mlynar.cz
mlynar.cz
Poslat emailem24.3.2008

Chronologie kauzy Testcom: v mlýnici české justice!

Čtyři a půl roku se táhl případ vyšetřování a následného soudu ohledně založení společnosti Testcom servis.

Věcně šlo o to, že Policie ČR začala před léty, na základě udání bývalých zaměstnanců Ministerstva informatiky, prošetřovat založení Testcom servis s.r.o., která se měla starat o provoz Portalu veřejné správy (www.portal.gov.cz). Společnost založil s mým souhlasem státní Výzkumný ústav Testcom, který spadá pod Ministerstvo informatiky a jenž byl vždy také jejím jediným 100% vlastníkem. Obvinění, která se v čase vůči mé osobě postupně měnila, se nakonec smrskla pouze na tvrzení, že jsem jako ministr informatiky podepsal se zmíněnou společností Testcom servis smlouvu o provozu Portálu veřejné správy. Podstata „provinění“  pak podle obžaloby měla spočívat v tom, že jsem při podpisu smlouvy údajně věděl, že společnost Testcom servis byla založena v rozporu se zákonem, neboť jsem se jako poslanec zúčastnil v roce 2000 projednávání Zákona o majetku státu, který nedovoluje bez souhlasu vlády zakládat státní s.r.o.

Toto obvinění bylo od samého počátku absurdní a nepravdivé z několika důvodů. Předně podle záznamů z PSP ČR jsem nebyl při hlasováních o Zákonu o majetku státu ve Sněmovně v roce 2000 přítomen. Krajský obchodní soud zapsal společnost Testcom servis do obchodního rejstříku, čímž ověřil, že byla založena podle práva. Smlouva mezi MICR a Testcomem servis navíc prošla standardním úředním postupem na Ministerstvu informatiky a její podpis doporučili všichni odpovědní pracovníci úřadu.  A především: Testcom servis byl vždy v majetku a pod kontrolou státu (jeho majitelem byl Výzkumný ústav Testcom), a jeho zřízením nevznikla státu jakákoliv škoda. Veškeré prostředky vložené do zřízení společnosti zůstaly uloženy na účtu společnosti. Pokud došlo k pochybení bylo to pochybení administrativní z něhož nevznikla škoda.

Přesto mne, a dva mé někdejší kolegy z Ministerstva informatiky, v lednu 2007 odsoudil Městský soudu v Praze pod vedením JUDr.Slepičkové k pěti a půl letům vězení nepodmíněně. Rozsudek, jehož rozsah byl vskutku absurdních 165 hustě řádkovaných stránek, mi ovšem nakonec kladl za vinu něco zcela jiného než obžaloba. Jeho podstatu lze shrnout zhruba takto: na úkor státu jsem údajně svým jednáním opatřil výhodu společnosti Testcom servis, která byla v majetku státu, respektive v majetku státního výzkumného ústavu Testcom. Tato nesmyslná tautologická konstrukce byla odůvodněna několika právními a ekonomickými nonsensy. Například že stát je vlastně podnikatel, že založení dceřiné společnosti (a především vložením základního jmění) je automaticky jejím nezákonným zvýhodněním. Že nelze zřizovat specializované firmy na činnosti které může dělat sama "mateřská" firma, nebo že zápis do obchodního rejstříku neznamená, že společnost vznikla v souladu se zákonem atd atd. (Podrobněji viz. text odvolaní k Vrchnímu soud.)

V listopadu 2007 případ projednával v odvolacím řízení Vrchní soud v Praze, který nakonec dospěl k názoru, že žalovaný skutek není trestným činem a mne i moje spoluobviněné v plném rozsahu zprostil všech obvinění. Vrchní soud konstatoval, že soudkyně Slepičková se při projednávání dopustila řady závažných právních chyb. Konstatoval, že nepřihlédla k důkazům, které svědčily v můj prospěch, ale naopak měla tendenci je vykládat v můj neprospěch. Potvrdil, že nevznikla škoda a že motivy mého jednání byly veskrze pozitivní. Konečně potvrdil, že postup založení společnosti schválilo několik právních autorit, které zvolený postup založeni s.r.o. považovaly za právně v pořádku.

Po třech a půl letech se tak zdálo, že konečně skončilo celé stíhání, které v úhrnu přišlo daňové poplatníky odhadem na několik miliónů korun. Soud mne konečně očistil, byť ty ztracené roky mi vrátit nemůže. Nicméně v březnu 2008, Nejvyšší státní zástupkyně JUDr.Renata Vesecká překvapivě využila možnosti podat tzv. dovolání, jako mimořádný opravný prostředek, a požadovala tak u Nejvyššího soudu ČR zrušení osvobozujícího rozsudku. V prosinci 2008 však Nejvyšší soud ČR její dovolání zamítl a potvrdil tak to, co jsem tvrdil od samého počátku: totiž že založením Testcom servis nemohl být spáchán trestný čin a že nevznikla žádná škoda. 

Jakkoliv je tedy pro mne definitivní konec celého případu radostnou zprávou, přesto mám k pocitu zadostiučinění za ty roky, kdy jsem byl nespravedlivě obviňován a skandalizován, hodně daleko. Přinejmenším proto, že od počátku případu Testcom existuje celá řada indícií o tom, že jeho vyšetřování bylo proti mně cíleně manipulováno. Některé věci bohužel nemohu exaktně prokázat, nicméně i tak existují fakta ukazující, že případ měl velmi nestandardní průběh:
1/ Vyšetřování případu, zahájeného na základě udání bývalých zaměstnanců Ministerstva informatiky, navrhla původně Policie ČR zastavit, neboť se podle názoru vyšetřovatelů žádný trestný čin nikdy nestal. V tu chvíli však byl náhle dosavadní dozorující státní zástupce z případu odvolán, a nahrazen novým, který policistům překvapivě nařídil pokračovat v trestním stíhání a vznést proti mojí osobě obvinění.
2/ Policejní vyšetřování opakovaně provázely cílené úniky do médií o mém připravovaném trestním stíhání, a to zejména v době, kdy jsem byl členem Vlády ČR, a měl jsem - mimo jiné - spolurozhodovat o privatizaci Českého Telecomu.
3/ Průběh soudního řízení před Městským soudem v Praze, konkrétně před senátem JUDr.Slepičkové, byl ukázkou nekvalifikovanosti a právní zmatečnosti. Jak konstatoval později i Vrchní soud, byla porušena práva obhajoby a důkazy byly jednostranně interpretovány v můj neprospěch.
 
Po celou dobu procesu jsem hájil princip maximální veřejnosti celé věci, a proto jsem zde zveřejňoval veškeré soudní protokoly z průběhu soudu, rozsudky i texty odvolání a všech oficiálních listin které mám k dispozici. Kdo nemá chuť číst dlouhé protokoly a soudní rozsudky najde celkem plastický obrázek o průběhu soudu - alespon v jeho začátku - v sekci "Články o soudu".

Vladimír Mlynář