Proč nerušit Ministerstvo informatiky

Novy ministr vnitra a informatiky Ivan Langer se zasadne myli, kdyz rika, ze zrusenim Ministerstva informatiky usetri penize danovych poplatniku a zlepsi fungovani informatiky ve statni sprave. Bude tomu s nejvetsi pravdepodobnosti naopak. Duvodu je nekolik.

Ministerstvo informatiky je maly urad (cca 180 lidi), ktery vznikl z Uradu pro verejne informacni systemy, a naklady na jeho provoz byly vzdy minimalni. Vetsina rozpoctu jde totiz na projekty spojene s informatikou v jinych resortech nebo na podporu pocitacove gramotnosti. Zrusenim ministerstva se tedy zadne penize neusetri, jen se "rozpusti" v rozpoctu Ministerstva vnitra, kde na jejich uziti navic nebude tolik videt.

Hlavnim ukolem Ministerstva informatiky byla a je prace na zakonech souvisejicich s informatikou, e-governmentem a telekomunikacemi. Za ctyri roky jeho existence zde vznikl nejen zakon o elektronickych komunikacich, ktery nove definoval pravidla pro svobodnejsi telekomunikacni trh, ale treba take nove zakony umoznujici prechod k digitalizaci, elektronicka podani nebo vymezujici postaveni informacnich systemu ve verejne sprave.

Nejvice energie a casu vsak zabiralo nekonecne dohadovani s ostatnimi ministerstvy, ktera v ramci sve pusobnosti vetsinou nemela velkou chut zavadet jakykoliv e-government.

Nejvetsim "saboterem" v tomto slova smyslu bylo vzdy Ministerstvo vnitra. Vzpominam napriklad na zoufaly boj s jeho uredniky, kteri odmitali prijmout myslenku, ze o obcansky prukaz by melo jit pozadat elektronicky pres internet. Ve snaseni pseudoargumentu, proc v oblasti e-governmentu neco nejde, byli na vnitru zkratka vzdy velmi vytrvali a ridili se heslem jednoho ze svych sekcnich sefu, podle nehoz "urad je urad a na ten se proste chodi". Pokud existovalo samostatne Ministerstvo informatiky, byl tu alespon nekdo, kdo se dokazal vice ci mene ucinne proti tomuto zpusobu mysleni stavet. A nejen to: bylo to samostatne Ministerstvo informatiky, kdo se branil (a nakonec odolal) snaze policejnich slozek prosadit si v ramci telekomunikacnich zakonu vetsi pravomoci pri odposlouchavani telefonickych hovoru. Kdo bude tuto roli plnit ted?

Pred volbami Mirek Topolanek tvrdil, ze chce Ministerstvo informatiky prevest pod Urad vlady, nebot informatika bude jednou z jeho priorit a jako prurezovy obor se bude lepe prosazovat pres autoritu premiera. Kdyby to bylo mineno vazne, mohlo to mit svoji logiku. Sloucenim s vnitrem - buhvi proc - ale zvolil naopak tu nejhorsi moznou variantu.

A nakonec jedna obecnejsi poznamka. Je pochopitelne, kdyz se k volani po redukci poctu ministerstev pridavaji lide, kteri neznaji zpusob fungovani statu. Cini tak v naivni nadeji, ze cim mene ministerstev, tim je levnejsi a kvalitnejsi statni sprava. Tak tomu ale neni. Problem kvality fungovani ceskych ministerstev nevyresi jejich slucovani, jakkoliv se neco takoveho volicum muze libit. Vznikaji tak totiz jen vetsi a jeste vetsi urady, o kterych nema uz ani jejich vlastni ministr prehled, co a jak vlastne presne delaji.

Pokud nova politicka reprezentace mysli svoje prohlaseni o zefektivneni prace ministerstev vazne, drive nebo pozdeji musi dojit k zjisteni, ze rozumny je klidne vetsi pocet, ale mensich a operativnejsich ministerstev, kde ministr skutecne vi, co a jak delaji.

Na teto logice vzniklo Ministerstvo informatiky, a kdo neco vi o o jeho fungovani, dosvedci, ze to je efektivni urad.



Psano pro Hospodarske noviny, 6.9.2006