Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Poutač

2016: Podivný rok, který nic nezměnil

Rok 2016 byl podivným obdobím.

Překvapení

Britové rozhodli, že opustí Evropskou unii. Chtějí se opravdu hrozně moc zbavit diktátu Bruselu. Proto všemožně prodlužují konkrétní kroky směřující k odchodu. Proto s největší pravděpodobností nikam nepůjdou nebo vyjednají podmínky opuštění EU, které nic moc nezmění.

V USA zvolili prezidentem velkohubého Donalda. Pokud by probíhaly volby obdobným způsobem kdekoli jinde než ve Spojených státech, byly by označeny jako nedemokratické. Země, kde by vyhrál kandidát, který o miliony hlasů prohrál, by byla postavena na roveň s divokými postsovětskými a banánovými republikami. Nicméně dokecáno jest, Donaldův největší zápis do historie se podařil, dál už nedokáže nic.

Evergreeny

Teroristi pořád útočí. Uprchlíci prchají.

Civilizovaný svět není schopen porazit několik desítek tisíc pablbů se samopaly.

Rusko, Čína, EU a USA na sebe pořád poštěkávají.

Smradlavý český rybníček

U nás pomalu dochází dech ekonomickému oživení.

Zahraničí stále ještě táhne výkon hospodářství nahoru. Domácí poptávka ztrácí dech, optimismus vyprchává.

Mzdy, které dlouhá léta stagnovaly, najednou rostou hezkým tempem. Blíží se volby.

Že bychom přestali vydělávat na multimiliardáře? Že bychom přestali naše těžce vydřené peníze posílat do zahraničí? Že bychom se přiblížili životní úrovni na západě?

Ani náhodou.

Že by snad přestal kvést typický český bordel?

Ani náhodou.

Že by politici přestali řešit žabomyší spory a pitomosti?

Ani náhodou.

2016: Kecy, kecy, kecy...

V podivném roce 2016 toho mocní opravdu hodně nakecali.

Nenaslibovali, nakecali. Pokud by totiž slibovali, věřil by někdo ve splnění.

Musíme doufat, že politici budou dělat na cestě ke svému znovuzvolení co nejméně pitomostí. Musíme doufat, že nikomu z nich nehrábne v bedně. A musíme doufat, že nejbohatší občas hodí nějakou tu kost, aby měli plebs klid na práci.

Kam dál?
Fotky a videa z mobilů = Zabiják záhad
Jak přežít školení - 5 zlatých pravidel

Štítky:

Retro potraviny ukazují, jaké byli komunisti svině

K reálnému socialismu patří nedostatek stejně jako utopenec k pivu. Komáři před revolucí nezvládali managovat zásobování a neuměli motivovat k poskytování kvalitních služeb. Jistě, bylo co jíst. Ale jedlo se jen to, co bylo zrovna k dispozici.

Pro mladší ročníky krátce zavzpomínám.

Maso a uzeniny se vozily do prodejen pouze v určitý čas některých dnů v týdnu. Rodina obvykle vyslala svého zástupce, který začal stát frontu ještě před tím, než zboží dorazilo.

Ty nejlepší kousky byly zabaveny prodavačem, který je pak prodával pod pultem vyvoleným zákazníkům, popřípadě je uzmul pro své potřeby.

Když se člověk dostal na řadu, neměl vyhráno. Muselo totiž zbýt i na ostatní. Požadavky všemocná obsluha často patřičně zredukovala.

Soudruzi, co ten salám trochu ošidit?

Nedostatek trápil i papapáše. Oni sami měli všeho dost, ale tlak ze strany lidí vnímali.

Snažili se situaci zlepšit nejen na centrální úrovni. Podnikové rady, krajské a okresní výbory strany přijímaly spoustu závazků k práci nad plán. Byla postihována černá ekonomika.

Ale nikoho z významných soudruhů nenapadlo prosadit změkčení norem. I těm největším komunistickým sviním by asi bylo stydno, pokud by vnucovali lidem náhražky místo masa.

Úspory mohly být obří. Uzenin mohl být dvojnásobek.

Milujeme retro potraviny

Po více než čtvrtstoletí všichni žerou reklamní kampaně na retro potraviny.

Ti, kteří nejprve dlouhodobě bez skrupulí vydělávali na odporných náhražkách, teď vydělávají na návratu k předrevolučním standardům.

Ve srovnání se zlými komunisty to hodně říká o morálce českých podnikatelů a zahraničních vlastníků firem.

Komáří přešlapy

Naši komunisté nebyli žádní andílci. Ukradli, co mohli. Uměli tvrdě zatočit se svými odpůrci.

Nicméně je potřeba uvést 2 opomíjené maličkosti:

1) Při represích proti odpůrcům režimu měli (zejména v 50. letech) významné slovo sovětští poradci. Položme si otázku, zda šlo jít proti jejich doporučením.

2) Ty největší krádeže se uskutečnily v roce 1945. Pod taktovkou prezidenta Beneše proběhla konfiskace majetku etnických Němců, znárodnění dolů, velkých průmyslových podniků (v zásadě nad 500 zaměstnanců), podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven (viz Wikipedie).

A je potřeba také napsat, že komáři necpali do lidí kvůli vlastnímu obohacení odpad místo potravin.

Ale dlabali na životní prostředí, otrávili řeky, zničili přirozený běh věcí. O tom možná někdy příště...

Také Vás zajímá:
Proč nefunguje komunismus? Zničí ho 1 černý pasažér
Víra v člověka = Omyl komunistů i demokratů

Štítky: , ,

Filmy a hudba na mobilu: Úžasný kulturní zážitek

Velké množství nezabíjí kvalitu, ale zájem. Je-li něco k dispozici zdarma a v obrovském množství, ztrácí se vzácnost.

Jako dítě jsem snil o tom, že budu mít možnost pustit si jakoukoli hudbu nebo filmy. Vyrůstal jsem v době, kdy lidé byli ochotni zaplatit deset měsíčních platů za videorekordér. V době, kdy stál rohlík 40 haléřů a prázdná audiokazeta 90 korun. Na ni pak bylo možné, měl-li člověk správné kontakty, nahrát hudbu, která se opravdu poslouchala. V době, kdy se o kultuře mluvilo, kdy byla přirozenou součástí životů.

Kolo dějin se otočilo.

Každý může mít v kapse všechnu hudbu a filmy světa.

Ale nikoho to nezajímá.

Z široce respektovaného umění se stala pouhá kulisa. Šum. Vytržení z nudy.

Jistě, všichni stahují. Aby se pak dívali na malinkatém displeji telefonu nebo o trochu větším monitoru počítače. Aby poslouchali hudbu v prachmizerné kvalitě přes pidirepráčky, v lepším případě pak přes sluchátka.

Krom sebe s manželkou neznám nikoho, kdo by byl ochoten propojit počítač s televizí. Přitom je rozhraní HDMI už pěknou řádku let standardem i u levných přístrojů a káblík stojí pár korun.

Krom sebe s manželkou neznám nikoho, kdo by byl ochoten propojit notebook, telefon nebo tablet s aparaturou opatřenou poctivými dřevěnými repráky.

Kultura se konzumuje v hromadné dopravě, v posteli, pod lavicí ve škole, během nudných porad a předlouhých pracovních směn.

Málokdo shlédne film nebo si poslechne hudební album v celku.

Interpreti, zvukoví mistři a producenti se marně snaží vyprecizovat zvuk nahrávky. Z mobilu zní všechno (s prominutím) jako z prdele.

Filmaři investují spoustu peněz do dopracování nejmenších detailů jen kvůli minimu diváků, kteří navštíví kino. Aspoň, že na nich dobře vydělají.

Masám pořád vládne televize a rádio.

Většinový divák či posluchač rezignoval na to, že by ho mohla kultura něčím obohatit.

Užívám si obrovský bezplatný výběr. Užívám si skvělé filmy na velké televizi. Užívám si úžasnou hudbu z více než 20 let starých dřevěných repráků.

Jen mě mrzí, že si o svých zážitcích s nikým (krom manželky) nepopovídám.

Také Vás zajímá:
Pivní kultura končí, národ vyhlíží světlé zítřky
Tomáš Klus: Něco jako Nohavica

Štítky: ,

Zavřeli kvůli EET hospodu? Zřiďte klubovnu s korkovným

Tisíce putyk končí.

Především na malých vesnicích mizí hospody a lidem nezbývá než nevylézat z domu. Zvát k sobě desítky hostů není součástí naší národní povahy. I pokud bychom se změnili, těžko něčím nahradíme kouzlo náhodného setkávání.

O jakých možnostech k přečůrání EET se nejvíce píše?

1) Soukromý klub

Pokud povolíte přístup jen někomu, neexistuje žádný důvod k neevidování tržeb.

2) Obecní hospoda

Poskytne-li obec prostory, ušetří se na nájmu. Ostatní náklady zůstávají. Aktivity obce sice nespadají pod EET, ovšem zatajování příjmů může přiblížit starostu branám kriminálu. Dotace ze společné kasy asi také nejsou tím pravým ořechovým.

3) Spolek

Pokud uspořádají hasiči nebo zahrádkáři párkrát do roka mecheche, je vše OK. Ale aby se spolek primárně věnoval rozlévání alkoholu, to před finančákem nelze obhájit.

Klubovna s korkovným, to je nápad!

Řešením je prostě a jednoduše nic neprodávat.

Co je korkovné?

Používá se například u svateb v případě pronájmu restaurace a popíjení vlastních nápojů. V podstatě jde o poplatek za využití prostorů určených k chlastání.

Model fungování je velmi jednoduchý. Každý si přinese svoje drinky, hodí je do chlaďáku a pak vypije. Zaplatí třeba 100 korun za večer.

Z personálu je nutná jen uklízečka, která druhý den vysmejčí.

Dále se platí náklady za energii, vodu a případný pronájem. Vše v režii spolku nebo obce, k prodeji pití ani k obsluze hostů nebude docházet. Korkovné může být bráno jako vstupné.

Případný protikuřácký zákon sem nedosáhne. I bečka se může přivalit...

Mytí nádobí snad nějak pořešíte. Tak nedělejte Zagorku a založte si klubovnu s korkovným.

Související texty:
Večírek doma versus hospoda - Co vítězí
Je restaurace soukromý nebo veřejný prostor?

Štítky:

10 seriálů ke zhlédnutí: Lucifer, Pustina, Rapl...

Dnes jsem pro vás vybrala desítku převážně zahraničních seriálů, které mě v poslední době zaujaly.

Žánrově je to dost namíchané, od sitcomů přes kriminálky a historická dramata až k místy hororovým prvkům. Nicméně nic z toho není brutálně násilnické nebo ošklivé, na to bych se nedívala. ;)

Udělejte si přes Vánoce radost a ponořte se do některého z následujících.

Lucifer (na CSFD.cz 79 %)

Pro mě v poslední době absolutní jednička. Je to totiž úplný opak všeho spojeného s mateřskou. Rychlá auta, nablýskané prostředí LA, supersvůdný hlavní hrdina, padlý anděl hledající lásku. Která ženská by se do něj nezamilovala? ;) Propracovaný fantasy podklad, za kterým stojí Neil Gaiman. K tomu úžasná linka ďábla podstupujícího psychoterapii. Do toho nějaké ty kriminální případy a hlavně vtipné hlášky. Fakt prima zábava! :-)

Aquarius (na CSFD.cz 69 %)

Máte rádi Foxe Muldera? Tenhle seriál je dalším z hereckých koncertů jeho představitele Davida Duchovnyho. Spíš než k Aktům X se ale blíží ke Californication. Taky tu najdete spoustu drog a podezřelých existencí. ;) Ovšem vše se odehrává v době květinových dětí a války ve Vietnamu. Hlavní hrdina je policajt s metodami trochu mimo běžný rámec a svým typickým sex appealem. Zajímavostí jsou díly pojmenované po písních skupiny The Beatles, zejména ve druhé řadě. Jsem docela zvědavá, jak se to vyvine s postavou Charlese Mansona, která dostává poměrně hodně prostoru. Jsem totiž teprve u 8. dílu.

The Secret of Crickley Hall (na CSFD.cz 77 %)

Tuhle britskou záležitost jsem vyhrabala díky fascinaci Tomem Ellisem, představitelem Lucifera. Stojí za zhlédnutí především, pokud máte rádi mysteriózní věci. Jsou tam fajn herecké výkony a dobře vystupňované napětí. Na atraktivitě tomu přidává krásné anglické prostředí.

Pustina (na CSFD.cz 86 %)

Napětí je silnou stránkou i této, pro změnu české, záležitosti. Herecké výkony se mi tu také líbí. Jde to jaksi na dřeň, nenajdete tu žádnou sympatickou postavu. Jen obtížně ale tvůrcům odpouštím, že kvůli jejich způsobu prezentace ČR mezinárodně vypadá jako výrazně horší Rumunsko. :-/

Stranger Things (na CSFD.cz 91 %)

Absolutní prvenství v oblasti připínání diváka na špendlíček napětí u mě získává tenhle americký seriál. Bývala bych to nejradši viděla celé v jednom dni. Velice vás to vtáhne a nepustí. Dojem ex post ve mně ale zůstává spíš smutný než cokoli jiného. Možná jsem příliš sympatizovala s některými postavami. A pohádka to prostě není...

Rapl (na CSFD.cz 79 %)

Chcete-li se podívat na dobře natočenou, uvěřitelnou českou kriminálku, sáhněte po Raplovi. Moc se mi nelíbil první díl, zpětně si uvědomuju, že mi trochu trvalo se na hlavního hrdinu naladit. Ale poté, co se to podařilo, jsem se vždy na další díl těšila. Příroda Krušných hor je navíc moc pěkně koukatelnou lokací.

Red Dwarf (na CSFD.cz 89 %)

Tvůrci legendárního Červeného trpaslíka letos nabídli novou, v pořadí již jedenáctou, sérii. Překvapili pozitivně, pobavili, zasmála jsem se. Asi prospěl návrat ke klasickému schématu, kdy se v každé epizodě řeší nějaká jedna příhoda. Nemusí to na sebe nutně nějak extra navazovat. Velký hold vzdávám maskérům. Vzhledem k tomu, že první trpaslík se točil v 80. letech a posádka má od té doby stále stejně let, je až neuvěřitelné, jak to udělali, že Lister, Rimmer i Kocour vypadají pořád tak dobře.

You're the Worst (na CSFD.cz 77 %)

K tomuhle sitcomu jsem si cestičku hledala několik prvních dílů. Nicméně vyplatilo se. Je to jakási zvláštní sonda do světa fakt podivného páru. On sebestředný spisovatel, ona ve třiceti stále teenagerovsky rozjetá manažerka hudební skupiny. Každopádně ztřeštěné. Ale taky místy smutné. Nicméně pořád překvapující, aneb, když zapínám novou epizodu, nikdy nevím, co čekat.

Outlander (na CSFD.cz 79 %)

Starz uvedla druhou řadu několikadílného románového díla Diany Gabaldon, tato je natočená podle knihy Vážka v jantaru. Chemie mezi Claire a Jamiem nadále funguje. Jako ženská možná občas zavřete oči a zasníte se. Každopádně myslím, že líp umějí udělat tu atmosféru Skotska, Francie mě nějak nebrala. Na třetí řadu (a i již avizovanou čtvrtou) se ale velice těším. Jde o jedno z mála děl, které si snad radši nechám převyprávět takto televizně, než bych se nořila do knížek. Tím chci vyseknout poklonu jak Caitrioně Balfe, tak samozřejmě Samu Heughanovi, pro mě jsou prostě nepřekonatelní.

The White Queen (na CSFD.cz 75 %)

Historické drama rovněž z dílny Starz mapuje jedno z nejbouřlivějších období anglické historie, závěr války dvou růží. Vratkost štěstěny a s ní spojeného trůnu je tu až neuvěřitelná. Zaujme silná žena v titulní roli královny. Ostatně vůbec jde o hodně ženské dílo, je tu zobrazena řada situací, kdy postoj ženy je hybatelem dalšího nejen děje, ale přímo dějin. Místy mě přepadal zvláštní pocit děsivosti a neodvratnosti otáčení se kola historie...

Na závěr nutno připomenout stálice našeho noteboočkového vysílání: Modern Family a The Big Bang Theory jsou stále pohodovými oddechovkami, které vám po blbém dni spraví náladu. :-) A Shameless nikdy nepřestane překvapovat tím, kam až se dají průšvihy Gallagherovic rodinky hnát.

Kam dál?
3 skvělé seriály, které (zatím) české televize ignorují

Štítky: