídlených bytostech v blízkosti Božího trůnu v Božsky bytostném vyvrací svou posloupností vzniku prvotnost či výjimečnost člověka a jeho podoby.

V tomto Božsky bytostném vytrysknutí Božího Světla a Síly povstaly jako úplně praprvní formy těchto čtyř bytostí, jež ve své mocnosti a vznešenosti nejlépe se blíží jedné částečce celkové dokonalosti Boha, dokonalosti, jež spočívá v Jeho nedosažitelné bezbytostnosti. Teprve následně určitý převládající vliv Skopce stal se ve zdejším Stvoření základním stavebním kamenem pro formy, vznikající vždy dále, ve větších a větších vzdálenostech od stupňů Božího trůnu v Božsky bytostném.

Tak také i formy a zejména tváře okřídlených archandělů, jakožto Božsky bytostných nejvěrnějších forem věrné Boží služby, nesou v sobě světlem prozářené rysy přenádherného lidského vzezření. Nyní tedy chvíli uvažujme: člověk, jako duchovní bytost, přece procitl k životu až teprve dlouho po archandělích a andělích a ještě mnoha dalších bytostech v Božsky bytostném, které známe z bible jako Nejstarší.

Je tedy potřebné poznat, že určujícím pro vzhled a formu svobodně se rozhodujících samostatných i zcela na Boží Vůli odvislých bytostech v tomto Stvoření byla forma Skopce. Tedy jedna ze čtyř vědoucích bytostí, zachvívajících se v blízkosti pod stupni Božského trůnu v Božsky bytostném.

Obsah textů v knize Genesis, jež popisuje tvůrčí práci Boha, hovoří o historii jen tohoto jednoho samostatného Stvoření. To ale tedy neznamená, že Bůh je úzce ztotožněn jedině s člověkem, tak jak se to obecně pokládá za samozřejmé. Bůh ve své bezbytostnosti, ve svém trvání věčné dokonalosti, jest vysoko nade vším, co povstalo z Něho a co také potřebuje ke svému vyvinutí se a následnému trvání nutné ochlazení jeho Pravěčné živoucí Síly. A toto ochlazení nastává vždy, když zformuje se ve svém vytrysknutí část bezbytostné Síly ve formu, jíž můžeme nazvat Božsky bytostným zářením Světla a Života. Božsky bytostné záření je však pro lidský duchovní druh ještě stále nesmírně silným, a proto muselo dojít v dalším klesání této síly k většímu a většímu ochlazení, až nakonec popisovaný proud záření Světla dostoupil do míst, kde se z něho směly začít formovat mimo jiného i lidsky duchovní zárodky. Vzdálenost, která tak pak panuje mezi východiskem Božsky bytostného Světla a úrovněmi, jež můžeme zvát domovem lidského ducha, Rájem, je nepředstavitelně velikou.

Ano, taková je opravdu ve skutečnosti vzdálenost mezi Božím trůnem na vrcholu Božsky bytostné úrovně a místem, kde smí přebývat jako sebe vědomý lidský duch.

Avšak i přes tuto vzdálenost jest, skrze princip Lásky, který je obsažen v dokonalosti bezbytostného, Bůh Otec určitým způsobem s celým Stvořením trvale sám spojen v živoucím spojení, které je zprostředkováváno skrze Imanuele, Ducha Svatého, a následně ve Stvoření skrze postavu Parsifalovu. O tom však budeme hovořit v budoucnu, ve zcela samostatných přednáškách.

 

Vyzařovaní Boží

Vyzařování Boží.

Nákres pro obrazné přiblížení uveřejněného textu.

Detailněji zpracovaný obraz po dokončení uveřejníme na našich stránkách.

 

©   2007,  VOLÁNÍ, s.r.o.

[Facebook]   [Twitter]   [Linkuj.cz]

 

 

 

 

 

 


ČESKÝ INSTITUT pro rozvoj a ochranu díla „VE SVĚTLE PRAVDY“