Jdi na obsah Jdi na menu

Jan Muthman

11. 7. 2008

Pamětní deska Muthmana a SassadiaJan Muthman (Muthmann)  se narodil 28. srpna 1685 ve slezském Komorznie. Po studiu teologie na univerzitě v Lispku byl v květnu 1708 ordinován. Stal se dikonem ve Wołczyně.

Poté, co byla povolena výstavba evangelického kostela u města Těšína, byl na místo kazatele povolán mimo jiné též mladý čtyřiadvacetiletý Jan Muthman. Dne 2. června 1709 sloužil v tzv. zahradě Ducha svatého za Horní branou města Těšína pod širým nebem první bohoslužby, jichž se zúčasnily tisíce evangelíků ze širokého okolí.

Služba pastora Muthmana a jeho kolegů v úřadě nebyla lehká: Pečovali o tisíce evangelíků z Horního Slezska a z okolí, kteří byli předtím 55 let zbaveni všech kostelů a veřejných bohoslužeb. Kromě duchovní péče Muthman zajišťoval i administrativní chod kostela (v roce 1709 např. založil matriky) a spolupodílel se na zajištění výstavby Ježíšova kostela, jehož základní kámen byl položen v říjnu 1710. V témže roce nařídil císař, že Těšín musí opustit všichni pastoři, kteří nejsou rodilými Slezany, takže na přechodnou dobu zůstal v Těšíně Muthman sám.

Mladý Muthman se v Těšíně zasnoubil se šlechtičnou Evou Josefou Šimonskou z Vělopolí. Podle tehdejších předpisů však sňatek evangelického pastora a šlechtičny byl možný jen s výslovným svolením císaře. Na císařkou dispenz museli oba snoubenci dosti dlouho čekat; jejich sňatek se uskutečnil až 11. února 1715.

V roce 1722 se Jan Muthman vypravil na dalekou cestu do jižního Německa a do Švýcarska, kde shromažďoval od svých souvěrců finanční prostředky na dostavbu kostela. Získané peníze pak nejen umožnily další práce na Ježíšově kostele, ale umožnily také postavení nové školní budovy, která byla otevřena v listopadu 1725.

Počátkem 20. let se dostalo v duchovní činnosti Muthmannovi vzpruhy v podobě příchodu pastorů Steinmetze a Sassadia. Muthman společně s těmito pastory a dalšími probuzeneckými pracovníky rozvinul v Těšíně dílo duchovní obnovy: kromě kázání vzdělávali lid na tzv. konvektiklech, což byla setkání v soukromých obydlích či v sakristii, dále prostřednictvím katechizací a opakováním kázání, podnikali také cesty po Slezsku, aby navštěvovali evangelíky, zvláště ty nemocné. Dbali také o to, aby se lidem dostaly do rukou dobré protestantské spisy; spolupracovali proto mimo jiné i s legendárním tiskařem českých exulantských knih Václavem Kleychem. Kleych vydal v roce 1723 knihu obsahující jeho překlady Muthmanem v polštině sepsaných nebo do polštiny přeložených traktátů Obnovení smlouvy křtu svatého a Sto regul křesťanského života. Církevní historik Josef Páta vyslovuje domněnku, že překlad obou traktátů byl společným dílem Kleycha a Muthmana; anglický historik W. R. Ward uvádí, že Muthman uměl česky a v češtině i kázal. Kleych také Muthmana uvádí mezi osobnostmi, kterým dedikoval své druhé vydání Nového zákona z roku 1720; téhož roku uvedl Kleych mezi paními, kterým věnoval svůj spis Vroucné a nábožené modlitby pro osobu ženského pohlaví, Evu Josefu Muthmanovou.

V roce 1716 Muthman vydal útlý spis Wierność Bogu i cesarzowi czasu powietrza morowego. Tato kniha měla sloužit jeho souvěrcům jednak jako lékařská, jednak jako duchovní přiručka v době morové epidemie. Jedná se o první polskou knihu, která byla napsána na území Těšínského Slezska.  

Služba těšínských pietistů nezůstala bez reakce ze strany katolického kléru, jezuitů a také evangelíků, kteří strnule lpěli na luterské ortodoxii. Proti Muthmanovi a jeho kolegům bylo zahájeno vyšetřování, které po mnohaletých peripetiích skončilo v roce 1730, kdy císař Karel VI. svým dekretem vypověděl pastory Muthmanna, Steinmetze a Sassadia, jakož i učitele Sarganka a Jerichovia ze všech svých dědičných zemí. V květnu 1730 opustil Muthman se svou jedenáctičlennou rodinou Těšín navždy.

Original-BibelUchýlil se do saského Pölzigu, kd se ho ujala zbožná šlechtická rodina Henckelů von Donnersmarck. V roce 1731 se stal jáhnem v Grabě. O rok později byl povolán do na místo dvorního jáhna v Salfeldu, v roce 1739 se stal farářem v Pössnecku; zastával též úřad superintendenta-adjunkta sasko-koburské superintendence. V letech 1740-41 vydal ve dvou svazcích Bibli pod názvem Evangelische deutsche Original-Bibel. Jenalo se o diglotu - Starý zákon byl vydán hebrejsky a německy, apokryfy a Nový zákon řecky a německy. V roce 1740 vyšel také Muthmanův vlastní životopis pod názvem Die göttliche Treue. Muthmann také složil několik duchovních písní.

Jan Muthman zemřel dne 29. září 1747 během vizitace v kostele ve Schlettweinu. Jeho maželka ho přežila o 21 let. Jeho syn Ehrgott Michael (†1763) se vrátil do Těšína, kde sloužil jako učitel na Ježíšově škole. Jiný Muthmanův syn Johann Gottlob (1721-1782) byl delší čas misionářem mezi židy, od roku 1745 pak působil jako dvorní kaplan ve falckém Grünstadtu.

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář